23 C 368/2024-44 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne , datum, spolu s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně na soudu domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, s příslušenstvím, a nahradit žalobkyni náklady řízení k rukám jejího právního zástupce. Dle tvrzení žalující strany byla mezi žalobkyní a žalovanou dne , datum, uzavřena smlouva o úvěru k účtu č.ú. , č. účtu, , na jejímž základě žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, , který se žalovaná zavázala splatit v pravidelných celkem , hodnota, měsíčních anuitních splátkách ve výši , částka, , spatných vždy ke 20. dni příslušného kalendářního měsíce. Žalovaná svoje smluvní povinnosti, zejména hradit pravidelně a včas sjednané měsíční splátky úvěru, porušila, a s jejich úhradou se dostala do prodlení. Žalobkyně proto využila svého práva vyplývajícího ze smlouvy a úvěr ke dni , datum, zesplatnila, o čemž žalovanou vyrozuměla, a současně žalovanou vyzvala k úhradě dluhu v celkové výši , částka, , který se skládal z neuhrazené jistiny ve výši , částka, , poplatků ve výši , částka, , kapitalizovaného obchodního úroku ve výši , částka, , kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši , částka, . S ohledem na prodlení žalované uplatnila kromě smluvního úroku ve výši 6,90 % ročně z jistiny rovněž nárok na zákonný úrok z prodlení z jistiny ve výši 12,75 % ročně od , datum, do zaplacení. Žalovaná na svůj dluh vůči žalobkyni ničeho neuhradila, a neučinila tak ani poté, co jí byla ze strany právního zástupce žalobkyně zaslána tzv. předžalobní upomínka ve smyslu § 142a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.s.ř.“). Žalobkyně se proto se svým nárokem obrátila na soud.2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil.3. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:4. Žalobkyně a žalovaná spolu uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalované straně úvěr ve výši , částka, . Účastníci si ve smlouvě sjednali úrok z úvěru ve výši 14,00 % ročně a dále povinnost žalované strany úvěr s úrokem (a sjednanými poplatky) uhradit v pravidelných 96 měsíčních anuitních splátkách s tím, že datum první splátky byla stanoveno na den , datum, , poslední splátka pak měla být uhrazena dne , datum, . Nedílnou součástí smlouvy byly Všeobecné obchodní podmínky a Sazebník poplatků. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že podmínky převzala a souhlasí s nimi. (Standardní evropské informace o spotřebitelském úvěru, Interní účetní doklad pro jednoduché zápisy v ZM i CZK ze dne , datum, , Historický výpis z účtu-číslo úvěru , tel. číslo, za období od , datum, do , datum, , Výzvy k úhradě nedoplatku ze dne , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, ,Úvěrové podmínky pro fyzické osoby podnikatele a právnické osoby, Všeobecné obchodní podmínky, Sazebník žalobkyně, Úplný výpis z OR ohledně žalobkyně vyhotovený ke dni , datum, ). Žalobkyně pohledávku za žalovanou zesplatnila ke dni , datum, , o čemž žalovanou vyrozuměla, a vyzvala žalovanou k jeho úhradě (Rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu). Před zahájením soudního řízení byla žalované straně zaslána předžalobní výzva k plnění ze dne , datum, , ve které byla žalovaná strana vyzvána k úhradě dlužné částky nejpozději do 7 dnů od odeslání výzvy. (Výzva k úhradě dluhu – předžalobní upomínka ze dne , datum, s dokladem o odeslání).5. Po právní stránce soud věc posoudil následujícím způsobem:6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.8. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.9. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou tohoto zákona, je smlouva neplatná. 15. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel je povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele. Podle § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, je odborná péče úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.10. Po právní stránce soud věc hodnotil tak, že žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvou o úvěru podle § 2395 a násl. o.z. Úvěr byl sjednán jako spotřebitelský ve smyslu § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaná podle smlouvy vystupovala jako spotřebitel (§ 419 o.z.) a žalobkyně byla poskytovatelkou podle§ 3 odst. 1 písm. d) zákona o spotřebitelském úvěru, neboť jako podnikatelka (§ 420 o.z.) poskytla spotřebitelský úvěr. Žalovaná na základě této smlouvy čerpala úvěr. Je tedy na místě aplikovat i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru.11. V řízení bylo dále prokázáno, že účastníci sjednali podmínky pro poskytnutí úvěru a jeho vrácení, jakož i následky porušení těchto povinností. Žalovaná porušila svoje smluvní povinnosti, když v rozporu se smluvním ujednáním úvěr ve sjednaných měsíčních splátkách nesplácela. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu, a následně, když žalovaná na svůj dluh ničeho neuhradila, přistoupila k zesplatnění úvěru. Žalobkyně proto postupovala zcela v souladu se smluvním ujednáním obsaženým ve smlouvě a obchodních podmínkách, které byly nedílnou součástí smlouvy, a žalovanou stranu vyzvala k okamžité úhradě dlužné částky. Z dosud neuhrazeného úvěru je žalovaná povinna současně platit sjednaný úrok a dále dle § 1970 o.z. rovněž úrok z prodlení, a to až do úplného zaplacení dlužné částky, ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.12. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce , částka, . Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce , částka, a nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna dle § 6 odst. 1, § 7 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „AT“) ve znění účinném do , datum, ve výši , částka, z tarifní hodnoty , částka, za každý ze tří úkonů učiněných v řízení (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, návrh ve věci samé), dále ze tří paušálních náhrad výdajů dle § 13 odst. 4 AT ve výši , částka, /úkon, vše, kromě soudního poplatku, zvýšené o daň z přidané hodnoty ve výši 21 %. Vzhledem ke skutečnosti, že žalobkyně byla v řízení zastoupena advokátem, uložil soud žalované uhradit náklady řízení žalobkyni k rukám jejího právního zástupce ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř.14. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř.