14 C 98/2023-100 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se na žalované domáhala ve výroku uvedeného plnění s tvrzením, že se jedná o škodu dle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále též „OdpŠk“), kterou je žalovaná povinna žalobkyni uhradit.2. Škoda měla vzniknout tím, že žalobkyně uhradila smluvní pokutu za porušení povinnosti dodat sjednané množství tabáku kupující slovenské obchodní společnosti , právnická osoba, : , IČO, (dále též „RHM“), na základě kupní smlouvy ze dne 2. 7. 2015 uzavřené mezi žalobkyní jako prodávající a obchodní společností , právnická osoba, jako kupující.3. Dne 6. 8. 2015 nicméně bylo , Anonymizováno, provedeno v provozovně žalobkyně místní šetření, během kterého celní úřad podle § 134zzc zákona č. 353/2003, o spotřebních daních, ve znění účinném pro rozhodné období (dále též „zákon o spotřebních daních“) rozhodl o zajištění 11 060,40 kg tabáku pro podezření, že u daného tabáku došlo k porušení § 134zz odst. 2 zákona o spotřebních daních, neboť tabák byl upraven. Žalobkyně se proti rozhodnutí o zajištění tabáku odvolala. Odvolání bylo zamítnuto rozhodnutím , Anonymizováno, (dále též „, Anonymizováno, “) ze dne 15. 2. 2016.4. Bezodkladně po zajištění tabáku mělo být orgány celní správy zahájeno řízení o zajištěném tabáku dle § 42b zákona o spotřebních daních, v jehož rámci mělo být rozhodnuto, zda bude tabák uvolněn zpět, či zda tento propadne státu. Toto řízení však nebylo zahájeno bezodkladně, nýbrž až dne 5. 8. 2016, tedy až po roce od zajištění tabáku.5. Řízení o zajištěném tabáku bylo ukončeno rozhodnutím o propadnutí tabáku ze dne 15. 3. 2017, ve kterém orgán celní správy dospěl k závěru, že žalobkyně porušila § 134zz odst. 2 zákona o spotřebních daních. Odvolání žalobkyně proti tomuto rozhodnutí , Anonymizováno, , Anonymizováno, zamítlo rozhodnutím ze dne 25. 7. 2017. K žalobě žalobkyně , Anonymizováno, rozsudkem ze dne , datum, rozhodnutí , Anonymizováno, zrušil. Kasační stížnost , Anonymizováno, proti uvedenému rozsudku byla zamítnuta rozsudkem , Anonymizováno, ze dne , datum, . , Anonymizováno, následně rozhodnutím ze dne 9. 9. 2021 odvolání žalobkyně opětovně zamítlo. , Anonymizováno, toto rozhodnutí opět zrušil rozsudkem ze dne , datum, . , Anonymizováno, následně věc vrátilo prvostupňovému orgánu celní správy, který rozhodnutím ze dne 5. 5. 2022 rozhodl o uvolnění (vrácení) tabáku žalobkyni.6. Ohledně tabáku, který byl celní správou zajištěn, žalobkyně dne 2. 7. 2015 uzavřela kupní smlouvu s obchodní společností , právnická osoba, , které měla žalobkyně daný tabák dodat.7. Předmětný tabák byl nezaměnitelným zbožím, neboť se jednalo o namíchaný tabák dle unikátní receptury se specifickými aditivy. Žalobkyně neměla tabák stejných vlastností ve skladových zásobách. Vzhledem k zákazu dle § 134zz odst. 2 zákona o spotřebních daních přitom žalobkyně nemohla daný tabák ani opětovně vyrobit. Žalobkyně proto nemohla dostát závazku z kupní smlouvy a dodat obchodní společnosti , právnická osoba, tabák.8. V kupní smlouvě mezi žalobkyní a obchodní společností , právnická osoba, byla sjednána smluvní pokuta za prodlení žalobkyně s dodáním zboží. V případě prodlení v délce do 30 dnů činila smluvní pokuta 15 % ceny tabáku. Následně byla žalobkyně povinna platit smluvní pokutu ve výši 0,35 % ceny tabáku za každý den prodlení.9. Vzhledem k prodlení s dodáním tabáku (způsobenému jeho zajištěním celní správou) se obchodní společnost , právnická osoba, na žalobkyni dopisem ze dne 26. 8. 2015 obrátila s možností uplatnění smluvní pokuty. Následně dopisem ze dne 11. 9. 2015 obchodní společnost , právnická osoba, žalobkyni vyzvala k úhradě smluvní pokuty.10. Dopisem ze dne 15. 2. 2016 žalobkyně žádala vzhledem k trvajícímu zajištění tabáku o zrušení smlouvy a konstatovala, že nabude nadále platit další smluvní pokutu nad rámec té, která již vznikla.11. Dne 7. 3. 2016 žalobkyně a obchodní společnost , právnická osoba, uzavřely dohodu o narovnání, kterou došlo k vypořádání vztahů z kupní smlouvy a k dohodě o výsledné výši smluvní pokuty.12. Ke dni uzavření dohody o narovnání žalobkyně uhradila smluvní pokutu ve výši 23 220 €.13. Žalobkyně byla přesvědčena, že popsaným sledem událostí došlo k založení odpovědnosti státu za škodu žalobkyně spočívající v uhrazené smluvní pokutě. Na straně orgánů celní správy došlo ke kombinaci vydání nezákonného rozhodnutí o propadnutí tabáku a nesprávného úředního postupu spočívajícího v prodlevě při zahájení řízení o zajištěném tabáku a v průtazích v daném řízení. Kdyby orgán celní správy vydal zákonné rozhodnutí, tj. rozhodnutí o uvolnění tabáku, v zákonných lhůtách, byl by surový tabák uvolněn v době, kdy by žalobkyně ještě mohla dostát svému závazku dodat tabák obchodní společnosti , právnická osoba, , a nemusela by tak hradit smluvní pokutu.14. Žalobkyně se náhrady škody domáhala na žalované před podáním žaloby postupem podle § 14 OdpŠk. Žalovaná písemností ze dne 8. 