12 C 235/2018-137 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce domáhal na žalované zaplacení částky [částka] s 9% úrokem z prodlení ročně z uvedené částky od [datum] do zaplacení, a to z titulu nemajetkové újmy, která žalobci vznikla v důsledku nepřiměřeně dlouhého řízení, vedeného u [název soudu] (dále jen„ [anonymizováno]“) pod sp. zn. [spisová značka]. Zmíněné řízení bylo zahájeno dne [datum] a jeho předmětem byl žalobní nárok původního žalobce proti zdejšímu žalobci (v procesním postavení žalovaného) na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Dne [datum] byl vyhlášen rozsudek, a to přesto, že žalobce nebyl řádně předvolán a nebyla mu doručena žaloba, a tudíž o probíhajícím řízení vůbec nevěděl. OS následně na zmíněném rozsudku vyznačil doložku právní moci s datem [datum], přestože rozsudek nebyl žalobci řádně doručen. Oprávněný na základě zmíněného rozsudku zahájil na základě nezákonně vyznačené právní moci a vykonatelnosti exekuční řízení. Provedením exekuce byl na základě pověření [název soudu] ze dne [datum] pověřen exekutor JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] – [anonymizováno]. Žalobce se tak o řízení vedeném u OS dozvěděl až v listopadu 2016 v souvislosti se zmíněným exekučním řízením. Žalobce si obratem u OS opatřil rozsudek a dne [datum] a podal proti němu odvolání. Více než rok nebylo o podaném odvolání rozhodnuto; následně advokátka žalobce zjistila, že spisový materiál vůbec neopustil OS, ale s podaným odvoláním byl založen do spisovny. Až na základě telefonátů a emailů advokátky žalobce [příjmení] dne [datum] odeslal spis spolu s odvoláním [název soudu], který dne [datum] napadený rozsudek zrušil a věc vrátil zpět OS. Žalobce následně kontaktoval původního žalobce a dohodl se s ním na smírném řešení sporu. Žalobce dále uvedl, že v namítaném řízení u OS došlo ke dvěma dílčím průtahům, a to od [datum] do [datum] a dále od [datum] do [datum]. 2. Žalobce se domáhal jednak zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou neodůvodněnými průtahy a nepřiměřenou celkovou délkou řízení a dále způsobenou nezákonným postupem OS, který vyznačil nezákonně právní moc a vykonatelnost. V důsledku toho tak byla proti zdejšímu žalobci vedena exekuce. Žalobce se za nepřiměřenou délku řízení u OS a za průtahy domáhal částky [částka] ([částka] za jeden měsíc průtahů) a za nemajetkovou újmu způsobenou nezákonným vyznačením doložky právní moci a vedení exekuce se žalobce domáhal nemajetkové újmy ve výši [částka]. Tvrzená újma, která mu byla způsobena, spočívala jednak v tom, že žalobce byl v nepříjemné situaci, kdy se dostal do databáze dlužníků a neměl možnost například získat bankovní úvěr, koupit si věci na leasing apod., a dále byl dehonestován tím, že se neoprávněně ocitl mezi dlužníky, po nichž je dlužné plnění exekučně vymáháno, aniž by byl zákonný podklad pro vedení exekuce. Nepříjemné byly také kontakty ze strany exekutora za situace, kdy žalobce vůbec nevěděl, že proti němu bylo vedeno soudní řízení. 3. V podání ze dne [datum] žalovaná nárok neuznala a navrhla zamítnutí žaloby. Žalovaná učinila nesporným, že u ní žalobce dne [datum] uplatnil nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši a z důvodu uvedeného v žalobě. Žalovaná projednala žádost žalobce dne [datum] a konstatovala, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu a poskytla žalobci zadostiučinění formou konstatování nesprávného úředního postupu, peněžitá náhrada však nebyla poskytnuta. Žalovaná stručně popsala průběh namítaného řízení u OS a dále uvedla, že předmětné řízení trvalo pro žalobce přibližně od roku 2016, v listopadu 2016, kdy se žalobce prostřednictvím exekučního řízení dozvěděl o posuzovaném nalézacím řízení a trvalo po dobu jednoho roku a 8 měsíců, přičemž žalovaná shledala průtah v délce trvání cca jednoho roku, a to když [anonymizováno] založil spis na spisovnu, namísto toho, aby jej s odvoláním odeslal [název soudu]. Vzhledem k postupu soudu v nalézacím řízení, lze dle žalované celkovou délku řízení hodnotit jako nepřiměřeně dlouhou. Žalovanou byl dále shledán nesprávný úřední postup, a to v souvislosti s doručováním, což vedlo k nesprávnému vyznačení doložky právní moci na rozsudku OS. Žalovaná dále uvedla, že nemajetková újma vzniklá jiným nesprávným úředním postupem, než nepřiměřenou délkou řízení, není presumována, a je tak potřeba ji prokazovat. S ohledem na to, že ji žalobce neprokazoval, tak žalovaná dospěla k závěru, že přiměřené zadostiučinění v souvislosti s nesprávným úředním postupem ve formě chybně vyznačené doložky právní moci, postačí omluva. 