17 C 220/2020-114 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 4. 12. 2020 domáhá přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla být způsobena nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] (dále také„ posuzované řízení“ či„ předmětné řízení“). Žalobce vystupuje v posuzovaném řízení jako věřitel, když dne 6. 8. 2002 přihlásil svou pohledávku proti dlužníkovi [právnická osoba] v likvidaci, tato byla uznána a je vykonatelná v celkové výši 205 172,60 Kč. Jednání u [název soudu] však bylo nařízeno až dne 28. 11. 2016, dne 1. 3. 2017 byl spis odeslán k vyřízení opravného prostředku k odvolacímu soudu, odkud se vrátil k [název soudu] dne 5. 10. 2017 Odvolacímu soudu byl spis odeslán opět dne 9. 1. 2018, vrácen byl dne 31. 5. 2018. Znovu pak byl odeslán odvolacímu soudu dne 2. 10. 2018 a vrácen dne 10. 10. 2018. Ke dni sepisu žaloby, tedy ke dni 13. 11. 2020, trvalo posuzované řízení 18 let a 3 měsíce, přičemž dosud nebylo pravomocně ukončeno. Žalobce požaduje na přiměřeném zadostiučinění částku 15 000 Kč za rok trvání řízení (za první dva roky se jedná o částku poloviční), celkem se tak jedná o částku 258 750 Kč. Tuto částku je třeba dle žalobce navýšit o 10 % na částku 284 625 Kč, neboť žalobce je osobou v pokročilejším věku, od samého počátku řízení je pod značným psychickým tlakem z nejistoty spojené s jeho postavením věřitele, kdy a jakým způsobem bude toto řízení ukončeno. Zároveň je třeba vzít v potaz naprosto nestandardní délku řízení, kdy žalobce k průtahům nijak nepřispěl, přičemž význam řízení je pro žalobce značný. Zároveň v daném případě nelze dovodit, jaké částky se žalobci v konečném důsledku dostane, když ani z vysokého množství věřitelů nelze dovodit, že částka na uspokojení pohledávky žalobce bude bagatelní. Svůj nárok uplatnil žalobce u žalované výzvou ze dne 30. 3. 2020. K porovnání své věci s případy jiných věřitelů v rámci posuzovaného řízení odkázal žalobce na rozsudek zdejšího soudu ze dne 31. 1. 2019, č.j. 14 C 465/2014-140, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 27. 6. 2019, č.j. 58 Co 188/2019-161. Žalobce se tedy domáhal úhrady částky 284 625 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 24. 9. 2020 do zaplacení. 2. Žalovaná ve svém vyjádření navrhla zamítnutí žaloby s tím, že poskytla žalobci přiměřené zadostiučinění v podobě konstatace porušení jeho práva na přiměřenou délku řízení. Žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne 8. 4. 2020, žalovaná došla k závěru, že v posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení, konstatování porušení práva je však v daném případě odpovídající okolnostem. Žalovaná stručně shrnula průběh předmětného řízení s tím, že žalobce jako věřitel [číslo] přihlásil do konkurzního řízení svou pohledávku ve výši 205 172,60 Kč. Dle částečného rozvrhu předloženého konkurznímu soudu dne 31. 7. 2017 navrhl správce konkurzní podstaty uspokojit 3 % zjištěných pohledávek s předpokládaným konečným uspokojením 6 – 8 %. Konkurzní řízení je svou povahou specifické, nesměřuje totiž k vyřešení sporu mezi stranami, ale k uspořádání majetkových poměrů dlužníka, který je v úpadku. Ústřední roli zde má správce konkurzní podstaty, na jehož úkony není možno nahlížet jako na úkony soudu nebo orgánu státu. Správce konkurzní podstaty je soukromou osobou, která činí úkony v konkurzním řízení vlastním jménem a na svou odpovědnost. Soud zejména vykonává dohled nad činností správce a schvaluje významné úkony správce, což v daném případě řádně činil. Pouze na první fázi konkurzního řízení (od podání návrhu na prohlášení konkurzu do vydání usnesení o prohlášení konkurzu) je možno nahlížet jako na typické soudní řízení, tato fáze trvala v předmětném řízení 2 měsíce, což je doba přiměřená. Ke složitosti předmětného řízení přispěl fakt, že zde bylo mnoho konkurzních věřitelů (cca 15 000), velká část z nich jsou přitom občané Slovenské republiky. Zároveň probíhalo množství incidenčních sporů (1 032 sporů). Přesto je třeba celkovou délku řízení v trvání 18 let a 1 měsíce hodnotit jako nepřiměřenou. S ohledem na značné množství věřitelů však lze očekávat velmi nízkou procentuální výtěžnost pro každého z nich, kdy lze očekávat plnění jen v bagatelní výši. Význam předmětného řízení pro žalobce je tedy velmi malý, neboť v daném případě je nutno vycházet z konečné částky, které se žalobci v rámci rozvrhového řízení může dostat. Pro nepatrný význam svědčí i skutečnost, že řada konkurzních věřitelů ani nepodala žalobu na určení popřené pohledávky tam, kde byla pohledávka popřena v plné výši či částečně, nebo svou žalobu na určení popřené pohledávky vzali i zpět. Předmětné konkurzní řízení navíc není jediným způsobem vymožení pohledávky, když celá řada konkurzních věřitelů se připojila se svými nároky rovněž do adheze v rámci trestního řízení vedeného proti členům managementu úpadce u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Pro srovnání s případy dalších věřitelů v rámci posuzovaného řízení odkázala žalovaná na rozsudek zdejšího soudu ze dne 30. 