20 C 41/2020 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou původně domáhal uložení povinnosti žalované zaplatit žalobci částku 19 831,90 Kč s příslušenstvím jako odškodnění podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady [číslo] Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) (dále jen„ zákon“). Žalovaná částka představuje náhradu majetkové škody v podobě vynaložených nákladů na právní zastoupení v exekuci v částce 13 176,90 Kč a v podobě nákladů exekuce v částce 6 655 Kč, jež měla žalobci vzniknout z titulu nesprávně vyznačené doložky právní moci na rozsudku [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Podle vyznačené doložky rozsudek nabyl právní moci dne 29. 8. 2019 a vykonatelnosti dne 3. 9. 2019, žalobce na základě tohoto exekučního titulu zahájil u soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [jméno] pod sp. zn. [spisová značka] exekuci. Následně se žalobce dozvěděl, že došlo k chybnému vyznačení doložky, neboť protistrana podala proti rozsudku odvolání, proto musel vzít svůj exekuční návrh zpět. Žalobci tak vznikly náklady za právní zastoupení v exekučním řízení a dále mu byla soudním exekutorem uložena povinnost k náhradě nákladů exekuce. Žalobce dne 30. 9. 2019 u žalované uplatnil svůj nárok na odškodnění z titulu shora uvedeného nesprávného úředního postupu, žalovaná však o žádosti žalobce nerozhodla. 2. Žalovaná k žalobě dne 18. 5. 2020 uvedla, že nárok žalobce nebyl projednán a žalobce neprokázal, že skutečně došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a nedoložil, že na jeho straně skutečně došlo ke vzniku majetkové škody. Dále žalovaná poukázala na to, že žalobce před podáním exekučního návrhu nevyzval protistranu k plnění, a na neúčelný úkon v podobě opětovného převzetí právního zastoupení v exekuci advokátem, který již žalobce zastupoval v nalézacím řízení. Z uvedených důvodů žalovaná navrhla žalobu zamítnout. 3. Žalobce v replice k vyjádření žalované dne 27. 5. 2020 uvedl, že nemá povinnost před podáním exekučního návrhu vyzvat povinného k plnění podle exekučního titulu. Soud na exekuční titul vyznačil doložku a žalobce jej bral za vykonatelný, proto podal exekuční návrh. Dále žalobce uvedl, že převzetí zastoupení je mandatorním úkonem každého nově zahájeného řízení, když mandát právního zástupce zanikl s právní mocí nalézacího řízení. 4. Žalovaná k žalobě dne 1. 10. 2021 doplnila, že již nárok žalobce posoudila a uznala ho. Žalovaná dospěl a k závěru, že v daném případě došlo k nesprávnému úřednímu postupu v podobně chybně vyznačené doložky právní moci na rozsudek ze dne 11. 7. 2019. Žalobci vznikla škoda za vynaložené náklady právního zastoupení a škoda za uhrazené náklady exekuce ve výši dle žaloby. 5. Podáním ze dne 1. 10. 2021 žalobce vzal svou žalobu částečně, co do zaplacení částky 19 831,90 Kč, zpět z důvodu částečného plnění žalované ze dne 1. 10. 2021 v této částce. Nadále se žalobce domáhá pouze úhrady úroků z prodlení z částky 19 831,90 Kč za dobu od 1. 4. 2020 do zaplacení, t.j. do 1. 10. 2021. 6. Usnesením ze dne 6. 10. 2021, č.j. 20 C 41/2020-103 bylo řízení částečně, co do zaplacení částky 19 831,90 Kč, zastaveno. 7. Mezi stranami byly v řízení nesporné následující skutečnosti. Žalobce dopisem ze dne 30. 9. 2019, doručeným žalované téhož dne, uplatnil nárok na náhradu škody podle zákona z titulu shora uvedeného nesprávného úředního postupu v částce 19 831,90 Kč. Žalovaná dne 1. 10. 2021 uhradila žalobcem požadovanou částku 19 831,90 Kč jakožto náhradu škody z důvodu shora uvedeného nesprávného úředního postupu. 8. Protože předmětem tohoto řízení je částka nižší než 10 000 Kč a odvolání tak proti rozsudku není přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.), v odůvodnění je v souladu s § 157 odst. 4 o.s.ř. popsán toliko předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. 