28 C 68/2020-133 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal na soudu vyloučení ve výroku specifikovaných nemovitostí z exekuce vedené proti povinnému [příjmení] – [právnická osoba] Žalobce uvedl, že je výlučným vlastníkem pozemku parc. č. St [anonymizováno] o výměře 322 m2, zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí se stavba [anonymizována čtyři slova] a pozemku parc. [číslo] o výměře 69 m2, ostatní plocha, vše v katastrálním území a obci [okres], se všemi součástmi a příslušenstvím (dále jen nemovitosti). Tyto nemovitosti jsou v současné době zapsány v katastru nemovitostí vedeném [kat. úřad], [kat. pracoviště], pro katastrální území a [územní celek] na [list vlastnictví] jako majetek náležející [právnická osoba] [anonymizováno] (povinný), avšak tento zapsaný stav není v souladu se stavem skutečným. Proti povinnému je vedeno exekuční řízení exekutorem [titul] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], pod sp. zn. 0 99 EX 7015/11. Toto exekuční řízení bylo zahájeno na základě návrhu žalovaného jakožto oprávněného a dne 26.10.2011 byla usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2, čj. 33 EXE 1301/2011-25 nařízena exekuce na majetek povinného. Dne 27.12.2011 vydal exekutor exekuční příkaz k prodeji nemovitých věcí pod čj. 099 EX 7015/2011-29, kterým rozhodl o prodeji nemovitostí. Dne 2.3.2020 vydal exekutor usnesení čj. 0 99 EX 7015/11-198, kterým vydal dražební vyhlášku o provedení elektronické dražby nemovitostí. Pokud jde o nemovitost – pozemek parc. č. St [číslo], tento žalobce nabyl na základě smlouvy uzavřené dne 11.5.1994 se [právnická osoba] [anonymizováno] [příjmení] [příjmení], [anonymizována dvě slova] a vlastnické právo žalobce bylo zapsáno do katastru nemovitostí ke dni 16.5.1994. Pozemek parc. [číslo] v [katastrální uzemí] žalobce nabyl na základě kupní smlouvy ze dne 14.11.1994 uzavřené s [právnická osoba] s právními účinky vkladu do katastru nemovitostí ke dni 9.12.1994. Obě tyto nemovitosti žalobce nabyl za účelem výstavby, jež měla být realizována na základě smlouvy o převodu nemovitostí ze dne 25.2.1994, uzavřené s [anonymizována dvě slova] [okres] ve znění pozdějších dodatků. Podle této smlouvy měl žalobce poskytnout [anonymizována dvě slova] [okres] plnění, spočívající v částečné realizaci díla – výstavby nové budovy na pozemku par. č. St 1/4, 1/1 a 1/3 v k.ú. [obec] podle projektu vypracovaného [anonymizováno] [příjmení] [anonymizováno] [příjmení] ze září 1992 (včetně asanace staré budovy, která byla na pozemku parc. č. St 1/4 umístěna) a s tím, souvisejících stavebních úpravách tehdejší budovy soudu, tj. budovy [adresa] situované na pozemku parc. č. st. 1/1 v k. [obec]. V průběhu roku 1996 až 1997 došlo se souhlasem všech zúčastněných účastníků předmětné výstavby k tomu, že výstavbový projekt převzala namísto žalobce žalobcem nově založená [právnická osoba] [anonymizováno] (povinný), která měla pokračovat v poskytování smluveného plnění a za tím účelem na ní byla převedena veškerá aktiva, která k tomu potřebovala. Došlo tak k uzavření série navzájem podmíněných smluvních ujednání, na základě kterých měl povinný fakticky i právně vstoupit do smluvního vztahu na místo žalobce. Na základě prohlášení o vkladu kapitálu ze dne 29.2.1996 vložil žalobce do společnosti povinného předmětné nemovitosti. Vklad vlastnického práva nabyl účinky zápisu do katastru nemovitostí dne 1.3.1996. Následně došlo k uzavření dvou postupných smluv, na jejichž základě mělo dojít k postoupení pohledávek za [anonymizována dvě slova] [okres] a dále veškerých práv a závazků vyplývajících ze zmiňované smlouvy o převodu nemovitostí ze dne 25.2.1994, a to smlouva o postoupení práv a závazků ze dne 8.10.1996 uzavřená mezi žalobcem a povinným a smlouva o postoupení pohledávky ze dne 30.10.1996 uzavřená mezi žalobcem a povinným. Uvedenou cesi pak dovršilo uzavření dodatku č. 4 ke smlouvě o převodu nemovitostí ze dne 25.2.1994 a to dne 9.7.1997 mezi [anonymizována dvě slova] [okres] a povinným. Následně bylo [anonymizována dvě slova] [okres] započato soudní řízení, kterým se proti žalobci domáhal neplatnosti smlouvy o převodu nemovitostí ze dne 25.2.1994. Tato neplatnost pak byla deklarována rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 14.9.2006, čj. 60 Co 218/2006-269. V návaznosti na toto rozhodnutí zahájil povinný proti [anonymizována dvě slova] [okres] soudní řízení, v jehož rámci se domáhal vydání bezdůvodného obohacení z titulu plnění poskytnutého na základě uvedené neplatné smlouvy ze dne 25.2.1994. V rozhodnutí Krajského soudu v