17 C 66/2021-50 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou podanou a doručenou soudu dne 19. 3. 2021 domáhá na žalované úhrady částky 300 000 Kč přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou mu nepřiměřenou délkou řízení vedeného před Obvodním soudem pro Prahu 9 pod sp. zn. 6 P 112/2017, a to konkrétně od 2. 5. 2017 do 20. 1. 2020, přičemž šlo o řízení o úpravu výchovy a výživy k nezletilému dítěti, kde je dle žalobce vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě jednoznačnou prioritou. 2. Žalobce uvádí, že předmětné řízení bylo zahájeno podáním matky nezletilého dne 2. 5. 2017, přičemž první jednání bylo nařízeno až na dne 25. 9. 2017. Při tomto jednání bylo vyslechnuti rodiče, provedeny listinné důkazy a jednání odročeno na neurčito. Současně byla rodičům nařízena rodinná terapie, ukončená bez výsledku, v důsledku čehož se řízení prodloužilo o dalších pět měsíců. Žalobce připouští, že další jednání, původně nařízení na 5. 2. 2018, bylo odročeno z důvodů na straně jeho právního zástupce, nicméně neúměrně až na den 9. 5. 2018. Následně došlo k ustanovení znalce z oboru psychologie, ač s tím žalobce nesouhlasil, ovšem až v srpnu 2018. Průtahy v řízení žalobce tvrdí, pokud jde o proces ustanovení znalce z oboru ekonomie, neboť trvalo šest měsíců, než byl ustanoven jiný znalec poté, co původně ustanovený znalec požádal o zproštění z důvodu nemožnosti znalecký posudek podat. Znalecký posudek je poté zadán jako spěšný, což zbytečně zvýšilo náklady řízení. Žalobci rovněž není jasné, proč soud neustanovil oba znalce současně a místo toho vyčkával nejprve vyhotovení jednoho znaleckého posudku a teprve poté zadal druhý. 3. Na délku předmětného řízení upozorňoval několikrát i Městský soud v Praze jako soud odvolací, např. v usnesení ze dne 12. 11. 2018, č. j. 55 Co 364/2018. V této souvislosti žalobce poukazuje rovněž na to, že závěr znaleckého posudku z oboru psychologie potvrdil výchovnou způsobilost obou rodičů, přičemž ani OSPOD ani matka výhrady k péči ze strany otce neměla. Rovněž znalecký posudek z oboru ekonomie se jevil nadbytečným za situace, kdy žalobce své poměry, na rozdíl od matky, řádně soudu doložil. Další jednání bylo ve věci nařízeno na 5. 6. 2019, které bylo poté odročeno na 12. 6. 2019 za účelem vyhlášení rozhodnutí. Prvostupňový rozsudek byl žalobci doručen dne 2. 8. 2019, tedy nebyla dodržena obecná 30denní lhůta pro jedno vyhotovení. Spis byl odvolacímu soudu předložen až po uplynutí čtyř měsíců, konkrétně dne 4. 10. 2019. Žalobce tvrdí, že byl zkrácen na právu pečovat o své dítě, v důsledku čehož došlo i k porušení práva dítěte na rodičovskou péči. Průtahy v předmětném řízení považuje žalobce za nepřiměřené právě vzhledem k ohrožení zájmu nezletilého dítěte. Dále žalobce tvrdí, že v důsledku dva roky trvajícího řízení mu vyvstaly zdravotní problémy, které vyústily v onkologické onemocnění. 4. Celkovou dobu předmětného řízení 2 roky a 8 měsíců hodnotí žalobce jako značně dlouhou, přesahující v případě, kdy jde o nezletilé dítě, slušnou míru trvání sporu. Žalobce tvrdí, že se po tuto dobu nacházel rovněž ve stavu nejistoty, neboť matka mu v mezidobí opakovaně nezletilého syna nevydávala a ve styku s ním mu bránila. Žalobce uvedl, že je mu známo, že podle judikatury Nejvyššího soudu se za obvyklou částku odškodnění za jeden rok řízení považuje 15 až 20 tisíc Kč za každý tok trvání řízení. Částku, kterou žalobce požaduje, stanovil na základě významu řízení, a to nejen pro něj, ale i pro nezletilého syna. Ke složitost žalobce uvádí, že nešlo o nijak skutkové ani právně složitou věc, řízení se prodloužilo i vzhledem k ustanovení znalců ze strany soudu, ač to dle žalobce nebylo potřeba. Ze znaleckého posudku z oboru psychologie vyplynulo to, co nikdo nečinil sporným, tedy, že oba rodiče jsou výchovně způsobilí a ze znaleckého posudku z oboru ekonomie, žalobce uvádí, že své majetkové poměry nezastíral a nic nového znalecký posudek nepřinesl. 5. Žalobce je toho názoru, že sám k průtahům nijak nepřispěl, neboť se zadáním znaleckých posudků nesouhlasil, na průtahy podal dvakrát stížnost k předsedkyni Obvodního soudu pro Prahu 9, přičemž na průtahy poukázal i odvolací soud. Žalobce znovu zopakoval význam předmětu řízení, neboť byl v důsledku vleklého řízení zkrácen na právu pečovat o své dítě. Poukázal rovněž na napjaté vztahy mezi oběma rodiči, neboť ve věci nebylo více než dva roky rozhodnuto. Žalobce připustil, že řízení se mohlo protáhnout i kvůli rozhodování o návrzích na předběžná opatření, avšak tyto návrhy žalobce podával proto, že ve věci stále nebylo rozhodnuto. Žalobce poukázal i na řadu procesních pochybení v předmětném řízení před soudem I. stupně. Závěrem žalobce uvádí, že nárok uplatnil u žalované, která do podání žaloby nárok nepřiznala ani jej nevyrozuměla o vyřízení žádosti. 