20 C 17/2020-131 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se na žalované domáhal zaplacení ve výroku I. uvedené částky se zmíněným příslušenstvím s tím, že se jedná o náhradu škody podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím, nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ zákon Odpšk“), která žalobci měla být způsobena Policií České republiky při domovní prohlídce provedené dne 22. 5. 2018 v rodinném domě na adrese [okres], [ulice] bez č. p., který je součástí pozemku p. [číslo] v [katastrální uzemí], jehož vlastníkem je žalobce, zapsaného v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na listu vlastnictví [číslo]. Domovní prohlídka byla provedena na základě příkazu Okresního soudu v Prostějově ze dne 22. 5. 2018 sp. zn. 0 NT 1355/2018 a důvodem bylo zjištění policie, že v rodinném domě se nachází pachatel závažné trestné činnosti, [příjmení] [příjmení], který užíval byt v prvním patře rodinného domu na základě podnájemní smlouvy ze dne 23. 1. 2017. Při domovní prohlídce žalobci vznikla škoda v podobě poškození vchodových dveří a žalobce pak byl nucen vchodové dveře vyměnit, za což zaplatil zhotoviteli na základě uzavřené smlouvy o dílo číslo PV 18364 zmíněnou částku 34 035 Kč. Žalobce v rámci předžalobní výzvy ze dne 31. 5. 2019 vyzval žalovanou, původně Českou republiku – ministerstvo spravedlnosti, prostřednictvím zvoleného právního zástupce výzvou ze dne 31. 5. 2019 k zaplacení zmíněné částky se lhůtou k plnění do 15. 6.2019 žalobce spatřuje výlučnou a samostatnou příčinu, jejímž následkem byl vznik škody v jeho majetkové sféře jako pronajímatele ve služebním zákroku Policie, za který nájemce nenese vůči žalobci odpovědnost v intencích smluvního ujednání v nájemní smlouvě o náhradě škody. 2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě žalobou uplatněný nárok neuznala, uvedla, že dle výpisu z katastru nemovitostí ze dne 1. 3: 2019 je zmíněný rodinný dům, ve kterém byla proveden domovní prohlídka a kde vznikla škoda ve výlučném vlastnictví žalobce. V okamžiku provedení domovní prohlídky měl uvedený rodinný dům, včetně pozemku, v nájmu [jméno] [příjmení], nar. [rok] na základě nájemní smlouvy ze dne 1. 2. 2015 uzavřené na dobu neurčitou mezi žalobcem jako pronajímatelem a [jméno] [příjmení] jako nájemcem. [příjmení] [jméno] [příjmení] pak dne 23. 1. 2017 uzavřel smlouvu o pronájmu bytu v 1. patře zmíněného rodinného domu s [jméno] [příjmení], který se dopustil závažné trestné činnosti, a za účelem jeho zadržení byla realizována domovní prohlídka, při které vznikla žalobci škoda. Žalovaná poukázala na nájemní smlouvu, podle které nájemce odpovídá pronajímateli za škody vzniklé v souvislosti s užíváním domu jím samotným nebo jeho rodinnými příslušníky nebo třetími osobami, které se v pronajatých prostorách zdržovaly s jeho vědomím a souhlasem. Dále odkázala na úřední záznam Policie ČR, Krajského ředitelství policie Jihomoravského kraje, Zásahové jednotky ze dne 22. 5. 2018, č.j.: KRPB -115262-3/ČJ-2018-, ze kterého vyplývá, že v průběhu služebního zákroku nedošlo k újmě na zdraví a škoda na majetku vzniklá na vchodových dveřích, které byly zcela zničeny, štítku zámku, klice a dále poškození i zárubně po použití beranidla a páčidel vyplývá z přiložené fotodokumentace. Žalovaná pak uvedla, že při realizaci domovní prohlídky nebylo zjištěné žádné pochybení policejního orgánu, resp. nesprávný úřední postup ve smyslu § 13 zákon Odpšk. Nájemce ani podnájemce, resp. osoby uvnitř domu nereagovaly při realizaci domovní prohlídky na opakované výzvy Policie ČR k otevření dveří. Násilné otevření vchodových dveří rodinného domu Policejním orgánem bylo zapříčiněno trestním jednáním podnájemce [jméno] [příjmení], který v domě bydlel na základě platné smlouvy o podnájmu bytu a zároveň s ohledem na nájemní smlouvu, podle které je primárně odpovědný nájemce a nikoli [žalovaný]. Orgány provádějící domovní prohlídku postupovaly v souladu s ustanoveními trestního řádu, nedopustily se nesprávného úředního postupu, když ani tento postup nebyl shledán nezákonným, v případě, kdy nebyl ani příkaz k provedení prohlídky jiných prostor zrušen. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl. 3. Rozsudkem ze dne 1. 7. 2020, č.j. 20 C 17/2020-78 soud žalobu zamítl (výrok I.) a uložil žalobci povinnost nahradit žalované náklady řízení v částce 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.). K odvolání žalobce odvolací Městský soud v Praze usnesením ze dne 3. 12. 