17 C 45/2018-97 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 5. 3. 2018 se žalobkyně domáhala náhrady škody a nemajetkové újmy způsobené jí nezákonným rozhodnutím vydaným v rámci řízení vedeného u Okresní soud v České Lípě pod sp. zn. 2 T 62/2014. Svou žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že usnesením Policie ČR, KŘP Libereckého kraje, Územního odboru Česká Lípa, Oddělení obecné kriminality ze dne 24. 1. 2014 bylo zahájeno trestní stíhání její osoby pro podezření ze spáchání zločinu týrání svěřené osoby podle § 198 odst. 1, 2 písm. c), d) trestního zákoníku. Rozsudkem Okresního soudu v České Lípě ze dne 25. 2. 2016, č.j. 2 T 62/2014-1365, byla žalobkyně společně se svým manželem [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] uznána vinnou zločinem týrání osoby podle § 198 odst. 1, 2 písm. c), d) trestního zákoníku a byl jí uložen trest odnětí svobody v délce trvání dva a půl roku s podmíněným odkladem na zkušební dobu tří let. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem – pobočky v Liberci ze dne 24. 11. 2016, č.j. 55 To 214/2016-1415, bylo toto rozhodnutí v odsuzující části zrušeno a věc byla vrácena soudu I. stupně k novému projednání a rozhodnutí. Okresní soud v České Lípě poté rozsudkem ze dne 2. 2. 2017, č.j. 2 T 62/2014-1432, žalobkyni i jejího manžela zprostil obžaloby s tím, že v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem. Trestní stíhání žalobkyně bylo nezákonným postupem státu, kterým došlo k poškození její osoby. Žalobkyně v uvedené době pracovala jako duchovní [anonymizována tři slova] a rovněž jako sociální pracovnice jak v terénu, tak v poradenství, provozovala detašované pracoviště Klokánku [anonymizována tři slova] [anonymizováno] a byla jeho zaměstnankyní. Žalobkyně byla pěstounkou vážně postižených dětí. Základním předpokladem práce žalobkyně v církvi i v sociální oblasti je její společenská a mravní bezúhonnost, její postavení se tedy trestním stíháním zhoršilo. Došlo k odebrání všech dětí (celkem sedmi) z rodiny žalobkyně, dvě z nich byly umístěny v [anonymizována tři slova] [obec], pět v dětském domově v [obec]. Žalobkyni bylo znemožněno pracovat v oboru, ve kterém dlouhodobě působila, byla nucena odejít z funkce kazatelky církve, čímž byla zároveň připravena o příjem. Došlo ke zhoršení sociálního postavení žalobkyně, které vedlo až k sociálnímu vyloučení. Žalobkyně a její blízcí byli vystavováni posměchu a vulgárním narážkám. Zároveň došlo ke zhoršení zdravotního stavu žalobkyně. Žalobkyně byla více než jeden rok v pracovní neschopnosti s ohledem na zhoršení psychiky a zdraví v důsledku stresu, byla jí nasazena medikace na vysoký krevní tlak, zhoršil se její zdravotní stav v oblasti gynekologie, kdy následovaly čtyři operace (při poslední [anonymizováno] jí [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova]). Žalobkyně byla nucena brát antidepresiva kvůli úzkostným stavům, podstoupila terapii u psycholožky, stýská se jí po dětech a má přetrvávající strach z úřadů a lidí. Žalobkyně tedy požadovala náhradu nemajetkové újmy ve výši 3 000 000 Kč. Dále žalobkyně požadovala na náhradě škody částku 3 225 Kč jakožto cestovné za cesty k lékařům do Prahy v důsledku zhoršeného zdravotního stavu (4 cesty po 806,20 Kč), částku 1 362 021 Kč jakožto náhradu ušlého zisku u [anonymizována tři slova] (27 měsíců po 17 632,50 Kč, tedy 476 077 Kč), [anonymizována tři slova] (38 měsíců po 12 788 Kč, tedy 485 944 Kč) a dále ušlý zisk za přednáškovou činnost a sociální poradenství pro [anonymizována tři slova] [anonymizováno] (10 000 Kč měsíčně, celkem 400 000 Kč). Dále žalobkyně požadovala náhradu obhajného ve výši 124 775,20 Kč Celkem tedy žalobkyně požadovala úhradu částky 4 480 021,20 Kč. Svůj nárok uplatnila žalobkyně u žalované žádostí ze dne 4. 9. 2017 Stanoviskem ze dne 31. 1. 2018 jí bylo přiznáno přiměřené zadostiučinění ve výši 10 000 Kč. 2. Žalovaná v rámci svého vyjádření k žalobě navrhla zamítnutí žaloby s tím, že žalobkyně u ní skutečně uplatnila svůj nárok, a to dne 5. 9. 2017. Žalovaná jí přiznala na přiměřeném zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání částku 10 000 Kč, která byla žalobkyni uhrazena dne 2. 2. 2018. Zároveň se žalobkyní byl v posuzovaném trestním řízení stíhán i její manžel, proti kterému bylo navíc zahájeno trestní stíhání pro podezření ze spáchání trestného činu pohlavního zneužití podle § 187 odst. 1, 2 trestního zákoníku a trestného činu ohrožování mravní výchovy dítěte podle § 201 odst. 1 písm. a) trestního zákoníku. Rozsudkem ze dne 25. 2. 