26 C 187/2021-28 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se svou žalobou ze dne [datum] domáhá náhrady nemajetkové újmy za dlouhotrvající řízení, které bylo vedeno u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 42 Cm 100/2013. 2. Žalobkyně předběžně uplatnila svůj nárok u žalované listinou ze dne [datum], která byla žalované doručena [datum]. 3. Žalovaná se žalobou nesouhlasila, na svou obranu uvedla, že podle jejího názoru u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 42 Cm 100/2013 nedošlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu nepřiměřené délce řízení a neposkytla žalobkyni žádnou kompenzaci za tvrzenou nemajetkovou újmu. 4. Soud vzal za prokázaný tento průběh řízení, které bylo vedeno u Krajského soudu v Plzni pod sp. zn. 42 Cm 100/2013: Žalobkyně podala žalobu [datum] o zaplacení 174 533 Kč s příslušenstvím z titulu vrácení kupní ceny za osobní automobil Kia Sportage Soudní poplatek žalobkyně zaplatila na výzvu soudu dne [datum] a dne [datum] soud vydal platební rozkaz, proti kterému podal žalovaný odpor. Dne [datum] se na výzvu soudu žalobkyně k odporu vyjádřila. Soud nařídil ústní jednání na [datum], které se také ve věci konalo, na tomto jednání soud doporučil účastníkům, aby věc skončili smírem, a za tímto účelem jednání odročil na [datum]. Účastníci informovali soud o průběhu jejich jednání s tím, že do konce ledna 2014 budou soud o výsledcích jednání informovat. Ve spise je úřední záznam ze dne [datum], kde je uvedeno, že od [datum] do [datum] bude soudce, který projednává tuto věc, dočasně přidělen k Nejvyššímu soudu. Dne [datum] žalobkyně doplnila skutková tvrzení, dne [datum] byla věc přidělena jinému soudci téhož soudu, [datum] žalobkyně opět doplňuje skutková tvrzení, soud stanoví ústní jednání na [datum], zástupce žalovaného se z tohoto jednání omlouvá, soud odročil z tohoto důvodu ústní jednání na [datum], na tomto ústním jednání byla přednesena žaloba, vyslechnut svědek a jednání bylo odročeno za účelem vypracování znaleckého posudku. Poté, kdy účastníci zaslali otázky na znalce, zaplatili zálohu na znalečné, [datum] soud ustanovil znalce z oboru ekonomika, strojírenství. Usnesením ze dne [datum] zprostil tohoto znalce vypracováním znaleckého posudku a ustanovil znalecký ústav DECRA CZ. Dne [datum] soud usnesením přiznal znalci znalečné, do kterého žalobkyně podala odvolání. S ohledem na závěry znaleckého posudku pak účastníci znovu vstoupili v jednání a soud o výsledcích jednání informovali. Další ústní jednání bylo nařízeno a konalo se dne [datum], toto ústní jednání bylo odročeno na [datum], z důvodu omluvy bylo odročeno a další ústní jednání se konalo [datum], na tomto ústním jednání byl vyslechnut znalec a za účelem předvolání svědka soud odročil jednání na [datum]. Na tomto jednání soud vyslechl svědka a za účelem zaslání spisu na Vrchní soud [obec] k rozhodnutí o odvolání do usnesení o přiznání znalečného věc odročil, předložil [datum] věc Vrchnímu soudu, který usnesením ze dne [datum] potvrdil rozhodnutí soudu prvého stupně a věc vrátil [datum] soudu prvého stupně. Soud ustanovil dalšího znalce [příjmení] v [obec] vypracováním znaleckého posudku a nařízené ústní jednání kvůli pandemii covid-19 odročil na [datum], dále ze stejného důvodu na [datum] a dne [datum] vynesl rozsudek, kterým zamítl žalobu v plném rozsahu. Žalobkyni uložil, aby nahradila náklady řízení protistraně. Proti rozhodnutí žalobkyně podala odvolání, o kterém rozhodl Vrchní soud v Praze dne [datum] a rozsudek nabyl právní moci [datum]. 5. Celkem posuzované řízení trvalo 8 let a 6 měsíců. Ve věci soud zjistil dílčí průtahy, a to od nařízeného prvého jednání [datum] a konání dalšího jednání [datum], na kterém byl zadán znalecký posudek a další ústní jednání se konalo až [datum], další jednání pak dne [datum] a rozsudek byl vydán [datum]. Mezi jednotlivými úkony, i když soud vzal v úvahu, že byl v mezidobí zadáván znalecký posudek, došlo k neodůvodněné nečinnosti, soud mezitím nečinil žádné úkony, které by směřovaly k nařízení jednání nebo ke skončení věci. Z tohoto důvodu také nakonec řízení trvalo dlouhou dobu, 8 let a 6 měsíců, což je doba sama o sobě nepřiměřená i s přihlédnutím na složitost věci. 6. Po právní stránce soud posoudil věc následujícím způsobem: Podle § 13 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ zákon“) stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. 