6. Žalovaná ve svém vyjádření po rekapitulaci předmětného řízení, za jehož délku se žalobce domáhá odškodnění, navrhla zamítnutí žaloby s tím, že u ní žalobce skutečně dne 20. 5. 2020 uplatnil nárok na náhradu újmy. Žádosti žalobce žalovaná nevyhověla, což žalobci sdělila stanoviskem ze dne 16. 12. 2020. Žalovaná vznesla námitku promlčení nároku žalobce vzhledem k tom, že předmětné řízení bylo pravomocně skončeno již dne 17. 12. 2019. Dnem následujícím počala běžet šestiměsíční promlčecí doba pro uplatnění nároku u žalované, k čemuž došlo dne 20. 5. 2020. Posledním dnem pro podání žaloby byl vhledem k běhu promlčení doby a jejímu stavení den 17. 12. 2020. Žaloba však byla podána až dne 19. 3. 2021. 7. Soud o žalobě rozhodl bez jednání podle § 115a, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě listinných důkazů a žalobce k výzvě soudu po poučení podle § 101 odst. 4 o. s. ř. nesdělil, že s takovým postupem nesouhlasí a žalovaná výslovně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání ve vyjádření k žalobě. 8. Soud má za osvědčený následující skutkový stav: 9. Dne 22. 5. 2017 byl Obvodnímu soudu pro Prahu 9 doručen návrh na úpravu poměrů k nezletilému dítěti matkou nezletilého. Žalobce v řízení vystupoval jako otec nezletilého. Usnesením ze dne 24. 5. 2017 byl nezletilému jmenován kolizní opatrovník. Následně bylo rozhodováno o návrzích obou rodičů na vydání předběžného opatření, a to jak soudem I. stupně, tak odvolacím soudem. Dne 25. 9. 2017 se konalo jednání, které bylo odročeno na neurčito za účelem realizace rodičovské terapie. V dalším období bylo opět rozhodováno o návrzích rodičů na vydání předběžných opatření. Další jednání bylo nařízeno na den 5. 2. 2018, přičemž bylo odročeno na žádost právní zástupkyně žalobce. Jednání nařízené na den 25. 4. 2018 bylo odročeno na žádost právní zástupkyně matky na den 9. 5. 2018. Toto jednání proběhlo a bylo odročeno na neurčito za účelem vyhotovení vyhlášeného usnesení a ustanovení znalce z oborů psychologie na oba rodiče a ekonomie k ocenění majetku žalobce. Poté bylo rozhodováno o dalším návrhu matky na nařízení předběžného opatření. Usnesením ze dne 23. 8. 2018 byl ustanoven znalec z oboru zdravotnictví, usnesením ze dne 27. 8. 2018 byl ustanoven znalec z oboru ekonomika, v obou případech bylo podání znaleckého posudku žádáno jako spěšné. Žalobci byla lhůta k předložení otázek pro znalce soudem na jeho žádost prodloužena do 21. 9. 2018. Žalobce poté podal několik návrhů na vydání předběžného opatření, dva návrhy podala také matka nezletilého. Dne 1. 2. 2019 byl soudu doručen znalecký posudek z oboru zdravotnictví. Usnesením ze dne 11. 2. 2019 byl ustanoven nový znalec z oboru ekonomika. Spis nebyl znalci zaslán, neboť po dohodě se soudem si znalec spis prostudoval a pořídil potřebné kopie tak, aby řízení nebylo prodlužováno. Dne 30. 5. 2019 byl soudu doručen znalecký posudek z oboru ekonomika. Termín jednání byl se znalcem domluven na den 5. 6. 2019. Jednání v uvedený den proběhlo a dne 12. 6. 2019 byl vyhlášen rozsudek, který byl vyhotoven v prodloužené lhůtě a doručen účastníkům dne 2. 8. 2019. Dne 18. 7. 2019 bylo vydáno rozhodnutí o nákladech řízení. Matka, žalobce a také kolizní opatrovník podali proti rozsudku odvolání. Spis byl předložen Městskému soudu v Praze dne 4. 10. 2019, přičemž v mezidobí bylo rozhodováno o návrhu matky na vydání předběžného opatření. Odvolací soud ve věci rozhodl dne 20. 11. 2019, jeho rozhodnutí nabylo právní moci dne 17. 12. 2019. Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí ústavní stížnost, kterou Ústavní soud odmítl usnesení ze dne 11. 2. 2020, sp. zn. III. ÚS 243/2020, které nabylo právní moci dne 13. 2. 2020. 10. Žalobce předběžně uplatnil (dne 20. 5. 2020) nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 300 000 Kč u žalované, která shledala nárok nedůvodným, neboť k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nepřiměřené délce řízení nedošlo (zjištěno z žádosti žalobce o náhradu nemajetkové újmy ze dne 20. 5. 2020 a stanoviska žalované ze dne 16. 12. 2020). 11. Následně soud učinil tento závěr o skutkovém stavu v rozsahu potřebném pro rozhodnutí věci. 12. Dne 22. 5. 2017 bylo zahájeno řízení ve věci návrhu na úpravu poměrů k nezletilému dítěti, jehož je žalobce otcem. Ve věci bylo pravomocně rozh