ECLI: ECLI:CZ:OSPH02:2021:28.C.212.2016.7 Datum: 2021-09-23 Předmět: o 610.610 Kč s přísl. Ustanovení: ["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 629 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 4 vyhl. č. 589/2020 Sb.", "§ z. č. 185/2001 Sb."] ["bezdůvodné obohacení""peněžité plnění""znalecký posudek"]
O co šlo: o 610.610 Kč s přísl. (["§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 2991 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 11 vyhl. č. 177/1996 Sb.", "§ 629 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 4 vyhl. č. 589/2020 Sb.", "§ z. č. 185/2001)
1. Žalobce se podanou žalobou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhal po žalovaném zaplacení v záhlaví uvedené částky představující bezdůvodné obohacení. Žalobce uvedl, že je vlastníkem pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec] u [obec], vše zapsané u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Zlín, na listu vlastnictví [číslo] (dále jen pozemky), které žalovaný užívá na základě integrovaného povolení Krajského úřadu Zlínského kraje, č. j. KUZL 67311/2006 ze dne 9.10.2006 ve znění změny č. j. KUZL 32929/2008 ze dne 18.8.2008 a změny č. j. KUZL 67535/2010 ze dne 7.10.2010, vydané pro zařízení„ Skládka odpadu [obec] – skládka skupiny S – 00“, kde na těchto pozemcích provozuje skladování odpadu. Pozemky na kterých je prováděno skladování jsou pak žalovaným oploceny, přičemž podkladem pro stanovení bezdůvodného obohacení bylo zaměření skutečné plochy skládky a oplocení na parcelách ve vlastnictví žalobce. Ze zaměření skutečného stavu plochy skládky a oplocení bylo zjištěno, že žalovaný užívá celkem 46 970 m2. Žalobce při stanovení bezdůvodného obohacení vycházel z celkové výměry užívaných ploch žalovaným dle skutečného zaměření, přičemž si nechal zpracovat znalecký posudek o obvyklé výši nájemného v dané lokalitě znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], který stanovil tuto výši částkou 610 610 Kč za období od [datum] do [datum].
2. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že žalobci nesvědčí právní důvod k uplatnění nároku, neboť neužívá pozemky ve vlastnictví žalobce bezdůvodně. Žalovaný je ve smyslu zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech ve znění pozdějších předpisů, povinen vybírat poplatky od původců odpadu, jejíž základní výše je v plném rozsahu příjmem samotného žalobce, tj. obce, na jejímž území skládka leží. Ačkoliv žalobce uvádí, že součástí poplatku za uložení odpadu není nájemné na pozemcích, na kterých je tento odpad ukládán, je třeba dovodit, že v případě, kdy absentuje zvláštní smluvní ujednání, jako je tomu v posuzovaném případě, je v poplatcích zahrnuta i případná úplata za užívání pozemku, na nichž těleso skládky leží. Žalovaný také sporuje rozsah údajného neoprávněného užívání pozemku, neboť toto je v souladu s tehdy platným zněním integrovaného povolení a žalovaný je oprávněn využívat k ukládání odpadu plochu maximálně o rozloze 1 000 m2. Žalovaný tedy v žádném případě neužívá žalobcem uváděnou plochu 46 970 m2, neboť rozsah plochy skutečně užívané pro skladování je podstatně menší, než rozsah pozemků, které jsou oploceny. Žalovaný dále uvedl, že realizace projektu skládky odpadu v obci [obec] započala již na konci 80. let minulého stolení, v roce 1991 však byla zastavena. Za účelem jejího dokončení, do projektu po dohodě s žalobcem vstoupila [právnická osoba] s.r.o. S ohledem na ekonomickou situaci této společnosti však do projektu po dohodě se žalobcem vstoupil žalovaný, který pokračoval v realizaci skládky. Žalovaný nesporoval skutečnost, že provozuje skládku odpadu na základě souhlasu Katastrálního území Zlín – referátu životního prostředí ve znění vydaných rozhodnutí, které žalobce uváděl ve své žalobě. Žalovaný pak nesouhlasil s výší bezdůvodného obohacení, jak jej stanovil znalec ve svém znaleckém posudku v rozsahu 13 Kč za metr čtvereční za rok, neboť znalec vyšel z tržní hodnoty„ běžných“ pozemků, avšak podle žalovaného pozemky s umístěním skládky jsou zcela specifické a nelze předpokládat jejich běžné komerční využití. Žalovaný také uvedl, že svou činností de facto zhodnotil pozemky ve vlastnictví žalobce, neboť před vstupem žalovaného do tohoto projektu měl žalobce k dispozici pozemky, které byly znehodnoceny nedokončenou výstavbou skládky, a tyto pozemky tak nemohly mít významnou hodnotu. Žalovaný však se souhlasem žalobce úspěšně dokončil celý projekt skládky, nadále ji provozuje a žalobce tak má příjmy plynoucí do obecního majetku z vybraných poplatků za uložení odpadu. Žalovaný také vznesl námitku promlčení.
3. Mezi účastníky řízení nebyla sporná skutečnost, že žalovaný v době od [datum] do [datum] provozoval skládku komunálního odpadu na pozemcích žalobce, na základě shora vyjmenovaných rozhodnutí Krajského úřadu ve [obec].
