28 C 211/2020-134 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobci se podanou žalobou domáhali po žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky jakožto přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu v důsledku nepřiměřené délky soudního řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 13 C 85/2001. Žalobci uvedli, že se ještě s dalšími žalobci domáhali po žalovaných vydání bezdůvodného obohacení za užívání bývalého domovnického bytu na adrese [adresa původního účastníka, původního účastníka a žalobkyně]. Předmětné řízení celkem trvalo 18 let a 10 měsíců, což je doba zjevně nepřiměřená. V řízení se vyskytly opakované průtahy, a to jak před soudem I. stupně, tak před Ústavním soudem. Všechny tyto průtahy se projevily na celkové délce řízení. Žalobci se na délce řízení žádným způsobem nepodíleli. Na délce řízení se dále podílela skutečnost, že někteří účastníci řízení zemřeli, tudíž bylo nutné vyčkat právních nástupců. Tuto prodlevu je však třeba přičítat k tíži státu, neboť podle rozhodnutí Ústavního soudu bylo původní právní posouzení vadné, což bylo důvodem pro zrušení původních rozhodnutí obecných soudů. Vadnost původního rozhodnutí byla napravována až Ústavním soudem. Význam předmětu řízení pro žalobce se také stal výrazně větší, neboť získané bezdůvodné obohacení v daném řízení bylo reálně sníženo v důsledku povinnosti žalobců vrátit žalovaným přiznané a zaplacené náklady řízení před obecnými soudy a v závěru i v povinnosti zaplatit žalovaným a státu náhradu nákladů za celé soudní řízení. Žalobci si se svým nárokem na náhradu přiměřeného zadostiučinění předběžně obrátili na žalovaného dne 21.4.2020. 2. Žalovaný ve svém vyjádření nesporoval skutečnost, že u něj žalobci dne 21.4.2020 předběžně uplatnili nárok na poskytnutí zadostiučinění ve výši 267 500 Kč pro každého z žalobců v souvislosti s nepřiměřenou délkou soudního řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 13 C 85/2001. Žalovaný po projednání jejich žádosti dospěl k závěru, že v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu v podobě nepřiměřené délky soudního řízení a každému ze žalobců poskytl částku ve výši 142 667 Kč. Dále ve svém vyjádření žalovaný zkonstatoval průběh posuzovaného řízení, přičemž uvedl, že řízení trvalo od 10.4.2001 do 13.2.2020, tedy celková délka řízení přesahovala 18 let a je třeba ji hodnotit jako nepřiměřenou. Řízení se vyznačovalo určitým stupněm skutkové, právní a procesní složitosti, bylo potřeba širšího dokazování včetně řady listinných důkazů, výslechů znalců a znaleckého zkoumání. Řízení bylo opakovaně přerušeno do skončení souvisejících řízení a dále kvůli dědickému řízení po manželce prvého žalovaného, která do řízení vstoupila jako právní nástupce po smrti prvého žalovaného. Řízení tak bylo celkově přerušeno přibližně na dobu 5 let a 6 měsíců. Ve věci bylo rozhodováno soudy na všech stupních soudní soustavy, včetně soudu Ústavního tj. nalézací soud ve věci rozhodoval dvakrát, odvolací soud rovněž dvakrát, Nejvyšší soud jednou a Ústavní soud taktéž jednou. Procesně bylo rozhodováno o přerušení řízení, procesním nástupnictví, změnách žaloby, znalečném apod. Délka řízení tedy byla z určité části způsobena procesní aktivitou účastníků, což nelze přisuzovat k jejich tíži, avšak nelze to přičítat ani k tíži žalovaného. Žalovaný při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění vycházel z částky 20 000 Kč za rok trvání řízení, za první dva roky v poloviční výši. Tuto základní částku celkem snížil o 70 %, a to o 35 % z důvodu složitosti řízení, o 15 % z důvodu četnosti rozhodování soudů a o 20 % z důvodu sdílené nemajetkové újmy mezi žalobci. Základní částku naopak navýšil o 10 % z důvodu postupu soudů, resp. značně excesivní délky posuzovaného řízení. 3. Vzhledem k tomu, že žalobci vzali svou žalobu co do částky ve výši 285 334 Kč zpět, postupoval soud podle ustanovení § 96 odst. 2 o.s.ř. a řízení stran této částky výrokem I. zastavil. 4. Mezi účastníky řízení nebyla sporná skutečnost, že žalobci se předběžně dne 21.4.2020 se svým nárokem na náhradu nemajetkové újmy ve výši 2 x 267 500 Kč, která jim měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem v řízení vedeném u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 13 C 85/2001, obrátili na žalovaného. Žalovaný po projednání tohoto nároku dospěl k závěru, že v řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu v podobě nepřiměřené délky soudního řízení a žalobci a) a d) poskytl částku ve výši 142 667 Kč (každému z žalobců). Tato částka jim pak byla uhrazena dne 7.4.2021. 