11 C 59/2020-47 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou došlou soudu dne 3. 7. 2020 domáhal na žalovaném zaplacení částky 75 369 Kč s příslušenstvím jako náhrady nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u [název soudu] (dále jen„ OS [soud]“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále též jako„ posuzované řízení“). 2. Žalobce uvedl, že posuzované řízení bylo zahájeno dne [datum] a pravomocně skončeno dne [datum], a celková doba řízení tedy dosáhla 2199 dnů, což žalobce považuje za dobu zcela nepřiměřenou s ohledem na charakter věci. Dle názoru žalobce se v průběhu posuzovaného řízení vyskytly značné průtahy, čímž bylo porušeno jeho základní právo na projednání jeho věci bez zbytečných průtahů stanovené v čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Z důvodu těchto průtahů byl žalobce po dlouhou dobu trvání posuzovaného řízení nucen setrvat ve stavu nejistoty týkajících se jeho práv a povinností, čímž mu vznikla nemajetková újma. Takto vzniklou nemajetkovou újmu požadoval žalobce nahradit v penězích, kdy s odkazem na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky (dále jen„ NSČR“) ze dne 21. 10. 2010, sp. zn. 30 Cdo 3026/2009, požadoval částku 75 369 Kč, když vycházel ze základní částky ve výši 15 000 Kč za rok řízení snížené na polovinu za první dva roky řízení. Při vyčíslení dané částky žalobce zdůraznil, že posuzované řízení trvalo celkem 2199 dnů. Dle žalobce je zřejmé, že uvedená doba trvání je naprosto nepřiměřená, a tato okolnost zvyšuje zadostiučinění, které by mělo být žalobci poskytnuto za jím utrpěnou nemajetkovou újmu. Ve věci nebyl zapojen mezinárodní prvek, nebylo třeba aplikovat cizí právo, nebylo třeba provádět žádné dokazování v cizině a nejednalo se o nijak významně složitou skutkovou věc. Dle názoru žalobce absence okolností, které by zvyšovaly složitost věci, zvyšuje výši přiměřeného zadostiučinění, které by žalobce měl obdržet za jím utrpěnou nemajetkovou újmu. Žalobce v průběhu řízení nezavdal příčinu ke vzniklým průtahům. Tuto okolnost je třeba hodnotit tak, že ani nezvyšuje, ani nesnižuje výši přiměřeného zadostiučinění, které by žalobci mělo být poskytnuto za jím utrpěnou nemajetkovou újmu. Nárok na náhradu nemajetkové újmy žalobce uplatnil u žalovaného dne 21. 1. 2020, žalovaný však jeho žádost dosud nijak nevyřídil. Podanou žalobou se tak žalobce domáhal zaplacení částky 75 369 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 22. 7. 2020 do zaplacení. 3. Žalovaný žalobou uplatněný nárok neuznal a navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný potvrdil, že u něho žalobce dne 21. 1. 2020 uplatnil předmětný nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku nepřiměřené délky posuzovaného řízení. Žalovaný ve svém stanovisku ze dne 26. 10. 2020 konstatoval nepřiměřenost délky řízení, peněžitá náhrada však přiznána nebyla. Po stručné rekapitulaci průběhu posuzovaného řízení žalovaný uvedl, že ve vztahu k žalobci, který v posuzovaném řízení vystupoval jako žalovaný a o řízení se dozvěděl dne [datum], probíhalo řízení po dobu 5 let a 5 měsíců. Ve věci byl shledán nekoncentrovaný postup soudu I. stupně. Řízení bylo vedeno na jednom stupni soudní soustavy, ve věci rozhodoval soud I. stupně jedenkrát. Řízení bylo po stránce skutkové složité, po stránce právní do určité míry složité. Žalobkyně v posuzovaném řízení se svou žalobou domáhala na žalovaném (nyní žalobci) zaplacení částky ve výši [částka] v souvislosti s nesprávně provedeným [lékařským] zákrokem, který byl realizován na pracovišti žalovaného, když žalobkyně byla od [datum] do [datum] pacientkou žalovaného. V [anonymizováno] [rok] strany deklarovaly, že mimosoudně jednají a ať soud nenařizuje jednání, načež v [anonymizováno] [rok] uzavřely smír. Ve věci byly provedeny listinné důkazy a vyslechnuti svědci. Soud nechal vypracovat znalecký posudek na posouzení, zda mají žalobkyní popisované potíže příčinu v léčebných postupech realizovaných žalovaným, zda mohly být potíže způsobeny z jiných důvodů, zda zde existuje příčinná souvislost, posoudit zda žalovaný poskytl zdravotní služby na náležité úrovni, v záporném případě pak stanovit bolestné a ztížení společenského uplatnění a posoudit následné zákroky žalobkyně z hlediska nezbytné léčby k odstranění následků pochybení. Znalec byl též vyslechnut. Význam předmětu řízení pro žalovaného (nyní žalobce) byl shledán jako nízký. Odškodnění má být poskytováno za pocit nejistoty spojený s výsledkem řízení v objektivním smyslu. Nemajetkovou újmu musí účastník pociťovat jako újmu, která mu bezprostředně hrozí, a to právě v důsledku eventuálního výsledku posuzovaného řízení. Tam, kde je význam řízení pro účastníka fakticky nulový, pak i finanční zadostiučinění nepřichází v úvahu a je namístě zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva. Žalovaný (nyní žalobce) nemohl fakticky pociťovat žádnou nejistotu ohledně výsledku věci jako takové, neboť byl pojištěn pro případ své odpovědnosti za škodu vzniklou při pochybení při poskytování péče, a je to právě samotná pojišťovna, kdo ve svém důsledku uhradí odškodnění žalobkyni. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem tedy lze dle názoru žalovaného hodnotit celkovou délku řízení jako nepřiměřenou, avšak samotné konstatování porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě je dostačující k náhradě vzniklé nemajetkové újmy bez přiznání peněžitého zadostiučinění. 4. Na základě provedeného dokazování učinil soud následující skutková zjištění: 5. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým OS [soud] dne [datum] se [anonymizováno] [příjmení] (dále jen„ Navrhovatelka“) domáhala na žalobci zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení a z částky [částka] od [datum] do zaplacení z titulu vrácení částky zaplacené za [anonymizována čtyři slova] ([částka]), náhrady vytrpěné bolesti ([částka]), náhrady škody - ušlé mzdy za dobu pracovní neschopnosti ([částka]), náhrady nákladů na další zdravotní služby nutné k nápravě vadně poskytnutých služeb žalobcem ([částka]), náhrady nákladů na cesty k lékařům a znalcům ([částka]), náhrady nákladů na vyhotovení znaleckého posudku ([částka]) a náhrady nákladů na poskytnuté právní služby v souvislosti s uplatňováním nároků z titulu vadného plnění a na náhradu škody ([částka]). Podáním došlým soudu dne [datum] Navrhovatelka doplňovala podklady k žádosti o osvobození od soudních poplatků ve vztahu k nárokům, u kterých není osvobození ze zákona. OS [soud] rozhodl elektronickým platebním rozkazem ze dne [datum], kterým bylo návrhu vyhověno a žalobci uloženo zaplatit Navrhovatelce náhradu nákladů řízení ve výši [částka] a zaplatit na účet soudu soudní poplatek ve výši [částka]. Platební rozkaz byl spolu s návrhem doručen žalobci dne [datum]. Proti platebnímu rozkazu podal žalobce dne [datum] odůvodněný odpor, ve kterém uplatněné nároky zcela odmítl, když Navrhovatelka údajné vadné plnění řádně nereklamovala. Žalobce odkázal i na připojené vyjádření svého pojistitele - [pojišťovna] (dále jen„ [anonymizováno]“) ze dne [datum], na kterého se žalobce obrátil s údajnou pojistnou událostí a který se s tvrzeními Navrhovatelky vyčerpávajícím způsobem vypořádal. Dne [datum] byla oběma účastníkům zaslána výzva k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, Navrhovatelce byl současně zaslán odpor žalobce a žalobci byla zaslána výzva k vyjádření k návrhu. Navrhovatelka sdělila dne [datum], že trvá na nařízení jednání, podáním došlým soudu dne [datum] se pak vyjádřila k odporu žalobce. Žalobce v podání došlém soudu dne [datum] též požadoval ústní projednání věci, stran vyjádření k návrhu odkázal na obsah odporu proti platebnímu rozkazu a dále navrhl, aby [anonymizováno] vstoupila do řízení jako vedlejší účastník na jeho straně. Dne [datum] byla Navrhovatelce zaslána výzva k zaplacení soudního poplatku z návrhu, soudní poplatek byl zaplacen dne [datum]. Podáním došlým soud dne [datum] Navrhovatelka doplňovala své důkazní návrhy. K pokynu ze dne [datum] byla dne [datum] zaslána [anonymizováno] výzva k vyjádření, zda chce vstoupit do řízení dle návrhu žalobce. K tomu [anonymizováno] sdělila dne [datum], že do řízení v pozici vedlejšího účastníka nevstupuje. Podáním došlým soudu dne [datum] navrhla Navrhovatelka rozšíření žaloby o požadavek na zaplacení částky [částka] z titulu náhrady dalších vynaložených nákladů léčení. Usnesením ze dne [datum] rozhodl soud o nepřipuštění vstupu [anonymizováno] do řízení. K pokynu ze dne [datum] bylo rozšíření žaloby dne [datum] zasláno žalobci k vyjádření ve lhůtě 15 dnů. Žalobce v podání došlém soudu dne [datum] odmítl i nově uplatněný nárok jako neopodstatněný. Podáním došlým soudu dne [datum] urgovala Navrhovatelka rozhodnutí o návrhu na změnu žaloby a další postup ve věci. Dne [datum] dal soudce těžko čitelný pokyn k vyhotovení usnesení o připuštění změny žaloby, podle kterého bylo vyhotoveno a dne [datum] vypraveno usnesení o nepřipuštění změny žaloby. Současně bylo dne [datum] nařízeno ústní jednání na den [datum]. K žádo