31 C 239/2018-120 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou z 13. 11. 2018 ve znění jejího doplnění z 21. 12. 2018 po žalované domáhal zaplacení částky v celkové výši 300 000 Kč představující zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“), jež mu měla vzniknout v souvislosti s řízením vedeným u [anonymizováno] soudu v [obec] pod sp. zn.: [spisová značka] tím, že aniž by ve věci proběhlo jednání, soud presumoval úpadek žalobce, jenž v naříkaném řízení vystupoval jako dlužník, když usnesením č. j: [spisová značka] z 25. 6. 2015 nařídil předběžné opatření, jímž mj. ustanovil předběžného správce žalobci a uložil mu zákaz nakládat se svým nemovitým majetkem. V odůvodnění tohoto rozhodnutí uvedl, že o úpadku dlužníka je víceméně přesvědčen. Žalobce toto rozhodnutí vnímá jako nezákonné, přestože rozhodnutí bylo následně dne 11. 11. 2015 potvrzeno [název soudu], jen výrok II. byl změněn ohledně podmíněného souhlasu věřitelů, a to rozhodnutím [název soudu] [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo]. Žalobce uvedl, že tento postup jeví známky arbitrárnosti a možného ovlivňování, když soudy takto presumovaly úpadek žalobce a s ohledem na skutečnost, že insolvenční rejstřík je veřejně přístupný, prejudikování rozhodnutí o úpadku žalobce je způsobilé značnou mírou ohrozit vážnost žalobce mezi spoluobčany a obchodními partnery. Dále žalobce tvrdil, že k nesprávnému úřednímu postupu došlo v řízení vedeném u [anonymizováno] soudu v [obec] pod sp. zn.: [spisová značka] [anonymizována dvě slova] [číslo]. Poukazoval, že usnesením č.j.: [spisová značka] z 28. 8. 2015 bylo rozhodnuto soudcem Mgr. [jméno] [příjmení], že se insolvenční návrh žalobce ve věci dlužníka [právnická osoba], zamítá. Nezákonnost spatřoval ve skutečnosti, že ve věci rozhodl stejný soudce, jenž později rozhodoval jako člen odvolacího senátu v shora citovaném insolvenčním řízení, kde vystupuje jako dlužník. Má za to, že při obsazování senátu [název soudu], při rozhodování o odvolání proti žalobcem napadenému předběžnému opatření v posuzovaném řízení ve věci rozhodoval nezákonný soudce. Dále namítal, že soudce nepřihlédl k jeho žádosti o odročení jednání, přestože žalobce doložil zdravotní obtíže. Žalobce svůj nárok u žalované uplatnil podáním z 29. 10. 2018, žalovaná jeho nárok nepřiznala, a proto se domáhá svého nároku u soudu. 2. Žalovaná ve svém vyjádření z 24. 2. 2020 uvedla, že žalobce u ní dne 30. 10. 2018 (podáním z 29. 10. 2018) uplatnil nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 300 000 Kč, jež mu měla vzniknout z titulu nezákonného rozhodnutí a nesprávného úředního postupu [anonymizováno] soudu v [obec] v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka]. Ve svém podání odkázala na ust. § 8 odst. 1 OdpŠk, který stanoví, že nezákonným rozhodnutím je pravomocné rozhodnutí, jež bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem, dále uvedla, že režim odpovědnosti za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem dopadá na úkony učiněné mimo rozhodovací činnost, nebo sice v jejím rámci, avšak za podmínky, že se v obsahu rozhodnutí neprojeví. S ohledem na uvedené, konstatovala, že má za to, že ve věci chybí odpovědnostní titul, neboť žádné z žalobcem uváděných rozhodnutí nevykazuje znak nezákonného rozhodnutí a ve věci neshledala ani nesprávný úřední postup. Především pak vznesla ve vztahu k žalobcem uplatňovanému nároku na náhradu nemajetkové újmy námitku promlčení. Závěrem navrhla žalobu v celém rozsahu zamítnout. 