10 C 43/2021-121 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal nároků z civilního řízení, vedeného u Okresního soudu ve [obec] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce se předně domáhal nároku na finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu z titulu nesprávného úředního postupu ve formě nepřiměřené délky řízení, a to konkrétně ve výši 179 000 Kč s příslušenstvím. Žalobce sporoval, že by řízení bylo po skutkové či procesní stránce složitým, naopak vyzdvihoval význam tohoto řízení pro žalobce, zejména pro jeho podnikatelskou reputaci a poukazoval na to, že řízení bylo soudem I. instance vedeno chybně, když byl zadán znalecký posudek v špatném rozsahu, tedy rozhodnutí soudu I. instance z 22.9.2014 nezahrnovalo celou šíři žalobou uplatněného nároku, jak na to později upozornil odvolací soud svým usnesením z 21.2.2017, když odvoláním napadené výroky zrušil a vrátil věc soudu I. instance právě s pokynem k vypracování znaleckého posudku na skutečný rozsah realizovaných prací. Jako druhého z nároků se žalobce domáhal částky 60 247 Kč, což je majetková škoda, kterou žalobce vyčíslil podáním ze dne 28.4.2021 jakožto částku tvořenou jistinou, která mu byla přiznána rozsudkem Okresního soudu ve [obec] z 22.9.2014 včetně vyčíslení příslušenství do konce roku 2017, a po odečtení částky 22 139 Kč, kterou na toto plnění žalobce inkasoval v dědickém řízení po žalovaném [jméno] [příjmení]. Žalobce uváděl, že tato částka se stala nevymahatelnou v důsledku průtahů v řízení, a pokud by řízení bylo vedeno řádně, pak by toto skončilo ještě před smrtí žalovaného, který zemřel v srpnu roku 2017, a žalobce by se tak domohl po žalovaném částky celé, když dále dovozoval, že by byl úspěšným i ve zbytku žalovaného nároku, a to právě s odkazem na rozhodnutí odvolacího soudu z 21.2.2017. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním ze dne 1.6.2021 s tím, že uznala, že ve věci došlo k nesprávnému úřednímu postupu v formě nepřiměřené délky řízení, a žalobce odškodnila z tohoto titulu částkou 117 000 Kč. Základní částku odškodnění zvolila ve výši 15 000 Kč a odškodnění ponížila o 15 % z důvodu složitosti řízení, a o 5 % z důvodu podílu žalobce na délce řízení. Nárok na náhradu škody ve výši 60 247 Kč žalovaná zcela odmítla s tím, že žalobce vznik škody nedostatečně tvrdí a dokládá. 3. Ze shodných tvrzení účastníků má soud za prokázané, že žalobce žalobou uplatněný nárok u žalované předběžně uplatnil dne 28.8.2020. 4. Na jednání konaném dne 5.10.2021 vzal žalobce žalobu co do částky 117 000 Kč, tj. v rozsahu plnění žalované, zpět s tím, že uvedl, že toto plnění bylo žalobci poskytnuto dne 31.3.2021. Soud proto v návaznosti na toto zpětvzetí s odkazem na § 96 o.s.ř. řízení v této části zastavil výrokem I. rozsudku. 5. Z darovací smlouvy uzavřené mezi [jméno] [příjmení] jakožto dárcem a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] jakožto obdarovanými dne 19.6.2015 soud zjistil, že v naříkaném řízení žalovaný pan [jméno] [příjmení] touto darovací smlouvou převedl na obdarované pozemek parcelní [číslo] v k.ú. [obec], jehož součástí je rozestavěná budova víceúčelového domu. Z výpisu z katastru nemovitostí pro [katastrální uzemí] LV [číslo] pak soud zjistil, že vlastnické právo k pozemku parcelní [číslo] bylo na základě této darovací smlouvy z 19.6.2015 zavkladováno s právními účinky k 19.6.2015 s tím, že zápis byl proveden 16.7.2015. Výměra pozemku parcelní [číslo] v k.ú. [obec] činí 133 metrů čtverečních a jeho součástí byla rozestavěná budova pro víceúčelové využití. Z žalobcem založených výpisů z internetu ze stránek reality.idnes.cz a [webová adresa] má soud za zjištěné, že stavební pozemky v k.ú. [obec], respektive v okrese [obec] se pohybují v řádech několika tisíců korun za metr čtvereční, a to bez staveb (na předmětném pozemku se tato nacházela, tedy jeho ceny by byla určitě vyšší). Ze souhrnu těchto listinných důkazů tak má soud za zjištěné, že do 18.6.2015 byl v naříkaném řízení žalovaný pan [jméno] [příjmení] vlastníkem nemovitých věcí, které měly hodnotu výrazně přesahující předmět řízení naříkaného. 