45 C 167/2019-53 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se domáhal na žalované poskytnutí peněžitého zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši [částka], způsobené mu délkou řízení, vedeného u Okresního soudu v Chrudimi žalobu sp.zn. 3C 56/1995. Řízení bylo zahájeno dne [datum], žalobce do řízení přistoupil dne [datum]. Soud věc projednával celkem 26 let, žalobce byl účastníkem řízení 16 let. Poslední rozhodnutí soudu v této věci bylo žalobci doručeno [datum] a nabylo právní moci [datum]. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované podáním ze dne [datum], žalovaná však tomuto nároku žalobce do podání žaloby nevyhověla. S ohledem na to navrhl žalobce, aby soud žalobě vyhověl a přiznal mu náhradu nákladů řízení. 2. Žalovaná nárok uplatněný žalobcem neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Učinila nesporným, že u ní žalobce dne [datum] podal žádost o předběžné projednání nároku ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., za přiznání zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši [částka] s přísl., která mu měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem (nepřiměřenou délkou) v řízení vedeném u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. 3 C 56/95 jako soudu I. stupně. K projednání žádosti žalobce došlo dne [datum], když žalovaná konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., a poskytla žalobci zadostiučinění ve výši [částka]. Žalovaná stručně shrnula průběh řízení a uvedla, že v činnosti soudu shledala určitou míru nekoncentrovanosti, byť nelze konstatovat výraznější průtahy kromě problémů s vypracováním druhého znaleckého posudku, když ustanovený znalec byl po dobu dvou a půl roku zcela nečinný. Celková délka řízení je však vzhledem k předmětu řízení zcela excesivní, proto je hodnocena jako nepřiměřená, proto žalobci poskytla odškodnění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši [částka], kdy vycházela ze základní částky [částka] za rok trvání řízení, resp. [částka] za měsíc trvání řízení, s výjimkou prvních dvou let, za které byla poskytnuta částka poloviční, a to z důvodu, že každé řízení musí objektivně určitou dobu trvat. Vzhledem k délce řízení, které v posuzovaném případě ve vztahu k žalobci trvalo celkem 15 let a 10 měsíců, byl shledán důvod pro navýšení základní částky na [částka] za rok trvání řízení, resp. [částka] za měsíc trvání řízení. Žalovaná dále shledala důvody pro snížení základní výše zadostiučinění celkem o 70%, a to 30% z důvodu složitosti řízení, 20% z důvodu četnosti rozhodování soudů, 10% z důvodu podílu žalobce na délce řízení a 10% z důvodu sdílenosti nemajetkové újmy. Ve věci samé probíhalo řízení na dvou stupních soudní soustavy; o procesních otázkách bylo opakovaně rozhodováno oběma soudy a též Nejvyšším soudem. Věc byla po skutkové, právní, ale zejména procesní stránce složitá, když ve věci byly vypracovány tři znalecké posudky, jakož i doplněk ke znaleckému posudku, soud prováděl účastnické výslechy, výslechy znalců a mnoho svědků, v několika případech i dožádanými soudy, přičemž dožádané soudy musely také pátrat po pobytu svědků; bylo rozhodováno o místní příslušnosti soudu, o návrhu žalobce na přikázání věci z důvodu vhodnosti, o změně žaloby, soud několikrát vyzýval žalobce k doplnění a upřesnění žaloby a oba účastníky k doplnění skutkových tvrzení, činil dotazy na různé instituce, proběhlo místní ohledání, soud se musel opakovaně vypořádat s návrhy žalovaných na přerušení řízení a námitky podjatosti soudkyně, žalovaným soud dvakrát uložil pořádkovou pokutu, jednou byla uložena pořádková pokuta znalci; dále dvakrát soud řízení přerušil, a to v prvním případě z důvodu úmrtí žalobce, když řízení bylo přerušeno po dobu probíhajícího dědického řízení (doba přerušení řízení 4 měsíce), a ve druhém případě do právní moci rozhodnutí vedeného u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. 