28 C 131/2021-58 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se podanou žalobou ze dne 21. 6. 2021 domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky jakožto přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu v důsledku nepřiměřené délky soudního řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 8 C 180/2015. Žalobkyně v žalobě uvedla, že předmětné řízení bylo zahájeno dne 28. 5. 2015 a pravomocně skončilo dne 21. 7. 2020, tedy trvalo pět let a dva měsíce, řízení probíhalo nesoustředěně. Dle žalobkyně řízení nebylo skutkově ani důkazně složité, kdy předmětem řízení byla náhrada majetkové a nemajetkové újmy, význam řízení tak byl pro žalobkyni zvýšený. Žalobkyně vyčíslila nárok na nemajetkovou újmu za nepřiměřenou délku řízení na celkovou částku 133 169 Kč, kdy požadovala za rok trvání řízení částku 25 931,75 Kč. Dále žalobkyně nárokovala majetkovou škodu ve výši 8 808,80 Kč představující náklady spojené s uplatněním pohledávky u žalovaného. Žalovaný po předběžném projednání nároku přiznal žalobkyni náhradu nemajetkové újmy ve výši 55 125 Kč. 2. Žalovaný ve svém vyjádření učinil nesporným, že u něj žalobkyně předběžně svůj nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve výši 133 169 Kč z titulu nepřiměřené délky soudního řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 8 C 180/2015 uplatnila dne 30. 11. 2020. Žalovaný na základě projednání její žádosti dospěl k závěru, že v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu a délka posuzovaného řízení byla nepřiměřená a poskytl jí zadostiučinění ve výši 55 125 Kč. Žalovaný shrnul průběh posuzovaného řízení a dospěl k závěru, že předmětné řízení trvalo pět let a jeden měsíc, přičemž postup soudu I. stupně zhodnotil jako nekoncentrovaný. Ve věci samé pak rozhodoval soud I. stupně dvakrát a odvolací soud jedenkrát. Řízení bylo složité po skutkové i právní stránce, ve věci byly provedeny listinné důkazy, výslechy svědků, vypracovány znalecké posudky, byl zadán doplněk znaleckého posudku a následně vyslechnuti znalci. Žalovaný hodnotil význam řízení pro žalobkyni jako zvýšení s ohledem na to, že se jednalo o škodu na zdraví. Žalovaný tak zhodnotil celkovou délku řízení jako nepřiměřenou a přiznal žalobkyni odpovídající zadostiučinění ve výši 55 125 Kč, přičemž vycházel ze základní částky 15 000 Kč za jeden rok řízení. Výslednou částku pak snížil o 10 % z důvodu složitosti řízení a zvýšil o 20 % z důvodu významu řízení pro žalobkyni. 3. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalobkyně předběžně uplatnila svůj nárok na náhradu nemajetkové újmy vzniklé v důsledku nesprávného úředního postupu Obvodního soudu pro Prahu 3 v řízení vedeném pod sp. zn. 8 C 180/2015 u žalovaného dne 30. 11. 2020 s tím, že žalovaný částečně vyhověl žalobkyni a poskytl jí přiměřené zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši 55 125 Kč. 4. Soud provedl dokazování spisem Obvodního soudu pro Prahu 3 sp. zn. 8 C 180/2015. Z tohoto spisu se podává, že žaloba byla k Obvodnímu soudu pro Prahu 3 podána dne 28. 5. 2015, žalobkyně v řízení vystupovala v procením postavení žalobce. Předmětem žaloby byl nárok jednak z titulu náhrady nemajetkové újmy na zdraví a jednak nárok z titulu náhrady škody, celková výše částky činila 256 300 Kč s příslušenstvím. Usnesením ze dne 4. 6. 2015 byl žalovaný vyzván, aby se vyjádřil ve věci samé. Žalovaný se vyjádřil podáním ze dne 2. 7. 2015. Následně přípisem ze dne 28. 7. 2015 byla žalobkyně vyzvána k vyjádření žalovaného. Na to žalobkyně reagovala podáním došlým soudu dne 20. 8. 2015. Podáním ze dne 5. 10. 2015 byla žalobkyně soudem vyzvána k doplnění žaloby. Na to žalobkyně reagovala podáním došlým soudu dne 18. 11. 2015. Přípisem ze dne 22. 12. 2015, respektive 4. 1. 2016 žádal soud zapůjčení spisu u Policie ČR. Pokynem soudce ze dne 3. 2. 2016 bylo nařízeno ústní jednání na den 6. 4. 2016. Při jednání konaném dne 6. 4. 2016 byla žalobkyně vyzvána podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k doplnění skutkových tvrzení a označení důkazů. Jednání pak bylo odročeno na den 8. 6. 2016. Žalobkyně doplnila svá skutková tvrzení dne 29. 4. 2016. Při jednání konaném dne 8. 6. 2016 si účastníci řízení vyjasňovali procesní stanoviska, dále bylo opětovně žalobkyni dáno poučení podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. a jednání bylo odročeno na den 26. 10. 2016. Žalobkyně doplnila svou žalobu v souladu s poučením dne 19. 7. 2016. K žádosti žalobkyně z důvodu dovolené jejího právního zástupce bylo jednání odročeno na den 2. 11. 2016. Při jednání konaném dne 2. 