18 C 162/2020-69 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala finančního zadostiučinění nemajetkové újmy ve výši 57 000 Kč, která jí vznikla nesprávným úředním postupem v řízení vedeném u [anonymizována tři slova] [obec] pod sp. zn. [spisová značka]. Nesprávný úřední postup soudu spatřovala žalobkyně v nepřiměřené délce řízení. Uvedla, že řízení pro ni bylo zahájeno dne 2. 10. 2015 žalobou podanou původně k [název soudu] a skončilo rozhodnutím odvolacího soudu ze dne 19. 12. 2019. Délka řízení činila necelých 52 měsíců. Uvedla, že v postupu [anonymizována tři slova] [obec] docházelo k nečinnosti a vadám, přičemž od doručení žaloby žalobkyni do prvního nařízení jednání ve věci uplynuly téměř dva roky a od podání žaloby do rozhodnutí soudu I. stupně uplynulo téměř tři a půl roku. Předmět řízení označila za závažný a choulostivý. Žalobkyně uplatnila u žalované svůj nárok na poskytnutí zadostiučinění, která ve svém stanovisku ze dne 14. 9. 2020 nároku nevyhověla z důvodu absence odpovědnostního titulu státu. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Nesporovala skutečnost, že u ní žalobkyně předběžně uplatnila dne 6. 3. 2020 svůj nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 57 000 Kč ve smyslu zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen OdpŠk/. Žádosti žalobkyně však nebylo vyhověno. Uvedla, že předmětné řízení bylo pro žalobkyni zahájeno dne 2. 10. 2015, a to doručením žaloby o zaplacení částky 195 000 Kč s přísl. a pravomocně skončilo dne 12. 2. 2020. Žalovaná shledala, že celková délka řízení byla přiměřená a ačkoliv se v řízení vyskytly průtahy (v celkové délce 1 rok a 7 měsíců), vzhledem k celkové délce řízení je navrhla tolerovat. Řízení trvalo celkem 4 roky a 4 měsíce. Podle žalované žalující strana několikrát požádala o odročení jednání, soud rozhodoval o návrhu na přerušení řízení, meritorně rozhodoval soud I. i II. stupně každý jednou a spis byl předkládán nadřízenému soudu k rozhodnutí o věcné příslušnosti. Význam řízení pro žalobkyni shledala jako standardní. 3. Soud ve věci postupoval podle ust. § 115a o.s.ř. a rozhodl bez nařízení jednání, neboť účastníci s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasili. 4. Z listinných důkazů, přiložených k žalobě a k vyjádření žalované (spis [anonymizována tři slova] [obec] sp. zn. [spisová značka], žádost žalobkyně o náhradu nemajetkové újmy ze dne 6. 3. 2020, doručenka datové zprávy ze dne 6. 3. 2020, potvrzení žalované o přijetí žádosti ze dne 9. 3. 2020 a stanovisko žalované z 14. 9. 2020) soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 5. Řízení u [anonymizována tři slova] [obec] pod sp. zn. [spisová značka] (dále jen„ soud“) bylo zahájeno žalobou ze dne 6. 5. 2015 podanou žalobcem [právnická osoba] proti žalobkyni, zde v postavení žalované, s návrhem na vydání platebního rozkazu o zaplacení částky 195 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tak, že žalovaná byla od 30. 1. 1997 do 13. 11. 2013 jednatelkou žalobkyně. Jediným společníkem žalobkyně byl pan [příjmení]. Jediný společník a žalovaná, dále také jako jednatelka, byli manželé. Jednatelka převedla ve prospěch bankovního účtu specifikovaného v žalobě celkovou částku 195 000 Kč ve dvou dnech a dvěma částečnými platbami, a to dne 13. 7. 2011 částku 95 000 Kč a 14. 7. 2011 částku 100 000 Kč. Pro obě platby neexistoval právní důvod. Žaloba byla podána původně k [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizována dvě slova]. K zaplacení soudního poplatku soud vyzval žalobce dne 31. 7. 2015 a ten soudní poplatek uhradil dne 17. 8. 2015. Usnesením ze dne 25. 9. 2015 soud vyzval účastníky k vyjádření k navrhovanému postupu soudu, který sdělil, že je podle jeho názoru k rozhodnutí věci podle § 9 odst. 2 písm. f) o. s. r. věcně příslušný krajský soud, neboť se jedná o spor týkající se výkonu funkce členů orgánů. Žalobce v podání ze dne 7. 10. 2015 navrhl, nechť o věcné příslušnosti rozhodne [název soudu]. Žalovaná v podání ze dne 15. 10. 2015 oznámila právní zastoupení a spis byl předložen [název soudu] dne 19. 11. 2015. Usnesením ze dne 25. 11. 2015 [název soudu] rozhodl, že k projednání a rozhodnutí věci je příslušný krajský soud a po právní moci usnesení má být věc postoupena [anonymizována tři slova] [obec]. Usnesení nabylo právní moci dne 14. 12. 2015 [anonymizována tři slova] [obec] spis obdržel dne 14. 1. 2016. Dne 1. 3. 2017 [anonymizována tři slova] [obec] vyzval žalovanou, aby se vyjádřila k žalobě. Žalovaná vyjádření k žalobě předložila soudu dne 3. 