12 C 191/2014-427 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 19. 6. 2014 domáhal na žalované zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím coby pojistného plnění na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 29. 3. 2012, jejímž předmětem bylo pojištění staveb, domácnosti a odpovědnosti za škodu, přičemž pojištění se vztahovalo na rodinný dům v pojistné částce 4 300 000 Kč. Na podzim roku 2012 si žalobce všiml projevování vlhkosti na zdech pojištěného domu. Vzhledem k výsledkům žalobcova šetření, jakož i s ohledem na značně zvýšenou spotřebu vody, dospěl žalobce k názoru, že k vlhnutí zdí došlo v důsledku prasklého vodovodního potrubí. Prasklé potrubí bylo zjištěno a následně opraveno. Dle žalobce představuje popsaná škoda pojistnou událost ve smyslu smlouvy uzavřené se žalovanou, a to dle ustanovení hlavy II čl. 2 budu 1 písm. f) příslušných pojistných podmínek, dle něhož platí, že pojistnou událostí se rozumí vznik škody na pojistných věcech způsobených vodovodní škodou, přičemž vodovodní škodou se rozumí škoda způsobená vodou vytékající nebo jinak unikající z vodovodního zařízení způsobeného technickou závadou. Žalobce dne 2. 1. 2013 oznámil žalované zmíněnou pojistnou událost a dne 8. 1. 2013 byl sepsán záznam o škodě na majetku. Rozsah uvedené škody byl žalobcem následně vyčíslen na základě cenové nabídky na opravu poškozených částí domu v celkové výši 683 031 Kč. Dne 19. 6. 2013 žalovaná oznámila žalobci dopisem ukončení šetření a likvidace pojistné události s tím, že žalobci bude vyplacena pouze částka ve výši 47 629 Kč, kterou následně žalobce obdržel. Z uvedeného je patrné, že žalovaná nedostala řádně a včas svým závazkům dle pojistné smlouvy, když žalobci neposkytla plnění odpovídající škodě. Dle žalobce je přitom zřejmé, že prasknutím vodovodního zařízení v domě došlo k pojistné události, na kterou se vztahuje pojistná smlouva. Žalobci tak vznikl vůči žalované nárok na pojistné plnění. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě zbylé části pojistného plnění ve výši 635 402 Kč před zahájením řízení, avšak žalovaná ničeho neuhradila. 2. V podání ze dne 5. 9. 2014 žalovaná nárok žalobce neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná učinila nesporným, že coby pojistitel uzavřela dne 30. 3. 2012 s žalobcem jakožto pojistníkem a zároveň pojištěným pojistnou smlouvu pro pojištění staveb, domácnosti a odpovědnosti za škodu, kde předmětem pojištění byl rodinný dům na adrese [adresa žalobce]. Žalovaná dále uvedla, že dne 2. 1. 2013 žalobce nahlásil telefonicky škodnou událost spočívající v úniku vody z prasklé vodovodní trubky, a že došlo k v důsledku působení vlhkosti k poškození stěn, plovoucích podlah, dřevěného obložení a zárubní dveří. Žalobce nebyl schopen upřesnit rozsah poškození, nicméně uvedl, že ke škodě došlo v období mezi říjnem 2012 a datem hlášení, tedy 2. 1. 2013. Dle jeho oznámení se v domě objevovala postupně vlhkost, přičemž dne 2. 1. 2013 byla na základě prohlídky zjištěna poškozená vodovodní trubka v podlaze. Žalovaná zaregistrovala škodnou událost pod č. 13.20006.000183. Ve dnech 8. 1. 2013 a 15. 1. 2013 provedl technik žalované prohlídky poškozených míst, ze kterých pořídil zápisy, které byly odsouhlaseny a podepsány též žalobcem, a dále podrobnou fotodokumentaci místa a poškozených stavebních částí. V uvedené dokumentaci je popsáno poškození stěn, dveří, zárubní a plovoucích podlah. 3. Žalovaná dále uvedla, že pojištění staveb, které bylo sjednáno v pojistné smlouvě, zahrnuje pojistné krytí tzv.„ vodovodní škody“, kterou se dle hlavy II, čl. 8 bod 28 písm. a) pojistných podmínek rozumí„ škoda způsobená vodou vytékající nebo jinak unikající z vodovodního zařízení způsobená technickou závadou“. Z tohoto titulu žalovaná vyplatila žalobci pojistné plnění ve výši 47 628 Kč, které krylo náklady spojené s odstraněním škody způsobené dírou ve vodovodní trubce a únikem vody, tedy náklady na potřebné stavební, likvidační a úklidové práce na místě a v okolí místa, kde byla vybourána podlaha, tak aby mohlo dojít k opravě poškozeného vodovodního potrubí a souvisejících stavebních částí. Žalovaná však neuznala nárok na opravu poškozených stavebních součástí (stěn, podlah, dveří a zárubní) a souvisejících prací ve výši 683 031 Kč, neboť má za prokázané, že k jejich poškození a znehodnocení došlo především v důsledku působení vlhkosti a plísní, které bylo dlouhodobé. Dle hlavy II čl. 6 odst. 2 pojistných podmínek se přitom sjednané pojištění staveb nevztahuje na škody způsobené působením„ vlhkosti, hub, plísní nebo spór“. Takto způsobené škody nesplňují pojmové znaky pojistné události, kterou se rozumí dle § 3 písm. b) zákona č. 34/2004 Sb., o pojistné smlouvě, nahodilá skutečnost, neboť dlouhodobé působení vlhkosti či plísní, byť jeho příčinou může být vodovodní škoda, není ve své podstatě nahodilá událost, ale proces, který má postupný a dlouhodobý průběh a kterému lze předejít, resp. jej ovlivnit a který je od určitého okamžiku zjevný. Skutečnost, že k poškození výše uvedených stavebních součástí došlo vlivem dlouhodobého působení vlhkosti a plísní, potvrdil i sám žalobce, dle jehož výpovědi ke škodě došlo v období tří měsíců, a to zhruba od září / října 2012, přičemž až dne 2. 1. 2013 byla zjištěna příčina. 4. Žalovaná dále uvedla, že dlouhodobé působení vlhkosti je viditelné zejména na zdech, které jsou napadeny vlhkostí na některých místech až do výše přesahující půl metru. To, že na poškozené věci dlouhodobě působila vlhkost a plísně, je dále prokazatelné z fotodokumentace zárubní dveří vyrobených z masivu (buk), kde je na některých z nich patrný rozklad materiálu. Poškození dřeva napadeného vlhkostí prochází zpravidla několika stadii, kdy počáteční působení vlhkosti, které ještě nezpůsobuje trvalé poškození materiálu, je charakterizováno tmavým zabarvením dřeva. Pokud nedojde k zásahu, je uvedené stadium nahrazeno hnilobou, která již způsobuje trvalé změny vlastností napadeného materiálu. Konečným stadiem je potom rozklad materiálu, ke kterému došlo v případě zárubní dveří, které byly navíc chráněny lakem. Dle žalované poškozené stavební součásti mohly být vystaveny působení vlhkosti a plísní delší dobu nežli žalobcem uvedené tři měsíce (od října 2012 do zjištění příčiny dne 2. 1. 2013). 5. Žalovaná tvrdila, že v rámci šetření pojistné události bylo prokázáno, že některá poškození stavebních součástí byla již zdokumentována technikem žalované dne 20. 4. 2012 (tedy zhruba půl roku před tím, než mělo dle hlášení žalobce dojít k úniku vody z prasklé trubky), kdy byla prováděna fotodokumentace škod při jiné škodné události žalobce (pádu oplocení). V rámci tehdy provedené fotodokumentace byla pořízena též fotografie, na které je vidět interiér domu žalobce, kde je na dolní části zárubně patrné tmavé zbarvení, na zdi jsou dále patrné skvrny, tedy poškození, za něž žalobce nárokuje doplatek pojistného plnění. Dále žalovaná odkázala na čl. 6 odst. 1 písm. f) pojistných podmínek, dle něhož v případě vzniku škodné události je pojištěný povinen učinit opatření k tomu, aby nedošlo ke zvětšení škody již vzniklé. Žalobce však neučinil dostatečná opatření k tomu, aby nedošlo k zvětšení rozsahu škody. Dle žalované vlhkost v domě musela být zjevná již před 1. 10. 2013, přičemž ke zjištění příčiny došlo až čtvrt roku později. Žalovaná upozornila, že k takřka totožné škodné události (prasklá vodovodní trubka na téměř shodném místě) s podobnými následky (poškození zdí, podlah a zárubní) došlo v domě žalobce již v roce 2004 a žalobce tak měl s totožnou škodnou událostí osobní zkušenost. Pakliže žalobce prokazatelně věděl o projevující se vlhkosti minimálně v září, avšak až za tři měsíce došlo ke zjištění příčiny, pak náhrada škody, která takto dlouhodobým působením nastala, by neměla jít k tíži pojistitele z titulu pojištění, ale maximálně pouze v rozsahu, ve kterém žalobce nemohl rozsah škody nikterak ovlivnit či předejít zvětšení rozsahu škody. Pokud k poškození dalších stavebních součástí, tj. zejména zdí, plovoucích podlah, dveří a zárubní došlo vlivem dlouhodobého několika měsíčního působení vlhkosti a plísní, které bylo zjevné a o kterém žalobce prokazatelně po celou dobu věděl, pak taková škoda spadá do pojistnými podmínkami (tj. smluvně) vymezených výluk, kdy takové škody sjednané pojištění nekryje. 6. Ve vyjádření ze dne 19. 8. 2015 žalobce uvedl, že k předmětné škodě došlo v důsledku vytékající vody z prasklého vodovodního potrubí v domě, což představuje vodovodní škodu tak, jak je vymezena v pojistných podmínkách, tedy škodu způsobenou vodou vytékající nebo jinak unikající z vodovodního zařízení způsobená technickou závadou. Argumentace žalované je dle žalobce zavádějící, jelikož v daném případě není prvotní příčinou škody na majetku vlhkost nebo plíseň, ale právě vytékající voda. Žalobce dále popřel, že by k předmětnému poškození došlo již dříve. Rovněž žalobce sporoval tvrzení žalované, že nepřijal opatření, aby nedocházelo ke zvětšení vzniklé škody s tím, že není stavebním odborníkem, pročež přizval několik odborných společností, avšak