3. 2023 nárok odmítla. Žalobkyně s argumenty žalované uplatněnými v daném přípise nesouhlasila. Pokud žalovaná délku řízení odůvodňovala nutností provést mezinárodní dožádání týkající se ověřování osoby vlastníka tabáku, ta byla realizována v rámci řízení o zjištění tabáku, nikoliv v řízení o zajištěném tabáku. Netýkala se nadto otázek rozhodných pro posouzení, zda žalobkyně nezákonně zpracovala tabák, či nikoliv. Nárok není ani promlčen. Žalobkyně se dozvěděla o způsobené škodě až v souvislosti s výsledným rozhodnutím, kterým bylo potvrzeno, že rozhodnutí o propadnutí tabáku bylo nezákonné. Ke vzniku škody tedy došlo až v květnu roku 2022, kdy bylo vydáno rozhodnutí o uvolnění tabáku.15. Žalobkyně tak žádala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 23 220 € spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky za období od 8. 2. 2023 (doručení přípisu žalované o odmítnutí nároku žalobkyně) do zaplacení.16. Žalovaná nárok neuznala.17. Zopakovala průběh řízení a uvedla, že výsledkem řízení bylo uvolnění tabáku zpět žalobkyni s tím, že žalobkyni nebylo lze prokázat, že s tabákem nakládala v rozporu s § 134zzc odst. 1 zákona o spotřebních daních.18. Nárok je dle žalované promlčen. Nárok na náhradu škody se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou uplatnění nároku zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení zrušovacího rozhodnutí. Žalobkyně smluvní pokutu uhradila údajně ve dnech 24. 11. 2015, 10. 12. 2016 a 26. 2. 2016. Žádost o náhradu škody byla však , Anonymizováno, doručena až dne 13. 11. 2022.19. Dle žalované žalobkyně nárok na náhradu škody nedovozuje z rozhodnutí o propadnutí tabáku, které bylo zrušeno pro nezákonnost, nýbrž z rozhodnutí o zajištění tabáku, které nicméně nebylo označeno za nezákonné. Věc je přitom nutno posuzovat pouze optikou odpovědnostního titulu spočívajícího v nezákonném rozhodnutí, neboť všechny postupy orgánů celní správy se odrazily ve vydaných rozhodnutích. I přesto byla žalovaná názoru, že orgány celní správy se nedopustily žalobkyní namítané nečinnosti. Nemohly totiž řízení o zajištěném tabáku zahájit bezodkladně po jeho zajištění, neboť žalobkyně tvrdila, že tabák byl již v době jeho zajištění prodán třetím osobám. Vyjasnění otázky vlastnického práva bylo rozhodné pro určení okruhu účastníků řízení. Žalobkyně dne 7. 9. 2015 orgánu celní správy předložila kupní smlouvu uzavřenou s obchodní společností , právnická osoba, a dále tvrdila, že zbytek zajištěného tabáku byl prodán maďarské obchodní společnosti , adresa, na základě ústní kupní smlouvy. Orgány celní správy proto musely ve věci činit mezinárodní dožádání za účelem ověření vlastnictví tabáku. To mělo vliv na délku řízení. Na tuto mělo vliv i to, že žalobkyně změnila své sídlo, a věcí se tak musel zabývat nový orgán celní správy.20. Žalobkyní akcentovaný postup spočívající v zahájení řízení se širokým okruhem účastníků a jeho následné omezování, by byl jednak v rozporu se zásadou mlčenlivosti orgánů celní správy, a jednak by byl neefektivní a nehospodárný, neboť veškerá prověřování by musela i tak proběhnout, a nadto by bylo nutno komunikovat s širokým okruhem (zahraničních) subjektů.21. Žalovaná byla taktéž názoru, že kupní smlouva ze dne 2. 7. 2015 je neplatná. Byla totiž vytvořena ex post pro účely nároku žalobkyně na náhradu škody. O tom má mj. svědčit v trestním řízení tvrzeně zjištěná skutečnost, že jak žalobkyni, tak obchodní společnost , právnická osoba, ve skutečností řídil , jméno FO, . Soudy rozhodující ve správním soudnictví ostatně nezpochybnily, že účastníkem řízení, tj. vlastníkem tabáku, byla žalobkyně. To stejné pak plyne i z pravomocného rozhodnutí o uvolnění tabáku, kterýžto byl vydán žalobkyni, tj. vlastníku zboží. Účetní žalobkyně, , jméno FO, , nadto kupní smlouvu nepředložila již při místním šetření. I to má svědčit o neplatnosti kupní smlouvy.22. Žalobkyně dle žalované neprokázala, že neměla v zásobách další tabák totožný s tím, co měl