4. 2017. K pokynu ze dne 23. 6. 2017 soud nařídil na 27. 7. 2017 jednání. Žalobce požádal dne 28. 6. 2017 o odročení jednání z důvodu plánované dovolené právního zástupce. Usnesením ze dne 17. 7. 2017 soud rozhodl, že se ústní jednání nařízené na den 27. 7. 2017 neodročuje s odůvodněním, že právní zástupce žalobce nedoložil žádnou listinu osvědčující tvrzenou skutečnost. Dne 18. 7. 2017 právní zástupce žalobce opět požádal o odročení jednání. K pokynu ze dne 19. 7. 2017 soud jednání odročil na neurčito. Dne 17. 7. 2017 podala žalovaná návrh na přerušení řízení a zrušení soudního jednání. Řízení navrhla přerušit do skončení trestního řízení, které bylo před [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizována dvě slova] vedeno proti žalované pod sp. zn. [spisová značka] Trestní řízení bylo založeno na obdobném skutkovém stavu jako trestní řízení vedené před [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. V trestním řízení u [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizována dvě slova] měla být žalovaná částka uplatněna v adhezním řízení. Žalobkyně navrhla přerušit řízení i do řízení vedeného u [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizována dvě slova] pod sp. zn. [spisová značka], v němž je řešena neplatnost výpovědi z pracovního poměru žalované u žalobkyně. Podáním ze dne 24. 1. 2018 žalobce požádal o nařízení jednání. K pokynu ze dne 26. 1. 2018 soud nařídil na 8. 3. 2018 jednání. Žalobce dne 1. 2. 2018 požádal o odročení jednání z důvodu kolize. Opakovaně požádal o odročení jednání dne 1. 3. 2018. K pokynu ze dne 5. 3. 2018 soud jednání ze dne 8. 3. 2018 odročil na neurčito. Žalovaná se vyjádřila dne 7. 3. 2018. K pokynu ze dne 6. 6. 2018 soud nařídil na 13. 9. 2018 jednání. Současně vyzval žalobce k vyjádření k procesním a skutkovým tvrzením ve stanovisku žalované ze dne 2. 3. 2018. Žalobce předložil soudu vyjádření dne 5. 9. 2018. Při jednání dne 13. 9. 2018 soud jednání odročil za účelem mimosoudního jednání účastníků a uložil žalované, aby sdělila soudu, za jakých podmínek je eventuálně ochotna uzavřít smír, a uložil žalobkyni, aby v případě mimosoudního narovnání účastníků řízení sdělil do 31. 10. 2018 výsledek mimosoudního jednání. K pokynu ze dne 12. 10. 2018 soud nařídil na 13. 12. 2018 jednání. Žalobkyně v podání ze dne 11. 10. 2018 sdělila, že nárok žalobce uplatněný žalobou považuje za nedůvodný a návrh na schválení smíru nepřijímá. Návrhem ze dne 15. 10. 2018 žalovaná navrhla přerušení řízení do skončení dovolacího řízení ve věci vedené před [anonymizována tři slova] [obec] pod sp. zn. [spisová značka], kde byla posuzována neplatnost výpovědi dané žalobcem žalované. Dále navrhla, aby soud ustanovil znalce z oboru ekonomika. Soud usnesením ze dne 1. 11. 2018 rozhodl, že se řízení nepřerušuje. Žalovaná požádala dne 2. 11. 2018 o odročení jednání. Usnesením ze dne 6. 11. 2018 soud rozhodl, že se ústní jednání nařízené na den 13. 12. 2018 neodročuje. Žalobce se dne 12. 11. 2018 vyjádřil k návrhu žalované na přerušení řízení s tím, že návrh žalované na přerušení řízení považuje za obstrukční a stejně tak i návrh na ustanovení znalce a posouzení účetnictví žalobkyně. Žalovaná podala dne 12. 11. 2018 odvolání proti usnesení, kterým bylo rozhodnuto, že se řízení nepřerušuje. Při jednání dne 13. 12. 2018 došlo k zahájení jednání a soud jednání dále odročil na neurčito za účelem výslechu svědkyně za účelem vyžádání stanoviska žalované k jejím upřesněným skutkovým tvrzením, za účelem vyžádání nájemní smlouvy a za účelem vyžádání dokumentů od [stát. instituce] [anonymizována dvě slova]. Usnesením ze dne 11. 1. 2019 soud vyzval žalovanou, aby do 15 dnů upřesnila svá skutková tvrzení přednesená na ústním jednání ve věci samé. Dále vyzval [stát. instituce] [anonymizována dvě slova], aby předložila soudu stejnopisy přehledů o placení pojistného předloženého žalobcem. Dále soud usnesením ze stejného dne vyzval [jméno] [příjmení], aby předložila soudu účetní dokumentaci žalobkyně neboli listinu osvědčující předání účetní dokumentace osobě oprávněné jednat za společnost. K pokynu ze stejného dne soud nařídil na 21. 2. 2019 jednání. [stát. instituce] [anonymizována dvě slova] zaslala požadované dne 24. 1. 2019. Účetní dokumentaci předložila paní [jméno] [příjmení] dne 5. 2. 2019. Své vyjádření předložila žalobkyně dne 4. 2. 2019. Dne 21. 2. 2019 proběhlo jednání ve věci, při kterém byla vyslechnuta jako svědkyně pan