11. 2016 byla připuštěna změna žaloby, dále bylo provedeno dokazování listinami, a jednání bylo odročeno za účelem výslechu svědků na den 1. 2. 2017. Přípisem ze dne 30. 1. 2017 žádala žalobkyně z důvodu rodinných o odročení jednání. Toto jednání bylo odročeno na den 19. 4. 2017. Při jednání konaném dne 19. 4. 2017 byli vyslechnuti svědci a jednání bylo odročeno za účelem výslechu znalce na den 14. 6. 2017. Při jednání konaném dne 14. 6. 2017 byl vyslechnut znalec a jednání bylo odročeno na den 11. 10. 2017 za účelem účastnických výslechů. Při jednání konaném dne 11. 10. 2017 byla vyslechnuta žalobkyně a jednání bylo odročeno za účelem vypracování znaleckého posudku, případně za účelem mimosoudních jednání na neurčito. Přípisem ze dne 25. 10. 2017 sděloval žalovaný otázky na znalce. Rovněž pak žalobkyně přípisem došlým soudu dne 16. 11. 2017, s tím, že mezi účastníky řízení k dohodě nedošlo. Usnesením ze dne 24. 1. 2018 byl ve věci ustanoven znalec. Znalecký posudek byl soudu zaslán dne 22. 3. 2018. Přípisem ze dne 20. 4. 2018 byli účastníci vyzváni, zda navrhují výslech znalce u jednání. Podáním ze dne 24. 4. 2018 sdělovala žalobkyně, že jí nebyl doručen znalecký posudek. Žalovaná se pak vyjádřila dne 2. 5. 2018. Žalobkyně přípisem došlým soudu dne 11. 5. 2018 žádala o poskytnutí lhůty k vyjádření v delším časovém horizontu. Tato lhůta byla žalobkyni poskytnuta do 31. 5. 2018. Žalobkyně se ve věci vyjádřila dne 4. 6. 2018. Pokynem soudce ze dne 28. 6. 2018 bylo nařízeno ústní jednání na den 26. 9. 2018. Při tomto jednání byl vyslechnut znalec a jednání bylo odročeno za účelem doplnění znaleckého posudku a výslechu svědka na den 28. 11. 2018. Při jednání konaném dne 28. 11. 2018 byl vyslechnut svědek a jednání bylo odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na den 14. 1. 2019. Při jednání konaném dne 14. 1. 2019 byl vyhlášen rozsudek ve věci samé, kterým bylo žalobě co do částky 140 983,50 Kč s příslušenstvím vyhověno, a co do částky 305 133,50 Kč byla žaloba zamítnuta. Dále bylo rozhodnuto o nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky a ve vztahu ke státu. Dne 12. 4. 2019 bylo ve věci vydáno opravné usnesení k rozsudku. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná dne 29. 4. 2019 odvolání. Usnesením ze dne 3. 5. 2019 byla žalovaná vyzvána k zaplacení soudního poplatku za odvolání. Usnesením ze dne 27. 5. 2019 byla žalobkyně vyzvána, aby se vyjádřila k odvolání. Žalobkyně se vyjádřila podáním došlým soudu dne 19. 6. 2019. Věc byla předložena Městskému soudu v Praze dne 2. 7. 2019. Pokynem předsedy odvolacího senátu ze dne 15. 8. 2019 bylo nařízeno odvolací jednání na den 23. 10. 2019. Při tomto jednání byla žalobkyně poučena podle ustanovení § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. a jednání bylo odročeno. Přípisem ze dne 14. 11. 2019 žádala žalobkyně o prodloužení lhůty. Následně dne 28. 11. 2019 žalobkyně doplnila důkazy v souladu s výzvou odvolacího soudu. Usnesením Městského soudu v Praze ze dne 16. 1. 2020 byl rozsudek soudu I. stupně ve výrocích I. a dále III. až VII. zrušen a věc mu byla vrácena k dalšímu řízení. Přípisem ze dne 24. 1. 2020 byli účastníci soudem vyzváni k pokusu o smírné vyřešení věci. Následně podáním ze dne 25. 2. 2020 žádala žalobkyně o prodloužení lhůty, neboť jednání mimosoudně dosud trvala. Lhůta ke sdělení výsledku mimosoudního jednání byla soudem prodloužena do 31. 3. 2020. Podáním došlým soudu dne 25. 3. 2020 sdělovala žalobkyně, že k mimosoudní dohodě nedošlo. Z úředního záznamu ze dne 30. 3. 2020 vyplývá, že soud po telefonickém kontaktu zástupce žalovaného z důvodu epidemie koronaviru žádal o opětovné posouzení možnosti vyřešit věc smírnou cestou. Dále se z úředního záznamu ze dne 29. 4. 2020 podává, že právní zástupce žalobkyně učinil dne 29. 4. 2020 mimosoudní nabídku s tím, že odpověď očekává. Pokynem soudce ze dne 29. 4. 2020 bylo nařízeno ústní jednání na den 24. 6. 2020. Podáním ze dne 23. 6. 2020 vzala žalobkyně svou žalobu zpět z důvodu mimosoudní dohody. Jednání nařízené na den 24. 6. 2020 se konalo, avšak bylo odročeno za účelem rozhodnutí o zastavení řízení. Usnesením ze dne 25. 6. 2020 bylo řízení zastaveno, právní moci rozhodnutí nabylo 17. 7. 2020. 5. Dále soud provedl k důkazu lékařské zprávy ze dne 23. 11. 2020, ze dne 10. 4. 2015 a ze dne 4. 9. 2014, ze kterých se podává, že posuzované řízení mělo vliv na zdraví žalované a vyvolalo u žalobkyně posttraumatickou stresovou poruchu, se kterou se žalobkyně léčí dodnes. 6. Podle ustanovení § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným