10 C 22/2020-76 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném úhrady částky ve výši 48 318 Kč z titulu nesprávného úředního postupu ve formě nepřiměřené délky řízení, vedené u Okresního soudu v Chomutově pod č. j. 47 T 61/2016. Žalobce uvádí, že trestní stíhání proti němu bylo zahájeno 14. 4. 2015 pro podezření ze spáchání přečinu usmrcení z nedbalosti a toto řízení bylo skončeno rozsudkem Okresního soudu v Chomutově z 13. 3. 2019. Žalobce uvádí, že řízení trvalo 4 roky a výsledná délka řízení je nepřiměřená. Žalobce vychází z roční částky odškodnění ve výši 20 000 Kč a z titulu nesprávného úředního postupu tak požaduje úhradu částky 48 318 Kč. Žalobce se jako druhého z nároků domáhá náhrady škody ve formě nákladů, které vynaložil na obhajobu a na znalecký posudek v rámci tohoto trestní stíhání, když uvádí, že usnesení ze 14. 4. 2015, kterým bylo zahájeno jeho trestní stíhání, je nezákonným rozhodnutím. Žalobce přitom uvádí, že vynaložil na svoji obhajobu částku 32 016 Kč, sestávající z nákladů právního zastoupení a dále částku 19 965 Kč, kterou vynaložil na znalecký posudek. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním z 21. 5. 2020. Pokud jde o nárok na odškodnění za nesprávný úřední postup ve formě nepřiměřené délky řízení, pak k tomuto žalovaná uvedla, že nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu, tedy pro absenci odpovědnostního titulu tento nárok odmítá. Uvedla, že řízení trvalo 3 roky a 11 měsíců a šlo o poměrně složitou věc, v níž bylo vypracováno několik znaleckých posudků, což délku řízení odůvodňuje. Pokud jde o druhý z nároků, ve formě nákladů právního zastoupení a dalších nákladů, vynaložených v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí, pak žalovaná konstatovala, že došlo k vydání nezákonného rozhodnutí a žalobci přiznala nárok ve výši 19 965 Kč jakožto náklady vynaložené na úhradu ceny znaleckého posudku a na nákladech obhajoby přiznala žalovaná žalobci částku 20 901,92 Kč, když k tomuto žalovaná uvedla, že rozporuje pouze úkony právní služby z 15. 7. 2015 a 30. 7. 2015, což jsou úkony prostudování spisu, kdy za tyto úkony náleží odměna pouze za jeden úkon, spojený s prostudováním spisu při skončení vyšetřování. 3. Na vyjádření žalované pak reagoval žalobce k výzvě soudu podáním ze dne 5. 6. 2020, ve kterém setrval na závěru, že v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve formě nepřiměřené délky řízení, když v tomto shledává průtahy, a pokud jde o náklady obhajoby, pak trvá na tom, že opakované nahlížení do spisu je zcela legitimním prostředkem obhajoby a žalobce by měl být odškodněn i za takto vynaložené náklady na tyto úkony právní služby. 4. Ze stanoviska Ministerstva spravedlnosti z 3. 4. 2020 soud zjistil, že žalobce žalobou uplatněný nárok u žalované předběžně uplatnil, a to dne 8. 7. 2019. Z tohoto stanoviska, jakož i z vyjádření žalovaného z 5. 6. 2020 má soud za prokázané, že žalovaný žalobce odškodnil, pokud jde o náklady obhajoby a náklady vynaložené na znalecký posudek částkou ve výši 20 901,92 Kč na nákladech obhajoby a částkou ve výši 19 965 Kč na nákladech na znalecký posudek. 5. Z tvrzení účastníků řízení má soud za nesporné tyto skutečnosti, když tyto jsou obsahově ve vyjádřeních obou účastníků uváděny shodně: -) usnesením Policie České republiky ze dne 14. 4. 2015 bylo zahájeno trestní stíhání žalobce pro přečin usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, trestního zákoníku a takto zahájené trestní stíhání bylo ukončeno rozsudkem Okresního soudu v Chomutově z 13. 3. 2019 pod č. j. 47 T 61/2016-307, který byl žalobce zproštěn obžaloby; -) pokud jde o úkony právní služby a související náklady obhajoby, pak mezi stranami bylo nesporným, že žalobce vynaložil částku ve výši 19 965 Kč na znalecký posudek -) a pokud jde o jednotlivé úkony právní služby, pak mezi žalobci nebyl sporný žalobcem tvrzený rozsah úkonů právních služeb, tak jak jsou tyto obsahem přílohy žaloby, s výjimkou těchto dvou úkonů právní služby: 1) 15. 7. 2015 prostudování spisu; 2) 30. 7. 2015 prostudování spisu; ve zbytku byly právní úkony co do účelnosti a rozsahu žalovanou uznány. 6. Z vyúčtování právních služeb z 11. 3. 2016 a 6. 7. 2019 soud zjistil, že právní zástupce žalobce tomuto účtoval odměnu za právní služby ve smluvní výši 2 500 Kč za 1 úkon právní služby. Dále soud zjistil, že právní zástupce žalobce vykonal i dva sporné právní úkony právní služby, konkrétně 15. 7. 2015 a 30. 7. 2015 prostudování spisu. 7. Ze spisu vedeného Okresním soudem v Chomutově sp. zn. 47 T 61/2016 soud zjistil následující. Usnesením Policie České republiky z 14. 