20 C 302/2024-37 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou domáhá určení splátky jistiny dluhu, který má vůči žalované. Žalobkyně se žalovanou dne 26. 6. 2024 uzavřela smlouvu o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, , na jejímž základě se žalovaná zavázala žalobkyni poskytnout finanční prostředky ve výši 30 000 Kč a žalobkyně se zavázala jí poskytnuté prostředky vrátit. Žalobkyně čerpala částku ve výši 10 000 Kč, přičemž natuto uhradila splátku ve výši 500 Kč. Výše úrokové sazby činila 40% měsíčně. Dne 30. 7. 2024 zaslala žalobkyně žalované výzvu s tím, aby došlo k vrácení dosud nesplacené jistiny dluhu, neboť má za to, že je smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná. Žalovaná následně dne 5. 8. 2024 na výzvu žalobkyně reagovala tak, že odmítá, že by byla smlouva neplatná, nicméně navrhla, že dluh by mohl být splacen formou 22 měsíčních splátek po 966 Kč. Žalobkyně však nadále trvala na vrácení pouze nesplacené jistiny dluhu, a to v měsíčních splátkách po 500 Kč. Jelikož mezi žalobkyní a žalovanou nedošlo k dohodě, žalobkyně požaduje, aby byly měsíční splátky určeny soudem.2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že s tvrzením žalobkyně nesouhlasí. Před uzavřením smlouvy provedla žalovaná posouzení úvěruschopnosti žalobkyně a zjistila, že žalobkyně žije v pronajatém bytě, má středoškolské vzdělání s výučním listem a je zaměstnaná s příjmem 24 542 Kč měsíčně, což si žalovaná ověřila výpisy z účtu žalobkyně. Dle žalované tak zde nebyly zjištěny skutečnosti, na základě kterých by žalobkyně nebyla schopna úvěr platit. Dle zákona č. 257/2016 Sb. zákona o spotřebitelském úvěru (dále jen „z.s.ú.“) § 87 odst. 2 se může spotřebitel domáhat určení, jaká je přiměřená doba k vrácení poskytnuté jistiny, avšak pouze v případě že mezi spotřebitelem a poskytovatelem úvěru existuje spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele. Dle žalované však mezi ní a žalobkyní takovýto spor není, neboť žalobkyně tvrdí, že je schopna splácet úvěr v měsíčních splátkách po 500 Kč. Žalovaná navíc s takto stanovenou splátkou souhlasila, což rovněž vyplývá i z návrhu dohody o narovnání ze dne 23. 8. 2024. S ohledem na to má za to, že žaloba není důvodná a jejím účelem je zájem právní zástupkyně žalobkyně na přiznání náhrady nákladů řízení, jedná se o šikanózní návrh. Výzvu k plnění, kterou žalobkyně před podáním žaloby žalované zaslala, nelze považovat za předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o.s.ř., proto by žalobkyně v případě neměla mít nárok na náhradu nákladů řízení při úspěchu ve věci. Žalovaná byla naopak připravena uzavřít dohodu o narovnání a věc vyřešit smírně před podáním žaloby, proto by jí měly být přiznány náklady řízení.3. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav:4. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, na základě které se žalovaná zavázala, že žalobkyni poskytne v její prospěch peněžní prostředky do úvěrového rámce ve výši 30 000 Kč, tzv. revolvingový bezúčelový úvěr s možností opakovaného čerpání s pravidelným splácením úroků, který je poskytován na dobu neurčitou s úrokovou sazbou ve výši 40% měsíčně a RPSN ve výši 5513,36% p.a. a žalobkyně se zavázala tento úvěr spolu s úroky vracet v pravidelných měsíčních splátkách, kdy v případě prodlení se stává úvěr spolu s jeho příslušenstvím celý splatný (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. , hodnota, ze dne 26.6.2024). Žalobkyně uplatnila neplatnost předmětné smlouvy s tím, že se jedná o smlouvu o spotřebitelském úvěru je ve smyslu zák. č. 257/2016 Sb. je smlouvou neplatnou, neboť nebyla řádně prověřena úvěruschopnost žalobkyně a z důvodu výše sjednaných úroků, která je v rozporu s dobrými mravy s tím, že je ochotna vrátit poskytnutou jistinu úvěru v době přiměřené jejím možnostem s přihlédnutím k jejímu příjmu a jejím celkovým sociálním a majetkovým poměrům, Žalovaná nesouhlasila s názorem žalobkyně, že smlouva je neplatná z důvodů uvedených žalobkyní, nicméně navrhla možnost, že dojde ze strany žalobkyně pouze k úhradě jistiny ve výši 10 000 Kč a 20% z aktuální výše smluvního úroku ve výši 966 Kč a žalobkyni bude po té odpuštěna zbývající část dluhu (zjištěno z korespondence účastníků ze dne 30.7.2024 a 5. 