19 C 17/2021-63 — Obvodní soud pro Prahu 2

Žalobci se podanou žalobou domáhali po žalovaném poskytnutí přiměřeného zadostiučinění pro každého z žalobců z titulu nepřiměřené délky soudního řízení vedeného u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 50 D 958/2015, jehož předmětem byla pozůstalost po zůstavitelce [jméno] [příjmení]. Žalobci ve své žalobě stručně zkonstatovali průběh posuzovaného řízení, přičemž uvedli, že řízení bylo neúměrně dlouhé, když ve věci bylo podáno pouze jedno odvolání. Více jak tříletá délka dědického řízení, která se vztahovala k potencionálnímu dědickému právu žalobců, byla proto neúměrně dlouhá. Předmětné řízení mělo pro žalobce význam z důvodu, zda budou předmětnou nemovitost po zůstavitelce vlastnit či nikoliv a v návaznosti na to měli organizovat i své finance případně řešit bytové potřeby. Žalobci tak mají za to, že za první dva roky trvání řízení v souladu se stanoviskem Nejvyššího soudu mají nárok každý z žalobců na zadostiučinění ve výši [částka] až [částka] a [částka] až [částka] za následující osmnáct měsíců řízení, tedy celkem [částka] až [částka], proto každý z žalobců nárokuje částku [částka]. Žalobci předběžně svůj nárok u žalovaného uplatnili dne [datum]. Žalovaný ve svém vyjádření nesporoval skutečnost, že u něj žalobce předběžně dne [datum] uplatnili nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši [částka] pro každého z žalobců, z titulu nepřiměřené délky soudního řízení vedeného u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 50 D 958/2015. Žalovaný dále ve vyjádření rovněž popsal průběh uvedeného řízení, přičemž dospěl k závěru, že celková délka dědického řízení činila pět let, vůči žalobcům pak čtyři roky a jeden měsíc. Řízení pak bylo vedeno na třech stupních soudní soustavy, přičemž soud prvého stupně rozhodoval ve věci meritorně jednou, soud druhého stupně rovněž jednou a jednou i Nejvyšší soud. Během řízení pak došlo ke dvěma ročním průtahům. Řízení nebylo po skutkové stránce složité, nebylo složité ani po stránce právního posouzení, neboť soudy se v podstatě zabývaly pouze výkladem pojmu do„ společná domácnost“ jako je dnes podmínek pro nabytí dědictví pro osoby spolu žijící. Význam řízení pro žalobce je třeba hodnotit jako standartní, neboť takovéto řízení není dle judikatury řízením prioritním. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění vycházel žalovaný ze sjednocujícího stanoviska Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. CP1 [číslo] a dospěl k základní částce ve výši [částka] tj. [částka] rok, za první dva roky v částce v poloviční výši. Tuto základní částku ponížil o 20 % z důvodu projednávání věci na třech stupních soudní soustavy a dále ponížil o 5 % z důvodu sdílené nemajetkové újmy mezi žalobci. Celkem tedy každému z žalobců poskytl částku ve výši [částka]. Usnesením zdejšího soudu ze dne 12.5.2021, čj. 19 C 17/2021-58 bylo řízení stran částky ve výši [částka] ve vztahu ke každému z žalobců na podkladě částečného zpětvzetí žaloby, zastaveno. Vzhledem k tomu, že účastníci řízení souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci bez nařízení jednání, postupoval soud podle ustanovení §115 a o. s. ř. Mezi účastníky řízení nebyla sporná skutečnost, že žalobci předběžně uplatnili svůj nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění z titulu nepřiměřené délky soudního řízení vedeného u Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 50 D 958/2015 ve výši [částka] pro každého z nich, u žalovaného dne [datum]. Žalovaný po projednání jejich žádosti dospěl k závěru, že v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu v podobě nepřiměřené délky soudního řízení a každému z žalobců poskytl částku ve výši [částka]. Soud provedl dokazování spisem Okresního soudu v Mělníku pod sp. zn. 50 D 958/2015. Z tohoto spisu se podává, že usnesením ze dne [datum] bylo zahájeno řízení o pozůstalosti po zůstavitelce [jméno] [příjmení]. Z úředního záznamu ze dne [datum] se podává, že zůstavitelka nezanechala žádnou listinu o právních jednáních pro případ smrti dle zjištění notáře. Dne [datum] bylo nařízeno jednání o předběžném šetření na den [datum]. Tento den se konalo předběžné šetření, ke kterému se dostavil [celé jméno žalobce] (žalobce). Přípisem ze dne [datum] žádala notářka Katastrální úřad pro Středočeský kraj o zaslání opisu kupní smlouvy, dále Ministerstvo vnitra České republiky o sdělení údajů o prarodičích, dětech, popřípadě dětech prarodičů zůstavitelky a Okresní soud v Mělníku o zaslání výpisu z Centrální evidence obyvatel zůstavitelky. Dále notářka činila úkony ke zjištění pozůstalosti – majetku u příslušných bankovních úřadů. Na to bylo následně úřady reagováno dne [datum], dne [datum], dne [datum]. Pokynem notáře ze dne [datum] bylo nařízeno ústní jednání na den [datum]. K tomuto ústnímu jednání se dostavil [celé jméno žalobce]. Následně notářka dne [datum] žádala Obvodní soud pro prahu 8 o zapůjčení spisu a dále Okresní soud v Mělníku. Na přípis soudu bylo reagováno advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] dne [datum] stran sdělení rozhodných skutečností a Městským úřadem v Kostelci nad Černými lesy dne [datum]. Dále bylo vyžadováno u Ministerstva vnitra ČR sdělení informací o osobě, která neprocházela Centrální evidencí obyvatel – [jméno] [příjmení] (otec zůstavitelky). Na to bylo reagováno přípisem Ministerstva vnitra ze dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] rozhodl Okresní soud v Mělníku zastoupený notářkou o ustanovení opatrovníka neznámým dědicům – dětem prarodičů zůstavitelky, popřípadě dětem dětí prarodičů zůstavitelky. Současně vyrozuměl o tom, že dědictví mohou odmítnout. Následně toto usnesení bylo vyvěšeno na úřední desce na základě žádosti notářky ze dne [datum]. Poté notářka téhož dne žádal Okresní soud v Mělníku o výpis z Centrální evidence osob, v žádosti uvedených. Dne [datum] žádala notářka Okresní soud v Sokolově o zapůjčení spisu týkající se [celé jméno žalobce]. Dále žádala další informace po Finančním úřadu pro Středočeský kraj. Ze spisu týkající se [celé jméno žalobce] zjistila jeho 4 děti, jak vyplývá z úředního záznamu ze dne [datum]. Následně dne [datum] žádala Obvodní soud pro Prahu 10 o zapůjčení spisu týkající se [jméno] [příjmení]. Dle sdělení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne [datum] bylo zjištěno, že spis týkající se pozůstalostního řízení po [jméno] [příjmení] není u daného soudu veden. Ze spisu Obvodního soudu [obec a číslo], sp.zn. 42 D 684/53 týkající se [jméno] [příjmení], byly zjištěny další osoby, jak vyplývá z úředního záznamu ze dne [datum]. Dne [datum] žádala notářka na Ministerstvu vnitra České republiky údaje o dětech prarodičů, v přípise uvedených. Pokynem notáře ze dne [datum] bylo nařízeno jednání na den [datum]. K tomuto jednání se dostavil [celé jméno žalobce], který byl jmenován správcem pozůstalosti. Dne [datum] založil správce pozůstalosti do spisu listiny, jak vyplývá z úředního záznamu ze dne [datum]. Dne [datum] byl domluven s [celé jméno žalobce] – správcem pozůstalosti termín jednání na den [datum]. Dne [datum] se konalo jednání, při kterém byl přítomen správce pozůstalosti s tím, že tento sdělil, že jako zákonní dědici ve třetí dědické třídě připadá on a jeho manželka [celé jméno žalobkyně] (žalobkyně). K tomuto správce pozůstalosti založil soudu čestná prohlášení jednotlivých osob. V mezidobí byly do dědického řízení přihlášeny některé pohledávky za zemřelou. Dne [datum] notářka sdělovala, že dědictví po zůstavitelce není dosud ukončeno, neboť nejsou známi dědicové. Dne [datum] uplatnili své dědické právo v řízení [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně] (žalobci). Následně dne [datum] žádala notářka Obvodní soud pro Prahu 10 o zapůjčení spisu týkající se [jméno] [příjmení]. Pokynem ze dne [datum] byla vydána část hotovosti [částka] z pozůstalosti, na zaplacení daně po zůstavitelce. Přípisem ze dne [datum] sdělovala notářka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových, že zůstavitelka nezanechala závět s tím, že se notářce nepodařilo zjistit zákonné dědice. Z tohoto důvodu byl ustanoven opatrovník neznámým dědicům. Také dne [datum] sdělovala, že uplatnil dědické právo [celé jméno žalobce] a [celé jméno žalobkyně]. Pokynem notáře ze dne [datum] byl nařízeno jednání na den [datum]. Při tomto jednání byl přítomen [celé jméno žalobce] – správce pozůstalosti, [celé jméno žalobkyně] a JUDr. [jméno] [příjmení] za Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových. K doložení skutečnosti, že manželé [celé jméno žalobce] žili se zůstavitelkou ve společné domácnosti, navrhli výslech svědků. Dne [datum] sdělovalo Ministerstvo vnitra údaje týkající se osob – dětí prarodičů zůstavitelky. Pokynem ze dne [datum] byla vyplacena část hotovosti ve výši [částka] na zaplacení pojistného z pojistné smlouvy. Pokynem notáře ze dne [datum] bylo nařízeno jednání na den [datum]. Úřad pro zatupování státu ve věcech majetkových pak přípisem ze dne [datum] požádal o odročení jednání. Toto jednání bylo odvoláno a bylo nařízeno na den [datum], jak vyplývá z úředního záznamu ze dne [datum]. Při jednání konaném dne [datum] byli vyslechnuti svědci. Usnesením ze dne [datum], bylo rozhodnuto, že bude nadále