14 C 55/2021-60 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalované zaplacení ve výroku I. tohoto rozsudku uvedené částky a jejího příslušenství jako nemajetkové újmy z nepřiměřené délky řízení. K tomu uvedla, že byla účastníkem řízení (žalovanou) vedeného pod sp.zn. 8 EC 163/2012 u Obvodního soudu pro Prahu 8. Tvrdí, že řízení bylo vedeno od 2.10.2012 do 17.7.2020, tj. 7 let a 9 měsíců. Žalobkyně je přesvědčena o tom, že délka tohoto řízení o úhradu za právní služby je naprosto nepřiměřená a konečné rozhodnutí vydané ve věci po více než sedmi letech není možné považovat za rozhodnutí učiněné v přiměřené lhůtě, která vyplývá z čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a příslušné judikatury Evropského soudu pro lidská práva. Věc byla opakovaně projednávána na dvou stupních soudní soustavy, vydaná rozhodnutí musela být nadřízeným soudem rušena z důvodu závažných procesních vad, nesprávného posouzení, nerespektování rozhodnutí a právního názoru odvolacího soudu. Tuto skutečnost je třeba přičítat k tíži soudům. Soudní řízení o úhradu za právní služby mělo pro žalobkyni velký význam, neboť musela žít po dobu mnoha let v nejistotě, zda bude muset hradit žalovanému vysokou žalovanou částku včetně úroků z prodlení a nákladů řízení za situace, kdy pracovala jako asistentka pedagoga v [anonymizována tři slova] [obec a číslo] s čistým měsíčním příjmem cca 19 000 Kč. Jediným majetkem, který žalobkyně vlastní je rodinný dům, který dostala darem od svého zemřelého otce a ve kterém žalobkyně trvale bydlí se svými dětmi. Jinak nevlastní žádný majetek větší hodnoty. Žalobkyně uplatnila svůj nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění u Ministerstva spravedlnosti ČR, a to podáním doručeným ministerstvu dne 2.9.2020. Vzhledem k tomu, že žalovaná na uplatněný nárok žalobkyně ve lhůtě šesti měsíců nijak nereagovala, je žalobkyně nucena domáhat se svého nároku soudní cestou. Při vyčíslení výše peněžitého zadostiučinění za řízení trvající 7 let 9 měsíců vychází žalobkyně z úvahy, dle které jí náleží základní částka 17 000 Kč za rok, přičemž za první dva roky trvání řízení operuje s částkou v poloviční výši, tj. 17 000 Kč za první dva roky řízení, celkem tedy dospěla k základní částce 114 750 Kč. Tuto částku je dle názoru žalobce třeba zvýšit, a to o 20% z důvodu postupu soudu a o 10% z důvodu zvýšeného významu řízení pro žalobkyni. Žalobkyně proto považuje jako přiměřené a odpovídající všem kritériím zadostiučinění ve výši 149 175 Kč. 2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Učinila nespornou skutečnost, že žalobce dne 2.9.2020 uplatnila u žalované nárok na poskytnutí zadostiučinění ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. v platném znění. Žádosti bylo částečně vyhověno co do náhrady nemajetkové újmy a žalovaná jí poskytla zadostiučinění ve výši 63 375 Kč. Uvedla, že posuzované řízení pod sp. zn. 8 EC 163/2012 bylo u Obvodního soudu pro Prahu 10, zahájeno dne 2.10.2012, vůči žadatelce dne 12.1.2013 doručením žaloby, a trvalo do 17.7.2020. Celková délka řízení činila 7 let a 6 měsíců. Žalovanou bylo z obsahu předmětného soudního spisu ohledně průběhu řízení v dané právní věci zjištěno, že soudní řízení v celkové délce 7 let a 6 měsíců probíhalo před třemi stupni soudní soustavy plus Ústavním soudem. Ve věci samé rozhodoval soud I. stupně třikrát, soud II. stupně třikrát, Nejvyšší soud jednou a Ústavní soud také jednou. Řízení se vyznačovalo celkovou nekoncentrovaností, v činnosti soudu byly shledány určité prodlevy, zejména od 5.4.2016, kdy bylo soudu I. stupně doručeno rozhodnutí soudu odvolacího, do 12.12.2016, kdy soud předvolal účastníky k jednání. V důsledku uvedeného a s přihlédnutím ke skutečnosti, že rozhodnutí soudu I. stupně byla opakovaně rušena pro nepřezkoumatelnost, je celková délka řízení hodnocena jako nepřiměřená. Po zhodnocení všech okolností případu dospěla žalovaná na základě aplikace zákonných kritérií § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. k závěru, že požadovaná částka není přiměřená. Při stanovení této konkrétní výše zadostiučinění dospěla žalovaná nejprve k základní částce 97 500 Kč s tím, že za 1 rok řízení náleží částka 15 000 Kč, přičemž za první dva roky náleží částka v poloviční výši. Tato základní částka pak byla snížena s ohledem na složitost věci o 20% a pro četnost rozhodování soudů o dalších 15%. Pokud jde o význam věci pro žalobkyni, tento byl shledán jako běžný, když ve věci se jednalo o žalobu o zaplacení částky 208 432,50 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazení odměny za poskytnuté právní služby. Soudní řízení, jejichž předmětem jsou spory o zaplacení peněžitého plnění, obecně nepatří k těm typům řízení, s nimiž je spojen automaticky zvýšený význam pro jeho účastníky (např. trestní řízení, pracovněprávní či opatrovnické spory, řízení ve věci náhrady škody na zdraví). Po zhodnocení všech okolností případu a s ohledem na relevantní judikaturu tedy dospěla žalovaná na základě aplikace výše uvedených zákonných kritérií § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. k závěru, že žalobkyně má nárok na zadostiučinění ve výši 63 375 Kč, která Kč byla žalobkyni poukázána na číslo účtu sdělené žalobkyní prostřednictvím emailové korespondence. 