21 C 6/2019-91 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Návrhem podaným u zdejšího soudu se žalobce ve znění upřesňujících doplnění žaloby domáhal po žalované zaplacení částky 180 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 16. 12. 2018 do zaplacení, a to s poukazem na to, že dle jeho přesvědčení je tato částka přiměřeným odškodněním za jemu vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou mu nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Okresního soudu [okres] pod sp. zn. [spisová značka]. V žalobě a jejích doplnění žalobce poukazoval na nepřiměřenou délku exekučního řízení vedeného pod shora uvedenou spisovou značkou. V této souvislosti žalobce uváděl, že dne [datum] podal návrh na nařízení exekuce u [exekutorský úřad] [anonymizováno], u soudního exekutora [anonymizováno] [jméno] [příjmení], že dne [datum] pak bylo vydáno pod č. j. [číslo jednací], usnesení, jímž byla exekuce nařízena a že dne [datum] sice vydal [název soudu] usnesení č. j. [číslo jednací], jímž potvrdil usnesení Okresního soudu [okres], kterým bylo v předchozí době rozhodnuto o zastavení exekučního řízení, avšak žalobce v této souvislosti uváděl, že o skončení exekučního řízení se dozvěděl až poté, kdy mu byl doručen přípis soudního exekutora datovaný dne [datum] a jímž mu bylo oznámeno, že rozhodnutí o zastavení exekučního řízení nabylo právní moci dne [datum]. Žalobce v této souvislosti sporoval údaj o skončení exekučního řízení, přičemž v této souvislosti dále poukazoval i na to, že akcie, ve vztahu ke kterým bylo vedeno exekuční řízení, mu nebyly do dnešního dne vydány, a dále uváděl, že ve vztahu k nalézacímu řízení, na základě něhož byla exekuce vedena, byl podán návrh na obnovu řízení. V souvislosti s vyjádřením žalované, která vznesla námitku promlčení, žalobce polemizoval s touto námitkou, přičemž při jednání soudu začal poukazovat na to, že dle jeho přesvědčení mu bylo nesprávně doručováno usnesení [název soudu], jímž bylo potvrzeno rozhodnutí soudu prvého stupně o zastavení exekučního řízení, uváděl, že na rozhodnutí o zastavení řízení a na potvrzujícím rozhodnutí odvolacího soudu byla nesprávně vyznačena doložka právní moci, když dovozoval, že právní moci mohlo usnesení odvolacího soudu nabýt teprve až případně desátým dnem od vhození zásilky soudu obsahující usnesení odvolacího soudu do schránky. Žalobce pak začal sporovat i to, že se toto usnesení dostalo do jeho dispoziční sféry a setrvával na tom, že o zastavení exekučního řízení se dozvěděl až doručením oznámení exekutora o ukončení exekuce, tedy až v lednu 2018 s tím, že za těchto okolností není námitka promlčení vznesená ze strany žalované důvodná. V neposlední řadě žalobce uváděl i to, že pokud by soud eventuálně dospěl k závěru, že došlo k promlčení jeho nároku, pak argumentoval tím, že vznesení námitky promlčení ze strany [stát. instituce] je v rozporu s dobrými mravy, přičemž v této souvislosti poukazoval žalobce na rozhodnutí Ústavního soudu I. ÚS 3391/2015. Ze všech shora uvedených důvodů tedy žádal, aby jeho žalobě bylo v plném rozsahu vyhověno. 2. Žalovaná strana navrhovala zamítnutí žaloby v plném rozsahu, když poukazovala na to, že nárok žalobce je promlčen. V této souvislosti žalovaná uvedla, že předmětné exekuční řízení, za něž se žalobce domáhá odškodnění vzniklé nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku soudního řízení bylo pravomocně ukončeno dne 6. 12. 2017, přičemž žalobce o poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za jemu vzniklou nemajetkovou újmu požádal až 15. 6. 2018, tedy již po marném uplynutí zákonem stanovené doby, kterou měl žalobce měl pro uplatnění svého nároku mimosoudní cestou. Dále bylo konstatováno, že žaloba sama pak byla u Obvodního soudu pro Prahu 2 podána až dne 22. 1. 2019, tedy taktéž opožděně, tedy po uplynutí promlčení doby stanovené zákonem č. 82/1998 Sb. V neposlední řadě pak bylo s ohledem na argumentaci žalobce poukazováno žalovanou i na to, že exekutorem zaslané oznámení o skončení exekuce je pro posouzení lhůt podle § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. bez jakékoliv relevance, přičemž tedy ze všech shora uvedených důvodů tedy bylo navrhováno zamítnutí žaloby v plném rozsahu. 3. Z důkazů, provedených v tomto řízení, a to z žádosti žalobce o přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, datované dne 7. 6. 2018 ([stát. instituce] došlé dne 15. 6. 2018), ve spojení s přípisem [stát. instituce] žalobci ze dne [datum] a dále ve spojení se stanoviskem [stát. instituce] ze dne 12. 8. 2019 vzal soud za prokázané, že žalobce se se svým požadavkem na náhradu nemajetkové újmy obrátil na [stát. instituce] svým podáním ze dne 7. 6. 2018, [stát. instituce] doručeným dne 15. 6. 2018. Z obsahu této žádosti je pak zřejmé, že žalobce se v rámci mimosoudního projednání věci domáhal náhrady nemajetkové újmy za nesprávný úřední postup spočívající v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, tedy de facto za nepřiměřenou délku soudního řízení. Dále bylo v řízení výše uvedenými důkazy prokázáno, že Ministerstvo spravedlnosti přípisem ze dne 15. 6. 2018 potvrdilo přijetí žádosti žalobce, přičemž následně, po projednání věci, pak [stát. instituce] sdělilo žalobci svým stanoviskem ze dne [datum], že jeho nárok v rámci mimosoudního projednání věci neuspokojí, neboť žádost o poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu byla podána opožděně, tedy po uplynutí 6 ti měsíční promlčecí doby stanovené v § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., když předmětné exekuční řízení vedené pod sp. zn. [spisová značka] bylo pravomocně skončeno ke dni [datum]. 4. Návrhem na zahájení exekučního řízení a žádostí o pověření provedením exekuce ve spojení s usnesením Okresního soudu [okres] ze dne [datum rozhodnutí] vydaným pod č. j. [číslo jednací] vzal soud za prokázané, že u [exekutorský úřad] [anonymizováno] byl dne [datum] podán žalobcem návrh na zahájení exekučního řízení a pověření soudního exekutora, na základě něhož pak soudní exekutor požádal soud o pověření k provedení exekuce, přičemž usnesením Okresního soudu [okres] ze dne [datum], vydaným pod č.j. [číslo jednací] pak byla na základě pravomocného vykonatelného rozhodnutí soudu nařízena exekuce a provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor JUDr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno]. 5. Usnesením Okresního soudu [okres] vydaným pod č. j. [číslo jednací] ve spojení s usnesením [název soudu] č. j. [číslo jednací] a dále i ve spojení s doručenkami vztahujícími se k tomuto usnesení [název soudu] vzal soud za prokázané, že usnesením Okresního soudu [okres] vydaným pod č. j. [číslo jednací] bylo rozhodnuto o zastavení exekučního řízení vedeného pod shora uvedenou spisovou značkou. Proti tomuto rozhodnutí bylo podáno oprávněným, tedy žalobcem v tomto řízení, odvolání, o němž následně rozhodl [název soudu] dne [datum] tak, že usnesení prvoinstančního soudu potvrdil. Exekuční spis sp. zn. [spisová značka] byl s rozhodnutím [název soudu] vrácen Okresnímu soudu [okres] dne [datum]. Usnesení [název soudu] č. j. [číslo jednací] pak bylo doručeno do datové schránky právního zástupce povinného dne [datum] a oprávněnému, tedy žalobci v tomto řízení, bylo usnesení doručováno obálkou typu III, přičemž k doručení rozhodnutí došlo vhozením do schránky adresáta dnem 6. 12. 2017. 6. Oznámením soudního exekutora o skončení exekuce vedené pod č. j. [číslo jednací], datovaném dne [datum rozhodnutí], ve spojení s dokladem o doručení předloženém žalobcem vzal soud za prokázané, že soudní exekutor [anonymizováno] [jméno] [příjmení] zaslal žalobci oznámení o skončení exekuce, v němž bylo mimo jiné uvedeno, že exekuční řízení pravomocně skončilo ke dni 6. 12. 2017. Do dispoziční sféry žalobce se tato listina dostala dnem 18. 1. 2018 vhozením do schránky. 7. Podle ust. § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., nárok na náhradu nemajetkové újmy podle tohoto zákona se promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do 10 let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikne-li nemajetková újma nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí neskončí promlčecí doby dříve, než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k nesprávnému úřednímu postupu došlo. 8. Podle ust. § 35 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců. 9. S ohledem na shora citovaná zákonná ustanovení a po zhodnocení důkazů provedených v tomto řízení a posouzených ve vzájemných souvislostech dospěl soud k závěru, že v daném případě nelze žalobě vyhovět, a to s ohledem na důvodně vznesenou námitku promlčení ze strany žalované. V této souvislosti soud uvádí, že v řízení bylo jednoznačně prokázáno, že řízení, které bylo vedeno u Okresního soudu [okres] pod sp. zn. [spisová značka] a ve vztahu k němuž se žalobce v tomto řízení domáhal odškodnění nepřiměřené délky soudního řízení, pravomocně skončilo dnem 6. 12. 2017, přičemž od této doby tedy žalobci začala běžet 6 ti měsíční lhůta k uplatnění nároku na ná