31 C 40/2014-213 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobci a), b), c) a d) se žalobou z 31. 12. 2013 domáhají na žalované zaplacení částky v celkové výši 269 480 Kč s příslušenstvím s tím, že rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem, č. j. 18 Nc 878/98 - 13 z 28. 9. 1998, byl žalobce c) svěřen do výchovy své babičky [celé jméno původní účastnice], původní žalobkyně. Následně rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem č. j.: 18 P 3/99 - 56 z 21. 6. 2001, byla matka žalobce c) zbavena rodičovské zodpovědnosti a žalobce c) tím pozbyl zákonného zástupce, matka žalobce c) posléze zemřela. V roce 2011 vyšlo najevo, že žalobce c) nemá zákonného zástupce, ačkoliv jej podle zákona mít musí, tzn. že v rozporu se zákonem nezahájil soud z úřední povinnosti řízení o ustanovení poručníka. Z následného šetření provedeného Krajským úřadem Ústeckého kraje na úseku sociálně právní ochrany dětí pak bylo rovněž zjištěno, že po zbavení matky žalobce c) rodičovské zodpovědnosti, nebyl žalobce c), ani jeho babička, právní předchůdkyně žalobců a), b), c) a d), do jejíž péče byl žalobce c) svěřen, příslušným orgánem až do srpna 2011, kdy absence zákonného zástupce vyšla najevo, nikterak kontaktována. Žalobce c) a původní žalobkyně tak byli v rozporu se zákonem po celou dobu zanecháni bez jakékoliv podpory. K ustanovení poručníka došlo až k návrhu původní žalobkyně rozsudkem Okresního soudu v Ústí nad Labem, č. j. 18 P 3/99 - 79 z 10. 1. 2012. Poručníkem žalobce c) byla ustanovena jeho babička, zdejší původní žalobkyně. Se zřetelem na skutečnost, že po dobu, po kterou pěstoun o dítě osobně pečuje, mu náleží odměna pěstouna, jež však byla původní žalobkyni přiznána až k 3. 4. 2012, se nyní všichni žalobci domáhají, aby soud uložil žalované 1) a 2) společně a nerozdílně jim nahradit škodu v podobě nevyplacených dávek pěstounské péče, konkrétně odměnu pěstouna podle § 36 písm. b) a § 40 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Žalobci požadují dávky přiznat od září 2001 do prosince 2011, a to v celkové výši 269 480 Kč s příslušenstvím. Tyto dávky mají představovat náhradu škody, jež jim byla způsobena tím, že příslušné dávky vyplaceny nebyly, ač na ně měla původní žalobkyně nárok. Původní žalobkyně dne [datum] zemřela a soud usnesením z 16. 6. 2021 rozhodl, že na straně žalobkyně bude dále pokračováno s jejími procesními nástupci, nynějšími žalobci a), b), c) a d). 2. Žalovaná jednající Ministerstvem spravedlnosti, již soud z administrativně technických důvodů označuje v řízení jako žalovanou 1), ač si je vědom, že žalovanou je Česká republika a za ni jen jednají příslušné organizační složky, ve svém vyjádření ze 4. 4. 2014 uvedla, že u ní původní žalobkyně dne 26. 10. 2012 uplatnila svůj nárok na poskytnutí„ přibližně“ 1 000 000 Kč podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“), jež jí měla vzniknout v souvislosti s nesprávným úředním postupem Okresního soudu v Ústí nad Labem (dále jen„ okresní soud“) v řízení vedeném pod sp. zn. 18 P 3/99 jako soudem I. stupně (dále jen„ posuzované řízení“). Po projednání žádosti dne 8. 8. 2013 žalovaná konstatovala, že v naříkaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, avšak požadovaná náhrada škody nebyla poskytnuta. Konstatovala, že došlo k nesprávnému úřednímu postupu v podobě porušení povinnosti soudu zahájit řízení o určení poručníka. Finanční plnění odepřela, neboť neshledala mezi tímto nesprávným úředním postupem a vzniklou škodou příčinnou souvislost, když namítala, že i pokud by soud vydal rozhodnutí o určení poručníka nezletilému dříve, nepoučil by původní žalobkyni o možnosti nárokovat si výše popsané dávky státní sociální podpory, neboť předmětná informace není součástí poučovací povinnosti soudu. Se zřetelem na uvedené, neshledala existenci předpokladů pro vznik odpovědnosti státu – Ministerstva spravedlnosti za požadovanou majetkovou újmu. 3. Žalovaná jednající Ministerstvem práce a sociálních věcí, již soud označuje jako žalovaná 2), ve svém vyjádření z 14. 5. 2015 vznesla námitku promlčení, neboť do dne podání žaloby uplynula objektivní desetiletá lhůta počínající dnem události, se kterou je vznik škody spojen. Za tuto událost považuje žalovaná právní moc rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem č. j.: 18 P 3/99-56 z 21. 6. 