19 C 222/2020-101 — Obvodní soud pro Prahu 2

Žalobci se žalobou ze dne [datum] domáhali na žalované zaplacení přiměřeného zadostiučinění ve výši [částka] s příslušenstvím pro každého z žalobců za nemajetkovou újmu vzniklou v důsledku nesprávného úředního postupu v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 1, pod sp. zn. 22 C 168/2005 (nepřiměřená délka soudního řízení). Podáním doručeným soudu dne [datum] vzali žalobci svou žalobu částečně zpět, když uvedli, že žalovaný v rámci předběžného projednání nároku uhradil dne [datum] každému z žalobců částku [částka] a úrok z prodlení z částky [částka] ve výši 8, 25 % ročně ode dne [datum] do zaplacení. Soud proto usnesením ze dne 28.4.2021, č.j. 19 C 222/2020 – 93 řízení stran zpětvzatých nároků zastavil. Při jednání konaném dne [datum] vzali žalobci svou žalobu co do příslušenství od [datum] do [datum] z částky [částka] (resp. částky [částka]) zpět (2x). Soud proto řízení podle ust. § 96 odst. 2 o.s.ř. stran zpětvzatého příslušenství zastavil výrokem I. a II. rozsudku. Předmětem řízení tak zůstal nárok na příslušenství z částky [částka] za období od [datum] do [datum] pro každého z žalobců. Mezi účastníky řízení nebyla sporná skutečnost, že žalobci se se svým nárokem ve výši [částka] pro každého z žalobců z titulu nepřiměřené délky soudního řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 22 C 168/2005 předběžně obrátili dne 3.6.2020 na žalovaného, který po projednání uvedeného nároku dospěl k závěru, že v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 22 C 186/2005 došlo k nesprávnému úřednímu postupu v podobě nepřiměřené délky soudního řízení a každému z žalobců poskytl částku ve výši [částka], která jim byla uhrazena dne [datum]. K projednání nároku došlo dne [datum], o čemž žalovaný vydal stanovisko. Podle ust. § 15 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady [číslo] Sb., o notářích a jejich činnosti (dále jen zákon) přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. S odkazem na nesporná skutková tvrzení a citované zákonné ustanovení, posoudil soud věc po právní stránce následovně: jelikož byl žalovaný v prodlení se zaplacením mimosoudně uznané částky, když žalobcům přiznanou částku uhradil, nikoli do šesti měsíců od uplatnění nároku, jak mu ukládá ust. § 15 odst. 1 cit. zák., ale až dne [datum], mají žalobci ve smyslu ust. § 1970 o. z., nárok na úrok z prodlení jako sankci za dobu, po kterou byl žalovaný v prodlení s úhradou přiznané částky tj. za období od [datum] do [datum]. Soud proto dospěl k závěru, že žalobcem uplatněný nárok na příslušenství za období, které zůstalo předmětem řízení, je opodstatněný a rozhodl, jak je uvedeno ve výroku III. a IV. tohoto rozsudku. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ust. § 146 odst. 2 o. s. ř., podle kterého jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Byl-li však pro chování žalovaného (jiného účastníka řízení) vzat zpět návrh, který byl podán důvodně, je povinen hradit náklady řízení žalovaný (jiný účastník řízení). Jelikož z procesního hlediska zavinil zastavení řízení žalovaný, mají žalobci právo na náhradu nákladů řízení. Náklady řízení se skládají z částky [částka] (sníženo o 20%), podle ustanovení § 11 odst. 1, ustanovení § 7 a ustanovení § 9 odst. 4 písm. a) za použití ust. § 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 úkony právní služby po [částka] (pro každého z žalobců) – převzetí věci, sepsání žaloby a účast u jednání), z náhrady hotových výdajů ve výši [částka] podle ustanovení § 13 odst. 1,3 ve spojení s ustanovením § 11 odst. 1 písm. a), d),g) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (3 úkony právní služby po [částka] – převzetí věci, sepsání žaloby a účast u jednání), zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a daně z přidané hodnoty ve výši [částka] (21%), jíž je právní zástupce žalobců plátcem.