16 C 9/2020 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou došlou soudu dne 4. 12. 2019 domáhala na žalovaném zaplacení částky 1 986 Kč s příslušenstvím, z titulu dluhu na nákladech poskytnuté zdravotní péče. 2. Žalobkyně uvedla, že žalovanému byla dne [datum] poskytnuta zdravotní péče na základě smlouvy o poskytnutí zdravotní péče ze dne [datum]. Jelikož žalovaný nebyl zdravotně pojištěn, je povinen si náklady za zdravotní péči uhradit sám. Náklady na vyšetření žalobkyně vyúčtovala žalovanému dne [datum] fakturou [číslo] splatnou dne 4. 6. 2017, ve výši 1 986 Kč Cena za poskytnutou zdravotní péči byla stanovena dle počtu bodů dle vyhlášky č. 134/1998 Sb. dle seznamu zdravotních výkonů a ceny bodu dle cenového předpisu o regulaci zdravotních služeb, uvedeného ve Věstníku Ministerstva zdravotnictví č. 9/2016. Na takto vyúčtovanou cenu zdravotní péče však žalovaný ani přes výzvu žalobkyně ničeho neuhradil, proto se žalobkyně se svým nárokem obrátila na soud. 3. Při jednání žalobkyně doplnila, že u ní byl žalovaný dne [datum] ošetřen, byla s ním uzavřena smlouva o poskytnutí této zdravotní péče, v rámci které se žalovaný zavázal uhradit náklady poskytnuté péče, přičemž žalovaný ve smlouvě uvedl, že má pojištění, nicméně pojišťovna následně neposkytla garanci za vyúčtované částky. Žalovaný uhradil vyúčtovanou cenu péče pouze částečně, neuhradil však částku 1 986 Kč, na kterou mu byla vystavena faktura. Na podané žalobě tak žalobkyně trvala. 4. Opatrovník žalovaného navrhl zamítnutí žaloby s tím, že se mu nepodařilo se s žalovaným spojit, a že v mezidobí mohlo dojít k úhradě nějaké částky a zároveň vznesl námitku promlčení. 5. K tomu žalobkyně uvedla, že ke dni 17. 8. 2021 provedla kontrolu v účetnictví, přičemž ze strany žalovaného nebylo nic uhrazeno. K námitce promlčení pak žalobkyně uvedla, že k promlčení nemohlo dojít, neboť žalovaný byl u žalobkyně ošetřen dne [datum] a žaloba byla podána u soudu dne 4. 12. 2019 a nedošlo tak uplynutí zákonné 3 leté lhůty. 6. Podle § 157 odst. 4 o. s. ř., tento rozsudek neobsahuje podrobné odůvodnění, neboť proti rozsudku není přípustné odvolání. 7. Na základě účastníky předložených listinných důkazů učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: 8. Účastníci uzavřeli dne [datum] písemnou smlouvu o poskytnutí zdravotní péče, jejímž předmětem byl závazek žalobkyně poskytnout žalovanému zdravotní péči a žalovaný se, coby pacient zavázal za poskytnutou zdravotní péči zaplatit smluvní cenu v souladu s platným ceníkem výkonů nemocnice. Za poskytnuté zdravotní služby žalovanému dne [datum] žalobkyně vyúčtovala částku 1 986 Kč fakturou ze dne [datum] [číslo] splatnou dne [datum]. Žalovaný na takto vyúčtovanou cenu poskytnuté zdravotní péče ani přes výzvu žalobkyně ničeho neuhradil. 9. Takto zjištěný skutkový stav soud posoudil dle následujících ustanovení právních předpisů. 10. Účastníci sjednali smlouvu o péči o zdraví ve smyslu § 2636 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba. Příkazce zaplatí poskytovateli odměnu, je-li to ujednáno; to neplatí, stanoví-li jiný právní předpis, že se péče o zdraví hradí výlučně z jiných zdrojů. Z uvedeného je zřejmé, že žalovaný nezaplacením ceny poskytnuté zdravotní péče ve stanovené výši porušil základní povinnost, která pro něj jako pro příkazce- pacienta ze smlouvy vyplývala, a to za situace, kdy plnění neposkytla ani pojišťovna žalovaného – cizince, a žalobkyně se zcela oprávněně obrátila s nárokem na zaplacení ceny poskytnuté zdravotní péče na soud. Ve vztahu k vznesené námitce promlčení pak soud uvádí, že k této nemohlo být soudem přihlíženo, neboť žalobkyně svůj nárok uplatnila dne 4. 12. 2019, tj. po dvou letech od vzniku dluhu žalovaného, a nebyla tak splněna tříletá promlčecí lhůta ve smyslu ustanovení § 629 odst. 1 o. z., přičemž kratší promlčecí lhůta nebyla mezi stranami ujednána. 11. Pokud jde o příslušenství uplatněného nároku, soud shledal žalobu důvodnou i v této části. Nezaplacením ceny poskytnuté péče do dne splatnosti se žalovaný dostal do prodlení a ode dne následujícího vzniklo žalobkyni právo požadovat vedle jistiny pojistného též zaplacení úroku z prodlení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Bylo pak věcí uvážení žalobkyně, za jaké období bude uplatňovat nárok na zaplacení úroku z prodlení v soudním řízení, nesměřuje-ji její požadavek do doby před vznikem prodlení žalovaného. 12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobkyně měla ve věci plný úspěch. Žalobkyni, která nebyla v řízení právně zastoupena, přiznal soud náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 200 Kč, která je tvořena -) zaplaceným soudním poplatkem dle položky č. 2 bod 1. písm. a) Sazebníku soudních poplatků, ve znění účinném ke dni podání žaloby, ve výši 400 Kč, - paušální náhradou nákladů řízení za 2 úkony (sepis výzvy k plnění, sepis žaloby) dle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v celkové výši 200 Kč (2x 100 Kč), - a paušální náhradou nákladů řízení za 2 úkony (sepis vyjádření k osobě žalovaného, účast při jednání v délce trvání do 2 hodin) dle ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. a § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v celkové výši 600 Kč (2x 300 Kč).