5. Soud provedl dokazování spisem Obvodního soudu pro Prahu 6 sp. zn. 13 C 85/2001. Z tohoto spisu se podává, že žaloba byla podána dne 10.4.2001. Usnesením ze dne 6.8.2001 byla věc spojena ke společnému řízení – s věcí vedenou pod sp. zn. 13 C 85/2001, 13 C 86/2001, 13 C 87/2001 a 13 C 88/2001 a následně bylo řízení vedeno pod sp. zn. 13 C 85/2001. Žalobci v řízení vystupovali v procesním postavení žalobců a předmětem řízení bylo pro žalobkyni a) zaplacení částky ve výši 82 690 Kč a pro žalobce d) zaplacení částky ve výši 82 658,80 Kč z titulu bezdůvodného obohacení. Podáním ze dne 25.9.2001 žalovaní sdělili, že mezi účastníky řízení probíhají spory na určení vlastnického práva s tím, že navrhli přerušení řízení. Následně si soud dne 27.9.2001 připojil spisy 4 C 106/99, 4 C 407/98, 14 C 32/95, 13 C 85/2001 a 14 C 32/95. Usnesením ze dne 7.10.2002 bylo řízení přerušeno do pravomocného rozhodnutí ve věci vedené u Obvodního soudu pro Prahu 6 pod sp. zn. 4 C 407/98 a 4 C 106/99. Podáním ze dne 12.3.2003 žalobci rozšířili svou žalobu. Podáním ze dne 25.3.2003 opravili své podání ze dne 3.3.2003. Následně k žádosti soudce byly zapůjčeny spisy 4 C 407/98 a 4 C 106/99 Obvodnímu soudu pro Prahu 6. Podáním došlým soudu dne 24.3.2004 žalovaní založili soudu plnou moc. Dne 9.4.2004 byl soudem zjišťován stav řízení vedeného u Obvodního soudu pro Praha 6 pod sp. zn. 4 C 407/98 a 4 C 106/99. Z úředního záznamu ze dne 20.4.2004 se podává, že věc 4 C 106/99 byla pravomocně skončena a věc 4 C 407/98 dosud nebyla pravomocně skončena. Dne 25.8.2004 soud zjišťoval stav řízení ve věci 4 C 407/98. Podle úředního záznamu ze dne 30.8.2004 nebylo řízení dosud skončeno. Dne 9.11.2004 podali žalovaní návrh na pokračování v řízení. Usnesením ze dne 7.1.2005 bylo rozhodnuto, že se v řízení pokračuje. Podáním ze dne 11.3.2005 žalobci rozšířili svou žalobu a současně soud informovali o úmrtí žalobce e). Usnesením ze dne 5.4.2005 bylo rozhodnuto o procesním nástupnictví po žalobci e). Další podání žalobci soudu zaslali dne 4.4.2005. Usnesením ze dne 8.6.2005 byli žalobci vyzváni k zaplacení soudní poplatku. Usnesením ze dne 26.7.2005 byli žalovaní vyzváni, aby se vyjádřili k žalobě. Vyjádření žalovaných bylo soudu zasláno dne 15.8.2005. Žalovaný 1) se vyjádřil ještě dne 24.8.2005. Žalobci reagovali replikou došlou soudu dne 15.9.2005. Posléze soud dne 16.9.2005 žádal zapůjčení spisu 4 C 106/99 a 10 C 121/99. Pokynem předsedy senátu ze dne 13.1.2006 bylo nařízeno ústní jednání na den 8.3.2006. Při tomto jednání bylo řízení přerušeno do pravomocného skončení řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 4 Cm 257/2005. Proti tomuto usnesení podali žalobci dne 10.4.2006 odvolání. Věc byla předložena Městskému soudu v Praze dne 23.5.2006 Městský soud v Praze usnesením ze dne 15.8.2006 napadené usnesení změnil tak, že se řízení nepřerušuje. Pokynem soudce ze dne 7.11.2006 bylo nařízeno ústní jednání na den 8.1.2007. Při tomto jednání bylo provedeno dokazování listinami a jednání bylo odročeno za účelem doplnění dokazování na neurčito. Přípisem ze dne 26.3.2007 žádal soud žalobce a žalované o sdělení, zda trvají na vypracování znaleckého posudku ohledně obvyklé výše nájemného. Na to žalovaní reagovali přípisem došlým soudu dne 10.4.2007, žalobci pak přípisem došlým soudu dne 12.4.2007. Přípisem ze dne 26.6.2007 soud dotazoval účastníky, zda souhlasí s osobou znalce, který má být ve věci ustanoven. K tomuto se žalovaný 2) vyjádřil dne 12.7.2007 a žalovaný 1) dne 11.7.2007. Usnesením ze dne 24.7.2007 byl ve věci ustanoven znalec z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí. Znalecký posudek byl soudu zaslán dne 18.9.2008. Žalovaný 2) se ke znaleckému posudku vyjádřil dne 7.10.2008. Znalec se k připomínkám žalovaného vyjádřil podáním došlým soudu dne 18.11.2008. Pokynem soudce ze dne 19.11.2008 bylo nařízeno ústní jednání na den 21.1.2009. Toto jednání bylo odročeno z důvodu žádosti právního zástupce žalovaného 2) na den 2.3.2009. Při tomto jednání bylo provedeno dokazování znaleckým posudkem a byl vyslechnut znalec. Jednání bylo odročeno za účelem doplnění dokazování na den 27.4.2009. Při tomto jednání si účastníci řízení vyjasňovali svá procesní stanoviska a jednání bylo odročeno za účelem výslechu svědků na den 17.6.2009. Při tomto ústním jednání bylo provedeno dokazování výslechem svědkyně a jednání bylo odročeno za účelem výslechu další svědkyně na den 10.7.2009. Z úředního záznamu ze dne 10.7.2009 se podává, že ústní jednání nařízené na den 10.7.2009 se nekonalo z důvodu, že se ne