9. Podle § 1 odst. 1 zákona, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 zákona, odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 5 zákona, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 13 odst. 1 zákona, stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle § 13 odst. 2 zákona, právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. 10. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku. 11. Žalobce spatřuje nesprávný úřední postup ve vyznačení doložky právní moci na rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], který v okamžiku vyznačení nebyl v právní moci. 12. Odpovědnost státu za způsobenou škodu je objektivní a nelze se jí zprostit (§ 2 zákona). Dle judikatury je zcela lhostejné, z jakého důvodu došlo k nesprávnému vyznačení doložky právní moci a ani nezáleží na tom, zda v době vyznačování doložky právní moci byly splněny podmínky pro její vyznačení a tedy její vyznačení bylo důvodné, přičemž až v exekučním řízení bylo zjištěno, že doložka právní moci být vyznačena neměla (viz rozsudek Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 8. 7. 1997, sp. zn. 6 Co 704/97). 13. V řízení nebylo sporu o tom, že tím, že [název soudu] vyznačil na citované rozhodnutí doložku právní moci, ačkoliv rozhodnutí dosud právní moci nenabylo, došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 zákona. Doložka právní moci na rozhodnutí neměla být vyznačena, žalobce se oprávněně domníval, že citované rozhodnutí je pravomocné, proto byla na základě jeho exekučního návrhu soudním exekutorem [anonymizováno] [jméno] [jméno] pod sp. zn. [spisová značka] zahájena exekuce, která skončila zastavením. Návrh na zastavení exekuce podal žalobce v postavení oprávněného z důvodu, že doložka právní moci byla vyznačena nesprávně a exekuční titul tak nenabyl právní moci. 14. Žalobci vznikla v příčinné souvislosti s uvedeným nesprávným úředním postupem soudu škoda v podobě vynaložených nákladů právního zastoupení v exekučním řízení a v podobě vynaložené náhrady nákladů exekučního řízení v celkové výši 19 831,90 Kč. Za uvedený nesprávný úřední postup je odpovědná žalovaná, sama žalovaná si vědoma této skutečnosti, tuto částku po podání žaloby dne 1. 10. 2021 žalobci zaplatila, když řízení bylo co do této částky s ohledem na následující částečné zpětvzetí žaloby zastaveno. Soud má nárok za důvodný právě z důvodu dobrovolného plnění žalovanou, jímž tento nárok uznala. Z těchto důvodů soud žalobci přiznal právo na úrok z prodlení z poskytnutého plnění, který je odůvodněn § 1968 a § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a § 15 odst. 1 zákona, podle kterého přizná-li žalovaná náhradu škody, je třeba jí nahradit do 6 měsíců od uplatnění nároku, ode dne následujícího po uplynutí lhůty vzniká žalobci právo na úrok z prodlení. Žalobce svůj nárok u žalované uplatnil dne 30. 9. 2019, šestiměsíční lhůta k plnění uplynula dne 31. 3. 2020, ode dne následujícího, tj. 1. 4. 2020, tak byla žalovaná s plněním peněžitého dluhu v prodlení. Soud proto ve výroku I. přiznal žalobci právo na zaplacení úroku z prodlení ode dne 1. 4. 2020 do 1. 10. 2021, kdy došlo k zaplacení jistiny ze strany žalované. 15. Výrok II. o nákladech řízení je odůvodněn podle § 142 odst. 1 o. s. ř. podle úspěchu ve věci. Žalobce byl v řízení zcela úspěšný a vzniklo mu tak vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení. Tyto jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem v částce 2 000 Kč podle zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích ve znění pozdějších právních předpisů a dále náklady právního zastoupení v částce 9 500 Kč za 5 úkonů právní služby, každý v částce 1 900 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemná podání týkající se věci samé ze dne 30. 3. 2020, 27. 5. 2020 a 1. 10. 2021, účast na jednání soudu dne 1. 11. 2021), podle § 6 odst. 1 ve spojení s § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, ve znění pozdějších právních předpisů a dále v částce 1 500 Kč za 5 hotových výdajů z uvedených úkonů právní služby, každý v částce 300 Kč podle § 13 odst. 1, 4 advokátního tarifu. Soud však žalobci nepřiznal náhradu nákladů řízení za vyjádření ze dne 7. 10. 2021, když tento