8 C 54/99, neboť v tomto souběžně projednávaném sporu již bylo rozhodnuto a dalo se očekávat, že toto rozhodnutí bude mít významný vliv na rozhodnutí v této věci (řízení bylo přerušeno po dobu jednoho roku a čtyř měsíců); poté, co byl rozsudek soudu I. stupně podruhé zrušen, musel soud I. stupně vyzvat žalobce ke sdělení, zda navrhují přistoupení dalších účastníků do řízení ve věci vypořádání vztahů k neoprávněné stavbě a dále k doplnění tvrzení o tom, zda existuje rozhodnutí spoluvlastníků předmětných pozemků o tom, že se žalovaní vylučují z jejich užívání, přičemž žalobci navrhli vstup dalších účastníků do řízení na straně žalobce, soud tedy zjišťoval pobyt všech navržených osob, u některých bylo pátráno po jejich pobytu a dotazoval se jich, zda souhlasí se vstupem do řízení; po udělení souhlasu soud rozhodl o vstupu dalších účastníků do řízení; další výzva žalobcům následovala dne [datum] ohledně specifikace subjektů žalujících a specifikace subjektů žalovaných, což vyplývalo právě z rozhodnutí ve věci vedené pod sp. zn. 8 C 54/99, dle kterého je nezbytné, aby se řízení zúčastnili všichni spoluvlastníci, a to ať již jako žalobci, nebo jako žalovaní, žalobci tedy navrhli vstup dalšího účastníka do řízení, který se vstupem nesouhlasil, a navrhli zároveň změnu žalobního petitu, které bylo vyhověno. Pokud jde o podíl žalobce či ostatních účastníků řízení na délce řízení, nelze jim přičítat k tíži použití zákonných prostředků procesní obrany. Jestliže účastníkovi řízení nelze na jedné straně vyčítat, že na ochranu svých práv využívá procesní prostředky, které mu dává zákon k dispozici, na druhou stranu je zřejmé, že prodloužení řízení, ke kterému dojde v důsledku nutnosti se s těmito procesními prostředky vypořádat, nemůže jít na vrub státních orgánů. Žalobcům lze přičíst podíl na délce řízení, když z podnětu původního žalobce bylo rozhodováno o přikázání věci z důvodu vhodnosti, dále žalobce žádal soud, aby do doby jeho uzdravení nenařizoval jednání, opakovaně doplňoval a měnil žalobu, a v posledních letech zase žalobci opakovaně doplňují a specifikují žalobu, včetně specifikace subjektů žalujících a specifikace subjektů žalovaných, ještě po dvaadvaceti letech nebyl zcela zřejmý žalobní petit. Význam řízení pro žalobce lze považovat spíše za menší s ohledem na předmět řízení, neboť se jedná o řízení o odstranění oplocení jednoho pozemku tam, kde zasahuje do jiného pozemku a uvést studnu na pozemku žalovaných do stavu, aby bylo možno používat vody jako pitné; navíc je nezbytné zohlednit sdílenost nemajetkové újmy, když oba žalobci nemajetkovou újmu společně sdíleli. Na základě shora uvedeného žalovaná navrhla, aby soud žalobu v celém rozsahu zamítnul a přiznal žalované náhradu hotových výdajů. 3. Soud postupoval podle § 115a o.s.ř. a ve věci rozhodl, aniž by nařídil ústní jednání, neboť účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání souhlasili a ve věci bylo možné rozhodnout na základě předložených listinných důkazů. 4. V průběhu řízení vzal žalobce žalobu částečně zpět s ohledem na částečnou úhradu uplatněného nároku ze strany žalované, a to co do částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 10% ročně z této částky od [datum] do [datum]. Soud o částečném zastavení řízení rozhodl usnesením č.j. 45C 167/2019-26 z 9.3.2020. 5. Dle rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích ze dne 20.2.2019, č.j. 18 Co 242/2017 – 1234 byl rozsudek Okresního soudu v Chrudimi ze dne 13.4.2017, čj. 3 C 56/95 -1091 ve výroku I. změněn tak, že žaloba, aby žalovaní odstranili na vlastní náklady podezdívku s plotem na pozemku zde specifikovaném, se zamítá, jinak se rozsudek okresního soudu ve výroku I. potvrzuje. Dále bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení jednotlivých účastníků a rovněž také České republiky. 6. Žádostí o odškodnění ze dne [datum] uplatnil žalobce u žalované obsahově totožný nárok, jaký je uplatněn žalobou. 7. Potvrzením ze dne [datum] informovalo Ministerstvo spravedlnosti žalobce o přijetí žádosti o předběžné projednání nároku ve věci vedené před Okresním soudem v Chrudimi sp.zn. 3 C 56/95. 8. Stanoviskem ze dne [datum] žalovaná informovala žalobce, že nárok na náhradu nemajetkové újmy v rozsahu [částka] přiznala, a tuto částku žalobci odeslala. 9. Ze spisu Okresního soudu v Chrudimi sp.zn. 3 C 56/95 soud zjistil následující skutečnosti: Řízení v dané věci bylo zahájeno žalobou z [datum], původně pod sp.zn. 14 C 66/94. Dne 23.4.1993 vrátila Okresní prokuratura v [obec] zapůjčený materiál do uvedeného spisu s tím, že podnět, pravděpodobně jednoho z účastníků, [jméno] [příjmení], odložila. [datum] zaslal [stát. instituce] fotokopie vyžádaných dokladů. Dne [datum] zaslali manželé [příjmení] Okresnímu soudu v Chrudimi své vyjádření k žalobě, tedy jedni z účastníků. Soud nařídil ústní jednání na [datum], při kterém vyslovil svou místní nepříslušnost a ve věci nejednal, následně vyhotovil usnesení z téhož dne, a toto rozeslal účastníkům řízení. V uvedeném okamžiku se jednalo o účastníky [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Spis byl následně postoupen Obvodnímu soudu pro Prahu 9. Následně vyzval soud [datum] žalobce k zaplacení soudního poplatku, poté předložil spis Vrchnímu soudu v Praz