14 C 120/2020-55 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se domáhal náhrady nemajetkové újmy jako nesprávného úředního postupu žalované za období nečinnosti při vyřizování jeho žádosti o důchod a to od 20. 2. 2018 do 16. 7. 2018. Žalobce vytýká, že formulář o ruský důchod vyplnil v roce 2018 konkrétně 12. 2. 2018 a uplatnil žádost o starobní důchod, zároveň vyplnil formulář o žádost o důchod z Ruské federace a namítá, že tato jeho žádost nebyla vyřízena, resp. že tento formulář nebyl postoupen ruské straně. 2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Uvedla k tomu, že dne 4. 1. 2017 uplatnil žalobce žádost o invalidní důchod a zároveň o invalidní důchod z území Ruské federace. Česká správa sociálního zabezpečení tuto žádost obdržela dne 15. 2. 2017. Rozhodnutím ze dne 16. 3. 2017 byla žádost o invalidní důchod zamítnuta, neboť bylo zjištěno, že pracovní schopnost klesla pouze o 20%. V žádosti žalobce uvedl, že ke dni 31. 12. 2008 měl trvalý pobyt na území Ruské federace a z evidence trvalého pobytu nebyl nikdy odhlášen. Dne 16. 3. 2017 proto bylo zahájeno řízení s Penzijním fondem Ruské federace a společně s doklady, které žalobce předložil, byla předána žádost o invalidní důchod. Zároveň byly potvrzeny doby pojištění získané na území ČR a ve smyslu Smlouvy mezi ČR a Ruskou federací o sociálním zabezpečení ze dne 8. prosince 2011 (dále jen„ Smlouva“) byl ruský nositel pojištění požádán o převzetí doby pojištění od 29. 10. 1987 do 31. 12. 2008, která dle čl. 30 Smlouvy náleží z důvodu trvalého pobytu k 31. 12. 2008 na území Ruské federace. Korespondencí ze dne 7. 8. 2017 Penzijní fond Ruské federace sdělil, že žádost o invalidní důchod byla zamítnuta. Zároveň byla potvrzena ruská doba pojištění v rozmezí 6 606 dnů pojištění. Penzijní fond Ruské federace dlouhodobě doby pojištění do 31. 12. 2008 dle smlouvy nepřebírá. Dne 12. 2. 2018 žalobce uplatnil žádost o starobní důchod dle § 31 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zdp“) a zároveň požádal i o starobní důchod z Ruské federace. Tuto žádost obdržela Česká správa sociálního zabezpečení dne 22. 2. 2018. V žádosti, kterou žalobce osobně podepsal, uvedl, že má povolen trvalý pobyt na území ČR od 25. 6. 1992, ale není odhlášen z evidence trvalého pobytu na území Ruské federace. Jelikož v důchodovém spisu byla již potvrzena ruská doba pojištění z řízení o invalidní důchod, byl rozhodnutím ze dne 16. 3. 2018 přiznán dílčí starobní důchod dle Smlouvy za doby pojištění v ČR po 31. 12. 2008. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce námitky ze dne 9. 5. 2018, které byly vyřízeny a zamítnuty rozhodnutím ze dne 27. 6. 2018, č.j. RN-580 317 2617-315-. Dne 9. 3. 2018 bylo opět zahájeno řízení s Penzijním fondem Ruské federace a předána žádost žalobce o ruský starobní důchod - formulář RU 3/CZ 202. Znovu byly potvrzeny doby pojištění do 31. 12. 2018 pro potřeby ruského nositele pojištění. Korespondencí ze dne 8. 4. 2019 byla Česká správa sociálního zabezpečení informována o zamítnutí žádosti o starobní důchod. Žádost byla ruskou stranou zamítnuta s odůvodněním, že žalobce dle všech dostupných informací žil ke dni 31. 12. 2008 na území ČR. Dne 16. 7. 2018 žalobce na příslušné Okresní správa sociálního zabezpečení předložil novou žádost o ruský důchod, kde v bodu 2.9 (tj. bydliště k 31. 12. 2008) uvedl - v Ruské federaci, neboť v předchozím formuláři RU 3/CZ 202 ze dne 9. 3. 2018 uvedl pobyt na území ČR. Přílohu tvořily 3 listy z pracovní knížky, kopie vojenské knížky, kopie cestovního pasu, kopie povolení k trvalému pobytu v ČR. Dne 26. 7. 2018 byla tato žádost, včetně všech příloh poslána Penzijnímu fondu Ruské federace. O předání žádosti byl žalobce informován. Dne 30. 7. 2018 žalobce na příslušné Okresní správě sociálního zabezpečení podal další žádost o ruský starobní důchod na formuláři RU 3/CZ 202. Dopisem ze dne 14. 8. 2018 byla také tato žádost předána Penzijnímu fondu Ruské federace a znovu bylo požádáno o zaslání příslušného rozhodnutí. O předání nové žádosti byl žalobce informován. Dne 17. 5. 2019 byla Penzijnímu fondu Ruské federace zaslána urgence vyřízení žádosti. Nesprávný úřední postup na straně České správy sociálního zabezpečení nelze shledat, neboť délka řízení byla zapříčiněna nečinností ruského nositele pojištění. Lhůta pro vydání rozhodnutí se prodlužuje o dobu, po kterou se došetřují rozhodné skutečnosti u cizozemských nositelů důchodového pojištění. V části řízení, ve které Česká správa sociálního zabezpečení sama činila procesní úkony, byly dodrženy všechny zákonné lhůty. Pokud jde o starobní důchod z Ruské federace, žádost o přiznání tohoto důchodu na formuláři RU 3/CZ 202 byla podávána opakovaně. K první žádosti o starobní důchod ze dne 12. 