17 C 37/2020-47 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 28. 2. 2020 po žalované domáhala zaplacení částky 165 000 Kč spolu s úrokem z prodlení z žalované částky od 8. 2. 2020 do zaplacení představující zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ OdpŠk“). Nemajetková újma jí měla být způsobena nesprávným úředním postupem spočívajícím v nepřiměřené délce soudního řízení vedeného Okresním soudem v Chebu pod sp. zn. [spisová značka]. Předmětem řízení bylo vypořádání společného jmění manželů (dále jen„ SJM“). 2. Žalobkyně uvedla, že posuzované řízení bylo zahájeno dne 29. 1. 2009 a pravomocně skončeno dne 11. 6. 2019. Délka řízení přesahující 11 let je nepřiměřená s ohledem na předmět řízení. První přípravné jednání proběhlo až po více než roce po podání žaloby. Další jednání byla nařizována s frekvencí cca 1 rok. Jednání byla opakovaně odročována, a to ve většině případů na neurčito. Ve věci byly vypracovány znalecké posudky včetně jejich aktualizací. Soud nedůvodně zadával vypracování posudků postupně. Ve věci byl dožádaným soudem vyslechnut svědek. První rozsudek byl k odvolání zrušen a soud prvního stupně nařídil jednání opět až po více než roce a další dokonce po dvou letech. Předmětem řízení byla nemovitost zapsaná v katastru nemovitostí, úvěr u banky, půjčka u soukromé osoby, traktor, kuchyňská linka, dva psi a jejich výživa, výživa dětí žalobkyně, saně za psy a motorová pila. Předmět žaloby byl vymezen do 30 dnů od konání přípravného jednání a další rozšiřování s ohledem na koncentraci řízení nebylo možné. Po celou dobu řízení byla žalobkyně vystavována nejistotě a po celou dobu masu SJM využíval žalovaný. Navíc vypořádací podíl nebyl úročen. Žalobkyně požaduje za každý rok trvání řízení 15 000 Kč. Žalobkyně u žalované dne 6. 8. 2019 uplatnila svůj nárok. 3. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 3. 8. 2020 uvedla, že žalobkyně u ní dne 7. 8. 2019 uplatnila nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou jí nepřiměřenou délkou posuzovaného řízení. Žalobkyni bylo poskytnuto zadostiučinění ve výši 84 000 Kč. Žalovaná zrekapitulovala posuzované řízení. Uvedla, že celková délka řízení činila 10 let a 4 měsíce, bylo rozhodováno na dvou stupních soudní soustavy, z toho 2x soudem I. stupně a 1x soudem odvolacím. Věc byla značně skutkově složitá, soud prováděl obsáhlé dokazování, výslechy svědků a znalců, ve věci byly vypracovány 3 znalecké posudky a doplněk znaleckého posudku, navíc spory o vypořádání SJM bývají již ze své podstaty skutkově složité. Věc byla složitá i procesně, neboť soud v rámci hospodárnosti vyslýchal svědky dožádaným soudem. Spis byl v mezidobí zapůjčen Ministerstvu spravedlnosti ČR a Obvodnímu soudu pro Prahu 2 s ohledem na projednání nároku žalovaného na náhradu nemajetkové újmy. Účastníci řízení se na délce řízení do jisté míry podíleli. Žalovaný byl opakovaně urgován k doplnění skutkových tvrzení. Žalobkyně byla vyzvána k částečné úhradě soudního poplatku, což neučinila, proto bylo řízení zastaveno. K odvolání žalobkyně a úhradě soudního poplatku bylo toto usnesení zrušeno. Dále žalobkyně požádala o odročení jednání z důvodu nástupu do nového zaměstnání. Dále se žalobkyně na jednání nedostavila z důvodu pracovního vytížení. Následně i právní zástupkyně žalobkyně opakovaně požádala o odročení jednání z důvodu kolize jednání nebo dovolené. Význam předmětu řízení pro žalobkyni byl shledán jako standartní. Délku řízení ovšem nelze hodnotit jako přiměřenou, navíc některé úkony soudu nebyly činěny v přiměřených lhůtách, což bylo způsobenou dlouhodobou pracovní neschopností soudce a dále tím, že v roce 2013 bylo odročeno jednání za účelem vydání rozhodnutí, ovšem poté byl zadán k vypracování znalecký posudek. Žalovaná tak žalobkyni přiznala částku 84 000 Kč. Základní částku určila ve výši 140 000 Kč s tím, že za jeden rok náleží částka 15 000 Kč, přičemž za první dva náleží částka poloviční. Základní částka pak byla snížena o 30 % s ohledem na složitost řízení a o dalších 10 % s ohledem na chování žalobkyně. 