58 C 30/2025-23 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne , datum, domáhala zaplacení částky ve výši 16 966,56 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že jako dodavatelem elektrické energie a plynu uzavřela se žalovaným Smlouvu o sdružených službách dodávky plynu č. , hodnota, s odběrným místem na adrese , adresa, , jejíž součástí jsou obchodní podmínky. Na základě této smlouvy se žalobkyně zavázala dodávat plyn do odběrného zařízení žalovaného a žalovaný se zavázal hradit faktury za dodaný plyn. Za uskutečněné dodávky plynu žalobkyně vyúčtovala žalovanému dodaný plyn za období od 21. 8. 2024 do 4. 12. 2024 fakturou č. , hodnota, ze dne 6. 12. 2024 ve výši 26 024,05 Kč, jejíž splatnost byla stanovena na 27. 12. 2024. Žalovaný se dostal do prodlení s uhrazením předmětné faktury za dodávku plynu, a proto žalobkyně požadovala zákonné úroky z prodlení. Žalobkyně dále požadovala smluvní pokutu za nezaplacenou fakturu č. , hodnota, ve výši 500 Kč podle Ceníku nadstandardních služeb a smluvních pokut za nedodržení platebních povinností. Žalovaný nereagoval na předžalobní upomínku, kterou mu žalobkyně zaslala dne 23.5.2025, a pohledávku do dne podání žaloby uhradil pouze částečně, a to ve výši 9 057,49 Kč. Vzhledem k této úhradě tak žalobkyně požadovala zaplatit částku 17 466,56 Kč s příslušenstvím.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.3. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný byl vyzván, aby se se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání a zároveň byl poučen, že pokud se ve stanovené lhůtě k výzvě nevyjádří, bude mít soud za to, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Vzhledem k tomu, že se žalovaný k výzvě nevyjádřil, rozhodl soud ve věci v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), bez nařízení jednání.4. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud zjistil následující skutečnosti rozhodné pro posouzení věci:5. Ze smlouvy o sdružených službách dodávky plynu č. , hodnota, ze dne , datum, uzavřené mezi žalobkyní a žalovaným soud zjistil, že žalobkyně se na základě této smlouvy zavázala dodávat plyn a související služby žalovanému a žalovaný se zavázal uhradit sjednanou cenu za dodávky plynu a související služby, a to za podmínek sjednaných ve smlouvě a v obchodních podmínkách, včetně ceníku nadstandardních služeb a smluvních pokut za nedodržení platebních povinností. Smlouva byla uzavřena na dobu neurčitou a bylo možné ji vypovědět s 3měsíční výpovědní lhůtou. Dále bylo mezi stranami sjednáno, že pokud se žalovaný dostane do prodlení s úhradou jakékoliv jednotlivé platby delší než 10 kalendářních dní, je žalobkyni povinen uhradit také smluvní pokutu ve výši 250 Kč. V případě, že je toto prodlení delší než 30 kalendářních dní, je žalovaný povinen zaplatit také dodatečnou smluvní pokutu ve výši 250 Kč.6. Z faktury č. , hodnota, ze dne 6.12.2024 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému za období od 21.8.2024 do 4.12.2024 částku ve výši 26 024,05 Kč, splatnou dne 27.12.2024.7. Z předžalobní upomínky ze dne 23.5.2025 včetně podacího lístku ze dne 23.5.2025 má soud za prokázané, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě pohledávky ve výši 17 466,56 Kč s příslušenstvím.8. Podle ustanovení § 72 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a výkonu státní správy v energetických odvětvích („dále jen „energetický zákon“) se smlouvou o sdružených dodávkách plynu výrobce plynu nebo obchodník s plynem dodávat zákazníkovi plyn a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související služby v plynárenství a zákazník se zavazuje zaplatit za dodávku plynu cenu a za související služby cenu uplatňovanou v souladu s cenovou regulací9. Podle ustanovení § 96 odst. 5 energetického zákona se smlouvy upravené tímto zákonem v ostatním řídí právní úpravou závazků a smluvních typů jim nejbližších podle občanského zákoníku, pokud z energetického zákona nebo povahy věci nevyplývá něco jiného.10. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z“) může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená, a to v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.11. Podle § 2048 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Podle § 2049 o.z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.12. Soud posoudil nárok žalobkyně na zaplacení dlužné pohledávky ve výši 17 466,56 Kč s příslušenstvím jako zcela oprávněný. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky plynu, na základě které byl žalovaný povinen zaplatit řádně vyúčtovanou částku za dodaný plyn, což učinil pouze částečně ve výši 9 057,49 Kč. Žalobkyně je proto oprávněna požadovat zaplacení neuhrazené zbývající částky ve výši 16 966,56 Kč. Žalobkyně je dále oprávněna požadovat smluvní pokutu, jejíž výše byla dohodnuta ve smlouvě, a to ve výši 250 Kč za prodlení žalovaného se zaplacením pohledávky žalobkyni po dobu delší 10 dnů a dále ve výši 250 Kč za prodlení žalovaného se zaplacením pohledávky žalobkyni po dobu delší 30 dnů ve smyslu § 2048 o.z., celkem tedy ve výši 500 Kč.13. Protože je žalobkyně aktivně legitimována k podání žaloby, žalovaný se k žalobě nevyjádřil a neuvedl na svou obranu žádné skutečnosti, jimiž by žalovaný nárok jakkoliv zpochybnil, a žalovaný dlužnou částku ani přes upomínku žalobkyně nezaplatil, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná včetně zákonných úroků z prodlení, které soud přiznal žalobkyni z dlužné částky, přičemž výše úroků vychází z ustanovení § 1970 o.z. ve spojení s ustanovením ve výši podle dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Z uvedených důvodů tedy soud žalobě vyhověl v rozsahu tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 615 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 17 466,56 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí právního zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč. Vzhledem k tomu, že žalobkyně byla ve sporu zastoupena advokátem, uložil soud celkovou částku nákladů řízení zaplatit přímo tomuto advokátovi ve smyslu ust. § 149 odst. 1 o.s.ř., jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku15. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena rovněž v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. a je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám právního zástupce žalobkyně.