3. V průběhu řízení žalobkyně vzala žalobu zpět co do žalovanou poskytnutého zadostiučinění ve výši 63 375 Kč, které žalovaná žalobkyni po podání žaloby zaplatila. Soud proto řízení částečně zastavil (výrok I.). Předmětem řízení zůstal úrok z prodlení z této částky a zbytek nároku ve výši 85 500 Kč s příslušenstvím, na čemž žalobkyně setrvala. 4. Soud s ohledem na souhlas obou stran sporu rozhodoval ve věci aniž by nařizoval jednání a provedeným dokazováním z obsahu tvrzení účastníků a z připojeného spisu č.j. 8 EC 163/2012 Obvodního soudu pro Prahu 8 zjistil, že řízení bylo zahájeno podáním žaloby proti žalované (nyní v posici žalobkyně) o zaplacení 208 432,50 Kč (náklady právního zastoupení z jiných soudních řízení) dne 2.10.2012. Začátek řízení pro žalobkyni v posici žalované je nutno stanovit od data, kdy jí byla doručena, a to dne 12.1.2013, přičemž k žalobě se vyjádřila dne 25.2.2013. Jednání bylo nařízeno na 27.2.2013 a bylo odročeno na 5.6.2013. Toto jednání bylo též odročeno pro výslech svědka na den 21.8.2013. Toto jednání též bylo odročeno na 2.12.2013 k provedení dalších důkazů a připojení spisů. Následně bylo odročeno na 12.3.2014, a to na 21.5.2014. Toto jednání se však nekonalo a bylo přeodročeno na 20.8.2014, byla připuštěna změna žaloby a jednání bylo odročeno na 15.10.2014 z důvodu nemoci soudce na 21.1.2015. Toto jednání bylo odročeno k vyhlášení rozsudku na 28.1.2015, kdy rozsudkem byla žaloba částečně zamítnuta a částečně bylo řízení zastaveno. Následovalo odvolání žalobce dne 13.4.2015, soudní poplatek z odvolání byl zaplacen 12.6.2015. Dne 16.8.2015 se vyjadřuje žalovaná a dne 26.10.2015 se vyjadřuje k replice žalované žalobce. Dne 8.12.2015 byl předložen spis Městskému soudu v Praze. Dne 25.2.2016 zrušen rozsudek soudu I. st. věc byla vrácena k dalšímu řízení. Spis byl soudu I. stupně vrácen dne 5.4.2016. Dne 6.5.2016 byly vyžádány jiné spisy k připojení. Dne 2.12.2016 byl soudem učiněn referát k nařízení jednání na 13.2.2017, toto bylo pak odročeno na 15.5.2017 pro doplnění podání žalobcem. Toto bylo doplněno dne 21.2.2017 a následovala replika žalované z 11.5.2017. Jednání (15.5.2017) bylo odročeno na 12.6.2017, kdy byl vyhlášen rozsudek o povinnosti žalované zaplatit žalobci 51 122,20Kč přičemž co do 222 546 Kč byla žaloba zamítnuta. Následovalo odvolání obou účastníků; žalované dne 31.7.2017. Dne 3.8.2017 byla adresovaná výzva žalované k zaplacení soudního poplatku, ten byl zaplacen 14.8.2017. Spis byl předložen s odvoláními na Městský soud v Praze dne 26.9.2017, kdy dne 6.10.2017 bylo nařízeno jednání na 23.11.2017. Dne 30.11.2017 byl rozsudek I. stupně zrušen a věc vrácena k dalšímu řízení. Spis vrácen soudu I. stupně dne 1.2.2018. Dne 28.3.18 byl rozsudek rozeslán a byly vyžádány spisy k připojení (připojeny 5.5.2018). Dne 1.6.18 bylo nařízeno jednání na 23.8.2018, avšak žalovaná požádala odročit pro dovolenou, to však bylo soudem zamítnuto. Proběhlé jednání pak bylo odročeno k vyhlášení na 30.8.2018, kdy bylo rozhodnuto o povinnosti žalované zaplatit žalobci 20 451 Kč a žaloba byla zamítnuta do 187 075 Kč. Následovalo odvolání žalobce 24.9.2018. Dne 25.10.2018 spis předložen Městskému soudu v Praze, který stanovil termín jednání na 10.1.2019, ten však byl zrušen a bylo přeodročeno na 31.1.2019. Rozsudek byl změněn tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci 204 678 Kč. Rozsudek nabyl právní moci dne 29.4.2019 a spis byl vrácen soudu I. stupně 28.3.2019. Následovalo dovolání žalované dne 17.5.2019, spis předložen Nejvyššímu soudu dne 23.7.2019. Následně byl vrácen odvolacímu soudu k doplnění protokolu z jednání 30.8.2019. Dne 28.11.2019 bylo dovolání odmítnuto. Spis soudu I. stupně vrácen dne 12.12.2019. Právní moc nastala dne 16.12.2019. 5. Předmětné řízení trvalo od 12.1.2013 do 16.12.2019, tedy 7 let. V projednávané věci došlo k ojedinělému průtahu v období od vráce