4. V podání ze dne [datum] žalobce nesouhlasil s tím, že by konstatování porušení jeho práva, resp. omluva, byla dostatečnou satisfakcí, neboť proti němu byla několik let vedena exekuce. 5. Dne [datum] se ve věci konalo jednání, během něhož žalobce postavil najisto, že se domáhá zadostiučinění ve výši [částka] za újmu, která mu byla způsobena v důsledku neoprávněně vedené exekuce na základě nesprávně vyznačené právní moci na rozsudku. Žalovaná během jednání vznesla námitku promlčení ve vztahu k nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem, spočívajícím ve špatně vyznačené doložce právní moci, neboť žalobce se měl dle žalované o tomto nesprávném úředním postupu dozvědět již v roce 2016, kdy podal odvolání a nahlédl do předmětného spisu OS. Co se týče vedení exekuce, tak žalovaná uvedla, že exekutor postupoval zcela správně na základě pravomocného rozhodnutí, neboť neměl jakoukoliv možnost vyznačenou doložku právní moci přezkoumat. Z uvedeného důvodu by připadal jako odpovědnostní titul pouze nesprávný úřední postup spočívající ve špatném vyznačení doložky právní moci, nikoli v pochybení soudního exekutora, že by vedl neoprávněnou exekuci. 6. Žalobce během jednání dále uvedl, že považuje námitku promlčení za nedůvodnou z toho důvodu, že pokud účastník pojme přesvědčení, nebo podezření, že právní moc byla vyznačena nesprávně, ještě to neznamená, že tomu tak skutečně bylo. Žalobce podal v předmětné věci odvolání a až v návaznosti na podané odvolání bylo rozhodnuto [název soudu]. Teprve poté mohl žalobce vycházet z toho, že doložka byla vyznačena nesprávně. Do té doby se tak mohl pouze domnívat, avšak nemohl to vědět s jistotou. Důsledky nesprávně vyznačené doložky právní moci trvaly až do doby, než bylo rozhodnuto o žalobcem podaném odvolání a o zrušení dotčeného rozhodnutí, na němž byla doložka vyznačena. Dále žalobce doplnil, že v důsledku vedené exekuce byl ve stresu, byl nervózní, špatně spal, trpěl nechutenstvím, žaludečními problémy, byl chaotický, utrhoval se na partnerku v situacích, kdy jindy ke konfliktům nedocházelo, dále měl problémy v [anonymizováno] životě. Nadto v té době čekala jeho partnerka narození potomka, což byl další stresující faktor, neboť žalobce měl obavy, zda nebudou mít v důsledku exekucí finanční problémy, a zda dokáže svoji rodinu uživit. Dále žalobce zopakoval, že se v důsledku vedení exekuce dostal do seznamu mezi dlužníky, což jej vedlo k vědomí, že pokud by žádal o leasing nebo úvěr, tak by jej nedostal. Žalobce zároveň potvrdil, že nenastala situace, že by určitý konkrétní leasing či úvěr nedostal v důsledku vedení exekuce. Žalobce dále uvedl, že se dostal do finančních problémů, neboť proti němu byly vedeny dvě exekuce. Žalobce byl tedy kontaktován exekutory telefonicky či tlukotem na dveře, a byl vyzýván k zaplacení. Žalobce tak byl v permanentním stresu. <b>Skutková zjištění:</b> 7. Z nesporných tvrzení stran, stejně jako z některých listinných důkazů (tj. žádost žalobce ze dne [datum] s potvrzením z datové schránky značícím doručení žalované dne [datum], přípis žalované ze dne [datum] a stanovisko žalované ze dne [datum]) soud zjistil a má za prokázané, že žalobce dne [datum] uplatnil u žalované svůj nárok z důvodu uvedeného v žalobě. Ze zmíněného stanoviska žalované soud dále zjistil, že žalovaná shledala průtahy v posuzovaném řízení, za což se žalobci omluvila a poskytla mu zadostiučinění ve formě konstatování, že v předmětném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon“), čímž bylo porušeno právo žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě ve smyslu článku 6 odst. 1 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále jen„ Úmluva“). Za nesprávné vyznačení doložky právní moci se pak žalovaná rovněž omluvila. 8. Soud tedy konstatuje, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu škody či nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 zákona představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná). 9. Ze spisu vedeného u [anonymizováno] pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti (vypočte