2. 2018 bylo dne 8. 4. 2019 ruskou stranou sděleno, že důchod žalobci nenáleží. Další žádosti byly podány dne 16. 7. 2018 a 30. 7. 2018 Česká správa sociálního zabezpečení urgovala vyřízení žádostí dopisem ze dne 17. 5. 2019. 3. Žalovaná má za to, že k nesprávnému úřednímu postupu na straně České správy sociálního zabezpečení nedošlo, neboť délka řízení byla zapříčiněna nečinností ruského nositele pojištění. Lhůta pro vydání rozhodnutí se prodlužuje o dobu, po kterou se došetřují rozhodné skutečnosti u cizozemských nositelů důchodového pojištění. V části řízení, ve které Česká správa sociálního zabezpečení sama činila procesní úkony, byly dodrženy všechny zákonné lhůty. Na ruského nositele pojištění se Česká správa sociálního zabezpečení obrátila s urgencí vyřízení žádosti. Žalovaná se domnívá, že v řízení o přiznání starobního důchodu nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., OdpŠk a nebyly tak naplněny zákonné podmínky pro vznik odpovědnosti státu za škodu. S ohledem na výše uvedené navrhuje žalovaná, aby soud žalobu zamítl. 4. Z důkazu spisovou vložkou České správy sociálního zabezpečení číslo 199-073-223 02 na jméno [celé jméno žalobce] se podává žádost o zařízení výplaty důchodu poukazem na účet v České republice žalobce, došlá České správě sociálního zabezpečení dne 12. 2. 2018. Ve spise je dále založen záznam o jednání se žalobcem ohledně posouzení jeho zdravotního stavu, ve smyslu ustanovení § 8 zákona 582/91 Sb. v platném znění, sepsaná u Okresní správy sociálního zbezpeční v Kolíně, který je datován dne 7. 2. 2017, jedná se o řízení na základě vlastní žádosti občana o invalidní důchod podle § 81 až 84 zákona 582/91 Sb., kdy žádá sám o invalidní důchod. Žádost uplatněna dne 16. 1. 2017 s výsledkem posouzení, že není invalidní podle § 39 odst. 1 zákona 155/95 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Ze stanoviska žalobce jako žadatele se podává, že se necítí na soustavnou práci z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Uvedeno dále, že jeho pracovní schopnost poklesla pouze o 20 %. Účastník řízení byl seznámen s výsledkem posouzení zdravotního stavu, byl poučen o možnosti dalšího postupu. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení z 16. 3. 2017, že ve věci žadatele bylo rozhodnuto tak, že pro nesplnění podmínek ustanovení § 38 zákona o důchodovém pojištění a s přihlédnutím k smlouvě mezi Českou republikou a Ruskou federací o sociálním zabezpečení se žádost zamítá. Z dalšího rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 10. 4. 2018 se podává ve věci [celé jméno žalobce], že podle ustanovení § 31 odst. 1 zákona 155/95 Sb. o důchodovém pojištění s přihlédnutím k čl. 12, 16, odst. 1, a čl. 30, odst. 3, Smlouvy mezi Českou republikou a Ruskou federací o sociálním zabezpečení, se od 9. 5. 2018 přiznává starobní důchod 1 890 Kč měsíčně. Tato částka je poukázaná od června 2018, bezhotovostním převodem a doplatek se poukazuje 9. 5. 2018. 5. Z dalších listin ze spisové složky chronologicky neseřazené se podává, rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení z 27. 6. 2018 č.j. RN-583 1726 17-315- o námitkách proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení č.j. R10.4.2018-423/580 317 2617, když námitky se zamítají a rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení R 10.4.2018 -423/580 317 2617 ze dne 10. 4. 2018 se potvrzuje, k tomu dodejka ze dne 29. 6. 2018, převzato osobně žalobcem. Dále ze záznamu pro spis v této věci, ze dne 17. 8. 2020 se podává, že jednání o možné změně smlouvy sice proběhla, ale k žádné změně smlouvy nedošlo a lze předpokládat, že ani nedojde, neboť Česká republika nemohla přistoupit na návrhy ruské strany. Nadále je proto třeba při aplikaci smlouvy postupovat dosavadním způsobem. Řízení o náhradě škody spadá do působnosti Ministerstva práce a sociálních věcí a lze předpokládat, že toto řízení již bylo ukončeno (skutečnost, že v dávkovém spise se o tom nenachází žádné informace, není rozhodující). Řízení v případě výše uvedeného proto lze považovat za ukončené. Dále je ve spise založen záznam ve věci žalobce, že uplatnil dne 12. 2. 2018 žádost o český i ruský starobní důchod, získal trvalý pobyt na území České republiky od 22. 10. 2009, a z evidence trvalého pobytu na území Ruské federace, nebyl odhlášen. Bylo zahájeno řízení s Penzijním fondem Ruské federace a předána