10 C 146/2020-174 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou podanou dne 20. 1. 2020 domáhá po žalované nároků souvisejících s trestním řízením vedeným u [název soudu] [anonymizováno] [pobočka], pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce se domáhá finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou tohoto řízení, a to ve výši 150 000 Kč, když vychází z roční částky odškodnění 30 000 Kč a délky řízení 5 let. Žalobce dále uvádí, že v řízení došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, kterým je usnesení o zahájení trestního stíhání pro trestní čin vraždy podle § 219 odst. 1, 2 písm. b) a h), spáchaného ve spolupachatelství, ze dne 20. 4. 2015, když toto trestní řízení skončilo zproštěním žalobce, což bylo potvrzeno i odvolacím soudem usnesením z 30. 1. 2019. Žalobce se tak dále domáhá škody tvořené náklady na obhajobu ve výši 189 113 Kč, a dále nemajetkové újmy způsobené vydáním nezákonného rozhodnutí ve výši 5 000 000 Kč. Žalobce uvádí, že trestním stíháním byla zasažena jeho čest, dobrá pověst, společenský a rodinný život, a možnosti pracovního uplatnění. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním z 27. 11. 2020. V tomto konstatovala, že došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, a žalobci poskytla odškodnění ve výši 189 113 Kč spočívající v náhradě nákladů obhajoby, a dále odškodnění ve výši 67 500 Kč za nemajetkovou újmu za vydání nezákonného rozhodnutí. K tomuto žalovaná uvedla, že nemá za dostatečně tvrzené zásahy do osobnostní sféry žalobce, ale že tuto částku poskytuje s ohledem na zavrženíhodný charakter trestné činnosti, pro kterou byl žalobce stíhán, přičemž zohledňuje i skutečnost, že žalobce byl již v minulosti 4x odsouzen a to i k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, a rovněž zohledňuje skutečnosti vyplývající ze zprošťujícího rozsudku, dle něhož se spáchání trestného činu jeví poměrně pravděpodobným, nicméně pro plné prokázání viny chybí jednoznačné věrohodné důkazy. Pokud jde o medializaci, pak žalovaná namítá, že tato není přičitatelná státu. K nároku na finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem ve formě nepřiměřené délky řízení žalovaná uvedla, že předmětné řízení trvalo 3 roky a 9 měsíců, a věc byla skutkově složitá, s obrovským množstvím svědků, a se znaleckými posudky, a s ohledem na charakter trestné činnosti bylo věc třeba řádně prošetřit. Žalovaná uzavřela, že tak nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu a tento nárok neodškodnila. 3. Ze shodných tvrzení účastníků má soud za zjištěné, že žalobce žalobou uplatněný nárok žalované předběžně uplatnil dne 23. 5. 2019. 4. Podáním ze dne 6. 5. 2020 vzal žalobce částečně žalobu, co do částky 256 613 Kč, zpět, a soud proto v tomto rozsahu řízení zastavil usnesením ze dne 22. 12. 2020. Předmětem řízení tak nadále není nárok na náhradu obhajného, který byl žalovanou zcela uhrazen, a předmětem řízení zůstal nárok na náhradu finančního zadostiučinění za délku řízení ve výši 150 000 Kč a za nemajetkovou újmu způsobenou vydáním nezákonného rozhodnutí ve výši 4 932 500 Kč (5 000 000 – 67 500). 5. Z článku z 9. 3. 2017 ze serveru [anonymizováno] s názvem„ [anonymizována dvě slova] [příjmení] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova]“, dále z článku se serveru [webová adresa] s názvem„ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova]“ z 24. 8. 2017, dále z článku ze serveru [anonymizováno] s názvem„ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]“ z 29. 3. 2017, dále z článku ze serveru [anonymizováno] s názvem„ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [role v řízení]“ z 24. 8. 2017, dále z článku ze serveru [webová adresa] z 30. 1. 2019 s názvem„ [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [příjmení] [anonymizována dvě slova]“, dále z článku ze 17. 7. 2018 ze serveru [webová adresa] s názvem„ [role v řízení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]“, a dále z článku ze serveru [anonymizováno] z 13. 3. 