28 C 15/2020-45 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném v záhlaví uvedené částky jakožto přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu v důsledku nepřiměřené délky soudního řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 6 C 432/2013. Žalobkyně uvedla, že v řízení vystupovala jako žalovaná a předmětem řízení byla zaplacení částky 22 000 Kč z titulu spotřebitelského sporu. Řízení trvalo celkem 6 let a podle žalobkyně byla jeho doba nepřiměřená, neboť se jednalo o běžný typ řízení. Žalobkyně se také na jeho délce žádným způsobem nepodílela. Při stanovení výše odškodnění vycházela žalobkyně z částky 20 000 Kč za jeden rok trvání řízení. 2. Žalovaný ve svém vyjádření nesporoval skutečnost, že u něj žalobkyně dne 2.1.2019 předběžně uplatnila nárok na zaplacení přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 100 000 Kč v souvislosti s nesprávným úředním postupem v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 6 C 432/2013. Žalovaný uvedl, že věc nebyla řádně mimosoudně projednána a není mu tak dopodrobna znám průběh řízením, neboť mu nebyl zapůjčen posuzovaný spis. Žalovaný z jím dostupných prostředků zjistil, že předmětem řízení bylo zaplacení částky 22 000 Kč ze spotřebitelské smlouvy. Řízení bylo vedeno na dvou stupních soudní soustavy a také před Ústavním soudem, což mělo vliv na celkovou dobu řízení, avšak využití řádných a mimořádných opravných prostředků nelze klást k tíži žalovaného. Podstatné však je, že žalobkyně se o řízení dozvěděla až po vydání rozsudku pro zmeškání, který byl následně k jejímu odvolání odvolacím soudem změněn tak, že se nevydává, tj. až po datu 17.10.2017. Řízení tak ve vztahu k žalobkyni trvalo celkem 1 rok a 11 měsíců. Po tuto dobu pak nedocházelo v řízení k žádným průtahům a podle žalovaného jeho dobu lze označit za přiměřenou. 3. Vzhledem k tomu, že žalobkyně i žalovaný souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, postupoval soud podle ustanovení § 115a o.s.ř. 4. Mezi účastníky řízení nebyla sporná skutečnost, že žalobkyně se předběžně se svým nárokem na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve výši 100 000 Kč z titulu nepřiměřené délky soudního řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 6 C 432/2013 obrátila dne 2.1.2019 na žalovaného. 5. Soud provedl dokazování spisem Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 6 C 432/2013 Z tohoto spisu se podává, že žaloba byla k Obvodnímu soudu pro Prahu 10 podána dne 5.9.2013 a žalobkyně v řízení vystupovala v procesním postavení žalované. Předmětem řízení bylo zaplacení částky 22 000 Kč s příslušenstvím. Žalovaná se o vedeném řízení dozvěděla až dne 6.9.2017, kdy z úředního záznamu vyplývá, že tato nahlížela do spisu. Před tímto datem byl ve věci vydán rozsudek pro zmeškání dne 20.2.2014, proti kterému žalovaná podala odvolání. Usnesením ze dne 27.10.2017 byla žalovaná vyzvána k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Věc byla předložena Městskému soudu v Praze dne 21.11.2017. Pokynem předsedy odvolacího soudu bylo odvolací jednání nařízeno na den 10.1.2018. Při tomto jednání byl rozsudek soudu I.stupně změněn tak, že se rozsudek pro zmeškání nevydává. Usnesením ze dne 17.1.2018 byla žalovaná vyzvána, aby se vyjádřila k žalobě. Žalovaná se vyjádřila podáním ze dne 22.1.2018. Pokynem soudce ze dne 17.1.2018 bylo nařízeno ústní jednání na den 6.3.2018. Při tomto jednání byla vyslechnuta žalovaná, bylo provedeno dokazování listinami a jednání bylo odročeno na den 12.4.2018. Usnesením ze dne 6.3.2018 byl žalobce vyzván, aby zaplatil náklady důkazu znaleckým posudkem z oboru písmoznalectví. Podáním ze dne 20.3.2018 žádala žalovaná o odročení nařízeného jednání. Toto jednání bylo odročeno na den 13.4.2018. Dne 13.4.2018 se konalo ústní jednání, při kterém byla vyslechnuta svědkyně, bylo