3. Vzhledem k tomu, že podaná žaloba trpěla ohledně nároku na náhradu nemajetkové újmy vadami, zdejší soud žalobce usnesením z xanon [číslo], č. j. [číslo jednací], vyzval, aby označil řádně okruh žalovaných, aby uvedl, v čem přesně spočívá nesprávný úřední postup, jak dospěl k vyčíslení nemajetkové újmy a v čem spatřuje tvrzenou příčinnou souvislost mezi nesprávným či nezákonným postupem soudu a vzniklou nemajetkovou újmou. Žalobce v podání z [datum] doplnil žalobu sice tak, aby splňovala náležitosti požadované zákonem, avšak stran nemajetkové újmy sdělil, že má za to, že dle judikatury není povinován sdělit, jakým způsobem dospěl k této částce. Z jeho podání toliko vyplývá, že žalovaná částka ve výši 300 000 Kč má představovat náhradu nemajetkové újmy z titulu nesprávného úředního postupu [název soudu] tím, že ve svém rozhodnutí presumoval úpadek žalobce, aniž by o něm bylo fakticky rozhodnuto. Zopakoval, že závěr o úpadku žalobce si mohli s ohledem na veřejnou dostupnost insol. rejstříku osvojit třetí osoby a takto prejudikované rozhodnutí je způsobilé ohrozit jeho vážnost. K vyjádření žalované, jež obsahovalo námitku promlčení se žalobce přes výzvu soudu z [datum] ve 30-ti denní lhůtě nevyjádřil. 4. Protože byly splněny předpoklady podle § 115a o. s. ř., rozhodl soud ve věci samé bez jednání. 5. Z uplatnění nároku na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem z 29. 10. 2018 soud zjistil, že žalobce svůj nárok předběžně uplatnil u žalované dne 30. 10. 2018, což žalovaná stvrdila ve svém stanovisku z 31. 5. 2019. 6. Z usnesení [anonymizováno] soudu v [obec] č. j.: [spisová značka] [anonymizováno] z [datum rozhodnutí] ve spojení s usnesením [název soudu] [číslo jednací] [číslo], jež nabyly právní moci dne 22. 6. 2016 se podává, že k tomuto dni bylo pravomocně skončeno řízení vedené u [anonymizováno] soudu v [obec] pod č. j.: [spisová značka]. 7. Z insolvenčního spisu vedeného [anonymizováno] soudem v [obec] pod sp. zn. [spisová značka] veřejně dostupném na webových stránkách portal.justice.cz má soud za prokázané, že byl dne [datum] podán na žalobce insolvenční návrh, vyhláška o zahájení insolvenčního řízení byla zveřejněna téhož dne v [čas]. Dne [datum] [anonymizováno] soud rozhodl o vydání namítaného předběžného opatření, a to usnesením č. j: [spisová značka], jež bylo k odvolání žalobce dne 11. 11. 2015 rozhodnutím [název soudu] [číslo jednací] VSOL [číslo] potvrzeno, jen výrok II byl změně tak, že dlužníkovi uložené povinnosti při nakládání s ostatním majetkem nejsou podmíněny předchozím souhlasným vyjádřením prozatímního zástupce věřitelů. Usnesením [soud] [soud] [číslo jednací] [anonymizováno] [číslo] bylo rozhodnuto, že Mgr. [jméno] [příjmení] není vyloučen z projednávání a rozhodnutí věci vedené u tohoto soudu pod sp. zn. [spisová značka], 2 [anonymizováno] [číslo]. Řízení není dosud pravomocně skončeno. 8. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně: 9. Podle ust. § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 7 odst. 1 zákona mají právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 zákona nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Podle § 8 odst. 2 zákona byla-li škoda způsobena nezákonným rozhodnutím vykonatelným bez ohledu na právní moc, lze nárok uplatnit i tehdy, pokud rozhodnutí bylo zrušeno nebo změněno na základě řádného opravného prostředku. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 26 zákona pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem. Podle § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle § 31a odst. 2 zákona zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle § 32 odst. 3 zákona nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. 10. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za škodu podle výše citovaného zákona č. 82/1998 Sb., je nutno, aby byly naplněny následující podmínky. Existence odpovědnost