4. Usnesením zdejšího soudu ze dne 4.5.2017 28 C 212/2016-142 bylo řízení přerušeno do pravomocného skončení řízení vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 2 pod sp. zn. 29 C 248/2015, v němž byla řešena stejná otázka, tj. nárok na vydání bezdůvodného obohacení, avšak za období předcházející období, než které bylo žalováno touto žalobou, konkrétně za období [datum] do [datum]. Protože se jednalo o věc obdobnou jako v řízení 29 C 248/2015, vyšel soud z rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 30.1.2020, čj. 29 C 248/2015-799 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 27.5.2021, čj. 25 Co 107/2021-886 a znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení], včetně dodatku k tomuto znaleckému posudku, jež byl zadán v řízení vedeném u zdejšího soudu pod sp zn. 29 C 248/2015 ke stanovení obvyklé ceny za užívání předmětného pozemku v rozhodném období.
5. Nejprve se soud zabýval žalovaným vznesenou námitkou promlčení a dospěl k závěru, že tato není důvodná, neboť nárok byl u zdejšího soudu uplatněn žalobou dne [datum], tedy v tříleté subjektivní promlčecí lhůtě podle ustanovení § 629 odst. 1 o. z.
6. Shora citovanými rozhodnutími soud I. stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 350 608 Kč s 8,05% zákonným úrokem z prodlení ročně od [datum] do zaplacení (výrok I.), žalobu ohledně částky 260 002 Kč s příslušenstvím zamítl (výrok II.), žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci na nákladech řízení částku ve výši 44 975 Kč (výrok III.) a uložil žalobci povinnost zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 náklady státu ve výši 3 775,35 Kč (výrok IV.) a žalovanému uložil povinnost zaplatit České republice – Obvodnímu soudu pro Prahu 2 náklady řízení státu ve výši 14 074,30 Kč (výrok V.). Tento rozsudek pak byl Městským soudem v Praze jako soudem odvolacím ve vyhovujícím výroku o věci samé (výrok I.), ve výroku o nákladech řízení ve vztahu mezi účastníky (III.) a ve výrocích o nákladech řízení České republiky (výrok IV. a V.) potvrzen (výrok I.). Žalovaný byl povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 24 780,80 Kč (výrok II.). Z odůvodnění rozhodnutí se podává, že soudy dospěly k závěru, na základě provedeného dokazování, že žalovaný v období od [datum] do [datum] provozoval úředně schválenou skládku komunálního odpadu na pozemcích žalobce, aniž by za užívání pozemku žalobci cokoliv platil. Mezi účastníky nebyla uzavřena žádná smlouva, ani dohoda, týkající se předmětných pozemků. Pro stanovení rozsahu pozemku užívaných žalovaným k provozu skládky bylo čerpáno ze znaleckého posudku vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení], který stanovil jednak výměru uvnitř oploceného areálu skládky na pozemcích ve vlastnictví žalobce v rozsahu 43 087 m2 a rovněž vyšel z toho, že je třeba započítat i vjezd do areálu skládky v rozsahu 25 m2, kdy se jedná o plochu sloužící k napojení vjezdu na obecní komunikaci ze skládky, jež slouží žalovanému k provozování skládky, do výměry užívaní plochy pak započítal i žlab o výměře 401 m2, nacházející se mimo oplocený areál skládky, když tato část je však spojena s činností skládky ve směru ochrany před negativními dopady provozu skládky a též do této plochy zahrnul i pozemek, nacházející se ve svahu pod oploceným areálem skládky v rozsahu 313 m2, kde dochází k rozlevu vody, svedené z okolních pozemků, aby nedošlo ke kontaminaci této vody skládkou, když tato oblast je spojena rovněž s provozem samotné skládky, resp. s opatřeními související s ochranou krajiny před negativními dopady skládky na životní prostředí. Žalobce tuto část pozemku nemůže jakkoliv využít, aby nedošlo ke změně povahy a funkce tohoto pozemku, která má sloužit primárně právě k rozlivu nekontaminované vody, aby tato voda nemohla znečistit samotnou skládku. Naopak do výměry pozemku užívané žalovaným nebyl započítán pozemek mezi plotem skládky, tedy oplocením skládky a žlabem o výměře 803 m2, pozemek mezi ohradníkem pro dobytek a žlabem o rozloze 1046 m2, když fakticky tyto pozemky nejsou žádným způsobem spojeny s činností skládky, ani ochranou okolí před jejími možnými negativními vlivy a žalobce je může v plném rozsahu využít, aniž by jeho případným užíváním došlo k ovlivnění činnosti skládky či technologických opatření vybudovaných v souvislosti s provozem skládky. Z tohoto důvodu proto nebylo soudy vycházeno ze zaměření provedeného žalobcem, a to konkrétně Ing. [příjmení], neboť v jejím plánu nebyl hodnověrně zachycen oplocený areál skládky. Soudy tedy vyšly z fakticky zaměřeného stavu, který odpovídá užívání pozemku žalovaným. V tomto smyslu dále soudy nepovažovaly za relevantní, v jaké výměře bylo povolení příslušných úřadů ohledně určení výměry samotného jádra skládky. Stran výše bezdůvodného obohacení soudy vyšly ze znaleckého posudku vypracovaného Ing. [příjmení] a to 8 Kč 1 m2, když
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.