15 C 161/2019-295 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhá po žalované náhrady nemajetkové újmy s odůvodněním, že dne [datum] byl žalobci do datové schránky jeho zástupce doručen rozsudek Krajského soudu v Hradci Králové ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], jímž bylo vyhověno jeho žalobě proti rozhodnutí [obec] správy sociálního zabezpečení ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [číslo], ze kterého vyplývá, že soud shledal žalobu důvodnou, neboť bylo nepochybně prokázáno, že žalobce byl od [datum] plně invalidním. Prostřednictvím zrušovacího rozhodnutí, resp. v důsledku jeho písemného vyhotovení dne [datum] byla právně kvalifikovaným způsobem, tj. ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. vyslovena nezákonnost žalobou napadeného rozhodnutí a nezákonnost postupu orgánu sociálního zabezpečení vůči žalobci v kontextu posuzování jeho nároku na invalidní důchod a nároku na jeho výplatu a uplatňování těchto nároků. Nezákonnost postupu orgánů sociálního zabezpečení vůči žalobci vyplývá z písemného vyjádření ČSSZ, coby žalovaného, ze dne [datum] právě v řízení u Krajského soudu v Hradci Králové. Skutkové posudkové závěry o invaliditě vychází ze znaleckého posudku ze dne [datum]. Tento konkrétní posudek však dříve orgány sociálního zabezpečení nezohledňovaly, přesto že jej měly k dispozici. V důsledku nezákonného a nesprávného úředního postupu ze strany orgánů sociálního zabezpečení tak, nebyl žalobce již v 90. letech uznán invalidním, nebyl mu přiznán invalidní důchod a nárok na jeho výplatu a v kombinaci s dalšími nepříznivými okolnostmi, kdy žalobce byl tehdy osobou bez většího majetku, toto vyústilo v nepříznivou životní situaci, kterou v letech 2000 – 2010 označil za stav bezdomovectví spojený s absencí domova, zázemí a hmotného zabezpečení. Ke dni [datum], odkdy byl invalidní, činila jeho doba pojištění za období od [datum] do [datum] celkem 3 355 dní. Jednalo se o dobu zaměstnání, celkem 9,19 roků. Od 90. let, nejpozději od roku 1993, kdy žádal o uznání invalidity u orgánů sociálního zabezpečení v [obec], byly orgány sociálního zabezpečení nedůvodně, nesprávně a nezákonně nečinné a tento omisivní postup konstituuje nesprávný úřední postup postavitelný při nejmenším na roveň průtahů řízení. Jakékoli pochybení orgánů sociálního zabezpečení, které by nad rámec shora uvedeného spočívalo v nepořádku ve vedení spisového materiálu je přičitatelné nikoliv k tíži žalobce, ale k tíží orgánů žalované. Žalobce dospěl k závěru, že v důsledku nesprávného postupu orgánu sociálního zabezpečení došlo ke zmaření jeho života, kdy je z běžného života ve všech sférách prakticky vyřazen a to v příčinné souvislosti s nesprávným postupem orgánů sociálního zabezpečení, jak je uvedeno, přičemž součástí právně kvalifikovaného zmaření života je zejména vytrpěná bolest včetně duševních příkoří, existování mimo rámec ústavním pořádkem garantované lidské důstojnosti ve stavu bezdomovectví a újma na zdraví, výrazné zhoršení zdravotního stavu a rozvoj onemocnění, k čemuž by jinak buď nedošlo, a nebo ne v takovém rozsahu, pokud by žalobce pobíral invalidní důchod. Žalobce požaduje náhradu nemajetkové újmy na zdraví, bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 občanského zákoníku, s tím že je na místě, aby náhrada za zmaření lidského života rámcově činila 10 000 000 Kč, přičemž při přesnějším vyčíslení je možno vycházet z částky čtyřistanásobku průměrné měsíční hrubé mzdy. Při uvážení měsíční hrubé mzdy za rok 2016 tato činila 27 764 Kč, celkem potom 11 105 600 Kč při čtyřistanásobku za uvedenou částku, s přihlédnutím k bezprizornosti žalobce je na místě tuto výměru navýšit o 20 %, celkem se tak jedná o částku 13 326 720 Kč. K tomuto potom odkázal na metodiku Nejvyššího soudu [spisová značka]. Tímto požaduje nemateriální újmu spočívající ve zmaření života žalobce ve výši 13 326 720 Kč, z důvodu opatrnosti žalobce poznamenává, že v této částce je obsažena újma na zdraví i vytrpěná bolest a strasti, resp. jejich náhrada. Žalobce výslovně uplatňuje a nárokuje také náhradu újmy na zdraví, vytrpěné bolesti a strasti uvedené v této jedné částce. Dále požaduje nemateriální újmu plynoucí z nepřiměřeně dlouhé doby, po kterou byly žádosti žalobce o uznání invalidity a přiznání invalidního důchodu o nároku na jeho výplatu nesprávně opomíjeny a nesprávně jim nebylo vyhovováno, celkem od roku 1993, kdy žalobce žádal o uznání invalidity u orgánu sociálního zabezpečení v [obec] do roku 2018, kdy bylo vydáno a stalo se pravomocným zrušující