7. Podle ust. § 31a odst. 2 zákona platí, že zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. 8. Ustanovení § 31a odst. 3 zákona stanoví, že v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného 9. Soud poté, kdy dospěl k závěru, že v předmětném posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu tím, že soud nevydal rozhodnutí, čili neskončil věc v přiměřené době. Současně soud dospěl k závěru, že je třeba újmu odškodnit v penězích, když pouhé konstatování porušení práva by v tomto případě nebylo dostačující. 10. Soud určil základní částku celkem 112 500 Kč, tj. 15 000 Kč, resp. 1 250 Kč za 1 měsíc, 15 000 Kč za 1 rok s tím, že za prvé 2 roky v poloviční částce. Základní částka tak za 8 let a 6 měsíců trvajícího řízení představuje částku 112 500 Kč. Když soud takto stanovil základní částku, přihlédl k zákonem uvedeným kritériím. Celkovou délku řízení soud zhodnotil a posoudil jí jako nepřiměřenou, avšak ne do té míry, že by bylo třeba tuto celkovou délku řízení zvlášť zohledňovat, když to byly právě průtahy, které zapříčinily to, že celkové řízení pak bylo posouzeno jako nepřiměřeně dlouhé. Pokud jde o složitost řízení, řízení bylo nikoli právně, avšak skutkově složité v tom, že bylo třeba provést širší dokazování, než je u standardních věcí obvyklé, soud vyslýchal svědky a bylo třeba vypracovat znalecký posudek, znalce vyslechnout, a proto je třeba na řízení pohlížet jako na více než standardně složité. Z tohoto důvodu soud snižuje základní částku o 25 %. 11. Za jednání žalobkyně jako poškozené snižuje základní částku o 5 %, neboť jednak žalobkyně současně se žalobou nezaplatila soudní poplatek, musela čekat na výzvu soudu, až poté soudní poplatek zaplatila, několikrát doplňovala svou žalobu. Žalobkyně sama mohla soudu předložit znalecký posudek, mohla z něj nakonec sama zjistit, zda má její nárok šanci na úspěch. Soudu je z úřední činnosti známo, že vyhledat znalce, který není přetížen znaleckou činností je velmi zdlouhavá záležitost, proto je nanejvýš vhodné, aby se účastnici sami chopili iniciativy a soudu předložili co možná nejvíc důkazů k prokázání svých tvrzení a nenechali na soudu, aby jim důkazy zajišťoval. To vše mělo za následek, že řízení trvalo déle, než by trvat mělo. Za samotný postup orgánů veřejné moci během řízení, i když byly shledány průtahy, soud základní částku nezvyšuje, neboť to byl právě tento postup, který vedl soud k tomu, aby řízení označil za dlouhotrvající a nepřiměřené k jeho složitosti. Co se týče významu předmětu řízení pro žalobkyni, tuto soud shledává jako standardní, proto z tohoto důvodu základní částku ani nezvyšuje ani nesnižuje. Jednalo se o nárok na peněžité plnění ve výši 170 000 Kč, což není tak vysoká částka, avšak nejde ani o bagatelní částku, spor, jak již bylo výše uvedeno, je podle svého významu standardním. 12. Ze všech výše uvedených důvodů soud snížil základní částku o 30 %, tj. o 33 750 Kč a částku 78 750 Kč, a to s úrokem z prodlení ve smyslu ust. § 14 a 15 zákona ve spojení s ust. § 1970 o.z. žalobkyni přiznal. Ve zbývající části pak žalobu jako nedůvodnou zamítl. 13. Ohledně náhrady nákladů řízení soud rozhorloval dle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. a přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení, když rozhodnutí záviselo na uvážení soudu. Náklady řízení představují zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč, odměnu za zastupování podle položky § 9 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu a § 13 advokátního tarifu 300 Kč za 1 úkon při počtu 2 úkonů (převzetí, příprava a sepis žaloby) po 3 100 Kč a 300 Kč 1 úkon, tj. 600 Kč, celkem odměna 6