45 C 58/2021-33 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se shora nadepsanou žalobou domáhala náhrady škody ve výši 37 760 Kč za nezákonné trestní stíhání vedené proti žalobkyni u Okresního soudu v Liberci pod sp.zn. 1 T 60/2019. Škoda představuje vynaložené náklady na obhajobu. 2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že dne 24. 6. 2020 u ní žalobkyně svůj nárok uplatnila, přičemž žalovaná nárok žalobkyně vyřídila stanoviskem ze dne 21. 5. 2021, kdy žalobkyni poskytla částečné plnění ve výši 37 139,70 Kč. Žalovaná sporovala nárok žalobkyně pouze do částky 620,30 Kč, představující nesprávně vypočtené cestovné žalobkyní, kdy žalovaná cestovné vypočetla podle vyhlášky č. 333/2018 Sb. a č. 358/2019 Sb., přičemž částka 620,30 Kč představuje rozdíl ve výši cestovních náhrad vypočtených žalobkyní a žalovanou. 3. Žalobkyně podáním ze dne 22. 7. 2021 vzala žalobu co do částky 37 139,70 Kč zpět, jelikož v tomto rozsahu žalovaná plnila. Z tohoto důvodu soud podle § 96 odst. 1 a 2 o. s. ř. řízení co do této částky zastavil (výrok I.). Předmětem řízení tedy zůstává pouze částka ve výši 620,3 Kč a zákonný úrok z prodlení z žalované částky. 4. V souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 5. Mezi účastníky jsou všechny skutkové okolnosti nesporné, tedy kdy byl nárok žalobkyně uplatněn u žalované, průběh samotného trestního řízení, kterého se nárok na náhradu škody týká, i skutečnost, že žalovaná poskytla částečné plnění. Mezi stranami zůstal sporný pouze nárok co do částky 620,30 Kč, který však žalovaná odmítla zaplatit z důvodu rozdílného výpočtu cestovného. Vzhledem k tomu, že způsob výpočtu cestovného vyplývá ze zákona, spor zůstal pouze ohledně právního posouzení věci, nikoliv ohledně skutkových okolností, z tohoto důvodu soud žádné dokazování neprováděl. 6. Předmětnou věc soud posoudil podle následujících právních předpisů. 7. Dle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ ODŠZ“) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. 8. Dle § 2 ODŠZ odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. 9. Dle § 3 odst. 1 písm. a), b), c) ODŠZ stát odpovídá za škodu, kterou způsobily: a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, (dále jen "úřední osoby"), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona (dále jen "územní celky v přenesené působnosti"). 10. Dle § 5 ODŠZ stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena: a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. 11. Dle § 13 odst. 1 a 2 ODŠZ stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. 12. Dle § 14 odst. 1 a 3 ODŠZ nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v zákoně. Uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. 13. Dle § 15 odst. 2 ODŠZ se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 14. Po posouzení dané věci soud konstatuje, že žaloba je částečně důvodná. Žalobkyně svůj nárok uplatnila u žalované dne 24. 6. 2020, přičemž ta nárok žalobkyně v zákonné šestiměsíční lhůtě nevyřídila, tudíž se dne 25. 12. 2020 dostala do prodlení. Pokud žalobkyně požaduje zaplatit zákonný úrok z prodlení od data 1. 1. 2021, je tento požadavek oprávněný, jelikož v tomto datu byla již žalovaná v prodlení. Žalovaná poskytla plnění dne 24. 5. 2021, proto zákonný úrok z prodlení s žalované částky přísluší do tohoto data. Z tohoto důvodu soud rozhodl, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení z poskytnuté částky od data 1. 1. 2021 do 24. 5. 2021 Lhůta k plnění byla stanovena patnáctidenní s ohledem na administrativní složitost plnění ze státního rozpočtu. (výrok II.). 15. Co se týče částky 620,3 Kč, je v tomto rozsahu žaloba nedůvodná. Z technického průkazu vozidla, které bylo užito pro cestu právního zástupce v rámci předmětného trestního řízení vyplývá, že kombinovaná spotřeba činí 6,5 l /100 km. Délka trasy Z Prahy do Liberce činí 228 km (soud vzal délku trasy jako nespornou, jelikož s touto délkou trasy kalkulovala jak žalobkyně tak žalovaná). Samotný výpočet je nutné učinit podle účinného právního předpisu v době, kdy byla cesta vykonána, tedy -) v roce 2019 3 x (228 km x 4,10 + 2,28 x 6,5 l /100 x 33,10 Kč) = 3 x 1 425,34 = 4 276,02 Kč; -) v roce2020 2 x (228km x 4,20 +2,28 x 6,5 l /100 km x 32 Kč) =2 x 1 431,84=2 863, 68 Kč. Žalobce požadoval na cestovném celkovou částku ve výši 7 760 Kč, přičemž z výše citovaného výpočtu vyplývá, že cestovné činí pouze částku ve výši 7 139,7 Kč. Rozdíl mezi oběma částkami činí 620,3 Kč, tudíž žalovaná správně tuto částku nepřiznala a je žaloba do této částky nedůvodná, proto ji soud zamítl (výrok III.). 16. O náhradě nákladů soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení, jelikož byla částečně úspěšná. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 37 139,70 Kč (98,4 %), kterou žalovaná žalobkyni poskytla a neúspěšná co do částky 620,3 Kč (1,6 %), když žaloba byla v tomto rozsahu zamítnuta. Od úspěchu žalobkyně se odečítá její neúspěch a přísluší jí tedy náhrada nákladů řízení ve výši 96,8 % Náklady tvoří zaplacený soudní poplatek ve výši 2 000 Kč a odměna advokáta za tři úkony (převzetí zastoupení, sepis žaloby, částečné zpětvzetí žaloby), přičemž z tarifní hodnoty 37 760 Kč za jeden úkon náleží 2 620 Kč. Dále tři režijní paušály, za každý 300 Kč. Právní zástupce žalobkyně není plátcem DPH, proto její náhradu soud nepřiznal. Celkem náklady tvoří částku 10 760 Kč, přičemž žalobkyní náleží poměrná částka v rozsahu 96,8 %, tedy částka 10 415,7 Kč Lhůta k plnění byla stanovena patnáctidenní s ohledem na administrativní složitost plnění ze státního rozpočtu.