2016 byl manžel žalobkyně zproštěn obžaloby pro trestný čin pohlavního zneužití, byl však odsouzen za trestný čin týrání svěřené osoby podle § 198 odst. 1, 2 písm. c), d) trestního zákoníku. Rozsudkem ze dne 2. 2. 2017 byl však manžel žalobkyně obžaloby i v této části zproštěn. K nákladům obhajoby žalovaná uvedla, že byly splněny podmínky přiznání tohoto nároku co do důvodu, žalobkyně však nedoložila listiny osvědčující vznik a výši škody, nepředložila ani seznam provedených úkonů. K cestovnému a ušlému zisku žalovaná uvedla, že žalobkyně opět nepředkládá žádné listiny, které by vznik a výši tvrzené škody osvědčovaly. Zároveň žalobkyně neuvádí, jakým způsobem byl ukončen její pracovní poměr kazatelky. Její pracovní poměr u [anonymizováno] byl ukončen uplynutím sjednané doby (do 31. 1. 2014) a toto ukončení tedy není v příčinné souvislosti s trestním stíháním. To platí i o zřízení detašovaného pracoviště [anonymizováno], když smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 31. 1. 2014). K přiměřenému zadostiučinění za nemajetkovou újmu žalovaná uvedla, že při stanovení jeho výše 10 000 Kč přihlédla k závažnosti trestné činnosti a délce trvání trestního stíhání, jakož i ke skutkovým zjištěním, k nimž se orgány činné v trestním řízení dobraly. Žalobkyně nedoložila tvrzené zásahy do osobnostní sféry spočívající v ovlivnění osobního a pracovního života. Zároveň žalobkyně nijak nedokládá své tvrzení, že byla nucena odejít z funkce kazatelky či že v důsledku trestního stíhání ztratila příjem a došlo k jejímu sociálnímu vyloučení. Z rodiny žalobkyně bylo sice odebráno sedm nezletilých dětí, ale pět z nich se vrátilo k biologické matce, kam se těšily. Z odůvodnění rozhodnutí [stát. instituce] o svěření nezl. [jméno] [příjmení] do péče žalobkyně plyne, že žalobkyně a její manžel vyvíjeli velký tlak na vydání tohoto rozhodnutí a chovali se tak vůči zaměstnancům úřadu manipulativně. Psycholog k osobě žalobkyně sdělil, že krátkodobě je její péče pro děti sice vhodná, ale prognóza dlouhodobě příznivá není. Vlastní děti za žalobkyní a jejím manželem během trestního stíhání stály, rovněž mnozí svědci z okolí žalobkyně vypovídali v její prospěch. K trvalému rozvrácení rodiny a přátelských vztahů žalobkyně tedy nedošlo. Co se týče zhoršení zdravotního stavu žalobkyně, žalobkyně již před trestním stíháním trpěla epileptickými záchvaty, tedy chronickým onemocněním mozku. Mezi gynekologickými obtížemi žalobkyně a trestním stíháním pak není příčinná souvislost. K poškození dobré pověsti žalobkyně u [anonymizováno] mohlo dojít také tím, že během trestního stíhání vyšlo najevo, že manžel žalobkyně trpí sexuální úchylkou sadistického směru (pseudopedagogický sadismus) a jeho kontakt s dětmi je vysoce nežádoucí. Soud I. stupně i soud odvolací vzal za prokázané, že manžel žalobkyně vzal za ruku osmiletou dívku, kterou měl svěřenou do péče, a její ruku si položil pod oblečení na přirození. Soudy shrnuly, že stíhané skutky se staly, nicméně jednání nedosáhlo takové intenzity, aby ho bylo možné považovat za trestný čin. I ve vztahu k žalobkyni vzal soud za prokázané, že tato používala vůči dětem svěřeným do její péče nevhodné výchovné praktiky, které se jako zaměstnanec zařízení pro děti potřebující okamžitou pomoc výslovně zavázala nepoužívat. Toto jednání však nedosáhlo takové intenzity, aby ho bylo možné považovat za trestný čin. V minulosti se žalobkyně dopustila přestupku proti občanskému soužití. Během trestního stíhání žalobkyně založila [právnická osoba] [anonymizována tři slova] [právnická osoba], která poskytuje ubytovací a stravovací služby, přičemž žalobkyně je vedoucí provozu a manažerkou ubytování. Nelze tedy uvěřit jejímu tvrzení, že u ní přetrvává strach z lidí. 3. Na to reagovala žalobkyně s tím, že skutečnost, že bylo proti žalobkyni zahájeno trestní stíhání, došla v [anonymizována tři slova], kde žalobkyně působila jako kazatelka, rychle ve všeobecnou známost. Opakovaně byla na ulici napadána a konfrontována, a to i před vlastními dětmi i dětmi v pěstounské péči. Žalobkyně si k odebraným dětem vytvořila pouto obdobné poutu mateřskému, trpěla steskem po těchto dětech. Výchovné schopnosti žalobkyně byly opakovaně prověřovány a opakovaně byla shledána jako osoba vhodná vykonávat náhradní rodinnou péči. Pracovní poměr žalobkyně v církvi byl sice ukončen dohodou, avšak pouze z důvodu zahájeného trestního stíhání. Žalobkyně se stala osobou nevěrohodnou. Žalobkyně před sebou měla kariérní postup v církevní hierarchii, namísto toho jí bylo vysvětleno, že jako osoba obviněná z týrání svěřené osob