15 C 157/2018-243 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně, původně zastoupená pouze opatrovníkem [jméno] [příjmení], se domáhala žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] náhrady škody a nemajetkové újmy, způsobené nesprávným úředním postupem dle názoru žalobkyně s odůvodněním, proti žalobkyni bylo vzneseno obvinění ze zločinu vydírání podle § 175 odst. 1, 2 trestního zákoníku, a dále za přečin neoprávněného opatření padělání a pozměnění platebního prostředku podle § 234 odst. 1 trestního zákoníku, přečinu krádeže podle § 205 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku, a přečinu nebezpečného vyhrožování podle § 353 odst. 2 písm. c) trestního zákoníku. Dne [datum] žalobkyně převzala obvinění ze spáchání uvedených činů. Dne [datum] žalobkyně podala stížnost proti uvedenému usnesení, která byla odmítnuta. Dne [datum] byla Okresnímu soudu v Českých Budějovicích doručena obžaloba Okresního státního zastupitelství a následovala hlavní líčení. V mezidobí byl vydán také mezinárodní zatykač a bylo vyhlášeno pátrání v České republice. Dne [datum] žalobkyně byla zproštěná obžaloby rozsudkem čj. [číslo jednací]. Ze strany odvolacího soudu byl tento rozsudek potvrzen. Žalobkyni v důsledku trestního stíhání vznikla škoda ve výši [částka], vzniklá při ztrátě nájemního bytu a s tím souvisejících nákladů na pronájem bytu. Uvedené bydlení ztratila žalobkyně z důvodu přímé příčinné souvislosti s trestním stíháním, protože Úřad práce jí přestal vyplácet příspěvek na bydlení. Od tohoto okamžiku si musela zapůjčovat peníze, které neumí vrátit [titul]. [jméno] [příjmení] prostřednictvím [jméno] [příjmení] cca 7 tisíc korun za každý měsíc od zahájení trestního stíhání po dni podání žádosti, od září 2014 do září 2017, tj. 7 krát 36 měsíců, a ve výši [částka], a dále dávku v hmotné nouzi od září 2014 do září 2017, tj. [částka] krát 36 měsíců, celkem [částka]. Výška nemajetkové újmy je ve výši [částka] za závažnost trestného činu vydírání, krádeže a nebezpečného vyhrožování, dále za délku trestního řízení žádají odškodnit ve výši [částka], za následky způsobené v trestním řízení v osobnostní sféře žádají odškodnění ve výši [částka], a škodu způsobenou půjčováním financí jako následek příčiny křivého obvinění ve výši dluhopisů od [titul]. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] ve výši [částka], a za znaky hodné zvláštního zřetele a příčinné souvislosti žádá odškodnit ve výši [částka], celkem [částka]. 2. Žalovaná učinila nesporným uplatnění nároku ke dni [datum]. Popsala průběh trestního stíhání, vedeného vůči žalobkyni u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp.zn. [spisová značka], tak, že řízení vůči žalobkyni bylo zahájeno dne [datum] usnesením o zahájení trestního stíhání pro přečin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku dle § 234 odst. 1 trestního zákoníku pro přečin krádeže dle ustanovení § 205 odst. 1 a 3 trestního zákoníku, pro zločin vydírání dle § 175 odst. 1, 2 písm. c) trestního zákoníku, a pro přečin nebezpečného vyhrožování dle § 353 odst. 1 a 2 písm. c) trestního zákoníku. Dne [datum] Okresní státní zastupitelství v Českých Budějovicích podalo obžalobu k Okresnímu soudu v Českých Budějovicích. Po proběhnuvších hlavních líčení byla žalobkyně dne [datum] dílem uznána vinnou ze spáchání přečinu nebezpečného vyhrožování dle § 353 odst. 1, 2 písm. c) trestního zákoníku a dílem byla obžaloby zproštěna. Rozhodnutí nabylo právní moci dne [datum]. Žalovaná po podání žaloby projednání nároku ukončila tak, že nároku nevyhověla. Stran nároku na poskytnutí zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu vznáší žalovaná námitku promlčení. Odkazuje na ust. § 32 odst. 3 zákona číslo 82/98 Sb. s tím, že nárok na náhradu nemajetkové újmy se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený o vzniklé nemajetkové újmě dozvěděl. V případě žalobkyně je za rozhodný okamžik třeba považovat den nabytí právní moci částečně zprošťujícího rozsudku, to jest [datum]. Soudní řízení bylo zahájeno až dne [datum], po uplynutí zákonem stanovené lhůty je nárok na náhradu nemajetkové újmy promlčen. V případě, že by se soud s námitkou promlčení neztotožnil, uvádí žalovaná, že žalobkyně byla pravomocným rozsudkem Okresního soudu v Českých Budějovicích částečně uznána vinnou ze spáchání přečinu nebezpečného vyhrožování dle ustanovení § 353 odst. 1 odst. 2 písm. c) trestního zákoníku. S ohledem na takový výsledek řízení je nutné konstatovat, že nelze rozlišit, zda žalobkyni nemajetková újma vznikla v souvislosti s trestním stíháním pro jednání, za které uznána vinnou byla, anebo jednání, pro které byla obžaloby zproštěna. Žalobkyně dále požaduje náhradu škody ve výši [částka], tato částka má představovat náklady vynaložené žalobkyní na pronájem bytu. S ohledem na výsledek řízení není ani v tomto směru dána zodpovědnost žalované za vznik škody, žalobkyně byla pro část jednání fakticky pravomocně uznána vinnou. Ze strany žalobkyně navíc nebyly doloženy žádné doklady, kde by bylo možné ověřit vznik tvrzené škody ani její výši, byť žalobkyně byla ze strany žalované vyzvána. 