58 C 53/2025-43 — Obvodní soud pro Prahu 1

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu dne 1. 6. 2025 domáhala zaplacení částky ve výši 16 479 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně uvedla, že žalovaný uzavřel dne 24. 2. 2020 se žalobkyní smlouvu o dodávce vody č. , Anonymizováno, na dobu neurčitou. Žalobkyně se na základě této smlouvy) zavázala dodávat žalovanému pitnou vodu do odběrného místa , adresa, a žalovaný se zavázal platit žalobkyni vodné. Žalovaný však řádně a včas neuhradil vodné za období od 16. 10. 2022 do 16. 10. 2024, čímž mu vznikl dluh ve výši 16 279 Kč, který mu žalobkyně vyúčtovala fakturou č. , hodnota, splatnou 4. 11. 2024. Žalobkyně žalovaného upomenula o zaplacení výzvou ze dne 7. 1. 2025, v níž žalovanému připočetla náklady na upomínání 200 Kč. Žalovaným byl vyzván k zaplacení dluhu dne 27. 2. 2025, tedy před podáním žaloby, ničeho však žalobkyni neuhradil.2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů, soud podle ustanovení § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) oba účastníky vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřili, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že souhlas byl dán. Jelikož se žádný z účastníků k výzvě nevyjádřil, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.4. Soud z předložených důkazů zjistil následující pro rozhodnutí ve věci podstatné skutečnosti:5. Soud ze smlouvy č. , Anonymizováno, o dodávce vody zjistil, že žalobkyně a žalovaný spolu uzavřeli dne 24. 2. 2020 tuto smlouvu, na základě které se žalobkyně jakožto dodavatel zavázala žalovanému jakožto odběrateli dodávat pitnou vodu ve sjednaném odběrném místě , adresa, . Žalovaný se zavázal žalobkyni platit vodné a stočné formou záloh ve výši 400 Kč měsíčně, a na základě konečného vyúčtování podle skuteční spotřeby na základě vystavené faktury. Podle článku VIII., odstavec 6 smlouvy byla žalobkyně oprávněna účtovat žalovanému paušální náklady v souvislosti s uplatněním pohledávky, které byly stanoveny v ceníku žalobkyni a žalovaný se je zavázal uhradit. Ceník byl k dispozici na webových stránkách žalobkyně a v zákaznických centrech, a žalovaný prohlásil, že s ním byl před podpisem smlouvy seznámen.6. Z faktury č. , hodnota, má soud za prokázané, že žalobkyně dodala žalovanému pitnou vodu, a to od 16. 12. 2022 do 31. 12. 2022 za 361,74 Kč, (odběr , Anonymizováno, vody); za období od 1. 1. 2023 do 31. 12. 2023 za 10 603,85 Kč (odběr , Anonymizováno, vody); a za období od 1. 1. 2024 do 2. 9. 2024 za 8 825,88 Kč (odběr , Anonymizováno, vody); s tím, že vyúčtované částky byly bez DPH. Žalobkyně proto vyúčtovala žalovanému vodné ve výši 22 079,13 Kč, a po odpočtu zaplacených záloh 6 000 Kč, částku ve výši 16 079 Kč. Současně žalobkyně vyúčtovala žalovanému náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 200 Kč. Celkem tak žalobkyně vyúčtovala žalovanému částku 16 279 Kč, která byla splatná do 4. 11. 2024.7. Z dopisu ze dne 7. 1. 2025 vyplývá, že žalobkyně vyzvala žalovaného zaplacení dluhu ve výši 16 279 Kč dle faktury č. , hodnota, , a dále částky 200 Kč jako nákladů spojených s uplatněním pohledávky, a to nejpozději do 17. 1. 2025. Výzva byla žalovanému odeslána na adresu jeho trvalého pobytu, jak je zřejmé z podacího archu.8. Dopisem ze dne 27. 2. 2025 byl žalovaný před podáním žaloby vyzván k zaplacení dluhu v dodatečné lhůtě do 10 dnů od odeslání výzvy. Výzva byla žalovanému odeslána 27. 2. 2025, jak je zřejmé ze Sledování zásilek.9. Podle ustanovení § 2 odst. 6 část věty před středníkem zákona č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích, je odběratelem vlastník pozemku nebo stavby připojené na vodovod nebo kanalizaci, není-li dále stanoveno jinak. Ve smyslu ustanovení § 8 odst. 6, 1. věta citovaného zákona je vlastník vodovodu nebo kanalizace, popřípadě provozovatel, pokud je k tomu vlastníkem zmocněn, povinen uzavřít písemnou smlouvu o dodávce vody nebo odvádění odpadních vod s odběratelem. Náležitosti smlouvy o dodávce vody a náležitosti smlouvy o odvádění odpadních vod stanoví § 8 odst. 15 zákona. Dle § 8 odst. 13 citovaného zákona má vlastník vodovodu právo na úplatu za dodávku pitné vody (dále jen "vodné"), pokud ze smlouvy uzavřené podle odstavce 2 nevyplývá, že vodné se platí provozovateli vodovodu (§ 20). Právo na vodné vzniká vtokem vody do potrubí napojeného bezprostředně za vodoměrem, a není-li vodoměr, vtokem vody do vnitřního uzávěru připojeného pozemku nebo stavby, popřípadě do uzávěru hydrantu nebo výtokového stojanu. Vodné je úplatou za pitnou vodu a za službu spojenou s jejím dodáním. Právo na úplatu pevné složky vodného vzniká podle podmínek stanovených ve smlouvě uzavřené podle odstavce 6, v níž je sjednána dvousložková forma vodného, popřípadě dnem účinnosti obecně závazné vyhlášky obce vydané v samostatné působnosti obce nebo rozhodnutím nejvyššího orgánu právnické osoby, která je vlastníkem vodovodů a kanalizací podle § 20 odst. 4.10. Ve smyslu ustanovení § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Tímto prováděcím předpisem je s účinností ode dne 1. 1. 2014 (tedy v době prodlení dlužníka s peněžitým plněním) nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění.11. Na základě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že podaná žaloba je důvodná. Z výše uvedených důkazů má soud za prokázané, že žalobkyně jakožto dodavatel dodávala od 16. 12. 2022 do 2. 9. 2024 do příslušného odběrného místa pitnou vodu na základě písemné smlouvy uzavřené se žalovaným, a to v rozsahu vyúčtovaném vystavenou fakturou. Žalovaný tak byl povinen rovněž v souladu se smlouvou splnit svůj závazek vůči žalobkyni, tedy poskytnout jí cenu za tyto služby ve výši uvedené ve vyúčtování. Tomuto svému závazku ale nedostál, neboť vyúčtované vodné žalobkyni, ani náklady spojené s upomínáním ve lhůtě jeho splatnosti neuhradil ani na základě upomínky. Žalovaný se pak k žalobě nevyjádřil a na svou obranu proti žalobou uplatněnému nároku neuvedl žádné skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit jiná zjištění. Na základě těchto skutečností tedy soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, přičemž žalobkyni zároveň přiznal i příslušenství žalované pohledávky, a to úrok z prodlení v zákonné výši, jdoucí ode dne následujícího po dni splatnosti faktury až do jeho zaplacení. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť nebyly shledány důvody pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.12. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o.s.ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Žalobkyni vznikly náklady za zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč, odměnu advokáta podle § 11 odst. 1, písm. a) a d) ve spojení s § 14b, odst. 1, bod 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, za 3 úkony po 400 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis žaloby), 3 paušální náhrady po 100 Kč podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., a 21% DPH ve výši 315 Kč, celkem tak 2 615 Kč (výrok II. rozsudku).