47 C 100/2021-75 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobce se žalobou z 3. 5. 2021 domáhal po žalované náhrady nemajetkové újmy vzniklé v souvislosti s trestním stíháním žalobce, jenž byl usnesením z 15. 10. 2018 Policií ČR, Krajské ředitelství policie Královéhradeckého kraje, územní odbor, oddělení hospodářské kriminality, č. j.: KRPH [číslo] obviněn ze spáchání přečinu zneužití pravomoci úřední osoby dle ust. § 329 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku. Pro citovaný trestný čin byla podána u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou obžaloba (dále jen„ okresní soud“). Žalobce byl následně rozsudkem okresního soudu z 13. 1. 2020 zproštěn obžaloby s tím, že v žalobním návrhu uvedený skutek není trestným činem. Žalobce uplatnil nárok na náhradu nemajetkové újmy ve výši 850 000 Kč s tím, že dne 29. 4. 2021 mu bylo doručeno stanovisko žalované, v němž bylo konstatováno porušení práva v neprospěch žalobce, a kromě omluvy mu byla přiznána finanční satisfakce ve výši 50 000 Kč. Nicméně žalobce má za to, že poskytnuté odškodnění ve výši 50 000 Kč není adekvátní, a to zejména s ohledem na skutečnost, že byla významným způsobem zasažena čest a dobrá pověst žalobce, jeho soukromý život. Konstatoval, že s ohledem na právní kvalifikaci, byl ohrožen trestní sazbou 1 až 5 let s možností uložení trestu zákazu činnosti. Trestní řízení trvalo 1 rok, 8 měsíců a 7 dní. Jeho nemajetkovou újmu umocňovala přítomnost celoplošných médií, když jejich zájem byl soustředěn především na osobu žalobce jakožto vysoce postaveného [zaměstnání] [stát. instituce] v pozici [zaměstnání] [zaměstnavatel] [anonymizována tři slova]. Zásadní dopad do osobnostní sféry spatřoval ve skutečnosti, že v důsledku trestního stíhání byl zproštěn výkonu služby, a to na základě rozhodnutí [stát. instituce] z [datum] se snížením platu o 50 %. Manželka žalobce celou situaci velmi těžce nesla, což vyvrcholilo [osobní údaje ] [anonymizována dvě slova] [datum]. Pokud jde o medializaci věci, upozornil na mediální tlak ze strany [anonymizováno] a upozornil, že státní zástupkyně se v její relaci vyjádřila tak, že:„ [citace] [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizována tři slova] [země]“. Závěrem namítal tendenční postup orgánů veřejné moci, když např. mu bylo odepřeno nahlédnout do trestního spisu do doby skončení výslechů všech tří obviněných, důkazy byly shromažďovány jen v neprospěch žalobce, když vyjádření [stát. instituce] ze [datum], jež bylo zpracováno na pokyn policejního orgánu, bylo státním zástupcem označeno jako neobjektivní a nelegální a v obžalobě státní zástupce neuvedl jeho dosavadní hodnocení výkonu státní služby. Se zřetelem na výše uvedené má žalobce za to, že pouhé konstatování porušení práva a poskytnuté zadostiučinění ve výši 50 000 Kč není v tomto případě dostačujícím prostředkem nápravy a má za to, že vzniklou nemajetkovou újmu nelze nahradit jinak než formou peněžité kompenzace, a to ještě částkou ve výši 850 000 Kč. 2. Žalovaná v podání z 16. 6. 2021 navrhla žalobu zamítnout. Uvedla, že žalobce u ní dne 7. 12. 2020 uplatnil nárok, jenž mu měl vzniknout v souvislosti s trestním stíháním ve věci vedené u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 2 T 69/2019 (dále jen„ posuzované řízení“) podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“). Nároku žalobce na náhradu nemajetkové újmy vyhověla částečně, když konstatovala porušení práva, za uvedené se žalobci omluvila a zároveň mu poskytla finanční zadostiučinění ve výši 50 000 Kč. Učinila nesporným průběh a výsledek posuzovaného řízení s tím, že co se týká povahy trestní věci, žalobce byl trestně stíhán pro přečin zneužití pravomoci úřední osoby dle ust. § 329 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku a tato trestná činnost nemá výrazně dehonestující charakter. Vliv délky trestního stíhání hodnotila jako méně patrný, neboť trestní stíhání žalobce trvalo 1 rok a 8 měsíců. S ohledem na okolnosti případu, tuto délku považuje jako věci přiměřenou. Jde-li o konkrétní zásahy do osobnostní sféry žalobce, namítala, že k zásahu došlo spíše okrajově a ohledně medializace věci uvedla, že se jedná toliko o prostý důsledek zásady veřejnosti trestního stíhání a odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu z 3. 7. 20125 sp. zn. 30 Cdo 4280/2011. Se zřetelem na shora uvedené nebyly dle žalované splněny podmínky pro přiznání vyšší výše zadostiučinění. 