3. Soud má za prokázaný průběh řízení ze spisu, vedeného u Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp.zn. [spisová značka] tak, že řízení bylo zahájeno dne [datum] usnesením o zahájení trestního stíhání pro přečin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku dle § 234 odst. 1) trestního zákoníku, pro přečin krádeže dle § 205 odst. 1), 3) trestního zákoníku, pro zločin vydírání dle § 175 odst. 1), 2) písm. c) trestního zákoníku a pro přečin nebezpečného vyhrožování dle § 353 odst. 1), 2) písm. c) trestního zákoníku. Dne [datum] podalo Okresní státní zastupitelství v Českých Budějovicích obžalobu k Okresnímu soudu v Českých Budějovicích. Po proběhnuvších hlavních líčeních dne [datum] a [datum] byla žalobkyně dne [datum] dílem uznána vinnou ze spáchání přečinu nebezpečného vyhrožování dle § 353 odst. 1), 2) písm. c) trestního zákoníku a dílem byla (pro jednání popsané v bodě I. obžaloby) zproštěna obžaloby dle § 226 písm. b) trestního řádu. Dne [datum] bylo podáno odvolání. Dne [datum] proběhlo u Krajského soudu v Českých Budějovicích veřejné zasedání, na němž bylo odvolání žalobkyně zamítnuto. Právní moci nabylo toto rozhodnutí dne [datum]. 4. Ze spisu Okresního soudu v Českých Budějovicích pod sp.zn. [spisová značka], soud odkazuje na opatření, kterým byl dne [datum] přibrán znalec z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie MUDr. [jméno] [příjmení], která pro účely trestního stíhání žalobkyně vyhotovila znalecký posudek z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie s ze kterého se podává stav v době spáchání trestných činů i v době trestního stíhání žalobkyně tak, že znalkyně popsala zdravotní stav s tím, že 27 letá posuzovaná, která je trestně stíhaná za ublížení na zdraví, u posuzované znalkyně diagnostikuje smíšenou poruchu osobnosti s rysy emoční nestability, impulsivity a závislosti. Posuzovaná trpí zároveň poruchou v oblasti sexuální identity, kdy se snaží oblékat a chovat jako muž. Posuzovaná je ke své identitě nestálá, má pocity ambivalence, nelze usuzovat o transsexualitě v pravém slova smyslu. V době spáchání trestného činu byly rozpoznávací schopnosti plně zachované, ovládací schopnosti byly zmenšeny jen měrou nepodstatně. V době spáchání trestného činu byla intoxikována alkoholem ve stupni lehkém až středně těžkém, rozpoznávací schopnosti posuzované byly plně zachované a ovládací schopnosti byly u posuzované sníženy měrou nepodstatně. Posuzovaná není závislá na alkoholu, a právě rozpoznávací schopnosti byly u posuzované plně zachovány, chorobná motivace v posuzované v pravém smyslu nebyla zjištěna znaleckým vyšetřením, mohla rozpoznat protiprávnost svého jednání. Pobyt posuzované z psychiatrického hlediska není nebezpečný, protialkoholní léčení jako ochranné léčení jako ochranné opatření zde není z medicinského hlediska indikované. Porucha identity u posuzované, vydávání se za muže není v pravém slova smyslu transsexualismem, jde na vrub patických rysů osobnosti jako takové. Stejně tak, jak soud I. stupně, tak jak je uvedeno, tak Krajský soud v Českých Budějovicích v usnesení čj. [číslo jednací] se zabýval rozpoznávacími schopnostmi žalobkyně, a dospěl k závěru, že znalecké posudky tak, jak byly ve spise založeny a byly vypracovány, byly řádné, a dospěl k závěru, že závěry znaleckého posudku odpovídají provedeným důkazům, na základě nichž učinil nalézací soud skutková zjištění, vyjádřená v odsuzujícím rozsudku. Závěr znalkyně, že rozpoznávací schopnosti byly u posuzované plně zachované a ovládací schopnosti byly sníženy nepodstatnou měrou, nejsou v rozporu s ostatními provedenými důkazy. 5. Dále má soud za prokázané jednak z odůvodnění rozsudku Okresního soudu v Českých Budějovicích čj., [číslo jednací] že ke dni [datum rozhodnutí] byl vypracovaný znalecký posudek z odvětví psychiatrie MUDr. [jméno] [jméno] a přímo z tohoto posudku má soud za prokázaný stav žalobkyně tak, že bylo zjištěno, že žalobkyně trpí duševní poruchou, která není jen přechodná. Jedná se o těžkou smíšenou poruchu osobnosti, léčbou s