4. Žalobkyně s ohledem na vyjádření žalované vzala žalobu do částky 84 000 Kč s příslušenstvím zpět. Ke krácení základní částky o 30 % žalobkyně uvedla, že s tímto nesouhlasí, neboť proběhlo přípravné jednání, v rámci kterého byl vymezen předmět řízení včetně sporných a nesporných skutečností. Dokazování se poté vedlo jen pro sporné skutečnosti. Okruh věcí, které se měly vypořádat, nebyl široký. Na ceně se účastníci buď shodli, nebo byl vypracován znalecký posudek. Dále nesouhlasí ani s krácením o 10 %, neboť na žádost zástupkyně žalobkyně byla jednání odročována o cca měsíc. Neúčast žalobkyně na jednání soudu nebyla důvodem pro odročení jednání. Nezaplacení části soudního poplatku neznamenalo podstatné prodloužení sporu. Spor byl zejména prodlužován žalovaným, který podával odvolání do téměř každého usnesení a který musel být soudem urgován o součinnost. Žalovaný požádal o odškodnění již v průběhu soudního řízení, tedy dříve než žalobkyně, a žalovanému byla vyplacena obdobná částka, jako je nyní za mnohem delší období žalovanou přiznána žalobkyni. 5. Soud usnesením ze dne 7. 9. 2020, č. j. 17 C 37/2020 – 40, řízení co do částky 84 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 84 000 Kč od 4. 8. 2020 do zaplacení zastavil, a to s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby. Předmětem řízení tak nadále bylo zaplacení částky 81 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky 165 000 Kč od 8. 2. 2020 do 3. 8. 2020 a zákonným úrokem z prodlení z částky 81 000 Kč od 4. 8. 2020 do zaplacení. 6. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Předložené listinné důkazy rozhodnutí bez nařízení jednání umožňují a zároveň oba účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání výslovně souhlasili (žalobkyně podáním ze dne 3. 8. 2020 a žalovaná podáním ze dne 2. 11. 2020). 7. Na základě provedeného dokazování zjistil soud tento skutkový stav: 8. Žalobkyně u žalované uplatnila svůj nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení vedeného Okresním soudem v Chebu pod sp. zn. [spisová značka] dne 7. 8. 2019 (zjištěno z žádosti žalobkyně o poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou řízení ze dne 6. 8. 2019; doručenky do datové schránky ze dne 7. 8. 2019; potvrzení žalované ze dne 7. 8. 2019). 9. Okresní soud v Chebu se dne 19. 6. 2017 účastníkům řízení sp. zn. [spisová značka] omluvil za průtahy, které v řízení vznikly. Tyto průtahy byly částečně zapříčiněny pracovní neschopností samosoudce. Soud vyhotovil dožádání za účelem výslechu svědka, posléze mělo být nařízeno jednání očekáváné v měsících září – říjen 2017 (zjištěno z podání Okresního soudu v Chebu ze dne 15. 6. 2017 doručeného právní zástupkyni žalobkyně dne 19. 6. 2017). 10. Ze spisu Okresního soudu v Chebu sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti: Žalobkyně [celé jméno žalobkyně] dne 2. 2. 2009 podala žalobu na vypořádání společného jmění manželů. Dne 3. 2. 2009 soud vyzval žalobkyni k zaplacení soudního poplatku a zaslal jí formulář - potvrzení o majetkových a výdělkových poměrech žalobkyně, který žalobkyně vyplnila a zaslala soudu dne 9. 3. 2009. Soud dne 27. 3. 2009 žalobkyni osvobodil z jedné poloviny od placení soudního poplatku s právní mocí dne 21. 4. 2009. Dne 18. 6. 2009 soud vyzval žalobkyni k zaplacení soudního poplatku. Vzhledem k tomu, že jej nezaplatila, soud dne 14. 8. 2009 řízení pro nezaplacení soudního poplatku zastavil. Žalobkyně dne 25. 8. 2009 podala odvolání a zaplatila soudní poplatek. Soud tak dne 4. 9. 2009 usnesení o zastavení řízení zrušil. Soud zaslal žalovanému dne 16. 10. 2009 výzvu k vyjádření k žalobě. Žalovaný se vyjádřil dne 16. 2. 2010. Soud dne 23. 2. 2010 uvedené zaslal žalobkyni a vyzval ji k doplnění skutkových tvrzení. Žalobkyně se vyjádřila dne 10. 3. 2010. Soud dne 17. 3. 2010 vyzval žalobkyni a žalovaného k doplnění skutkových tvrzení, žalobkyně reagovala dne 9. 4. 2010 a žalovaný dne 7. 4. 2010. Dále bylo dne 22. 4. 2010 soudem nařízeno přípravné jednání na den 2. 6. 2010. Žalobkyně požádala dne 18. 5. 2010 o odročení z důvodu nového zaměstnání. Soud tak odročil přípravné jednání dne 19. 5. 2010 na den 7. 10. 2010. Dne 7. 10. 2010 se ve věci konalo přípravné jednání za přítomnosti žalobkyně, její právní zástupkyně a žalovaného. Soud vyzval účastníky k doplnění tvrzení ve lhůtě 30 dnů. Zároveň je poučil ve smyslu § 118b o. s. ř. Dále dne 11. 10.