3. Na základě provedeného dokazování zjistil soud tento skutkový stav: 4. Z nesporných tvrzení účastníků soud zjistil, že žalobce u žalované uplatnil svůj nárok na zadostiučinění za nemajetkovou újmu dne 7. 12. 2020. 5. Dále byl mezi účastníky nesporným průběh trestního řízení vedeného u Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou pod sp. zn. 2 T 69/2019 s tím, že žalobce byl trestně stíhán na základě usnesení Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Královéhradeckého kraje, územní odbor, oddělení hospodářské kriminality, z 15. 10. 2018, č. j.: KRPH [číslo], pro přečin zneužití pravomoci úřední osoby dle ust. § 329 odst. 1 písm. c) trestního zákoníku, usnesení si žalobce převzal dne [datum]. Stížnost žalobce proti danému usnesení byla zamítnuta podle § 148 odst. 1 písm. c) tr. řádu. Dne 11. 6. 2019 byla podána k Okresnímu soudu v Rychnově nad Kněžnou obžaloba pro výše uvedený přečin. Dne 24. 6. 2019 byl vydán trestní příkaz, proti němuž si žalobce podal odpor. Trestním příkazem okresního soudu č. j.: 2 T 69/2019-1371, byl žalobce odsouzen k trestu odnětí svobody v trvání 1 roku s podmíněným odkladem na dobu 12 měsíců. Následně ve dnech 14., 21. 11., 2. 12. 2019 a dne 13. 1. 2020 proběhla hlavní líčení. Dne 13. 1. 2020 byl vyhlášen rozsudek okresního soudu č. j. 89 T 73/2019-286, jímž byl žalobce zproštěn obžaloby podle § 226 písm. b) tr. řádu. Rozsudek nabyl právní moci dne 22. 6. 2020. Ve spise je založen opis z evidence přestupků a opis z evidence rejstříku trestů fyzických osob s tím, že nebyly nalezeny žádné informace o evidovaných přestupcích a nejsou ani žádné informace o odsouzení žalobce. 6. Ze záznamu relací na odkazech [webová adresa] z [datum] a [datum] soud zjistil, že o trestní věci žalobce byla opakovaně informována veřejnost. Na obou záznamech byl opakovaně zachycen obrazový záznam žalobce. V prvním záznamu„ [citace] [anonymizováno 5 slov]“ se o žalobci hovoří jako o„ [údaje o žalobci] [anonymizováno] [stát. instituce]“, jenž byl spolu s dalšími obviněn z trestného činu zneužití pravomoci s tím, že [popis skutku] [anonymizována čtyři slova] [země] [anonymizována čtyři slova]. Případ žalobce byl srovnáván s „ podobným“ případem, kdy [popis skutku] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno]. V závěru reportáže se žalobce vyjadřuje na kameru k svému trestnímu stíhání, veškerá obvinění popírá. V relaci ze [datum] se již žalobce odmítl na kameru vyjádřit, veřejnost je informována, že jako [funkce] [anonymizována dvě slova] [stát. instituce] byl postaven mimo službu s tím, že je mu kladeno za vinu, že [popis skutku] [anonymizováno] [anonymizováno 5 slov] [anonymizováno] [anonymizována čtyři slova] [země]. Dozorující státní zástupkyně uvedla, že obžalovaní [popis skutku] [anonymizována čtyři slova] [anonymizována dvě slova], [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] [anonymizováno 5 slov] [anonymizována dvě slova] [země]. 7. Z článku s názvem„ [název] [anonymizována dvě slova] [stát. instituce] [celé jméno žalobce] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“ z [datum], u kterého je vyobrazena fotografie žalobce, vzal soud za prokázané, že Česká televize informovala o„ žalobě“ [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [celé jméno žalobce], jenž půjde před soud kvůli podezření za zneužití pravomoci v jeho předchozím období na [místo výkonu zaměstnání] v [obec]. 8. Z emailu odeslaného nadřízeným žalobce dne 2. 11. 2018 panem [příjmení] z emailové adresy [email] se podává, že uvedeného dne informuje [název funkce] [anonymizováno], že pro zahájení trestního žalobce, jej musí v souladu s ust. služebního zákona postavit mimo službu s tím, že zůstane„ doma“ na 50 % platu. V emailu nadřízený žalobce vyjadřuje značné pochybnosti nad vedením tohoto trestního stíhání. 9. Z rozhodnutí o zařazení na služební místo z [datum] má soud za prokázané, že s účinností k 23. 7. 2020 byl žalobce zařazen na služební místo: [popis pracovní pozice] [anonymizováno 22 slov] [stát. instituce] a bylo rozhodnuto o doplatku jeho platu ve výši [částka] s tím, že rozhodnutím služebního orgánu [číslo jednací] z [datum rozhodnutí] byl žalobce s účinností od [datum] zproštěn služby. Poté co dne 22. 6. 2020 odpadl důvod změny poměru státního zaměstnance, jelikož nabyl právní moci zprošťující rozsudek, byl služební orgán povinen podle zákona o státní službě zařadit žalobce na jeho původní služební místo. 10. Z účastnické výpovědi žalobce má soud za prokázané, že v důsledku trestního stíhání byl žalobce postaven po dobu jednoho roku a 8 měsíců mimo službu. Dostával polovinu plat