1. 2020, sp. zn. 25 C 161/2019, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 28. 7. 2020, sp. zn. 30 Co 144/2020, rozsudek ze dne 8. 12. 2020, sp. zn. 19 C 98/2020, rozsudek ze dne 23. 11. 2020, sp. zn. 43 C 60/2020, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze sp. zn. 53 Co 55/2021, rozsudek ze dne 15. 1. 2021, sp. zn. 22 C 87/2020, ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 6. 5. 2021, sp. zn. 20 Co 11/2021, rozsudek sp. zn. 47 C 194/2020 či rozsudek ze dne 15. 12. 2020, sp. zn. 10 C 88/2020. Dále žalovaná doplnila, že v současné době není možné přijmout jednoznačný závěr o hodnotě pohledávky žalobce, která má být v posuzovaném řízení uspokojována, takový závěr bude možno učinit až v dalším průběhu posuzovaného řízení, popř. po jeho ukončení. Zároveň zde nelze hovořit o nejistotě žalobce, když výše jeho pohledávky (205 172,60 Kč) byla vyjasněna poměrně brzy, žalobce tedy netrpí po celou dobu tohoto řízení nejistotou ohledně jeho výsledku v tom smyslu, že by nevěděl, zda jeho pohledávka existuje a zda bude zohledněna v rámci rozvrhu. Jediné, co dosud není postaveno na jisto, je otázka, jakou částkou bude jeho dříve uznaná pohledávky uspokojena. Navíc z podstaty konkurzního řízení vyplývá, že toto je vedeno s úpadcem, tzn. osobou, která není nebo nebude schopna splácet své dluhy. Daný případ je pak třeba posoudit jako případ tzv. sdílené újmy. 3. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: 4. Ze spisu [název soudu] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti: - dne 12. 4. 2002 podává Česká republika – [název soudu] na [právnická osoba], v likvidaci návrh na prohlášení konkurzu, - dne 22. 4. 2002 soud vyzývá navrhovatele, aby odstranil vady svého návrhu, doplnil svůj návrh, - dne 23. 5. 2002 soud ukládá dlužníku, aby se vyjádřil k návrhu na prohlášení konkurzu, - dne 13. 6. 2002 soud usnesením na majetek dlužníka [právnická osoba] v likvidaci prohlásil konkurz s právní mocí dne 5. 7. 2002, ustanovil správce konkurzní podstaty a vyzval věřitele, aby ve lhůtě 60 dnů od vyvěšení tohoto usnesení přihlásili u soudu pohledávky za dlužníkem, - dne 12. 8. 2002 podává správce konkurzní podstaty soudu dílčí zprávu a soupis konkurzní podstaty, bylo nařízeno přezkumné jednání přihlášených pohledávek na den 30. 9. 2002, - dne 21. 8. 2002 [anonymizováno] státní zastupitelství v [obec] vstupuje do konkurzního řízení, - dne 30. 9. 2002 se konalo přezkumné jednání, předmětem bylo přezkoumání přihlášených pohledávek podle seznamu sestaveného správcem, tentýž den se konala schůze konkurzních věřitelů, přítomno 83 % věřitelů konkurzních pohledávek, prohlášeno usnesení, že soud potvrdil členy věřitelského výboru a náhradníky, - dne 31. 10. 2002 byla popřena pohledávka konkurzním věřitelem [právnická osoba], - dne 1. 11. 2002 soudu doložen průběžný soupis konkurzní podstaty, - dne 13. 11. 2002 se konala schůze věřitelského výboru, počet incidenčních sporů celkem 39, - dne 15. 1. 2003 dán pokyn k předložení spisu 15. 3. 2003 z důvodu další zprávy o činnosti, - dne 24. 1. 2003 požádal věřitel [anonymizováno] o odstranění zřejmé nesprávnosti protokolu, - dne 23. 5. 2003 podává správce konkurzní podstaty dílčí zprávu o činnosti správce konkurzní podstaty, upozorňuje na velký počet incidenčních žalob, - dne 9. 12. 2003 správce konkurzní podstaty podává dílčí zprávu o činnosti správce konkurzní podstaty. Počet konkurzních věřitelů dosahuje 14 557, celková výše přihlášených pohledávek představuje částku 2 685 422 820,04 Kč. Správci bylo uloženo, aby podal další zprávu do 24. 10. 2003, - dne 9. 12. 2003 podává správce dílčí zprávu, výše přihlášených pohledávek činí 2 685 540 014,02 Kč. V mezidobí byl spis zapůjčen Obvodnímu soudu pro Prahu 4, - dne 7. 4. 2004 správce konkurzní podstaty podává aktualizaci soupisu konkurzní podstaty, dílčí zprávu o činnosti správce konkurzní podstaty s tím,