10 C 238/2018-183 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 5. 11. 2018 domáhá po žalované úhrady částky v celkové výši 33 972 937,60 Kč. Žalobkyně v rámci žaloby uvádí, že byla jediným akcionářem společnosti [právnická osoba] a namítá, že tato společnost byla vymazána z obchodního rejstříku, když při tomto procesu byl porušen postup dle § 220 odst. 5 obchodního zákoníku. Dále žalobkyně, v rámci žaloby uvádí, že se domáhala svých práv vůči likvidátorovi [právnická osoba], a to v rámci trestních řízení zahájených u Policie České republiky v roce 2010 a 2007. Žalobkyně v žalobě uvádí, že orgány činné v trestním řízení nedostatečně objasnily trestnou činnost likvidátora [právnická osoba], pana [jméno] [příjmení], v čemž spatřuje nesprávný úřední postup, neboť v důsledku toho, že nebyla tato trestná činnost řádně prošetřena, došlo k promlčení trestní odpovědnosti tohoto likvidátora a žalobkyně se tak nemohla domáhat práv vůči společnosti [právnická osoba], která činností tohoto likvidátora přišla o svůj majetek z důvodu absolutní neplatnosti kupní smlouvy ze dne 28. 1. 1999, kterou tento likvidátor uzavřel. Žalobkyně v žalobě poté zmiňuje přípis z Nejvyššího státního zastupitelství ze 14. 12. 2015, který svědčí o promlčení trestní odpovědnosti tohoto likvidátora. Žalobkyně pak dovozuje, že pokud by dozorové státní zastupitelství řádně konalo a likvidátor [právnická osoba] by byl uznán vinným, pak by došlo k obnovení společnosti ve smyslu § 75 obchodního zákoníku, a žalobkyně by se mohla domoci svých majetkových práv vůči [právnická osoba] Jelikož však trestní odpovědnosti likvidátora společnosti byla promlčena, vznikla žalobkyni právě majetková újma. V žalobě tuto žalobkyně pak vyčísluje dvěma částkami, částkou 972 937,60 Kč, jakožto částku, kterou neúspěšně vymáhala v řízení zahájeném u [název soudu], pod sp. zn. [spisová značka], a dále z částku 33 000 000 Kč, což je hodnota nemovitostí, které žalobkyně do společnosti [právnická osoba] vložila. 2. Žalobkyně byla usnesením ze dne 14. 5. 2020 vyzvána soudem, aby konkretizovala svá žalobní tvrzení, a žalobkyně v tomto směru zopakovala v podání ze dne 30. 6. 2020 svá dosavadní tvrzení, odkázala na nezákonné rozhodnutí, které blíže nespecifikuje, ale které mělo být učiněno ve věci vedené policejním orgánem pod [číslo jednací] [číslo] [spisová značka], a ve zbytku svá žalobní tvrzení upřesnila v tom směru, že v důsledku promlčení trestní odpovědnosti [jméno] [příjmení] (likvidátora), se nemůže domoci svého majetku ve výši 33 000 000 Kč tvořených právě hodnotou nemovitostí zapsaných jako základní kapitál společnosti [právnická osoba], a částky 972 937,60 Kč tvořené pohledávkou za touto společností. 3. Žaloba byla původně podána i proti žalované 2) [právnická osoba], [IČO], nicméně soud ve vztahu k žalované 2) řízení usnesením ze dne 15. 11. 2018 zastavil, neboť žalovaná 2) zanikla již v roce 2004. 4. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním 31. 3. 2020. V tomto směru uvádí, že žalobkyně se domáhá nároku z nesprávného úředního postupu ve věci vedené u [anonymizována tři slova] v [obec], pod sp. zn. [spisová značka], a u [název soudu] v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka], a uzavírá, že žalobou uplatněné nároky nesplňují kritéria odpovědnostního titulu nesprávného úředního postupu a tento žalovaná neshledává. Dále uvádí, že nebyla doložena ani specifikována tvrzená majetková škoda, a namítá, že žalobkyně nebyla účastníkem ani jednoho z namítaných řízení. Žalovaná pak závěrem namítá promlčení žalobou uplatněných nároků, kdy z provedeného šetření bylo zjištěno, že k výmazu společnosti [právnická osoba] došlo pravomocně ke dni 20. 8. 2004, tedy nárok na náhradu tvrzené škody, v souvislosti s předmětným řízením, má za promlčený. A to ve vztahu ke všem výše uvedeným řízením. 5. Mezi stranami bylo nesporným, že žalobkyně u žalované nároky uplatněné touto žalobou předběžně uplatnila, a to ve dnech 5. 5. 2015 a 16. 6. 2015. 6. Na jednání konaném dne 2. 11. 2020 soud poučil žalobkyni ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. o nezbytnosti doplnit relevantní skutková tvrzení a důkazní návrhy ke všem třem složkám případné odpovědnosti státu, tj. k odpovědnostnímu titulu, tvrzené škodě, a k příčinné souvislosti. Žalobkyně v tomto směru doplnila skutková tvrzení a důkazní návrhy přímo na jednání, soud však dospěl k závěru, že žalobkyně nadále nevylíčila všechny rozhodné skutečnosti úplně, a proto žalobkyni znovu poučil ve smyslu § 118a odst. 1 o.s.ř. o nutnosti tvrdit relevantní skutečnosti co do odpovědnostního titulu, vzniku škody a příčinné souvislosti. Žalobkyně na toto reagovala podáním ze dne 12. 1. 2021. Soud tvrzení žalobkyně, zahrnující veškerá doplněná skutková tvrzení, rozvádí souhrnně níže. 7. Z úplného výpisu z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] soud zjistil, že tato byla vymazána 20. 8. 2004 z obchodního rejstříku. 8. Z přípisu Nejvyššího státního zastupitelství, odboru trestního řízení ze 14. 12. 2015 soud zjistil, že Nejvyšší státní zastupitelství k podnětům žalobkyně nevyužilo svého zákonného oprávnění a nenařídilo kontrolu skončené věci, dozorované [anonymizována tři slova] pod sp. zn. [spisová značka]. Nejvyšší státní zastupitelství zde konstatuje, že případná trestní odpovědnost pro čin porušování povinnosti při správě cizího majetku, jakož i pro trestný čin zneužívání informací v obchodním styku, by byly již promlčeny. Ze závěrů tohoto státního zastupitelství se však podává, že skutkový stav není dostatečně zjištěn, tedy nelze učinit závěr, že by Nejvyšší státní zastupitelství konstatovalo, že došlo ke spáchání trestné činnosti a tuto nelze stíhat, když naopak Nejvyšší státní zastupitelství uvádí, že podezření o tom, že pan [příjmení] [příjmení] se fakticky účastnil i na podnikání [právnická osoba] [číslo] a. s. existuje, nicméně že nelze učinit z provedeného dokazování závěr, že by se skutečně dopustil těchto trestných činů a že vzhledem k době, která uplynula od uzavření předmětné kupní smlouvy z 28. 1. 1999, pak nelze v tomto směru učinit bližší závěry. Tedy není možno z tohoto dovozovat závěr o pochybení v tom směru, že by bylo dozorované vyšetřování trestní činnosti vykonáváno chybně. V rámci tohoto závěru pak Nejvyšší státní zastupitelství právě uvádí, že i pro případ, že by se dalším dokazováním, které považuje za de facto nemožné, vzhledem k uplynulé době, podařilo prokázat trestnou činnost pana [jméno] [příjmení], pak by tato byla promlčena. Soud tedy z tohoto přípisu neučinil závěr, že by jím Nejvyšší státní zastupitelství konstatovalo pochybení v činnostech státních zastupitelství nižších, či činnosti orgánů činných v trestním řízení. 9. Z přípisu Obvodního státního zastupitelství pro [část Prahy] 5. 1. 2010 soud zjistil, že toto státní zastupitelství k podnětu žalobkyni sděluje, že i pokud by bylo shledáno, že se pan [příjmení] [příjmení] dopustil trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku, pak je jeho trestná činnost promlčena k 28. 1. 2008, když žalobkyně podala trestní oznámení až 23. 10. 2009. Tedy soud nezjistil, že by toto státní zastupitelství konstatovalo, že byla spáchána trestná činnost, kterou nelze pro promlčení stíhat, ale zjistil, že právě pro promlčení, a to i pro případ teoretického prokázání trestné činnosti, se věc odkládá bez dalšího opatření. 10. Z usnesení [název soudu] č. j. [číslo jednací] soud zjistil, že tento soud zrušil usnesení [název soudu], kterým byl zamítnut návrh žalobkyně na zrušení usnesení o výmazu společnosti [právnická osoba], dále návrh na obnovu likvidace a návrh na jmenování likvidátora [příjmení]. Soud dále zjistil, že důvodem pro zrušení tohoto rozhodnutí soudu I. instance byla skutečnost, že nebyl zaniklé společnosti [právnická osoba] v likvidaci ustanoven opatrovník. Soud však z této listiny nezjistil, jaký byl další vývoj tohoto řízení, původně vedeného [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], nicméně v kombinaci s úplným výpisem z obchodního rejstříku společnosti [právnická osoba] v likvidaci se podává, že k obnovení likvidace společnosti nedošlo. Z této listiny tak nebylo možno učinit žádné relevantní zjištění pro předmět tohoto sporu. 11. Z přípisu Policie České republiky z 13. 12. 2007 ve věci šetření pana [jméno] [příjmení] pro možné spáchání trestného činu zneužití informací v obchodním styku se podává, že policie informovala tímto přípisem Obvodní ředitelství [obec a číslo] o nezbytnosti dalšího šetření a žádá o prodloužení lhůty k prověřování do 15. 2. 2008. Z této listiny tak nebylo možno učinit relevantní závěry pro toto řízení. 12. Ze záznamu o zahájení úkonů trestního řízení Policie ČR ze 17. 1. 2011 soud zjistil, že na základě oznámení žalobkyně bylo zahájeno šetření ve vztahu k panu [jméno] [příjmení] pro podezření ze spáchání trestné činnosti zneužití informace a postavení v obchodním styku v souvislosti s kupní smlouvou, uzavřenou 28. 1. 1999. 13. Z usnesení Policie České republiky z 20. 7. 2011, [číslo jednací] soud zjistil, že policie odložila věc podezření ze spáchání trestného činu zneuži