provedeno dokazování listinami a jednání bylo odročeno za účelem vypracování znaleckého posudku. Usnesením ze dne 13.4.2018 ustanovil soud znalce z oboru písmoznalectví. Znalecký posudek byl soudu zaslán dne 4.6.2018. Usnesením ze dne 12.6.2018 byla znalci přiznána odměna. Žalobce se vyjádřil ke znaleckému posudku podáním ze dne 22.6.2018 a žalovaná pak podáním ze dne 27.6.2018. Pokynem soudce ze dne 13.8.2018 bylo nařízeno ústní jednání na den 13.9.2018. K žádosti žalované ze dne 16.8.2018 bylo ústní jednání odročeno na den 25.9.2018. Z důvodu žádosti znalce bylo jednání odročeno na den 2.10.2018. Podáním ze dne 3.9.2018 požádala žalovaná o odročení jednání. Toto jednání bylo odročeno na den 11.10.2018. Při tomto jednání byl vyslechnut znalec a byl vyhlášen rozsudek ve věci samé, kterým bylo žalobě vyhověno. Usnesením ze dne 11.10.2018 byla znalci přiznána odměna. Proti rozsudku podala žalovaná odvolání dne 23.10.2018. Usnesením ze dne 26.10.2018 byla žalovaná vyzvána k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Věc byla předložena Městskému soudu v Praze dne 22.1.2019. Pokynem předsedy odvolacího senátu ze dne 28.1.2018 bylo nařízeno ústní jednání na den 20.2.2018. Toto jednání bylo odročeno a věc byla vrácena soudu I.stupně bez věcného vyřízení, neboť v rozsudku nebylo rozhodnuto o nákladech státu. Usnesením ze dne 25.3.2019 byl rozsudek soudu I. stupně ze dne 11.10.2018 doplněn o výrok týkající se nákladů řízení ve vztahu ke státu. Proti tomuto usnesení podala žalovaná odvolání dne 15.4.2019. Věc byla opětovně předložena Městskému soudu v Praze dne 18.6.2019. Pokynem předsedy odvolacího senátu ze dne 20.6.2019 bylo nařízeno odvolací jednání na den 21.8.2019. Z důvodu žádosti žalované o odročení jednání pro kolizi jednání jejího právního zástupce bylo odvolací jednání odročeno na den 28.8.2019. Při tomto jednání byl vyhlášen rozsudek, kterým byl rozsudek soudu I. stupně ve znění doplňujícího usnesení potvrzen. Současně bylo rozhodnuto o nákladech odvolacího řízení. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 16.9.2019. Následně z důvodů podané ústavní stížnosti žalovanou byl spis Ústavnímu soudu zapůjčen dne 15.1.2019. Podáním ze dne 21.11.2019 žalovaná podala žalobu na obnovu řízení. Usnesením ze dne 7.2.2020 byla žalovaná vyzvána k zaplacení soudního poplatku za žalobu na obnovu řízení. Žalovaná podáním ze dne 13.2.2020 požádala o osvobození od soudního poplatku. Usnesením ze dne 7.4.2020 bylo žalované přiznáno osvobození od soudních poplatků. Usnesením ze dne 6.5.2020 byl žalobce vyzván, aby se vyjádřil k žalobě na obnovu řízení. Tento se vyjádřil podáním ze dne 13.5.2020. Dne 21.7.2020 bylo nařízeno ústní jednání na den 9.9.2020. Při tomto jednání bylo provedeno dokazování listinami a bylo vyhlášeno usnesení, kterým byl návrh žalované na obnovu řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 10 pod sp. zn. 6 C 432/2013 zamítnut. Proti tomuto usnesení podala žalovaná odvolání dne 13.10.2020. Usnesením ze dne 3.11.2020 byla žalovaná vyzvána, aby zaplatila soudní poplatek za odvolání. Usnesením ze dne 20.11.2020 bylo usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 3.11.2020 zrušeno, neboť žalované byla nesprávně stanovena povinnost zaplatit soudní poplatek za odvolání. Žalobkyně se k odvolání žalované vyjádřila podáním ze dne 27.11.2020. Následně byl spis zapůjčen Obvodnímu soudu pro Prahu 2. 6. Podle ustanovení § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (dále jen zákon) stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 2 zák. odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle ust. § 13 odst. 1 zák. stát odpoví za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 31a odst. 1 zák. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytuje v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci bě