16 C 7/2025-64 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobci se žalobou domáhají poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení o vydání dodatečného povolení stavby vedeného u , právnická osoba, , adresa, , u , právnická osoba, , adresa, , a u , Anonymizováno, , od 11. 10. 2017 do 22. 3. 2024. Žádostí o náhradu nemajetkové újmy ze dne 31. 7. 2024, uplatnili žalobci u žalovaného své nároky na náhradu nemajetkové újmy pro každého z nich.2. Řízení bylo zahájeno dne 11. 10. 2017 podáním žádosti o vydání dodatečného stavebního povolení, skončeno bylo nabytím právní moci usnesení nalézacího správního orgánu č.j. , Anonymizováno, dne 22. 3. 2024. Řízení trvalo 2354 dnů. Dle žalobců bylo řízení nepřiměřeně dlouhé a jedná se tak o nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 odst. 1 zákona o odpovědnosti za škodu.3. Žalobci se domáhají odškodnění v peněžité formě, kdy k jednotlivým kritériím uvádějí, že překročení lhůty, která by byla přiměřená, více než osmnáctinásobně, značí nepochybně masivní překročení nejdelší přiměřené délky řízení. Podle průběhu řízení se jednalo o případ po skutkové stránce složitější, jelikož podkladem řízení byla i projektová dokumentace a další nikoli krátké dokumenty. Nicméně, jak se ukázalo posléze, nic z toho se řešit nikdy nemuselo, jelikož řízení mělo být zastaveno. S ohledem na to, že nebylo nutné ani provést kontrolní prohlídku, jelikož stav místa, kde měla být stavba, byl původnímu nalézacímu správnímu orgánu znám z jeho dalšího postupu, přičemž již toto zjištění mělo dostačovat k zastavení řízení pro zjevnou právní nepřípustnost. I skutková složitost případu tak byla minimální, stejně jako složitost právní či procesní. Podkritérium instanční složitosti je pak dané tím, že řízení probíhalo na dvou stupních soustavy správních orgánů, což vzhledem k celkové délce řízení není významné. Přihlížet nelze ani ke složitosti způsobené systémovou podjatostí, jelikož tato okolnost není způsobena okolnostmi, které by původní správní orgán nemohl ovlivnit, ale jednalo se o zájem na zneužívání řízení o povolení stavby pro vlastní potřeby, což spadá do kritéria postupu orgánů veřejné moci. K průtahům řízení žalobci nijak nepřispěli, naopak si na nečinnost orgánů veřejné moci aktivně stěžovali. Hned první (důvodné) podání ze dne 13. 3. 2018 přitom zjevně vedlo k odstranění nečinnosti. Postup orgánů veřejné moci byl zásadní příčinou délky řízení, jednalo se zejména o postup původního nalézacího správního orgánu, který nebyl veden snahou o objektivní posouzení věci, ale snažil se prostřednictvím stavebního řízení prosadit své vlastní zájmy a za tímto účelem žalobce šikanoval, jak ostatně vyplývá i z rozhodnutí, jímž došlo k vyloučení všech úředních osob původního nalézacího správního orgánu z rozhodování věci pro tzv. systémovou podjatost. Proti nečinnosti pak nezakročil ani odvolací správní orgán, ač k jejímu odstranění směřovalo důvodné podání žalobců ze dne 13. 3. 2018, avšak i přes neúčinné přerušení řízení (nedůvodné a po uplynutí lhůt) odvolací správní orgán proti nečinnosti nezasáhl. Jednalo se o řízení za účelem povolení stavby rodinného domu, kterou chtějí žalobci saturovat svou potřebu vlastního bydlení, za jejímž účelem i získali pozemky, na nichž chtějí stavbu realizovat.4. Rozpětí základní částky je dle názoru žalobců zapotřebí aktualizovat s ohledem na změnu ekonomické reality v , Anonymizováno, .5. Zákonný úrok z prodlení žádají žalobci od 1. 2. 2025, tedy ode dne po dni, kdy uplynula lhůta k předběžnému projednání žádosti o náhradu újmy.6. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že ji v celém rozsahu neuznává. Vdaném případě trvalo řízení od 11. 10. 2017 do 22. 3. 2024, přičemž ukončení řízení bylo na žádost samotných žalobců, což nelze považovat za ideální dobu, ve které by měla být věc projednána a rozhodnuta. Nicméně je třeba zdůraznit, že řízení probíhalo před čtyřmi různými institucemi, ve dvou stupních probíhalo na úrovni správních orgánů. Byla vydána řada rozhodnutí v řízení o dodatečném povolení stavby, a to jak stavebním úřadem , adresa, , tak i stavebním úřadem , adresa, . Dle žalovaného lze dojít k závěru, že předmětné správní řízení bylo nepřiměřeně dlouhé, avšak nemajetková újma, která mohla žalobcům vzniknout, neodpovídá vzhledem ke skutkovým okolnostem případu (zejména pak skutečnosti, že více než polovina délky trvání řízení byla zapříčiněna opakovanými žádostmi žalobců o prodloužení lhůty, viz výše) finančnímu odškodnění