12 C 178/2018-164 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobou ze dne [datum] se žalobkyně (spolu s dalšími 3 žalobkyněmi) domáhala zaplacení částky 746 898,90 Kč s přísl. coby zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou vedením trestního stíhání u Obvodního soudu pro Prahu 2 (dále jen„ OS“) pod sp.zn. [spisová značka]. Žalobkyně uvedla, že byla spolu s dalšími obviněnými zproštěna obžaloby rozsudkem OS ze dne [datum], kterou jim bylo kladeno za vinu spáchání trestného činu podpory a propagace hnutí směřujících k potlačování práv a svobod člověka dle § 260 odst. 1, odst. 2 písm. a), b) trestního zákona. Žalobkyně se domáhaly náhrady nákladů vynaložených na obhajobu, dále náhrady za nemajetkovou újmu způsobenou jednak samotným trestním stíháním, tak jeho nepřiměřenou délkou. Žalobkyně uvedla, že svůj nárok uplatnila u žalované, přičemž požadovala náhradu škody za obhajné, nemajetkovou újmu za nepřiměřenou délku řízení a nemajetkovou újmu za trestní stíhání v celkové výši 882 120 Kč, přičemž žalovaná uznala pouze částku 135 221,10 Kč. Žalobkyně se tedy domáhala rozdílu mezi uvedenými částkami. Žalobkyně nesouhlasila s tím, že žalovaná odmítla poskytnout náhradu škody za některé úkony právní služby. Dále uvedla, že námitka promlčení, vznesená žalovanou v rámci mimosoudního projednání nároku, je v rozporu s dobrými mravy. Navíc se žalobkyně neúčastnila vyhlášení rozhodnutí odvolacího soudu, a to jí tak bylo sděleno a doručeno prostřednictvím obhájce až dne [datum]. Až od tohoto data se tak může odvíjet běh subjektivní promlčecí doby. 2. Podáním ze dne [datum] byla žaloba vzata zpět v celém rozsahu ze strany žalobkyně 1., 2. a 4. (nikoliv ze strany zdejší žalobkyně). 3. V podání ze dne [datum] žalobkyně k výzvě soudu sdělila, že se domáhá zaplacení částky 500 000 Kč coby zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nedůvodným trestním stíháním. Dále se domáhá odškodnění za nepřiměřenou délku trestního stíhání ve výši 142 381 Kč a částky 142 562 Kč coby náhrada nákladů obhajoby včetně nákladů právního zastoupení v souvisejícím náhradovém řízení. Žalobkyně uvedla, že byla stíhána nevazebně, přičemž trestní stíhání trvalo celkem 5 let 8 měsíců a 29 dnů, což je nepřiměřené. Žalobkyně proto požadovala zadostiučinění za nepřiměřenou délku ve výši 20 000 Kč za každý rok řízení s tím, že požadovala navýšení základní částky. Žalobkyně dále požadovala náhradu nákladů na obhajobu. Žalobkyně dále uvedla, že její trestní věc byla medializována. 4. V podání ze dne [datum] žalovaná učinila nesporným, že u ní žalobkyně dne [datum] uplatnila nárok na náhradu škody, respektive újmy v celkové výši 932 120 Kč, sestávající se z nároku na náhradu vynaložených nákladů na obhajobu ve výši 277 784 Kč, nároku na náhradu vynaložených nákladů na právní zastoupení v řízení o náhradě škody proti ČR ve výši 11 955 Kč, dále nárok na kompenzaci nemajetkové újmy vzniklé trestním stíháním ve výši 500 000 Kč a nárok na kompenzaci nemajetkové újmy, vzniklé nepřiměřenou délku trestního řízení ve výši 142 381 Kč. Žalovaná požadavku žalobkyně na náhradu nákladů právního zastoupení vyhověla co do částky 135 221,10 Kč, ve zbylém rozsahu nároky neuznala, přičemž ve vztahu k nároku na nemajetkovou újmu za trestní stíhání a nepřiměřenou délku řízení vznesla námitku promlčení. Žalovaná dále stručně popsala průběh trestního řízení, které pravomocně skončilo dne [datum]. 5. V podání ze dne [datum] žalovaná uvedla, že v řízení, vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka] žalobkyně v souvislosti s daným řízením vynaložila náklady, a ty byly tak účelně vynaloženy v souvislosti s trestním řízením, pročež na jejich úhradu má žalobkyně nárok. Žalobkyně dále uvedla, že námitka promlčení vznesená žalovanou je v rozporu s dobrými mravy. 6. Dne [datum] se ve věci konalo jednání, během něhož usnesením byly nároky žalobkyně na náhradu nákladů vynaložených na obhajobu v trestním řízení, na odškodnění nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání a nárok na náhradu škody odpovídající nákladům vynaloženým v civilním řízení, vyloučeny k samostatnému projednání. Předmětem nadepsaného řízení je tak pouze nárok žalobkyně na odškodnění nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou trestního řízení ve výši 142 381 Kč s 9 % úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení. Žalobkyně uvedla, že námitka promlčení vznesená žalovanou je v rozporu s dobrými mravy. Skutková zjištění: 7. Z nesporných tvrzení účastníků a z listinných důkazů (tj. žádost žalobkyně adresovaná žalované ze dne [datum] a stanovisko žalované ze dne [datum]) soud zjistil a má za prokázané, že žalobkyně se dne [datum] obrátila na žalovanou se svou žádostí o zaplacení náhrady škody a nemajetkové újmy z důvodu uvedeného v žalobě. Ze zmíněného stanoviska žalované pak soud zjistil, že žalovaná žádosti částečně vyhověla, když přiznala žalobkyni částku 135 221,10 Kč coby náhradu škody (obhajné). 8. Soud tedy konstatuje, že žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu škody či nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon“), představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná). 9. Ze spisu OS sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti: rozsudkem OS ze dne [datum] byla zdejší žalobkyně zproštěna obžaloby dle § 226 písm. b) trestního řádu, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem; dle doložky nabyl rozsudek právní moci dne [datum] a řízení tak bylo ve vztahu k žalobkyni skončeno. <b>Právní úprava:</b> 10. Soud na danou věc aplikoval níže uvedená zákonná ustanovení. 11. Podle § 1 zákona stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. 12. Podle ustanovení § 5 písm. a) a b) zákona stát odpovídá za podmínek stanovených zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v trestním řízení, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. 13. Podle § 13 odst. 1 zákona stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. 14. Podle § 15 odst. 1 zákona přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Dle ustanovení § 15 odst. 2 zákona se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 15. Dle ustanovení § 31a odst. 1 zákona platí, že bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 citovaného ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí zákona nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí zákona, se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění přihlédne rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. <b>Právní posouzení věci:</b> 16. Žalobkyně se v nadepsaném řízení domáhala přiměřeného zadostiučinění z titulu nepřiměřené délky trestního stíhání. Soud se nejprve zabýval důvodností uplatněného nároku především z toho pohledu, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu újmy. 17. Soud nejprve posuzoval námitku promlčení tvrzeného nároku žalobkyně z titulu nemajetkové újmy, kterou vznesla žalovaná, neboť uplatní-li odpovědný subjekt v občanském soudním řízení důvodně námitku promlčení, velí zásada hospodárnosti řízení, aby soud nejprve posoudil, zda je námitka důvodná, a pokud tomu tak je, aby žalobu zamítl, aniž bude najisto postavena otázka splnění podmínek odpovědnosti za újmu či prokázána její výše. 18. Podle § 32 odst. 3 zákona se nárok na náhradu nemajetkové újmy promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé ne