6. Ze spisu vedeného Okresním soudem ve [obec], sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující. Žaloba byla podána dne 29.5.2009, a to žalobcem [celé jméno žalobce] proti žalovanému [jméno] [příjmení], s tím, že je žádáno zaplacení 115 796 Kč s příslušenstvím, přičemž předmětem řízení jsou nezaplacené objednané práce, související s přeložkou kanalizace z důvodu postavení novostavby v této výši. K žalobě je přiložena objednávka z 11.6.2008, obsahující potvrzení pana [příjmení], že se na předmětném pozemku nenachází žádné inženýrské sítě. Okresní soud poté vydává platební rozkaz 4.6.2009. Proti tomuto žalovaný podává odpor 22.6.2009, a vyjadřuje se k žalobě 10.7.2009. Usnesením ze dne 12.8.2010 vyzývá Okresní soud ve [obec] žalobce, aby doplnil svá tvrzení obsažená v žalobě. Žalobce tak činí 20.9.2010 Dne 21.9.2010 sděluje právní zástupce žalobce, že ukončil zastupování žalobce. Okresní soud ve [obec] poté usnesením z 2.4.2011 opětovně vyzývá žalobce k doplnění tvrzení, obsažených v žalobě. Dle doručenky je toto usnesení doručeno právnímu zástupce žalobce 16.4.2012. Žalobce reaguje 11.5.2012. Soud poté nařizuje jednání usnesením z 13.9.2012, přičemž je nařízeno přípravné jednání. Právní zástupce žalovaného žádá o odročení 5.10.2012, a přípravné jednání je odročeno na 7.11.2012. Přípravné jednání se pak koná 7.11.2012, soud probírá se stranami možnost mimosoudního řešení a podstatu sporu, a přípravné jednání je ukončeno tím, že žalobci je dána lhůta 20 dnů k doplnění skutkových tvrzení ohledně jednotlivých účtovaných položek. Žalobce toto doplňuje podáním z 24.11.2012. Dne 7.5.2013 činí soud součinnostní dotaz na [stát. instituce]. Tento odpovídá 19.6.2013 a zasílá požadované listiny. Jednání je nařízeno na 16.8.2013, žalobce žádá o jeho odročení. Jednání je proto odročeno na 3.9.2013. Jednání se koná 3.9.2013, strany se vyjadřují k předmětu sporu, jsou vyslýchání svědci, a jednání je odročeno za účelem doplnění dokazování znaleckým posudkem. Usnesením z 23.9.2013 je ustanoven znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení]. Žalovaný navrhuje úpravu zadání znaleckého posudku podáním ze dne 10.10.2013. Soud usnesením ze dne 31.10.2013 rozšiřuje znalecký úkol pro znalce. Spis je předložen znalci 25.11.2013. Znalec žádá poté o prodloužení lhůty do 7.3.2014. Podáním ze dne 3.2.2014 svolává znalec místní šetření, o jeho výsledku informuje soud 13.2.2014. Ze strany znalce je žádán souhlas k obnovení kopané sondy, to soud činí 19.2.2014. Posudek znalec zasílá 4.3.2014. Posudek je pak založen po [číslo] na č.l. 119. Soud rozesílá posudek stranám 6.3.2014 s 15 denním lhůtou k vyjádření. Žalovaný se vyjadřuje 24.3.2014. Soud nařizuje jednání dne 7.5.2014. Žalobce se vyjadřuje 10.4.2014. Jednání se koná 7.5.2014, je slyšen znalec. Jednání je odročeno na 10.6.2014. Soud usnesením z 20.5.2014 rozhoduje o odměně znalce. Žalobce se ještě osobně vyjadřuje 6.6.2014 ke znaleckým závěrům. Právní zástupce žalobce se poté ještě vyjadřuje 10.6.2014. Na čl. 185 je založen protokol o ohledání na místě samém 22.7.2014. Dne 25.7.2014 je založen dodatek [číslo] ke znaleckému posudku, vypracovaný [anonymizováno] [jméno] [příjmení], ten byl založen na čl. 188. Předchozí jednání ve věci se konalo 10.6.2014 a na jednání je kontaktován znalec za účelem možnosti místního šetření, a je s ním projednán právě termín tohoto místního šetření tak, aby se toto mohlo konat za jeho účasti. Po místním šetření a vypracování doplňku znaleckého posudku je nařízeno ústní jednání na 16.9.2014. Žalobce se vyjadřuje 11.9.2014. Jednání se koná 16.9.2014, toto je odročeno za účelem vyhlášení rozhodnutí na 22.9.2014. Dne 22.9.2014 pak soud I. instance vyhlásil rozsudek. Písemné vyhotovení rozsudku je založeno na čl. 218, rozsudek je z 22.9.2014, je na něm vyznačena doložka právní moci výroku I. – 14.11.2014 a soud I. instance rozhodl tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 47 683 Kč s příslušenstvím tak, jak je specifikován ve výroku I. tohoto rozsudku, výrokem II. pak byla žaloba o zaplacení částky 68 113 Kč zamítnuta, výrokem III. nebylo přiznáno žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení, a ve výroku IV. je rozhodnutí o náhradě nákladů státu. Právní zástupce žalobce podává odvolání proti výrokům II., III. a IV. napadeného rozsudku, a to 11.11.2014. Soud vyzývá žalobce 18.11.2014 k úhradě soudního poplatku za podané odvolání, tento je zaplacen. Žalovaný se vyjadřuje k odvolání 9.1.2015. Věc je předložena odvolacímu soudu 2.2.2015. Právní zástupce žalobce kontaktuje odvolací soud e-mailem s dotazem na to, kdy lze očekávat rozhodnutí ve věci, a to dne 23.2.2017 Odvolací soud poté rozhoduje usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 21.2.2017 tak, že se rozsudek soudu I. instance v napadených výrocích II., III. a IV. zrušuje a věc se vrací soudu I. stupně k dalšímu řízení. Z odůvodnění se podává, že soudu I. instance je vytýkáno, že nezjišťoval hodnotu fakticky realizovaných prací provedených žalobcem pro žalovaného, a že je třeba k vyřešen