2020, č.j. 53 Co 353/2020-94 rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. V odůvodnění odvolací soud mimo jiné uvedl, že pokud by jediným důvodem vstupu policie do domu žalobce a s ním spojeným poškozením vstupních dveří mělo být provedení předmětné domovní prohlídky, nemohl by závěr o absenci nesprávného úředního postupu orgánu státu v žádném případě obstát, neboť policie s pravděpodobností hraničící s jistotou dne 22. 5. 2018 v 6:15 hod. žádným příkazem k jejímu provedení nedisponovala, ten v té době ještě ani nebyl vydán, zřejmě nebylo ani jeho vydání navrženo. I pokud by však bylo možné připustit jeho vydání, nebylo by podle výroku příkazu k provedení prohlídky možné provést ji dříve, než dne 22. 5. 2018 v 11:00 hod., což se nestalo. Podle odůvodnění příkazu soudu účelem domovní prohlídky zadržení [jméno] [příjmení] ani nebylo, jejím účelem bylo opatření věcí důležitých pro trestní řízení. Z provedeného dokazování plyne, že policie již činila konkrétní kroky ve vztahu k podezřelému [jméno] [příjmení] (viz rekognice předcházejícího dne), je však nutné zdůraznit, že předmětem tohoto řízení není postup policie vůči podezřelému, ale vůči vlastníku věci, která byla poškozena. Stranou pozornosti však zůstala skutečnost, která nemusela být známa žalobci, avšak nutně musela být známa žalované a spolehlivě vyplývá z obsahu listinného důkazu, který byl v řízení řádně proveden, a to z úředního záznamu č.j. KRPB-115262-3/ č.j.-218-0600JZ ze dne 22. 5. 2018. Podle tam uvedeného sdělení byl služební zákrok 22. 5. 2018 v 6:15 hod. proveden v situaci, kdy na pachatele závažné trestné činnosti označeného jako„ nebezpečný pachatel“ byl podle § 76 odst. 1 tr. řádu vydán předchozí souhlas se zadržením, který má formu opatření, je vydáván na základě žádosti policejního orgánu a lze jej vydat i telefonem, faxem nebo elektronickou poštou se záznamem státního zástupce do dozorového spisu s uvedením důvodů naléhavosti. Tyto skutečnosti nebyly nijak zohledněny ani hodnoceny, nejsou součástí žalobních tvrzení, z toho důvodu se k nim nijak nevyjadřovala žalovaná a nebyly hodnoceny soudem prvního stupně. Tvrzená a hodnocená domovní prohlídka nebyla důvodem, pro který došlo k překonání překážky v podobě zamčených domovních dveří policií a k jejich poškození, takovým důvodem mohl být podle dosavadního obsahu spisu předchozí souhlas státního zástupce se zadržením [jméno] [příjmení]. Tímto předpokladem postupu policie při zásahu dne 22. 5. 2018 se z hlediska jeho zákonnosti ani účastníci, ani soud prvního stupně dosud nezabývali a za takového stavu je napadený rozsudek nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů. Odvolací soud proto napadený rozsudek soudu I. stupně podle § 219a odst. 1 písm. b) občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) zrušil a podle § 221 odst. 1 písm. a) o. s. ř. věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení. Základní tvrzení žalobce zůstává základní beze změn, tvrdí, že došlo k poškození jeho majetku postupem policie dne 22. 5. 2018 v 6:15 hodin, aniž by současně tvrdil nesprávný úřední postup policie. Takové tvrzení však bude zapotřebí hodnotit z hlediska postupu policejního orgánu vůči poškozenému žalobci na základě skutečnosti, která vyšla v řízení najevo a která dosud nebyla hodnocena, ostatně existence předchozího souhlasu státního zástupce se zadržením nebyla dosud ani prokazována. Bude především na žalované, aby tento právní základ postupu policie prokázala. Na soudu I. stupně pak bude, aby v případě, že dojde k jeho prokázání, z hlediska úpravy obsažené v trestním řádu (§ 12 odst. 2) zhodnotil, zda byl žalobce za tvrzeného skutkového stavu v postavení osoby, které po určitou část trestního řízení svědčí zákonem stanovená práva a stíhají ji zákonem dané povinnosti, když v takové situaci pokud by došlo ke škodě na jeho majetku, by se mohlo jednat o nesprávný výkon veřejné moci orgánem činným v trestním řízení, nebo zda mu byla způsobena újma jako osobě, která na trestním řízení zúčastněna není, nebyla zamýšleným adresátem výkonu veřejné moci, když v tom případě by byla dána odpovědnost za škodu podle § 95 odst. 1 zákona o Policii České republiky (k tomu viz rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 4066/2018, body 22. až 27. odůvodnění). 4. Soud vázán právním názorem odvolacího soudu vzal v řízení za prokázané, že žalobce dopisem ze dne 31. 5. 2019, doručeným České republice – ministerstvu vnitra dne 3. 6. 2019, požádal o zaplacení částky 34 035 Kč, představující náhradu škody, a to