2001, jímž byla matka žalobce c) zbavena rodičovské způsobilosti. Stejně jako žalovaná 1) spatřovala nesprávný úřední postup ve skutečnosti, že Okresní soud v Ústí nad Labem nezahájil řízení o ustanovení opatrovníka žalobci c) poté, co jeho matku zbavil rodičovské zodpovědnosti. Pokud původní žalobkyně namítala i nesprávný úřední postup na straně orgánu sociálně právní ochrany dětí, neboť jí neposkytoval potřebné poradenství a podporu, uvedla, že porušením této povinnosti bez dalšího nemohlo dojít ke vzniku tvrzené škody, neboť žalobkyně by nemohla dávky pěstounské péče pobírat, pokud nebyla ustanovena poručníkem. Příčinu vzniklé škody tak spatřuje v nerozhodnutí soudu o poručnictví. Závěrem namítala, že původní žalobkyně nárokovala škodu v ušlých dávkách pěstounské péče od září 2001, tedy od měsíce, kdy byla matka dítěte pravomocně zbavena rodičovské zodpovědnosti, avšak v tutéž dobu nárok na odměnu pěstouna nevznikl, neboť nejdříve muselo proběhnout řízení o poručenství, když je třeba zohlednit, že i toto řízení musí určitou dobu trvat. Na základě výše uvedeného navrhla žalobu zamítnout. 4. Z listinných důkazů a z nesporných skutečností zjistil soud tento skutkový stav: 5. Mezi účastníky nebylo sporu, že původní žalobkyně u žalované uplatnila svůj nárok na náhradu škody z nesprávného úředního postupu dne 26. 10. 2012. 6. Z rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem č. j.: 18 P 3/99-79 z 10. 1. 2012 vzal soud za prokázané, že poručníkem t. č. nezletilého žalobce c) byla ustanovena původní žalobkyně, paní [celé jméno původní účastnice], dále bylo určeno, že poručník je oprávněn i povinen nezletilého žalobce c) zastupovat, spravovat jeho záležitosti místo rodičů a je povinen o výkonu své funkce předkládat soudu zprávy, a to vždy k 31. 12. každého roku. Tento rozsudek nabyl právní moci 3. 4. 2012 s tím, že soudu byl návrh doručen dne 29. 8. 2011. V odůvodnění rozsudku je uvedeno, že matka nezletilého žalobce c) byla zbavena rodičovské zodpovědnosti a otec není v rodném listu uveden. Původní žalobkyně jakožto babička t. č. nezletilého žalobce c) se svým ustanovením souhlasila, od jeho narození o nezletilého řádně pečovala a je tedy osobou, jež má všechny předpoklady k řádnému výkonu poručnictví. 7. Z rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem č. j.: 18 P 3/99-56 z 21. 6. 2001 soud zjistil, že matka žalobce c) byla zbavena rodičovské zodpovědnosti, neboť o něj dlouhodobě neprojevovala žádný zájem. Z rozsudku vyplývá, že o uvedeném bylo rozhodnuto až poté, co byl t. č. nezletilý žalobce c) na základě předběžného opatření předán do péče původní žalobkyně a následně bylo rozhodnuto o jeho svěření do výchovy původní žalobkyně. Citované rozhodnutí nabylo právní moci dne 6. 9. 2001. 8. Z rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem č. j.: 18 Nc 878/98-13 z 28. 9. 1998 má soud za prokázané, že t. č. nezletilý žalobce c) byl svěřen do výchovy původní žalobkyně, jež byla povinna nezletilého vychovávat a zároveň byla oprávněna jej zastupovat v běžných záležitostech a vymáhání výživného. Citovaný rozsudek nabyl právní moci dne 3. 12. 1998. 9. Ze sdělení Úřadu práce – krajské pobočky v Ústí nad Labem z 25. 3. 2013 vzal soud za prokázané, že v období od 6. 9. 2001 do [číslo] činila výše měsíční dávky – odměna pěstouna částku ve výši 1 160 Kč, od 1. 1. 2006 do 30. 6. 2006 částku ve výši 1 200 Kč, od 1. 7. 2006 do [číslo] částku ve výši 2 400 Kč, od 1. 1. 2007 do 10/ 2011 částku ve výši 3 126 Kč a od 11/ 2011 do 12/ 2011 částku ve výši 3 126 Kč a od [číslo] částku ve výši 3 410 Kč. Při jednání soudu konaném dne 21. 9. 2021 učinily žalovaná 1) a žalovaná 2) výši citovaných dávek nespornou. 10. Ze sdělení Krajského úřadu Ústeckého kraje z 20. 2. 2012 adresovaného původní žalobkyni se podává, že od vydání rozsudku, kterým byla matka žalobce c) zbavena rodičovské zodpovědnosti, příslušný orgán sociálně-právní původní žalobkyni do srpna 2011 nekontaktoval a touto svou nečinností porušil veškerý výkon sociálně-právní ochrany dětí. Dále krajský úřad došel k závěru, že při své činnosti pochybil i Okresní soud v Ústí nad Labem, když nezahájil z úřední činnosti řízení o ustanovení poručníka, i přesto, že mu bylo známo, že t. č. nezletilý žalobce c) nemá zákonného zástupce 11. Z rozsudku Městského soudu v Praze č. j.: 39 Co 347/2019-231 z 19. 2. 2020 soud zjistil, že žalobci c) přiznána náhrada škody ve výši 534 008 Kč s příslušenstvím představující nevyplacené příspěvky na úhradu potřeb dítěte podle zákona o státní sociální podpoře za dobu od září 2001 do prosince 2011 s tím, že tuto částku uložil k zaplacení žalované jednající Ministerstvem práce a sociálních věcí, neboť byť své povinnosti porušily jak soudy, tak orgány sociálně-právní ochrany