4. 2015 bylo ve smyslu § 160 odst. 1, trestního řádu, zahájeno trestní stíhání žalobce, jako obviněného ze spáchání přečinu usmrcení z nedbalosti podle § 143 odst. 1, trestní zákoníků, kterého se měl dopustit tím, že dne 30. 11. 2014, když řídil motorové vozidlo, srazil chodkyni, která přecházela vozovku, respektive dokončovala přecházení vozovky, a která na následky dopravní nehody následně zemřela. Z části spisu týkajícího se přípravného řízení se podává, že úkony trestní řízení byly zahájeny 30. 11. 2014, byla pořízena rozsáhlá fotodokumentace nehody, byl slyšen žalobce jakožto podezřelý a dále několik svědků. Bylo rovněž provedeno šetření ohledně přítomnosti alkoholu u poškozené a ve věci byl přibrán 14. 1. 2015 znalec z oboru silniční doprava, odvětví městská a silniční doprava. Tento pak podal znalecký posudek 30. 11. 2014. Po zahájení trestní stíhání vůči žalobci, k čemuž došlo 14. 4. 2015, byl realizován výslech obviněného a to téhož dne a obviněný následně podal stížnost proti usnesení o zahájení trestní stíhání. Jeho výslech pokračoval 6. 5. 2015. Podaná stížnost byla zamítnuta usnesením ze dne 11. 5. 2015. Výslech obviněného pokračoval 15. 7. 2015 a ve věci byl poté vypracován nový znalecký posudek, konkrétně dne 6. 7. 2015, Ing. [jméno] [příjmení], který se týkal okolností předmětné dopravní nehody, zejména možností jejího odvrácení ze strany žalobce. Ve věci byli dále slyšeni další svědci a opatřením ze dne 14. 9. 2015 byl přibrán revizní znalec [právnická osoba], vzhledem k rozporným závěrům obou znalců předchozích v otázkách důležitých pro trestní řízení. Znalecký ústav [příjmení] [jméno] podal znalecký posudek 15. 11. 2015 a strany byly následně vyrozuměny o možnosti prostudovat trestní spis. Dne 11. 3. 2016 byl policií podán návrh na podání obžaloby. Obžaloba byla podána k Okresnímu soudu v Chomutově 9. 5. 2016. Dne 13. 5. 2016 byl podán návrh na předběžné projednání obžaloby a soud věc 18. 5. 2016 přidělil k vyřízení specializovanému senátu na trestnou činnost v dopravě. Pokynem z 19. 5. 2016 bylo nařízeno hlavní líčení na 27. 6. 2016, toto hlavní líčení se konalo a byl proveden výslech obžalovaného a líčení bylo odročeno na 27. 7. 2016 za účelem výslechu svědků a poté znalců. Soud poté řešil omluvu znalců z hlavního líčení, k trestní řízení se připojil poškozený podáním z 18. 5. 2015 Hlavní líčení se konalo 27. 7. 2016, byli slyšeni svědci, prováděny listinné důkazy a výslech znalců. Po přednesu závěrečných návrhů pak soud ve věci vyhlásil rozsudek, kterým uznal žalobce vinným ze spáchání přečinu usmrcení z nedbalosti a odsoudil tohoto k trestu odnětí svobody v délce trvání 1 roku, se zkušební dobou v trvání 18 měsíců a k náhradě škody ve výši 26 160 Kč. Písemné vyhotovení rozsudku je založeno na čl. 254. Soud poté řešil otázku výplaty znalečných, žalobce podal odvolání proti rozsudku z 3. 8. 2016 a toto odvolání odůvodnil 25. 8. 2016. Věc byla předložena odvolacímu soudu 13. 9. 2016 a o podaném odvolání rozhodl na neveřejném zasedání Krajský soud v Ústí nad Labem 25. 10. 2017 tak, že napadený rozsudek v celém rozsahu zrušil a věc vrátil soudu prvého stupně k dalšímu rozhodnutí. Písemné vyhotovení tohoto usnesení odvolacího soudu z 25. 10. 2017 je založeno pod č. j. 6 To 389/2016-282 Odvolací soud k tomuto uvedl, že při posuzování trestné činnosti v dopravě je nezbytné důsledně zkoumat a hodnotit veškeré okolnosti silničního provozu a chování jeho účastníků a je třeba bedlivě zkoumat případnou odpovědnost žalobce jakožto řidiče, zejména za situace, kdy za ztížených okolností by měl být vinen předmětným usmrcením, by toto znamenalo nepřípustný posun k principu objektivní odpovědnosti řidiče obecně. Odvolací soud tak uzavřel, že soud I. stupně provedené důkazy nevyhodnotil správně, pokud na jejich základě žalobce uznal vinným. Právní posouzení tak nemá podklad ve výsledné důkazní situaci a proto byl rozsudek zrušen. Okresní soud byl zavázán znovu obsah provedeného dokazování ve vztahu k otázce viny pečlivě vyhodnotit a podrobit kritičtější úvaze, zda je skutečně na místě posouzení jednání obžalovaného jako přečinu usmrcení, s tím, že se má detailněji zabývat subjektivní stránkou trestného činu a otázkou míry a povahy porušení povinností účastníků silničního provozu a to jak ze strany obžalovaného jakožto řidiče, tak poškozené. Nalézací soud není přímo zavazován k provádění dalších důkazů. Spis byl soudem odvolacím vrácen okresnímu soudu až v lednu 2019 a tento v lednu 2019 rozesílá