Brně, pobočka Zlín ze dne 16.7.2018, čj. 60 Co 169/2016-1072, tento dospěl k závěru, že povinný není ve sporu aktivně věcně legitimován, neboť na něj nepřešla práva a povinnosti vyplývající z předmětné (neplatné) smlouvy. Na majetek žalobce pak byl prohlášen konkurz usnesením Krajského soudu v Praze ze dne 27.1.2000, čj. [číslo jednací], kdy usnesením Městského soudu Praze ze dne 6.3.2017, čj. [číslo jednací] byl konkurz na majetek žalobce zrušen z důvodu splnění rozvrhového usnesení. Dosud však nedošlo k výmazu společnosti žalobce z obchodního rejstříku, neboť se po skončení konkurzního řízení objevil majetek, který náleží žalobci, a tímto majetkem jsou mimo jiné právě uvedené nemovitosti, jejichž vyloučení se žalobce z exekuce domáhá. V této souvislosti žalobce odkazuje na § 275 odst. 2 obchodního zákoníku, neboť má za to, že výše uvedené smlouvy jsou na sobě vzájemně závislé, přičemž vznik každé z těchto smluv je podmínkou vzniku ostatních smluv. Zánik jedné z takovýchto smluv jiným způsobem než splněním nebo způsobem nahrazujícím plnění způsobuje zánik ostatních závislých smluv, a to s obdobnými právními účinky. Všechna smluvní ujednání, na základě kterých měl povinný fakticky i právně vstoupit do smluvního vztahu týkající se zmiňovaného výstavbového projektu, byla na sobě navzájem závislá. Převod nemovitostí měl umožnit realizaci daného projektu, bez těchto pozemků by totiž společnost nemohla stavbu uskutečnit. Pokud by nedošlo k převzetí práv a povinností z daného výstavbového projektu ze strany povinného, žalobce by nemovitosti nikdy na povinného nepřevedl, neboť by je potřeboval ke splnění svých (původně převzatých) závazků. Smlouva na základě které společnost nabyla příslušné nemovitosti tj. prohlášení o vkladu kapitálu ze dne 29.2.1996 je proto závislá na platnosti postoupení práv a povinností vyplývající z předmětné (neplatné) smlouvy o převodu nemovitostí ze dne 25.2.1994 z žalobce na povinného. Pokud k tomuto postoupení, jak dovodil Krajský soud v Brně, pobočka ve Zlíně, platně nedošlo, pak není platné ani vložení předmětných nemovitostí do majetku společnosti povinného. 2. Žalovaný ve svém vyjádření uvedl, že nárok žalobce neuznává a pokládá jej za ryze účelový. Má za to, že existence vlastnického práva povinného k uvedeným nemovitostem je pouze žalobcovou spekulací (tj. vzájemná závislost kupních smluv a neplatnost prohlášení o vkladu kapitálu), o níž nebylo nikdy a nikým autoritativně rozhodnuto a tuto skutečnost do podání této žaloby nikdo a nikdy nenamítal. Žalovaný má za to, že aplikace § 275 obchodního zákoníku je nesprávná a nepřiléhavá a na základě tohoto ustanovení nelze jakoukoliv závislost, jak činí žalobce dovodit. Uvedené smlouvy byly uzavřeny jednak mezi různými subjekty a jednak ve zcela rozdílné době. Rovněž nelze dovodit ani jakoukoliv věcnou souvislost s předmětnými pozemky převedenými prohlášením o vkladu kapitálu (parc. č. St. [číslo] a parc. [číslo]), na níž měla být nikdy nerealizovaná stavba bankovního domu. Naopak tato smlouva se výlučně zabývá okolnostmi souvisejícími s pozemkem parc. [číslo] na němž se měla realizovat přístavba budovy soudu. Také jestliže žalobce tvrdí, že povinný předmětné nemovitosti nenabyl z důvodu neplatnosti prohlášení o vkladu, mohl a měl se této neplatnosti domáhat, když se povinný, resp. žalobce o neplatnosti smlouvy o převodu nemovitostí ze dne 25.2.1994 dozvěděl na základě rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 14.9.2006, který nabyl právní moci dne 26.10.2006. Od této doby běžela žalobci promlčecí lhůta k podání žaloby, avšak takovouto žalobu žalobce nikdy nepodal a neplatnosti se nedomáhal. Žalobce také mohl žádat zapsání poznámky spornosti do katastru nemovitostí a současně se domáhat svého práva u soudu, což však neučinil. Žalovaný má také za to, že v souvislosti s plynutím času ve spojení s nečinností žalobce došlo na straně povinného k vydržení vlastnického práva k předmětným nemovitostem, kdy počátek vydržecí doby lze datovat od doby nabytí vlastnictví žalobcem dle kupní smlouvy z 11.5.1994, resp. 14.11.1994, ev. nejpozději od prohlášení o vkladu kapitálu do společnosti povinného ze dne 29.2.1996 a došlo tak k vydržení vlastnického práva povinným k předmětným nemovitostem, když vydržecí doba uplynula dne 1.1.2019. 3. Soud provedl dokazování exekučním příkazem soudního exekutora [titul] [jméno] [příjmení] ze dne 28.11.2017, čj. 099 Ex 7016/11-104, usnesením Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 26.10.2011, čj. 33 Exe 1301/2011-25, smlouvou o převodu uzavřenou dne 25.2.1994, dodat