rozhodnutí, 25 let. Dále požaduje částku 20 000 Kč za jeden rok trvání řízení a to navýšenou o 20 % za extrémní délku řízení, zmaření života, bezdomovectví, absenci léčby, která měla negativní dopad na vývoj stavu, celkem částku 600 000 Kč. Dále požaduje částku 1 000 000 Kč, neboť se jedná o škodu způsobenou žalobci v důsledku nesprávného odepření statusu invalidní osoby, odepření uznání invalidity, kdy žalobce nemohl požívat z toho plynoucí benefity a to včetně náhrad, příspěvků poskytovaných též z veřejného zdravotního pojištění včetně lázeňské péče. Při konzervativním předpokladu, že by mu jinak byla v letech 1993 – 2018 poskytována lázeňská péče, přičemž by byla z veřejných prostředků hrazena částky 40 000 Kč, potom se jedná za 25 let o částku 1 000 000 Kč. Žalobce shledává nesprávný úřední postup právě z rozhodnutí ČSSZ o námitkách ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] 224 [číslo] ohledně nároku na částku 600 000 Kč toto potom definuje, že se mělo jednat o částku 20 000 Kč za 21 let x 1,2, neboť minimálně od [datum] byl roku 2018 minimálně do [datum], ke dni vyhlášení rozsudku zrušovacího rozhodnutí byla doba 21 let. Z důvodu opatrnosti žalobce poznamenává, že tímto žádný z uplatněných nároků žádným způsobem neomezuje, a to ani částečně. Částku 1 000 000 Kč potom uplatňuje jako hypotetický ušlý zisk, kdy konkrétní ušlý zisk z povahy věci nelze určit, neboť z důvodu nesprávného úředního postupu nebyly splněny předpoklady pro poskytnutí lázeňské péče z veřejných prostředků. Je nutné vycházet z toho, v jaké výši by mu za předpokladu absence nesprávného úředního postupu v roce 1993 – 2018 byla hrazena lázeňská péče minimálně za období od [datum] do [datum], kdy mělo být nesporné, že žalobce má právo na náhradu této škody. Žalobce je přesvědčen, že MPSV je schopno na základě doloženého zdravotního stavu včetně jeho vývoje určit, v jakém rozsahu by žalobci nárok na lázeňskou péči vznikl, pokud by požíval statusu invalidní osoby. Je zřejmé, že u žalobce došlo k progresu choroby, pokud by bývalo bylo žalobci ze strany orgánů sociálního zabezpečení přistupováno řádně a zákonně, jistě by byl žalobce náležitě kompenzován a byla by mu poskytnuta patřičná péče z veřejných prostředků. Dále potom na jednání soudu ze dne [datum] byl žalobce vyzván dle ust. § 43 o.s.ř., aby doplnil jasná a konkrétní tvrzení, tj. aby jasným způsobem definoval konkrétní odpovědnostní tituly, tj. nesprávný úřední postup nebo nezákonné rozhodnutí, jasně definoval, který orgán pod kterým jednacím číslem fakticky rozhodl nebo rozhodnout měl, a dále aby uvedl konkrétní spojení příčinné souvislosti mezi konkrétním odpovědnostním titulem a nemajetkovou újmou nebo škodou tak, že při obvyklém běhu událostí by mu nemajetková újma nebo faktický vznik škody nevznikl. 2. Žalobce byl dále poučen o možnosti odmítnutí žaloby. Dále byl žalobce taktéž poučen dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. v tom směru, že je také nutné doplnit konkrétní tvrzení ohledně samotné nemajetkové újmy i výše požadované škody nebo ušlého zisku. 3. Žalobce na toto potom reagoval doplněním ze dne [datum], kdy víceméně zopakoval své požadavky v tom směru, že požaduje nemateriální újmu spočívající ve zmaření života ve výši 13 326 720 Kč, do tohoto zahrnul však náhradu škody na zdraví, vytrpěné bolesti a strasti. Dále za 25 let trvající nepřiměřeně dlouhé doby řízení požadoval částku 600 000 Kč a částku 1 000 000 Kč jako škodu způsobenou žalobci v důsledku nesprávného odepření statusu invalidní osoby z toho důvodu, že nemohl požívat lázeňské péče za rok 1993 – 2018 a jednalo se o hypotetický ušlý zisk. Zároveň potom popsal jednotlivá rozhodnutí, aniž by však k těmto konkrétním rozhodnutím určil v příčinné souvislosti vznik škody nebo nemajetkové újmy a co se týká jednotlivých odpovědnostních titulů, byť byl ze strany soudu poučen, že se primárně jedná vždy o jeden odpovědnostní titul, ke kterému lze spojit v příčinné souvislosti vznik škody nebo nemajetkové újmy, byl to žalobce, kdo opět uvedl, že se domáhá primárně nároku z důvodu odpovědnostního titulu v podobě nezákonného rozhodnutí, resp. nezákonných rozhodnutí a že by však tyto jakýmkoli způsobem definoval právě v příčinné souvislost s jednotlivými požadavky a eventuálně z důvodu odpovědnostního titulu v podobě nesprávného úředního postupu, aniž by však opět jasným způsobem definoval, který nesprávný úřední postup se kterým vznikem škody nebo nemajetkové újmy fakticky spojuje. 4. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku,