14 C 119/2020-51 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhal zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že uzavřela se žalovaným smlouvu o dodávce elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa], na jejichž základě žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu do uvedeného odběrného místa a žalovaný se zavázal hradit žalobkyni cenu za odebranou elektřinu dle žalobkyní vystaveného daňového dokladu. Žalovaný neuhradil žalobkyni cenu dodané elektřiny za období od 4. 2. 2019 do 25. 8. 2019, která byla vyúčtována fakturami č. 132582889 a č. 135065920, znějícími celkem na částku 22 689 Kč, na níž žalovaný uhradil pouze částku 4 000 Kč. Žalobkyně se tak na žalovaném domáhá zaplacení zbývající dlužné částky spolu se zákonným úrokem z prodlení od 14. 9. 2019 do zaplacení. Ačkoliv byl žalovaný o úhradu dluhu ze strany žalobkyně opakovaně upomínán, na dlužnou částku ničeho neuhradil. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, skutková tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě nezpochybnil a nezpochybnil ani listiny předložené žalobkyní. 3. Vzhledem k tomu, že ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů předložených žalobcem a účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení ústního jednání (žalobce i žalovaný konkludentně, když se na výzvu soudu spojenou s doložkou podle ustanovení § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., dále jen o. s. ř., v dané lhůtě nevyjádřili), soud postupoval podle § 115a o. s. ř., kdy k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva na projednání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí, a věc rozhodl bez nařízení jednání. 4. Soud zjistil z důkazů předložených žalobkyní následující skutečnosti. 5. Z žádosti o převod dodávky ze dne 23. 1. 2019 a ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny č. SoSSE/753190 soud zjistil, že se žalovaný přihlásil jako odběratel elektřiny v odběrném místě na adrese [adresa], [PSČ] [obec a číslo], byt [číslo] patro. Žalobkyně se zavázala dodávat do uvedeného odběrného místa elektřinu a žalovaný se zavázal hradit žalobkyni sjednanou cenu odebrané elektřiny dle zasílaných vyúčtování. 6. Fakturou č. 132582889 ze dne 23. 4. 2019 bylo prokázáno, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému za odběr elektřiny za období od 4. 2. 2019 do 17. 4. 2019 částku 12 161 Kč splatnou dne 10. 5. 2019 po zaúčtování záloh ve výši 4 000 Kč. 7. Z mimořádné (konečné) faktury č. 135065920 ze dne 27. 8. 2019 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalovanému za odběr elektřiny za období od 18. 4. 2019 do 25. 8. 2019 částku 6 528 Kč splatnou dne 13. 9. 2019. 8. Dopisem ze dne 21. 4. 2020 bylo prokázáno, že žalovaný byl ze strany žalobkyně upomínán o úhradu dlužné částky 18 689 Kč, a to do 12. 5. 2020. 9. Po provedeném dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny do odběrného místa na adrese [adresa], [PSČ] [obec a číslo], byt [číslo] patro, na jejímž základě žalobkyně dodávala žalovanému elektřinu a žalovaný se zavázal za odebranou energii hradit sjednanou cenu. Dodanou elektřinu za období od 4. 2. 2019 do 25. 8. 2019 žalobkyně žalovanému vyúčtovala fakturami celkem na částku 22 689 Kč, přičemž žalovaný na uvedenou částku dle tvrzení žalobkyně uhradil 4 000 Kč. Žalovaný tak žalobkyni dluží částku 18 689 Kč, přičemž byl k úhradě dlužné částky upomínán. 10. Dle ustanovení § 50 odst. 1 věty prvé zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), smlouvou o dodávce elektřiny se zavazuje obchodník s elektřinou nebo výrobce elektřiny dodávat elektřinu jinému účastníkovi trhu s elektřinou a účastník trhu s elektřinou se zavazuje zaplatit za ni cenu. 11. Po zhodnocení provedených důkazů soud uzavřel, že žaloba je důvodná. V této věci vzal soud za prokázané, že žalovaný byl na základě uzavřených smluv o sdružených dodávkách elektřiny dle § 50 odst. 1 energetického zákona povinen hradit žalobkyni sjednanou cenu za odebranou elektřinu, která byla žalovanému za období od 4. 2. 2019 do 25. 8. 2019 vyúčtovaná žalobkyní celkem na částku 22 689 Kč, přičemž žalovaný na uvedenou částku uhradil 4 000 Kč. Žalovaný v řízení nerozporoval tvrzení žalobkyně uvedená v žalobě, netvrdil, a tudíž ani neprokazoval, že by žalobkyni zbývající dlužnou částku již uhradil. Soud proto za absence obranných tvrzení žalovaného žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť má shora uvedený skutkový stav za prokázaný. Soud uložil žalovanému rovněž povinnost zaplatit žalobkyni úroky z prodlení z žalované částky za období ode dne následujícího po splatnosti konečné faktury, to je od 14. 9. 2019 do zaplacení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Výše úroků z prodlení byla stanovena ve smyslu nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění byla stanovena na tři dny od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř. 12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Podle tohoto ustanovení má účastník, který byl ve věci zcela úspěšný, právo na náhradu nákladů řízení proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V této věci byla zcela úspěšná žalobkyně, a soud jí proto přiznal právo na náhradu nákladů řízení proti žalovanému. Náklady žalobkyně představuje zaplacený soudní poplatek ve výši 800 Kč a doplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč a paušální náhrada hotových výdajů nezastoupeného účastníka ve smyslu § 151 odst. 3 o. s. ř. za 2 úkony á 100 Kč (podání žaloby a výzvu k plnění) dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v celkové výši 200 Kč Celkem soud žalobkyni na náhradě nákladů přiznal částku 1 200 Kč. 13. Dále soud rozhodl o doměření soudního poplatku za žalobu podle položky 2 odst. 2 sazebníku poplatků do výše 1 000 Kč dle položky 1 odst. 1 písm. a) sazebníku. Žalobkyně podala návrh na vydání elektronického platebního rozkazu, avšak ten nebyl soudem vydán, neboť žalovaný neprocházel evidencí CEO a nebylo tedy možné ho ztotožnit oproti evidencím. Žalobkyně je proto povinna dle citované položky sazebníku poplatků soudní poplatek v uvedené věci doplatit. Vzhledem k tomu, že žalobkyně zatím na soudním poplatku za žalobu uhradila částku 800 Kč, rozhodl soud o doměření soudního poplatku ve výši 200 Kč (výrok III.). Lhůta k plnění byla žalobkyni stanovena podle § 9 odst. 1 ZSoP na 15 dnů od právní moci rozsudku.