26 C 136/2025-25 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 24.3.2025 ve formě návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhá na soudu vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 26 687,12 Kč s úrokem ve výši 30 % p.a. z částky 20 511,90 Kč od 28. 2. 2025 do zaplacení. s úrokem ve výši 30 % p.a. z částky 930,06 Kč od 28. 2. 2025 do zaplacení s následujícím odůvodněním. Žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru , Anonymizováno, č. , hodnota, , na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč. V čl. II. odst. 4 smlouvy o úvěru bylo sjednáno splacení úvěru v počtu pevně stanovených měsíčních anuitních splátek, v ujednané výši, skládajících se z platby na jistinu a úrok, zde konkrétně 681,27 Kč. Splatnost jednotlivých splátek byla ujednána vždy k příslušnému dni v měsíci, s uvedením konkrétního data splatnosti první a poslední ze splátek. Roční úroková sazba smluvního úroku byla stanovena v čl. II Smlouvy o úvěru. Úvěr ve výši 40 000 Kč žalovaný načerpal převodem na účet specifikovaný v čl. III Smlouvy o úvěru. Protože úvěrovaný poskytnutý úvěr nesplácel řádně a včas, došlo ze strany žalobkyně v souladu se smluvními ujednáními k zesplatnění pohledávky ke dni 21.1.2025 a žalobkyně současně vyzvala žalovaného k úhradě již dlužné částky. Ode dne 28.2.2025 , tj. ode dne předání pohledávky k vymáhání zároveň požaduje žalobkyně přiznat smluvní úrok z prodlení ve výši 30 % ročně z částky dlužné jistiny. Nárok žalobkyně požadovat smluvní úrok ve výši 30 % p.a. vyplývá ze smlouvy o úvěru a následně z produktových podmínek komerčního bankovnictví a úrokového lístku. Žalovaná pohledávka se skládá z jistiny úvěru ve výši 20 511,90 Kč, z obchodního úroku kapitalizovaného ke dni zesplatnění ve výši 930,06 Kč, z kapitalizovaného úroku z prodlení z dlužné jistiny ve výši 38,32 Kč, z kapitalizovaného úroku z prodlení z dlužného obchodního úroku ve výši 35,28 Kč, a poplatků ve výši 5 171,56 Kč. Žalovaný žalobkyni ničeho nezaplatil, na předžalobní upomínku nereagoval.2. Žalovaný se věci nevyjádřil, své procesní stanovisko soudu nesdělil.3. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění :4. Žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 23.10.2019 smlouvu o úvěru , hodnota, , na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč s úrokovou sazbou 13,40 % p.a. Úvěr měl být splácen v 96 měsíčních splátkách po 681,27 Kč k 20. dni v měsíci, počínaje dnem 20.11.2019. Žalovaný úvěr čerpal dne 23.10.2019 ( zjištěno z úvěrové smlouvy, platební historie, produktových podmínek, sazebníku poplatků). Protože úvěrovaný poskytnutý úvěr nesplácel řádně a včas, došlo ze strany žalobkyně v souladu se smluvními ujednáními k zesplatnění pohledávky ke dni 21.1.2025 a žalobkyně současně vyzvala žalovaného k úhradě již dlužné částky ( zjištěno z dopisu žalobkyně ze dne 23.1.2025, z výpisů z úvěrového účtu). Ode dne 28.2.2025 , tj. ode dne předání pohledávky k vymáhání zároveň požaduje žalobkyně přiznat smluvní úrok z prodlení ve výši 30 % ročně z částky dlužné jistiny ( zjištěno ze smlouvy o úvěru, produktových podmínek, sazebníku poplatků). Žalovaná pohledávka se skládá z jistiny úvěru ve výši 20 511,90 Kč, z obchodního úroku kapitalizovaného ke dni zesplatnění ve výši 930,06 Kč, z kapitalizovaného úroku z prodlení z dlužné jistiny ve výši 38,32 Kč, z kapitalizovaného úroku z prodlení z dlužného obchodního úroku ve výši 35,28 Kč, a poplatků ve výši 5 171,56 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne 4.3.2025 vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k úhradě žalované částky ( zjištěno z předžalobní upomínky).5. Soudem učiněný závěr o skutkovém stavu se plně ztotožňuje s výše uvedenými skutkovými zjištěními, a z tohoto důvodu lze již jen odkázat na výše uvedené.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále také jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Po provedeném dokazování dospěl k následujícím právním závěrům. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému do sjednané výše peněžní prostředky a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky navýšené o sjednaný úrok z úvěru dojednaným způsobem splatit. Vztah mezi účastníky smlouvy je proto třeba posuzovat dle ust. § 2395 a násl. občanského zákoníku, tj. jako smlouvu o úvěru. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný peněžní prostředky čerpal, sjednaným způsobem je však nesplácel. Žalobkyně proto úvěr zesplatnila a žalovaného vyzvala k úhradě dlužné částky. Vzhledem k tomu, že žalovaný dlužnou částku žalobkyni neuhradil, tuto skutečnost ani v řízení netvrdil, dostal se do prodlení a vznikla mu povinnost zaplatit dlužnou částku včetně obchodního úroku, sjednaných poplatků a smluvního úroku z prodlení.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 762 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 068 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 26 687,12 Kč sestávající z částky 300 Kč za úkon právní služby učiněný v době a. t. účinného do 31. 12. 2024 (převzetí a přípravu zastoupení) a z částky 800 Kč za dva úkony právní služby po 400 Kč učiněné v době a. t. účinného od 1. 1. 2025 ( výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé, písemné podání nebo návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 400 Kč ve výši 294 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve sporu zastoupena advokátem, uložil soud žalovanému celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo tomuto advokátovi ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř.