31 C 59/2019-112 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou z 24. 9. 2019 po žalované domáhal zaplacení částky 178 500 Kč spolu s příslušenstvím představující zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“), jež mu měla vzniknout v souvislosti s řízením vedeným u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn.: 13 Nc 124/2013 s tím, že žalobce nejprve uvedl, že v uvedeném řízení podal dne 10. 3. 2013 žalobu na popření otcovství. Věc byla pravomocně skončena dne 4. 1. 2019. Nicméně poté rozporně v žalobě uvedl, že řízení bylo pravomocně skončeno již dne 30. 10. 2018. Uvedl, že doba řízení byla nepřiměřeně dlouhá, ačkoliv se na délce řízení nepodílel, přesto bylo řízení pravomocně skončeno až po 6 letech. Namítal, že i přes vypracování znaleckého posudku, jež ho vyloučil jako biologického otce nezletilého, se soudy s tvrzeními žalobce a jeho důkazy neztotožnily. Řízení bylo vedeno na dvou stupních soudní soustavy. Poukázal, že po dobu 6-ti let žil v nejistotě, přestože svůj zájem o vyřízení věci prezentoval po celou dobu řízení. Žalobce požadoval náhradu nemajetkové újmy ve výši 178 500 Kč spolu s příslušenstvím, kterou určil dle konstantní judikatury, tj. 17 000 Kč za rok. Za první dva roky operoval s náhradou v poloviční výši, celkově by tak za 6 let řízení mělo být žalobci přiznáno zadostiučinění v základní výši 85 000 Kč. Poté žalobce přistoupil k navýšení této částky o 20 % s ohledem na skutečnost, že řízení nebylo složité, dále o 40 % z důvodu svého přístupu, když po celou dobu řízení měl maximální snahu na nejrychlejším vyřešení věci, z důvodu průtahů u jednotlivých instancí pak částku navýšil o dalších 10 % a pro zásah do svých osobnostních práv částku navýšil ještě o dalších 40 %. V souhrnu tedy žalobce základní částku navýšil o 110 %, tj. o dalších 93 500 Kč. Žalobce svůj nárok u žalované uplatnil dne 28. 3. 2019, což žalovaná podáním z téhož dne žalobci potvrdila, ovšem jeho nárok v zákonné šestiměsíční lhůtě neprojednala, proto z opatrnosti podal tuto žalobu a požadoval úrok z prodlení z žalované částky od 29. 9. 2019 do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním z 19. 11. 2019, ve kterém namítla, že nárok žalobce je promlčen, když tento byl uplatněn dne 28. 3. 2019, žaloba byla podána dne 30. 9. 2019, nicméně pravomocně bylo o návrhu na popření otcovství rozhodnuto již dne 22. 8. 2018, tedy k předběžnému uplatnění nároku došlo po uplynutí promlčecí lhůty a z tohoto důvodu je podaná žaloba nedůvodná a namítá promlčení nemajetkové újmy. Konkretizovala, že žalobce vznik nemajetkové újmy spojuje toliko s podaným návrhem na popření otcovství s tím, že návrh na popření otcovství byl pravomocně zamítnut dne 22. 8. 2018, avšak žalobce nejpozději již dne 15. 1. 2018 věděl, že bude v řízení neúspěšný, když toho dne nabylo právní moci rozhodnutí o neprominutí zákonné popěrné lhůty. Ze všech citovaných důvodů proto navrhla žalobu zamítnout. 3. Zdejší soud ve věci rozhodl dne 18. 12. 2020 rozsudkem č. j.: 31 C 59/2019-59 tak, že žalobu zamítl, neboť shledal námitku promlčení důvodnou. Vzal za prokázané, že žalobce se domáhal náhrady nemajetkové újmy, jež mu byla způsobena nepřiměřenou délkou řízení o popření otcovství, jež pravomocně skončilo dne 22. 8. 2018 a jelikož žalobce uplatnil svůj nárok o soudu dne 28. 3. 2019, shledal jej promlčeným. 4. Usnesením odvolacího soudu z 30. 6. 2021 byl jmenovaný rozsudek zrušen a věc byla vrácena k dalšímu řízení s odůvodněním, že není zcela jednoznačně patrné vymezení požadovaného nároku toliko ve vztahu k nepřiměřené délce řízení o popření otcovství a zavázal zdejší soud, aby žalobce poučil k doplnění skutkových tvrzení stran nesprávného úředního postupu tak, aby bylo patrné, zda se domáhá odškodnění jen za řízení o popření otcovství, nebo i za řízení ve věci péče o nezletilé. 5. K výzvě soudu z 28. 7. 2021 žalobce ve svém podání a následně při jednání soudu dne 3. 11. 2021 uvedl, že uplatňuje nárok na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem – dlouhodobost řízení, a to výlučně ve vztahu k řízení o úpravu poměrů k nezletilému sp. zn. 13 Nc 124/2013 vedeného před Okresním soudem v Chomutově (dále jen„ napadené řízení“) s tím, že naříkané řízení bylo zahájeno dne 4. 9. 2013 a pravomocně bylo skončeno dne 4. 1. 2019. Poukázal, že byl po dobu několika let v nejistotě, zda a kolik finančních prostředků bude určeno k plnění jeho vyživovací povinnosti k dítěti, jehož není biologickým otcem. Základní zadostiučinění požadoval ve výši 73 667 Kč. Poté žalobce přistoupil k navýšení této částky o 20 % s ohledem na skutečnost, že řízení nebylo složité, dále o 40 % z důvodu svého přístupu, když po celou dobu řízení měl maximální snahu na nejrychlejším vyřešení věci, z důvodu průtahů u jednotlivých instancí pak částku navýšil o dalších 10 % a pro zásah do svých osobnostních práv částku navýšil ještě o dalších 40 %, tj. základní částku přiměřeného zadostiučinění navýšil o 110 %, tj. o částku 81 034 Kč. Po korekci žaloby vzal žalobu co do částky 23 799 Kč s příslušenstvím zpět, proto soud řízení pro částečné zpětvzetí žalobce co do částky 23 799 Kč zastavil (výrok I.), a to ve smyslu ustanovení § 96 odst. 3 o. s. ř., když žalovaná se zpětvzetím souhlasila. 6. Žalovaná při jednání soudu dne 2. 11. 2021 namítala, že pokud žalobce po výzvě soudu trvá na tom, že žaloba byla podána za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení ve věcech stanovení výživného pro nezletilého, nelze z toho vyvozovat nejistotu, resp. zvýšený význam ohledně druhého, statusového, řízení, ve kterém bylo projednáváno popření otcovství. 7. Na základě provedeného dokazování zjistil soud tento skutkový stav: 8. Mezi účastníky nebylo sporu, že žalobce u žalované uplatnil svůj nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu za nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení vedeného u Okresního soudu v Chomutově dne 28. 3. 2019. 9. Ze spisu Okresního soudu v Chomutově (dále jen„ okresní soud“) sp. zn. 13 Nc 124/2013 vedeného pod sp. zn. O P 23/2019, soud zjistil a vzal za prokázaný následující průběh řízení. Ze spisového přehledu se podává, že opatrovnické řízení bylo vedeno pod sp. zn. 13 Nc 124/2013. Dne 4. 9. 2013 podala matka nezletilého návrh na úpravu výchovy a výživy nezletilého. Usnesením soudu z 24. 1. 2014 bylo rozhodnuto o ustanovení opatrovníka nezletilému, referátem soudu z téhož dne byli oba účastníci obesláni soudem s tím, ať sdělí své příjmy a byla podána žádost o přešetření poměrů. Dne 27. 1. 2014 do spisu nahlížel žalobce. Dne 10. 3. 2014 byla soudu doručena žaloba na popření otcovství datovaná dnem 6. 3. 2014, plná moc právní zástupkyni žalobce datovaná dnem 28. 2. 2014. Dne 5. 3. 2014 byl u zaměstnavatele žalobce a matky nezletilého učiněn dotaz na výši mzdy, usnesením soudu ze 7. 4. 2014 byl žalobce vyzván k zaplacení soudního poplatku, soudu byla doručena zpráva OSPOD o poměrech v rodině. Referátem soudu ze 14. 4. 2014 bylo nařízeno jednání na 20. 5. 2014. Dne 7. 4. 2014 byl ve věci zaplacen soudní poplatek. Dne 15. 5. 2014 si žalobce podává návrh na přerušení řízení a současně zakládá žádost o odročení jednání. Z úředního záznamu z 20. 5. 2014 se podává, že zástupci účastníků byli vyrozuměni, že se jednání odročuje na neurčito za účelem vyčkání rozhodnutí ve věci popření otcovství. Dne 25. 6. 2015 zaslal žalobce soudu dotaz, v jaké fázi se nachází řízení o popření otcovství. Referátem z 29. 10. 2015 byla matce nezletilého zaslána k vyjádření žaloba na popření otcovství. Dne 13. 11. 2015 bylo doručeno vyjádření žalované, referátem soudu z 25. 11. 2015 bylo toto vyjádření přeposláno žalobci. Referátem soudu ze 7. 12. 2015 bylo nařízeno jednání na 8. 3. 2016. Dne 3. 3. 2016 byla doručena další zpráva OSPOD o poměrech nezletilého. Dne 8. 3. 2016 proběhlo ve věci jednání. Dne 31. 3. 2016 bylo doručeno podání žalobce s důkazními návrhy. Dne 4. 4. 2016 došlo podání žalované, jeho doplnění pak 5. 4. 2016. Usnesením soudu č. j.: 13 Nc 124/2013-54 z 9. 5. 2016 byl ve věci ustanoven znalec z odvětví genetiky. Znalecký posudek byl soudu předložen dne 8. 6. 2016. Dne 5. 1. 2017 byl nezletilému ustanoven opatrovník pro řízení o popření otcovství, bylo nařízeno jednání na 14. 3. 2017. Usnesením soudu č. j.: 13 Nc 124/2013-82 z 13. 1. 2017 bylo rozhodnuto o znalečném. Dne 18. 1. 2017 byla soudu doručena žádost žalobce o odročení jednání, referátem soudu z téhož dne bylo jednání odročeno na 23. 3. 2017. Dne 2. 2. 2017 obeslána svědkyně z důvodu nedoručení předvolání. Dne 6. 2. 2017 byla soudu doručena žádost matky o odročení. Z úředního záznamu z 8. 2. 2017 vyplývá, že zástupci účastníků byli vyrozuměni o odročení jednání na 25. 4. 2017. Dne 20. 2. 2017 bylo soudem proplaceno znalečné. Dne 24. 4. 2017 byla soudu doručena omluva svědka z účasti na nařízeném jednání. Dne 25. 4. 2017 proběhlo jednání, odročeno na 6. 6. 2017. Dne 2. 6. 2017 došlo vyjádření otce, dne 6. 6. 2017 proběhlo ve věci jed