10 C 102/2021-59 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se podanou žalobou domáhá po žalovaném úhrady částky ve výši 25 545 Kč se smluvním a zákonným úrokem z prodlení, přičemž k tomuto uvádí, že je nebankovním poskytovatelem spotřebitelských úvěrů a se žalovaným uzavřel 18. 6. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které žalovanému poskytl finanční prostředky 30 000 Kč. Konkrétně tak, že částku 27 500 Kč převedl na účet žalovaného a částku 2 500 Kč v souladu se smlouvou převedl zprostředkovateli. Úvěr byl splatný ve 40 měsíčních splátkách, týdně po 1 050 Kč. Žalovaný poskytnutý úvěr nesplácel, proto mu žalobce zaslal celkem 3 upomínky. Žalobce uvádí, že žalovaný je aktuálně v prodlení s úhradou částky 28 695 Kč, z čehož činí neuhrazená jistina 25 545 Kč a dlužné splátky 3 150 Kč. V souladu se smlouvou pak žalobce nárokuje za každou z upomínek 100 Kč, tedy celkem 300 Kč, a dále za opožděné splátky nárokuje smluvní pokutu ve výši 1 497 Kč a dále 1 147 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, pouze se podáním ze dne 24. 10. 2021 omluvila z jednání, nicméně k podstatě sporu nic neuvedla (nežádala o odročení; omluvu zaslala den před jednáním, tj. v neděli 24. 10. 2021 ve 20.30 hod.; i pokud by o odročení požádat chtěla, nejednalo by se o žádost včasnou, navíc by šlo o žádost nedoloženou). 3. Soud ve věci učinil následující závěr o skutkovém stavu. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] to dne 18. 6. 2020. Na základě této byl žalovaný povinen uhradit žalobci 40 splátek ve výši 1 050 Kč. Žalovanému byla poskytnuta jistina úvěru ve výši 27 500 Kč a 2 500 Kč byly hrazeny jakožto odměna za zprostředkování v souladu s touto smlouvu na účet zprostředkovatele paní [jméno] [příjmení]. Ze smlouvy se dále podává, že žalovaná byla v době jejího uzavření vdaná a smlouva byla uzavřena bez souhlasu manžela (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 18. 6. 2020). Soud dále zjistil, že žalobce poskytl žalované jistinu úvěru ve výši 27 500 Kč dne 23. 6. 2020, a dále 2 500 Kč téhož dne zprostředkovateli úvěru paní [jméno] [příjmení] (zjištěno z potvrzení o provedení transakce z 23. 6. 2020). Soud dále zjistil, že žalobce žalovanou seznámil s informacemi o spotřebitelském úvěru (zjištěno z formuláře o informacích o spotřebitelském úvěru) a že k úvěrové smlouvě byly přiloženy úvěrové podmínky blíže definující smluvní závazky stran (zjištěno z úvěrových podmínek). Soud dále zjistil, že žalovaná byla žalobcem upomínána k úhradě dlužných splátek ze smlouvy přípisem z 27. 12. 2020 a 27. 1. 2021. Soud má rovněž za zjištěné, že tyto upomínky byly žalované skutečně odeslány (zjištěno z upomínky z 27. 12. 2020, 27. 1. 2021, čestného prohlášení [jméno] [jméno] a přiložených příloh). Soud má za zjištěné, že úvěr žalované byl žalobcem zesplatněn přípisem z 28. 2. 2021 s tím, že splatnost úvěru byla stanovena do 10 dnů od odeslání této výzvy. Z podacího lístku pak soud zjistil, že výzva byla odeslána 28. 2. 2021, tedy splatnost byla stanovena do 10. 3. 2021 (zjištěno ze předžalobní výzvy a podacího lístku této). Soud dále zjistil, že žalobce ověřoval úvěruschopnost prostřednictvím prohlášení žalované, ve kterém se uvádí její příjem 38 902 Kč, dále prostřednictvím výpisu z LV [číslo] pro k.ú. [část obce], kde je zaneseno vlastnictví manžela žalované pana [jméno] [příjmení], dále prostřednictvím lustrace v Centrální evidenci exekucí ohledně žalované a jejího manžela s negativním výsledkem, dále prostřednictvím lustrace v insolvenčním rejstříku žalované a jejího manžela s negativním výsledkem, a dále prostřednictvím výpisu z účtu žalované. Z tohoto výpisu z běžného účtu pak soud zjistil, že roční kreditní obrat, tj. součet příchozích plateb, činí částku 402 450,08 Kč, a roční debetní obrat žalované, tj. součet odchozích plateb, činí částku 395 000 084,62 Kč, tedy že roční rozdíl příchozích a odchozích plateb žalované činí 7 365,46 Kč. Z výplatní pásky žalované za duben 2020 pak soud zjistil, že výplata žalované činila částku 21 154 Kč, za květen 2020 částku 38 902 Kč. Z čestného prohlášení o závazcích spotřebitele pak soud zjistil, že žalovaná deklarovala, že nemá žádné závazky a z jejího čestného prohlášení ohledně výdajů pak soud zjistil, že žalovaná deklarovala, že má výdaje měsíčně ve výši 15 000 Kč na bydlení, 8 000 Kč blíže nespecifikované, že dále vyživuje další 2 osoby a že její příjmy jsou 38 902 Kč z pracovního poměru, a dále blíže nespecifikovaný 40 000 Kč. Soud tak má z tohoto zejména za zjištěné, že žalobci bylo známo, že příjmy žalované jsou v měsíčním rozmezí 21 000 až 39 000 Kč, zejména však žalobci bylo zřejmým, že roční rozdíl přijatých a odchozích plateb žalované činí pouze 7 365,46 Kč (zjištěno z 2× prohlášení žalované, posouzení úvěruschopnosti žalobcem, výpisu z katastru nemovitostí manžela žalované, 2× lustrace v centrální evidence exekucí, 2× lustrace v insolvenčním rejstříku, výpis z běžného účtu žalobkyně s ročním saldem, 2× výplatní páska žalované). Závěrem soud uvádí, že zjistil, že žalovaná od žalobce inkasovala částku 27 500 Kč v souvislosti s předmětnou smlouvou o úvěru, částka 2 500 Kč byla inkasována jinou osobou, konkrétně paní [jméno] [příjmení], jakožto zprostředkovatelem úvěru. Soud dále zjistil, že žalovaná uhradila žalobci splátku 5× ve výši 1 050 Kč, tj. celkově 5 250 Kč, a to v červenci, srpnu, září, říjnu a listopadu roku 2020 (zjištěno z dokumentu bonita smlouvy). 4. Soud posoudil věc podle následujících ustanovení: Podle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o.z.), ve znění pozdějších předpisů, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. (ZSU) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet; podle odst. 2 pak poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle § 87 téhož zákona pak poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen. 5. Na zamýšlený smluvní vztah dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, neboť žalobce je podnikatelem a žalovaný vystupoval jako fyzická osoba, přičemž ze smlouvy nevyplývá, že by mu úvěr byl poskytován v souvislosti s podnikatelskou činností a nic takového žalobce ostatně ani netvrdil. 6. Dle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel posoudí úvěruschopnost spotřebitele„ na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů.“ Dle § 86 odst. 2 ZSU by měl poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vycházet (především) z porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Podle § 75 ZSU je poskytovatel povinen provozovat svou činnost„ s odbornou péčí.“ Podle § 76 odst. 1 ZSU poskytovatel jedná čestně, transparentně a„ zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.“ Co se rozumí odbornou péčí, pak stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“ 7. Dle shora citovaného § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je důsledkem porušení povinnosti posoudit úvěruschopnost spotře