požadovanému žalobci a žalobní nárok tak není důvodný. Žalovaný zdůrazňuje, že nemajetková újma, která žalobcům mohla z důvodu nepřiměřené délky řízení vzniknout, může spočívat pouze v nejistotě z výsledku řízení. Žalobci přitom žádost, ke které se váže žaloba, vzali zpět z vlastní iniciativy. Dle žalovaného nejistota žalobců z výsledku řízení nedosáhla takové intenzity, že by byla způsobilá pro vznik tvrzené újmy.7. K hodnotícím kritériím žalovaný uvedl, že nelze souhlasit se žalobci, že řízení nebylo složité. Předně je nutné uvést, že předmětné řízení bylo vedeno na více instancích, neboť kromě prvoinstančních správních orgánů (stavebního úřadu , adresa, a stavebního úřadu , adresa, ), byla věc posuzována v rámci odvolacího řízení též druhoinstančním správním orgánem (krajským úřadem), a ministerstvem, to zahrnuje procesní složitost a samotnou složitost projednávané věci. Lze uvést, že v případě řízení o žádosti o vydání dodatečného povolení stavby se obecně jedná o řízení zvlášť složitá, stavební úřady musely zajistit potřebné doklady, ověřit skutečný stav věci, o němž nejsou pochybnosti pro své posouzení a konečné rozhodnutí ve věci. V daném řízení bylo také rozhodováno i o „systémové podjatosti“ všech úředních osob , právnická osoba, , adresa, , a následně byla rozhodnutí stavebních úřadů a krajského úřadu opakovaně napadaná opravnými prostředky.8. Jde-li o jednání žalobců, žalovaný má za to, že jejich postup v řízení se na délce řízení projevil, byť tedy délka řízení nebyla ovlivněna výhradně ze strany žalobců, je nutno též uvést, že žalobci v průběhu řízení využili svého práva daného správním řádem a požádali nadřízený správní orgán o opatření proti nečinnosti stavebního úřadu , adresa, . K tíži žalobců může jít pouze zjevně bezúčelné uplatňování práv (opakované podávání obsahově totožných žádosti o prodloužení lhůt k doplnění žádosti), nikoliv důvodné uplatňování procesních práv.9. Co se týče kritéria postupu orgánů veřejné moci, žalovaný uvedl, že za celou dobu došlo v řízení k vydání devíti usnesení stavebního úřadu a jednoho rozhodnutí nadřízeného orgánu, a dvou usnesení stavebního úřadu a jednoho rozhodnutí nadřízeného správního orgánu o odvolání. Lze konstatovat, že docházelo k dílčím průtahům řízení vedeného správním orgánem. Řízení v předmětné věci bylo následně po zúžení předmětu žádosti ukončeno zastavením řízení z důvodu, že se jedná o žádost zjevně právně nepřípustnou, a s ohledem na to, že žalobci vzali žádost o dodatečné povolení zúžené části žádosti o dodatečné povolení stavby zpět.10. Dle žalovaného není zřejmé, jak by délka řízení mohla žalobce uvést do jakéhokoliv stavu nejistoty, když bylo žalobcům ještě před podáním žádosti o dodatečné povolení stavby dostatečně známo, že nedisponují všemi podklady nezbytnými pro řádné vyřízení žádosti stavebním úřadem. Naopak po podání žádosti opakovaně žádali stavební úřad o prodloužení řízení ve věci, jak je výše uvedeno. Stavební úřad vůči žalobcům byl velmi benevolentní, když opakovaně řízení na základě žádosti žalobců přerušil a stanovil lhůty pro doplnění nezbytných podkladů v cyklech cca 180 dnů. Až v roce v roce 2021 byla žalobcům zastupitelstvem města , adresa, udělena výjimka ze stavební uzávěry pro stavební záměr žalobců, a do dnešního dne nedisponují souhlasným stanoviskem silničního správního úřadu, k napojení nemovitosti na komunikaci v majetku města , adresa, .11. Na základě provedeného dokazování a shodných tvrzení účastníků, která vzal soud za svá skutková zjištění podle § 120 odst. 3 o.s.ř., má za prokázané, že žalobci byli účastníky řízení o vydání dodatečného povolení stavby ve smyslu ustanovení § 129 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, vedeného u , právnická osoba, , adresa, pod sp.zn. , Anonymizováno, , u , právnická osoba, , adresa, pod sp.zn. , Anonymizováno, a u Krajského úřadu , Anonymizováno, , Anonymizováno, kraje, který v něm vydal rozhodnutí č.j. , Anonymizováno, ze dne 12.2.2024 (dále jen společně: „řízení o dodatečném povolení stavby“).12. Ze spisové dokumentace (Spis , právnická osoba, , adresa, , spis Krajského úřadu , Anonymizováno, ) se podává průběh řízení o dodatečném povolení stavby, jehož průběh učinili účastníci nesporným: Dne 7. 7. 2017 stavební úřad , adresa, , oznámil písemností pod č. j. , Anonymizováno, , žalobcům, konání kontrolní prohlídky na pozemku pare. č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , Dne 25. 7. 2017 proběhla kontrolní prohlídka ze které byl sepsán protokol. Dne 2