26 C 230/2019-36 — Obvodní soud pro Prahu 2

Žalobkyně se po žalované domáhá shora uvedené částky. V žalobě tvrdí, že pro žalovanou provedla osvětlení prodejních prostor žalované. Žalovaná je v prodlení s úhradou faktury [číslo] na částku 195 614,65 Kč. Na zaslané upomínky k zaplacení žalovaná nikterak nereagovala. Soud postupem podle ustanovení § 114b o. s. ř. žalované uložil, aby se ve věci písemně vyjádřila a aby v případě, že nárok uplatněný v žalobě zcela neuzná, ve vyjádření vylíčila rozhodující skutečnosti, na nichž staví svoji obranu, a k vyjádření připojila listinné důkazy, jichž se dovolává, popřípadě označila důkazy k prokázání svých tvrzení. Současně žalované určil lhůtu 30 dnů od doručení usnesení k podání vyjádření, když ji zároveň soud poučil, že pokud se bez vážného důvodu na výzvu soudu včas nevyjádří a ani ve stanovené lhůtě soudu nesdělí, jaký vážný důvod jí v tom brání, má se za to, že nárok, který je proti ní žalobou uplatňován, uznává. Usnesení bylo žalované doručeno prostřednictvím datové schránky dne [datum]. Žalovaná dne [datum] sdělila, že dlužnou částku částečně uhradila. V podání ze dne [datum] žalobkyně vzala žalobu zpět co do částky 30 000 Kč, neboť žalovaná po podání žaloby tuto částku žalobkyni uhradila. Podle § 153a odst. 1 o. s. ř. uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok nebo základ nároku, který je proti němu žalobou uplatňován, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání. Uzná-li žalovaný nárok proti němu žalobou uplatněný jen zčásti, rozhodne soud rozsudkem podle tohoto uznání, jen navrhne-li to žalobce. Podle odst. 2 rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2). Podle odst. 3 rozsudkem pro uznání rozhodne soud také tehdy, má-li se za to, že žalovaný nárok, který je proti němu žalobou uplatňován, uznal (§ 114b odst. 5). Podle odst. 4 jen pro vydání rozsudku pro uznání nemusí být nařízeno jednání. Na základě shora uvedených skutečností je zřejmé, že postupem podle § 114b o. s. ř. byla žalovaná vyzvána, aby se ve stanovené lhůtě ve věci písemně vyjádřila, když ji současně soud poučil o následcích, pokud tak ve stanovené lhůtě neučiní. Žalovaná se ve stanovené lhůtě nevyjádřila, proto se má podle § 114b odst. 5 o. s. ř. za to, že žalobou uplatněný nárok uznala, a soud proto podle § 153a odst. 3 o. s. ř. rozhodl rozsudkem pro uznání. Soud dále v rozsahu zpětvzetí řízení dle § 96 odst. 2 věta první o.s.ř. částečně zastavil. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 54 502,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 9 781 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 195 614,65 Kč sestávající z částky 8 940 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 36 960 Kč ve výši 7 761,60 Kč.