22 C 128/2024-46 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobce se žalobou ze dne 18. 4. 2024 domáhal náhrady nemajetkové újmy ve výši 118 620 Kč vzniknuvší mu nepřiměřenou délkou řízení o žádosti žalobce o informace ze dne 30. 11. 2021, vyřizované , právnická osoba, (dále jen „správní orgán“), a to podle zákona č. 82/1998 Sb.2. Konkrétně žalobce uvedl, že se dne 30. 11. 2021 obrátil na správní orgán s žádostí o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, přičemž zákonná lhůta pro poskytnutí informace měla dle žalobce marně uplynout dne 16. 12. 2021 a požadované informace byly žalobci poskytnuty teprve po rozhodnutí , Anonymizováno, soudu v , Anonymizováno, č. j.: , spisová značka, ze dne 5. 10. 2023. Řízení je třeba posuzovat jako jeden celek, kdy zákonem stanovená lhůta 15 dnů k poskytnutí informací nesmí být překročena. Žalobce uplatnil nárok u žalované přípisem ze dne 23. 10. 2023, kdy žalovaná tento nárok přípisem ze dne 17. 4. 2024 odmítla.3. Žalobce akcentuje, že k dosažení účelu žádosti bylo nutno využít opravných prostředků, což vedlo k náročnosti procesu získání informací. Žalobce požaduje v základu částku 100 Kč za každý den prodlení, kterou navyšuje o 30 % z důvodu, že věc bylo možno vyřídit v řádu dnů, o 30 % z důvodu složitosti obrany a o 20 % z důvodu z výšeného významu požadovaných informací pro žalobce. Žalobce požaduje předmětnou částku i s ohledem na inflaci.4. Žalovaná se ve věci vyjádřila podáním ze dne 19. 6. 2024, ve kterém shrnula průběh správního řízení a navazujících řízení soudního Nárok žalobce zcela neuznala.5. Konkrétně uvedla, že žádost o poskytnutí informací ze dne 30. 11. 2021 byla vyřízena dne 9. 12. 2021, vydáním rozhodnutí o odmítnutí žádosti, tedy jedním z možných způsobů vyřízení a byla tedy vyřízena v zákonné lhůtě. Žalovaná uvedla, že celková délka řízení trvala 1 rok 10 měsíců a 5 dní. Celkem tedy 574 dní. Řízení probíhalo plynule, bez jednotlivých průtahů. Celkem řízení probíhalo v 5 instancích. Ve vztahu na postup správních orgánů lze konstatovat, že tyto jednaly zcela standardně, přičemž zaujaly určitý právní názor dosud judikatorně neřešené otázky, jehož validita byla následně přezkoumána a vyvrácena ze strany Městského soudu v Praze. Žalovaná v neposlední řadě sporovala výši požadované nemajetkové újmy, kdy ji hodnotila jako nedůvodnou.6. Mezi účastníky nebylo sporu o průběhu daného řízení.7. Dne 30. 11. 2021 zaslal žalobce prostřednictvím datové schránky , Anonymizováno, podání označené jako „Žádost o poskytnutí informací dle zák. č. 106/199 Sb., o svobodném přístupu k informacím (v anonymizované podobě)“, a to ve znění: „1. Žádám o žalobu (sp. zn.: , spisová značka, ) proti rozhodnutí předsedy Úřadu , Anonymizováno, ze dne 14. 12. 2017, č. j.: , číslo jednací, . 2. Žádám o vyjádření ke kasační stížnosti Úřadu , Anonymizováno, proti rozsudku , Anonymizováno, soudu v , Anonymizováno, ze dne 10. 10. 2019, č. j.: , spisová značka, “.8. Dne 9. 12. 2021 vydal , Anonymizováno, ve smyslu ustanovení § 15 a § 20 odst. 4 písm. a) zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 106/1999 Sb.“), pod č. j.: , číslo jednací, -SOK rozhodnutí ve správním řízení vedeném podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“), jímž byla žádost ze dne 30. 11. 2021 odmítnuta s tím, že se jedná o výjimku z práva na poskytnutí informace ve smyslu ustanovení § 11 odst. 4 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb., neboť předmětné správní řízení není dosud zcela skončeno, když krajský soud zrušil rozhodnutí správního orgánu, který se bude věcí dále zabývat.9. Žadatel proti rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace podal ještě téhož dne, tzn. 9. 12. 2021, odvolání, v němž žádal o zrušení napadeného rozhodnutí a vydání informačního příkazu k poskytnutí žádaných informací.10. K odvolání žalobce bylo rozhodnutím Úřadu , Anonymizováno, (dále jen „, Anonymizováno, “) ze dne 6. 1. 2022 č. j.: , Anonymizováno, datované zřejmě v důsledku chyby v psaní 6. 1. 2021), napadené rozhodnutí , Anonymizováno, o odmítnutí žádosti o informace č. j:. , anonymizováno, ze dne 9. 12. 2021 v souladu s ustanovením § 20 odst. 4 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb. a s ustanovením § 90 odst. 1 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, zrušeno a věc byla vrácena , Anonymizováno, k novému projednání. Podle názoru , Anonymizováno, povinný subjekt dostatečně konkrétním způsobem ve smyslu ustanovení § 68 odst. 3 správního řádu v napadeném rozhodnutí neodůvodnil, na základě jakých skutečností dospěl k závěru, že žádané informace spadají pod ochranu ustanovení § 11 odst. 4 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb. Vzhledem k tomu, že doposud nebylo jednoznačně zákonem ani dotčenou judikaturou interpretováno, jaké informace mají povahu „informací o rozhodovací činnosti soudů“, je na povinném subjektu, aby v rámci nového projednání žádosti, pokud opětovně dospěje k závěru, že v daném případě jsou naplněny důvody pro odmítnutí poskytnutí žádaných informací dle ustanovení § 11 odst. 4 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb., své závěry řádným a přezkoumatelným způsobem v rozhodnutí odůvodnil. , Anonymizováno, poté v rámci nového projednání žalobcovy žádosti dospěl k opětovnému závěru, že je naplněn důvod pro odepření informací vymezený v ustanovení § 11 odst. 4 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb., a proto rozhodnutím č. j.: , Anonymizováno, ze dne 24. 1. 2022 žádost znovu odmítl, a to podle ustanovení § 15 ve spojení s ustanovením § 11 odst. 4 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb. K učinění předmětného závěru , Anonymizováno, vedlo právní posouzení a výklad omezení práva na informace, ze kterých vyplývá, že informace žádané žalobcem výslovně spadají pod zákonnou výluku z poskytovaných informací a jejich neposkytnutím nedochází k nepřípustnému odnětí základních práv žadatele. , Anonymizováno, v rámci vyhodnocení odůvodněnosti omezení základního práva žadatele přistoupil k aplikaci tzv. testu proporcionality, jenž často užívá v rámci své rozhodovací praxe Ústavní soud, a to v situacích, kdy hodnotí kolizi subjektivních práv. Dle názoru , Anonymizováno, v daném případě stojí proti sobě právo žadatele na informace proti právu účastníků řízení na spravedlivý proces a z něj plynoucí právo účastníků na rovné postavení. , Anonymizováno, přitom dospěl k závěru, že jsou v daném případě splněny podmínky pro odmítnutí žádosti žalobce, neboť danou žádostí jsou vyžadovány informace, jejichž poskytnutí je de lege lata vyloučeno. Navíc právem chráněná práva nejen , Anonymizováno, , ale i všech účastníků skončených, běžících i v budoucnu zahájených soudních a správních řízení značně převážila právo žadatele o informace. Nad rámec shora uvedeného , Anonymizováno, podotkl, že i kdyby se na požadované informace nevztahovala výluka z poskytování informací dle ustanovení § 11 odst. 4 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb., jedná se o stále běžící řízení, u nějž nelze bez dalšího garantovat správnost vyžádaných informací a jejich poskytnutí a následné zveřejnění by tak potenciálně mohlo příjemce informací uvést v omyl, k čemuž dle konstantní judikatury k zákonu č. 106/1999 Sb.11. Žalobce proti novému rozhodnutí povinného subjektu o odmítnutí žádosti o poskytnutí informace podal ještě téhož dne, tedy 24. 1. 2022, odvolání, v němž žádal o zrušení napadeného rozhodnutí.12. , Anonymizováno, poté o tomto žalobcově odvolání rozhodl dne 23. 2. 2022, a to rozhodnutím č. j.: , Anonymizováno, , jímž odvolání zamítl a napadené rozhodnutí povinného subjektu potvrdil. , Anonymizováno, přitom dospěl k závěru, že rozhodovací činnost soudů (zde , Anonymizováno, správního soudu a , Anonymizováno, soudu v , Anonymizováno, ) je třeba chránit i poté, co došlo k nabytí právní moci daných rozsudků, neboť ustanovení § 11 odst. 4 písm. b) zákona č. 106/1999 Sb. není z hlediska interpretace časově ohraničené. Úřad vycházel z nálezu Ústavního soudu sp. zn.: II. ÚS 2211/09, podle něhož „je nutno odlišit (obecné) právo na informace a právo účastníků řízení na nahlížení do spisu. Je nepochybné, že i osoby, jež nejsou účastníkem řízení, mají právo na informace o výsledku sporu, byť i ve formě nepravomocného rozsudku, nemají však právo být informováni o všech aspektech soudního řízení (nehledě na to, zda probíhajícího nebo skončeného), neboť toto právo svědčí pouze účastníkům daného řízení.“ , Anonymizováno, dále vycházel z doktríny, podle níž se neposkytují informace, které souvisejí s rozhodováním soudů, s postupem soudů a s jejich úkony, které směřují ke zjištění skutkového stavu věci, a informace související s úkony účastníků učiněnými vůči soudu a vůči ostatním účastníkům řízení. , Anonymizováno, po posouzení postupu povinného subjektu, vydaného rozhodnutí i námitek uplatněných žadatelem v odvolání, dospěl k závěru, že odvolání není důvodné. Povinný subjekt postupoval v souladu s platnými právními předpisy, když předmětnou žádost o poskytnutí požadovaných informací