21 C 173/2023-120 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni , částka, s příslušenstvím (zákonné úroky z prodlení z žalované částky od , datum, do zaplacení) představující rozdíl mezi jí dosaženou základní tarifní hrubou měsíční mzdou a základní tarifní hrubou měsíční mzdou srovnatelného zaměstnance, která by byla žalobkyní dosažena, kdyby měla stejné mzdové podmínky, za období , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, až , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , konkrétně za měsíc , Anonymizováno, ve výši , částka, , , Anonymizováno, ve výši , částka, , , Anonymizováno, ve výši , částka, , , Anonymizováno, ve výši , částka, , , Anonymizováno, ve výši , částka, , , Anonymizováno, ve výši , částka, , , Anonymizováno, ve výši , částka, , , Anonymizováno, ve výši , částka, , , Anonymizováno, ve výši , částka, , , Anonymizováno, ve výši , částka, , , Anonymizováno, ve výši , částka, , , Anonymizováno, ve výši , částka, , , Anonymizováno, ve výši , částka, , , Anonymizováno, ve výši , částka, , , Anonymizováno, ve výši , částka, a , Anonymizováno, ve výši , částka, . Žalobkyně výši náhrady škody vyčíslila jako rozdíl mezi žalobkyní dosaženou základní tarifní hrubou měsíční mzdou a základní tarifní hrubou měsíční mzdou srovnatelného zaměstnance, za každý konkrétní měsíc po zohlednění odpracované doby, kterou následně ponížila o 26 %, což odpovídá dani z příjmů fyzické osoby a odvodům na zdravotní a sociální pojištění a dospěla k dílčím měsíčním nárokům uvedeným výše. Jako srovnatelné zaměstnance žalobkyně označila , jméno FO, , , jméno FO, a , právnická osoba, , výše škody byla vyčíslena vůči označenému srovnatelnému zaměstnanci , jméno FO, .2. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně byla na základě pracovní smlouvy ze dne , datum, v pracovním poměru k žalované na pozici , Anonymizováno, , tarifní stupeň , Anonymizováno, , s místem výkonu práce v atrakčním obvodu depa , adresa, . Uvedla, že mzdovým výměrem ze dne , datum, jí byla určena základní tarifní hrubá měsíční mzda ve výši , částka, a mzdovým výměrem ze dne , datum, ve výši , částka, . Dále uvedla, že srovnatelný zaměstnanec , jméno FO, na stejné typové pozici a ve stejném tarifním stupni, avšak pracující na území , Anonymizováno, , měl dle mzdového výměru ze dne , datum, základní tarifní hrubou měsíční mzdu ve výši , částka, a od , Anonymizováno, do , Anonymizováno, činila průměrná měsíční výše základní mzdy na dané typové pozici , částka, až , částka, . Tento rozdílný přístup , právnická osoba, k zaměstnancům v rámci odměňování není odůvodněn v souladu se zákoníkem práce, výše měsíční mzdy vychází z místa výkonu práce, resp. sociálněekonomických podmínek v dané lokalitě. Typově jde o shodný případ, jenž řešil Ústavní soud v usnesení sp. zn. I. ÚS 2820/20 ze dne , datum, , respektive Nejvyšší soud v rozsudku č.j. , spisová značka, ze dne , datum, .3. Žalobkyně uvedla, že tvrzení žalované, že mzda je určena v souladu s vnitřními předpisy žalované ještě neznamená, že není diskriminační. Žalovanou tvrzená kritéria předvídaná ust. § 110 zák. práce jsou pouze účelovým krokem ze strany žalované, který má navodit dojem, že žalovaná svůj mzdový systém od poslední kauzy uvedené výše revidovala, nadto žalovaná k tvrzení nedoložila žádné relevantní důkazy. Žalovaná dle žalobkyně uvádí toliko obecné a stručné odůvodnění ohledně jiné náplně práce a povinnosti , Anonymizováno, zásilky ve stanovený čas mezi žalobkyní a označeným srovnatelným zaměstnancem , jméno FO, , avšak neuvádí žádná konkrétní tvrzení, z kterých by bylo možné usuzovat vyšší odpovědnost, složitost či namáhavost režimu práce pro smluvní partnery žalované v porovnání s běžným režimem , Anonymizováno, . I práce , Anonymizováno, se vyznačuje povinností zaměstnance dodržovat určitý pracovní režim, plán trasy i pracovní dobu. K mlčenlivosti uvedla, že tato se vztahuje na všechny zaměstnance žalované.4. Dále uvedla, že i další zaměstnanci pracující na , Anonymizováno, mají srovnatelnou mzdu se zaměstnancem , jméno FO, , ačkoliv mají mnohem kratší praxi. K podpoře tvrzení, že žalovaná při určování výše mzdy nezohledňuje délku praxe označila dalšího srovnatelného zaměstnance , jméno FO, , který pracoval u žalované na totožné pracovní pozici v atrakčním obchodu dep , adresa, . Nový označený zaměstnanec neměl žádnou praxi a měl dle mzdového výměru ze dne , datum, základní tarifní hrubou měsíční mzdou ve výši , částka, a mzdového výměru ze dne , datum, základní tarifní hrubou měsíční mzdou ve výši , částka, . Další označený zaměstnanec , právnická osoba, , který pracoval u žalované na totožné pozici jako žalobce a další označení zaměstnanci s místem výkonu práce atrakční obvody dep , adresa, , měl podle mzdového výměru ze dne , datum, základní tarifní hrubou měsíční mzdu ve výši , částka, , mzdového výměru ze dne , datum, ve výši , částka, a mzdového výměru ze dne , datum, ve výši , částka, . Dále uvedla, že pokud pracovní náplň pana , jméno FO, byla natolik rozdílná od pracovní náplně standardního , Anonymizováno, , Anonymizováno, , měl by rozdíl mezi mzdou zaměstnance , jméno FO, a nových srovnatelných zaměstnanců, kteří vykonávali pouze standardní práci , Anonymizováno, jako žalobkyně, být stejný jako mzdový rozdíl mezi zaměstnancem , jméno FO, a žalobkyní. Mzdový rozdíl mezi novými srovnatelnými zaměstnanci a zaměstnancem , jméno FO, činí jen zlomek mzdy oproti rozdílu mezi zaměstnancem , jméno FO, a žalobkyní. Žalobkyně dále namítla, že úprava odměňování nemůže být projevem libovůle, je třeba transparentní nastavení odměňování. Uvedla, že z vnitřních předpisů a dalších interních procesů souvisejících se mzdovou politikou u žalované vyplývá, že systém odměňování je postaven na principu zařazení zaměstnanců do jednotlivých typových pracovních pozic a tarifních stupňů. Žalobkyně má proto za to, že výše mzdy jednotlivých zaměstnanců se odvíjí od zařazení zaměstnanců do jednotlivých typových pozic a tarifních stupňů, přičemž žalobkyně a označení srovnatelní zaměstnanci pracovali na stejné typové pozici a byli zařazeni do stejného tarifního stupně, proto jejich základní tarifní hrubá měsíční mzda měla být stejná. Argumentace žalované, kterou vysvětluje rozdílnou mzdu označených zaměstnanců, je lichá a je zapříčiněna hlavně místem výkonu práce. V souvislosti s daným tvrzením žalobkyně navrhla uložení ediční povinnosti žalované spočívající v předložení informací o všech zaměstnancích pracujících na stejném pracovišti jako označení srovnatelní zaměstnanci na stejné typové pozici a zařazených do stejného tarifního stupně, výši jejich mzdy, délce praxe, rozvržení pracovní doby, náplni práce, absolvovaných oborných kurzech, měsíčním nájezdu kilometrů a vysvětlení procesu tvorby a realizace mzdového systému u žalované.5. Žalovaná nárok žalobkyně zcela neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Uvedla, že činí nesporným, že žalobkyně byla zaměstnancem žalované od , datum, do , datum, na základě pracovní smlouvy uzavřené dne , datum, a vykonávala druh práce , Anonymizováno, , tarifní stupeň , Anonymizováno, , v tarifním stupni , Anonymizováno, . Základní tarifní hrubá měsíční mzda žalobkyně od , datum, činila , částka, , od , datum, činila , částka, , od , datum, činila , částka, a od , datum, činila , částka, . Mzda žalobkyně byla stanovena v souladu s právními předpisy, vnitřními předpisy žalované, a to na základě v rozhodném období platné směrnice o odměňování zaměstnanců verze 5.0 až 10.0. Základní tarifní mzda je ve vnitřních předpisech stanovena jako mzda minimální, a proto je možné, aby zaměstnanci byla přiznána i základní tarifní mzda vyšší, a to i v případě totožné pracovní pozice v totožném tarifním stupni. Do konkrétní výše základní tarifní mzdy se promítají předpoklady a požadavky pro výkon práce (vzdělání, odborná způsobilost, délka praxe a širší kvalifikace zaměstnance) a rozdílné podmínky jednotlivých pracovišť u žalované6. K označenému srovnatelnému zaměstnanci žalované , jméno FO, uvedla, že u žalované pracuje od , datum, , jeho pracovní poměr doposud trvá, k počátku rozhodného období pracoval u žalované , Anonymizováno, let, zatímco žalobkyně byla zaměstnancem , Anonymizováno, roky k počátku rozhodného období. Délka praxe je důležitým kritériem při stanovení mzdy na dané typové pozici, zkušenější zaměstnanec přináší zaměstnavateli vyšší hodnotu práce, má rozsáhlé znalosti o logistice a distribučních trasách a vytváří efektivní metody práce. Ačkoli v části období od , datum, do , datum, byla pracovní pozice žalobce a , jméno FO, stejná, byla jeho faktická náplň práce a hodnota práce odlišná. , Anonymizováno, tvořilo , Anonymizováno, % jeho pracovní doby, převážnou část pracovní doby, cca , Anonymizováno, %, věnoval , Anonymizováno, žalované, konkrétně se jednalo zejména o subjekty s tzv. řízeným režimem (např. , právnická osoba, nebo , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a jiné, u kterých doručoval ,