2017 s názvem„ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“ soud zjistil, že tato média informovala o trestním řízení, které se vedlo mimo jiné ve vztahu k žalobci, a že v těchto článcích byl zmiňován žalobce jménem, a byla zde zveřejněna i jeho fotografie. Soud tak z tohoto mohl učinit závěr, že trestní řízení jako takové bylo obecně předmětem zájmu médií s celostátním i regionálním rozsahem. Z předmětných článků však nebylo možno učinit závěr o tom, že by se v rámci této medializace orgány činné v trestním řízení negativně vyjadřovaly k osobě žalobce, porušovaly presumpci neviny či trestní stíhání svým chováním či vyjadřováním iniciovaly. 6. Z reportáží vysílaných [příjmení] [příjmení] a [příjmení] [příjmení] ve vztahu k předmětnému řízení soud zjistil následující. Žalobce přesné datum vysílání těchto reportáží neoznačil, nicméně v rámci provedeného dokazování bylo identifikováno, že všechny tyto byly vysílány v období před nařízením prvého hlavního líčení, část z nich pochází z 27. 3. 2017, většina z období v okolí tohoto data. Z obsahu všech těchto reportáží má soud za prokázané, že předmětná trestní kauza byla předmětem obecné medializace, a to jednak na [příjmení] [příjmení] v rozsahu 2 reportáží a dále na [příjmení] [příjmení] v rozsahu 6 reportáží. Obě skupiny těchto reportáží zahrnují vždy velmi obdobný rozsah a z velké části rekapitulují reportáže předchozí. Z těchto reportáží lze mít za prokázané, že média, tj. konkrétní televize s celostátním dosahem, referovala o předmětném trestním stíhání, a to zejména v tom rozsahu, že podnikatel pan [příjmení], který byl pravomocně odsouzen za činnost související s [anonymizována dvě slova], když mělo dojít ke [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [částka], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]. Z obsahu všech těchto reportáží se však podává, že [anonymizována dvě slova] [příjmení] nebylo nikdy nalezeno a že je zde pouze o podezření ve vztahu k obžalovaným. V naprosté většině těchto reportáží jsou tyto mířeny proti panu [jméno] [příjmení], který měl v jiné oblasti společné podnikání s panem [příjmení], pan [příjmení] je často zobrazován a média ve vztahu k němu o tomto trestním stíhání i referují. V jedné z reportáží je poté zachycen na obrazovém záznamu i přímo žalobce a je jmenován i jménem. Jedná se však obecně o informace zprostředkované médii ohledně obsahu obvinění a toho, co je obžalovaným kladeno za vinu. Z těchto reportáží nebylo možno zjistit, že by se v rámci těchto orgány činné v trestním řízení negativně vyjadřovaly k osobě žalobce, porušovaly presumpci neviny, nebo jiným způsobem porušovaly povinnosti dané trestím řádem, když veškeré informace jsou obecného charakteru, tedy týkají se toho, na jaký skutek zní obžaloba, případně toho, že nebylo dohledáno [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [příjmení], anebo obecně informací o průběhu trestního řízení, zejména ve vztahu k době, kdy ke spáchání skutku mělo dojít. Soud tak shrnuje, že z této medializace bylo možno učinit závěr, že trestní řízení bylo medializováno v obecné rovině, ale že nebyl prokázán excesivní zásah orgánů činných v trestním řízení, který by tuto medializaci způsobil, či nějak negativně ovlivnil. 7. Z tisku výsledku vyhledávače internetové stránky [webová adresa] soud zjistil, že při zadání hesla„ [celé jméno žalobce] [obec]“ se zobrací informace o žalobci, a to jednak, pokud jde o medializaci, tak jak tuto soud zjistil výše, a jednak pokud jde o zápis žalobce v různých rejstřících, zejména podnikatelských. Soud tak z tohoto důkazu učinil závěr, že při zadání jména žalobce do tohoto vyhledávače lze stále dohledat články týkající se naříkaného řízení a spojení tohoto řízení se žalobcem. 8. Z výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] [anonymizováno], [IČO], soud zjistil, že v době trestního stíhání byl jednatelem této společnosti pan [jméno] [příjmení], který jednal za společnost samostatně. Společníkem společnosti pak byl žalobce, a to od 3. 2. 2011 do 5. 11. 2019, s podílem ve výši 100%. Soud dále z tohoto výpisu zjistil, že tato společnost byla zrušena usnesením Městského soudu v Praze, ze dne 11. 9.2018, s právní mocí k 17. 10. 2018, a byl této jmenován likvidátor. K výmazu společnosti z obchodního rejstříku pak došlo 5. 11. 2019. Ze sbírky listin této společnosti se pak podává, že Městský soud v Praze usnesením ze dne 11. 9. 2018 tuto společnos