8. 2024). Žalobkyně nadále v rámci korespondence účastníků trvala na svém stanovisku, že předmětná smlouva je absolutně neplatná a navrhla, aby jí bylo umožněno vrátit celou poskytnutou jistinu ve splátkách, v jakých je schopna splácet, tedy po částce 500 Kč měsíčně, a to po dobu nezbytně nutnou pro doplacení zbývající jistiny dluhu. Dále požadovala úhradu nákladů právního zastoupení žalobkyně ve výši 5 400 Kč do 7 dnů od zaslání připíšu s tím, že pokud nebude vyhověno, bude podána žaloba (dopis právní zástupkyně žalobkyně žalované ze dne 13.8.2024). Žalovaná odmítla požadavek žalobkyně na úhradu nákladů právního zastoupení s tím, že navrhují možnost, aby žalobkyně uhradila dlužnou jistinu ve výši 10 000 Kč formou 10ti měsíčních splátek a bude jí odpuštěna úhrada zbývající části dluhu (dopis ze dne 14.8.2024). Žalovaná souhlasila s úhradou jistiny dluhu po navrhovaných splátkách a zaslala dne 23.8.2024 žalobkyni návrh dohody o narovnání, podle které by žalobkyně dlužnou jistinu ve výši 9500 Kč měla možnost uhradit v 19ti měsíčních splátkách po 500 Kč vždy do 15. dne v měsíci s první platbou do 15.9.2024 a poslední platbou do 15.3.2026 bezhotovostním převodem na uvedený účet s tím, že pokud dojde k řádné úhradě, nebude žalovaná po žalobkyni požadovat platby zbylé dlužné částky (email ze dne 23.8.2024 s návrhem dohody o narovnání). Žalovaná při uzavírání smlouva o úvěru s žalobkyni vycházela z údajů, které uvedla ve své žádosti o úvěr a z výpisů z účtu žalobkyně vedené u , Anonymizováno, . za období březen- květen 2024 včetně (viz žádost o spotřebitelský úvěr č. , hodnota, a uvedené výpisy účtu žalobkyně). Žalobkyně navrhovanou dohodu o narovnání s žalovanou neuzavřela s tím, že nereflektuje náklady žalobkyně na právní zastoupení, což žalovaná odmítla, neboť je nepovažuje za účelně vynaložené, a ještě se obrátila přímo na žalobkyni (přípis žalobkyně ze dne 2.9.2024 a odpověď žalované ze dne 6.9.2024, ze dne 27.9.2024, přípis žalované ze dne 23.10.2024). Takto zjištěný skutkový stav žádná ze stran nerozporovala.5. Zjištěný skutkový stav následně soud posoudil právně:6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru č. 257/2016 Sb.(dále jen ZSÚ) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru důkladně posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě informací nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených k povaze, délce, výši a rizikovosti úvěru pro spotřebitele, získaných z relevantních vnitřních nebo vnějších zdrojů, včetně spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.7. Podle § 86 odst. 2 ZSÚ poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje schopnost spotřebitele plnit povinnosti sjednané ve smlouvě, zejména splácet sjednané splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů a dalších údajů o finanční a ekonomické situaci spotřebitele, jako jsou údaje o jeho majetku a závazcích a o způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.8. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.9. Podle § 87 odst. 2 ZSÚ je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům,10. Podle § 87 odst, 3 ZSÚ změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.11. Podle § 2 o.s.ř. v občanském soudním řízení soudy projednávají a rozhodují spory a jiné právní věci a provádějí výkon rozhodnutí, která nebyla splněna dobrovolně; dbají přitom, aby nedocházelo k porušování práv a právem chráněných zájmů a aby práv nebylo zneužíváno,12. Po zhodnocení provedených důkazů jednotlivě a ve vzájemné souvislosti a zvážení argumentace účastníků soud dospěl k závěru, že žaloba není po právu.13. Co se t