22 C 115/2024-60 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 15. 5. 2024 domáhala na žalované náhrady nemajetkové újmy způsobené jí nesprávným úředním postupem, spočívajícím v nepřiměřené délce soudního řízení, a to ve výši 200 000 Kč.2. Tento nárok pak žalobkyně požadovala v souvislosti s řízením vedeným u Okresního soudu , adresa, – východ pod sp. zn. , spisová značka, o zbavení rodičovské zodpovědnosti rodičů nezletilého , jméno FO, , nar. 20. 10. 2011.3. Žalobkyně toto řízení zahájila, jako pěstounka nezletilého, návrhem ze dne 24. 2. 2020 a bylo ukončeno 7. 12. 2023. Žalobkyně usilovala o to, aby byl zamezen styk nezletilého s jeho rodiči, neboť tito byly pravomocně odsouzení za spáchání trestného činu ohrožení výchovy dítěte. Žalobkyně zejména akcentovala, že řízení pro ni mělo zvýšený význam, neboť se jednalo o řízení o osobním stavu. Žalobkyně zejména přímo pociťovala negativa spojená s péčí o nezletilého, kdy na něj měl vliv jeho otec, který zanedbával jeho péči a zneužíval ho.4. Žalovaná navrhla žalobu v plném rozsahu zamítnout s tím, že předmětné řízení nebylo nepřiměřeně dlouhé, nedošlo tedy ze strany státu k nesprávnému úřednímu postupu, pročež nebyl naplněn předpoklad pro oprávněnost nároku žalobkyně. Přiměřenost délky řízení je jen jedním z aspektů práva na spravedlivý proces, který nelze uplatňovat na úkor aspektů dalších, jimiž je zejména zájem na řádném zjištění skutkového stavu věci, který je cílem každého procesu. Podle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR neexistuje žádná abstraktně stanovitelná lhůta, kterou by bylo možno obecně považovat za přiměřenou. Teprve posouzení délky konkrétního řízení z hlediska kritérií uvedených v § 31a odst. 3 zákona umožňuje vyřešit otázku, zda v konkrétní věci bylo či nebylo porušeno právo na projednání v přiměřené lhůtě, zda tedy došlo k nesprávnému úřednímu postupu či nikoliv. Pouze průtahy přičitatelné státu mohou vést ke konstatování překročení přiměřené lhůty. To znamená, že stát je možno činit odpovědným pouze za ty průtahy, které by byly způsobeny liknavým postupem státních orgánů. V konkrétním řízení nedocházelo k průtahům, naopak všechny úkony soudů na sebe navazovaly a byly prováděny v přiměřených lhůtách. K prodlevám nedocházelo ani při vypracování znaleckého posudku nebo jeho doplňku, kdy lhůta k podání posudku byla soudem prodloužena na základě objektivních důvodů, které nebylo možné nijak ovlivnit.5. Žalovaná učinila nespornou skutečnost, že žalobkyně u ní přípisem, doručeným žalované dne 23.11.2023, uplatnila svůj tvrzený nárok na poskytnutí omluvy a poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu, který vyčíslila ve výši 200 000 Kč. Dále pak žalovaná popsala průběh soudního řízení.6. Mezi účastníky tak není sporu o skutkovém průběhu soudního řízení o zbavení rodičovské odpovědnosti, jak vyplývá ze soudního spisu vedeného u Okresního soudu , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, , který soud připojil a provedl k důkazu a tak jak jej specifikovala žalované ve svém vyjádření k žalobě. Dále pak mezi účastníky není sporu, že celková délka předmětného správního řízení trvala ode dne 24. 2. 2020 do 7. 12. 2023, tedy 3 roky, 9 měsíců a 13 dnů.7. Soud v řízení provedl následující listinné důkazy, ze kterých zjistil následující skutkový stav potřebný pro rozhodnutí ve věci samé:8. Ze soudního spisu Okresního soudu , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, bylo zjištěn tento průběh soudního řízení:9. Návrh na zbavení rodičovské odpovědnosti matky a otce nezletilého a návrh na zákaz styku s nezletilým byly podány u Okresního soudu , adresa, dne 24.2.2020. Navrhovatelkou byla současná žalobkyně, babička nezletilého, který byl svěřen do pěstounské péče prarodičů. Dne 29.6.2020 se konal jiný soudní rok, navrhovatelka vzala návrh zpět ve vztahu k matce. Dne 17.7.2020 soud vydal usnesení, kterým vyloučil řízení o návrzích proti otci k samostatnému řízení a řízení o návrzích proti matce zastavil. Dne 7.10.2020 proběhlo jednání. Dne 10.11.2020 soud ustanovil znalkyni z oboru zdravotnictví – klinické psychologie, , tituly před jménem, , jméno FO, , a znalkyni z oboru zdravotnictví – psychiatrie, , jméno FO, . Lhůta pro vypracování znaleckého posudku byla stanovena na 90 dnů. Dne 16. 