15 C 180/2020-223 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala po žalované ušlého zisku s odůvodněním, že proti žalobkyni bylo na základě usnesení Policie České republiky, Útvaru pro odhalování korupce a finanční kriminality, služba Kriminální policie a vyšetřování expozitura [obec] dne [datum] pod č. j.: OKFK [číslo] zahájeno trestní stíhání pro zvlášť závažný zločin zneužití pravomoci úřední osoby podle ustanovení § 329 odst. 1 písm. a) a odst. 3 písm. b) trestního zákoníku, spáchání ve formě spolupachatelství podle ustanovení § 24 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku z části dokonaný, z části ukončený ve stádiu pokusu. Podle ustanovení § 21 odst. 1 trestního zákoníku. Dne [datum rozhodnutí] pod sp. zn. [spisová značka] byla podána obžaloba. Dne [datum] Krajský soud v [obec] rozsudkem sp. zn. [spisová značka] shledal žalobkyni vinnou a byla odsouzena k trestu odnětí svobody v trvání 8 let a 6 měsíců. Žalobkyně se odvolala. Vrchní soud v Olomouci dne [datum] žalobkyni obžaloby zprostil, neboť nebylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž byla stíhána. Nejvyšší státní zástupce podal dovolání dne [datum] Nejvyšší soud České republiky usnesením ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací] rozsudky soudu nižších instancí zrušil, přikázal soudu I. stupně, aby ve věci znovu jednal a rozhodl. Soud I. stupně v intencích rozhodnutí dovolacího soudu při zohlednění přiléhavých závěrů odvolacího soudu, jakož i v souvislosti posoudil celou podstatu rozsahu jednání žalobkyně vytýkaného v obžalobě a dne [datum] žalobkyni obžaloby zprostil v souladu s ustanovením § 226 písm. b) trestního řádu, neboť skutek, pro který byla žalobkyně stíhána není trestním činem, protože trestní stíhání žalobkyně neskončilo odsuzujícím rozsudkem, ale pravomocným zproštěním obžaloby v souladu s ustálenou rozhodovací praxí vrcholných soudů může žalobkyně požadovat náhradu škody a nemajetkové újmy v souladu s ustanovením § 5 písm. a) a § 7 odst. 1 a § 8 zák. 82/98 Sb. Za takové nezákonné rozhodnutí je možné považovat usnesení Policie České republiky o zahájení trestního stíhání ze dne [datum]. Na základě tohoto odpovědnostního titulu se žalobkyně domáhá ušlé mzdy. Žalobkyně v období předcházejícím zahájení trestního stíhání vedla se [právnická osoba] s.r.o. jednání o případném zaměstnání, jako vedoucí manažerky. Počátek těchto jednání lze datovat již od roku 2005, kdy bylo žalobkyni na tuto pozici počítáno již v protokolu uzavřeném mezi [právnická osoba] s.r.o. a [právnická osoba] export. Společnost [anonymizována čtyři slova] jejíž jediným společníkem v roce 2006 byla žalobkyně, byla přitom společníkem [právnická osoba] s.r.o. Zejména proto, že žalobkyně nebyla s ohledem na poměry v [anonymizováno] spokojena se svojí tehdejší funkcí, přesně [anonymizováno] došlo roku 2012 ke zintenzivnění jejích snah získat výše uvedenou pozici vedoucí manažerky ve [právnická osoba] s.r.o. Na osobní schůzce konané v lednu roku 2013 hotelu ([příjmení] [příjmení] [příjmení] [jméno] [příjmení]) na adrese [adresa]. S žalobkyní měla být uzavřená manažerská smlouva s datem nástupu sjednaným na [datum] v délce trvání pracovního poměru celkem 5 let s možností prolongace o dalších 5 let, a to se sjednanou odměnou ve výši [částka] měsíčně, jakož i s minimálními ročními odměnami ve výši [částka] ročně. Žalobkyni mělo dále náležet jednorázové odstupné ve výši [částka], celkem by tak žalobkyně za 5 let trvání smlouvy přišla na částku [částka]. V případě jejího prodloužení o dalších 5 let o [částka], celkem [částka] hrubého. V důsledku nezákonného trestního stíhání žalobkyně a s tím související medializací celého případu však [právnická osoba] s.r.o. prostřednictvím JUDr. [anonymizováno] žalobkyni sdělila, že s ohledem na probíhající trestní stíhání k uzavření smlouvy dojít nemůže. Žalobkyni tak ušla mzda v odpovídající částce v důsledku čehož se rozhodla žalobkyně nerezignovat na funkci předsedkyni [anonymizováno], a to s ohledem na skutečnost, že v důsledku zahájeného a silně medializovaného trestního stíhání pro ni prakticky nebylo možné získat zaměstnání odpovídající její kvalifikaci. Z těchto důvodů se žalobkyně rozhodla setrvat v ERÚ, ačkoliv její příjem byl nižší, než jaký by mohla získat právě ve [právnická osoba] s.r.o. Celkový příjem za období mezi plánovanou rezignací ke dni [datum] do [datum], kdy předsedkyní [anonymizováno] být přestala, přitom činil její výdělek [částka]. Dále upřesnila žalobu, a to v tom směru, že původně byla spolumajitelkou [právnická osoba], pomohla se této společnosti prosadit na liberalizovaném trhu s plynem. Následně svůj podíl přenechala a z firmy odstoupila. Žalobkyně uváděla, že celý svůj život se snažila být zaměstnána v prestižních zaměstnáních, právě i z tohoto důvodu přijala místo v [anonymizována dvě slova] úřadu. Zde toto považovala za vrchol kariéry. [příjmení] mohla vést kvalitní spolupráci, musela věřit své spoluzaměstnance, což se také stalo. Toto se však prolomilo na podzim roku 2012, kdy policie přišla přímo do úřadu zatknout Ing. [příjmení], v té měla původně důvěru. Teprve po tomto medializovaném zatčení, začala pochybovat o dalších zaměstnancích, začala pochybovat i o svém působení v [anonymizováno] a začala hledat nové zaměstnání. Vzpomněla si právě na možnost být znovu zaměstnána ve [právnická osoba]. S touto společností měla být uzavřená manažerská smlouva. Žalobkyni nic nebránilo, aby se účastnila jednání o své nové pracovní pozici, na kterou by nastoupila po skončení svého působení na Energetickém regulačním úřadu. Uvedená manažerská smlouva by byla uzavřena platně, a to v souladu se všemi zákony. Žádný právní předpis nebránil tomu, aby takto uzavřená manažerská smlouva nemohla být projednávána v trvání funkce předsedkyně [anonymizováno] a následně uzavřena a žalobkyně by nemohla do funkce nastoupit. Žalobkyně odkázala na zákon 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a výkonu správní správy v energetických odvětvích, i v případě, že by předsedkyně porušila ustanovení energetického zákona, funkce předsedkyně [anonymizováno] by zanikla. Z uvedených právních norem však nevyplývá, že by bylo možné odůvodnit, že by připravovaná manažerská smlouva mohla být neplatná, pakliže odkazováno na ustanovení § 17 odst. 8 energetického zákona s tím, že předseda po dobu jednoho roku od zániku funkce nesmí být držitelem licence nebo vykonávat jinou podnikatelskou činnost v energetice, nesmí se podílet na podnikání držitele licence nebo jiné osoby působící v oblasti energetiky, být členem jakýchkoli orgánů takové osoby, poskytovatel přímo, či zprostředkovaně poradenskou nebo obdobnou činnost držitel licence nebo jiné osoby působící v oblasti energeticky, ani být v pracovním poměru nebo jiném pracovně právním poměru k držiteli licence nebo jiné osoby působící v oblasti energetiky. V případě porušení zákona podle předchozí věty je ten, kdo zákaz porušil, povinen uhradit [anonymizována dvě slova] úřadu dvojnásobek poskytnutého odchodného nebo pokud mu odchodné nebylo poskytnuto, šestinásobek měsíčního platu, který mu náležel v době zániku funkce. Případný závěr žalované o nemožnosti uzavření manažerské smlouvy je nesprávný, kdy předmětné ustanovení pouze stanoví sankce za porušení tohoto ustanovení. Ustanovení § 17 b) energetického zákona objektivně nestanoví překážku ve formě nemožnosti uzavření takové smlouvy, pouze takové jednání bývalého předsedovi či předsedkyni ukládá sankce. Co se týká samotné manažerské smlouvy uvedla, že se s jejím nástupem do vedení firmy [právnická osoba] počítal již při založení této firmy. V té době se automaticky počítalo s nástupem žalobkyně do vedení firmy. Žalobkyně jako jeden z majitelů obchodního podílu si kladla zásadní podmínku nástupu do vedení výkonného orgánu [právnická osoba], a to že nastoupí do vedení společnosti, až po skončení právních procedur a vložení kapitálu do [právnická osoba] s.r.o. ze strany kooperačních struktur [anonymizováno] a zároveň požadovala, aby představitel dozorčí rady [právnická osoba] byl představitel [anonymizováno]. Žalobkyně v této souvislosti uvádí, že i přes splnění těchto podmínek se nakonec rozhodla do vedení [právnická osoba] s.r.o. nenastoupit a svůj podíl prodala. Na základě manažerské smlouvy měla žalobkyně ve [právnická osoba] s.r.o. vykonávat funkci ve vedení společnosti, mít pozici výkonné ředitelky, jednatelky společnosti tak, jak toto bylo projednáváno v roce 2013. S generálním ředitelem a s jednatelem [právnická osoba] s.r.o. s JUDr. [jméno] [příjmení]. Za tuto pozici jí byla přislíbena shora uvedená odměna. Bezprostřednost uzavření uvedené smlouvy měla svůj původ na nespokojenosti žalobkyně. S jejím působením na pracovní pozici předsedkyně [anonymizována dvě slova] úřadu. Žalobkyně se s touto svou nespokojeností pokoušela vypořádat aktivním vyhledáváním nové pracovní pozice. Jednou z logických možností, kterou si nakonec žalobkyně ve svém plánu měla zvolit, byla nabídka [právnická osoba] s.r.o., která se ukázala být stále aktuální. Společnost byla na vzestupu, chtěla