3. 2021 byla lhůta pro podání znaleckého posudku soudem prodloužena do 30. 4. 2021, a to z důvodu pracovního vytížení znalkyň a kritickou zdravotní situaci v rodině znalkyně , tituly před jménem, , jméno FO, . Dne 5. 5. 2021 byla lhůta opětovně prodloužena do 31. 5. 2021. Znalecký posudek byl soudu doručen dne 1.6.2021. Další jednání se konala ve dnech 27.9.2021 a 29.11.2021. Jednání bylo odročeno za účelem vyšetření nezletilého, doplňujícího výslechu znalkyně, případně výslechu rodičů nezletilého. Dne 1.6.2022 se konal jiný soudní rok, na němž bylo řešeno doplnění znaleckého posudku. Usnesením ze dne 8.6.2022 bylo , tituly před jménem, , jméno FO, uloženo doplnit znalecký posudek. Dne 14.9.2022 podal Úřad práce návrh na stanovení výživného rodičům nezletilého. Doplněk znaleckého posudku byl doručen 17.10.2022. Jednání o stanovení výživného se konalo dne 23.1.2023, téhož dne se konalo i jednání o zbavení rodičovské odpovědnosti. Dne 6.2.2023 podala navrhovatelka návrh na ustanovení poručníka nezletilému. Usnesením ze dne 15.2.2023 bylo zahájeno řízení o úpravu styku rodičů s nezletilým. Dne 22.2.2023 se konalo jednání o stanovení výživného. Soud vyhlásil rozsudek, který nabyl právní moci ke dni 30.3.2023. Usnesením ze dne 1.3.2023 soud přibral do řízení jako dalšího účastníka druhého pěstouna nezletilého. Dne 19.4.2023 se konalo jednání. Rozsudek byl vyhlášen dne 28.4.2023. Navrhovatelka podala proti rozsudku odvolání dne 27.6.2023. Dne 16.10.2023 se konalo odvolací jednání, Krajský soud v , Anonymizováno, vyhlásil rozsudek. Právní moci nabylo rozhodnutí ke dni 7.12.2023.10. Z výzvy žalobkyně k náhradě nemajetkové újmy ze dne 23. 11. 2023, která byla žalované doručena téhož dne bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvali žalovanou k náhradě nemajetkové újmy a omluvy způsobené nesprávným úředním postupem, před podáním žaloby.11. Žalovaná přípisem ze dne 15. 5. 2024 nárok žalobkyně odmítla.12. Po právní stránce soud vychází ze zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, v platném znění.13. Podle § 1 odst. 1 tohoto zákona stát odpovídá za podmínek stanoveným tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.14. Podle § 5 tohoto zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, nebo nesprávným úředním postupem.15. Podle § 13 odst. 1 citovaného zákona odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, přičemž nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.16. Podle § 31a odst. 1 cit. zák. se bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odstavce 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odstavce 3 cit. ust. pak platí, že v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánu veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.17. Přiměřenost délky soudního řízení ve smyslu věty třetí § 13 odst. 1 OdpŠk je součástí práva na spravedlivý proces, jednoho ze základních lidských práv garantovaných jak vnitrostátními právními předpisy nejvyšší právní síly (čl. 38 odst. 2 Listiny), tak i právními předpisy mezinárodního původu, zejména čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen „Úmluva“).18. Dle věty první čl. 6 odst. 1 Úmluvy má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoliv trestního obvinění proti němu. Účelem citovaného ustanovení je zajistit právo na spravedlivý proces dvěma kate