47 C 149/2021-85 — Obvodní soud pro Prahu 2

1. Žalobkyně se žalobou z 16. 7. 2021 domáhá náhrady škody ve výši 89 478 Kč z titulu nesprávného úředního postupu soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Ostrava, v řízení původně vedeném pod sp. zn. 053 EX 197/05, ve kterém právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala coby oprávněný. Žalobkyně je věřitelkou pohledávky za dlužnicí [jméno] [příjmení], [rodné číslo], které vznikl dluh na základě Leasingové smlouvy [číslo] z 20. 11. 2002, uzavřené se [právnická osoba] – [právnická osoba], [IČO], neboť na žalobkyni jako na nástupnickou společnost původního věřitele [právnická osoba] – [právnická osoba], přešlo veškeré jmění. V řízení vedeném u Městského soudu v Praze byl vydán platební rozkaz pod č. j.: 61 Ro 3403/2004-29 dne 25. 6. 2004, kterým byla žalované [jméno] [příjmení] uložena povinnost na základě výše uvedené leasingové smlouvy zaplatit věřiteli pohledávku ve výši 255 997,10 Kč s příslušenstvím a náhradu nákladů řízení. Žalovaná svou povinnost nesplnila a na základě návrhu věřitele na nařízení exekuce byla usnesením Okresního soudu v Bruntále pod č. j.: 2E- Nc 703/2005-6 z 13. 1. 2005 nařízena exekuce a jejím vedením pod sp. zn. 053 EX 197/05 byl pověřen exekutor Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Ostrava. Usnesením z 27. 10. 2015, pod č.j. [insolvenční spisová značka], byl na exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] prohlášen konkurs. Zástupcem pro vedení exekuce byl ustanoven na základě rozhodnutí Exekutorské komory ČR č.j. [spisová značka] z 27. 7. 2017 exekutor Mgr. [příjmení] [příjmení], [anonymizováno], který sdělením stavu probíhající exekuce nově pod č.j. 053 EX 03917/05-9596 ze 17. 12. 2020 oprávněnému oznámil, že ke dni 13. 11. 2015 byly veškeré finanční prostředky nacházející se na účtu Mgr. [jméno] [příjmení] převedeny na účet insolvenční správkyně a ačkoliv byly provedené platby na účtu zaznamenány, zástupce soudního exekutora těmito platbami nedisponuje a nemůže z nich oprávněnému ničeho vyplatit. Žalovaná částka ve výši 89 487 Kč představuje finanční prostředky vymožené exekutorem Mgr. [jméno] [příjmení] od povinné za období od 19. 6. 2006 do 20. 11. 2015, které se k rozhodnému dni nenacházely na účtu exekutora, a které byl exekutor povinen dle § 46 zákona č. 82/1998 Sb., exekuční řád, vyplatit oprávněnému do 30 dnů ode dne, kdy vymožené plnění obdržel, tedy nejpozději do 19. 12. 2015. Rozhodným dnem, kdy byly peněžní prostředky z účtu exekutora převedeny na účet insolvenční správkyně je den 13. 11. 2015. Nesprávný úřední postup spatřuje žalobkyně v porušení povinnosti soudního exekutora učinit úkon v zákonem stanovené lhůtě dle § 13 exekučního řádu, konkrétně nedodržení lhůty stanovené § 46. V případě, že by exekutor postupoval v souladu se zákonem, finanční prostředky vymožené od povinné by se nenacházely ještě k datu 13. 11. 2015 na účtu exekutora Mgr. [jméno] [příjmení] a nebyly by tak převedeny na účet insolvenční správkyně. Přípisem z 9. 1. 2021 uplatnila žalobkyně u žalované svůj nárok na náhradu majetkové újmy, žalovaná však nárok v zákonné šestiměsíční lhůtě předběžně neprojednala. Žalobkyně uplatňuje současně s nárokem na náhradu majetkové škody též úroky z prodlení z žalované částky. 2. Žalovaná ve vyjádření k žalobě ze 4. 8. 2021 uvedla, že nárok na zaplacení majetkové újmy ve výši 89 478 Kč u ní žalobkyně uplatnila dne 9. 1. 2021. Po mimosoudním projednání shledala žádost částečně důvodnou a vyplatila žalobkyni částku 67 620 Kč, neboť shledala v postupu soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Ostrava, v řízení vedeném pod sp. zn. 053 Ex 02147/07, nesprávný úřední postup. Stran zbývající žalované částky ve výši 21 858 Kč sdělila, že nárok žalobkyně neuznává, neboť v exekučním spise je záznam o odeslání této částky dne 23. 2. 2012 žalobkyni. 3. Podáním z 27. 8. 2021 vzala žalobkyně žalobu co do jistiny 89 478 Kč zpět, neboť jí žalovaná dne 2. 8. 2021 částku 67 620 Kč, odpovídající částečné výši žalované náhrady škody uhradila, stran částky 21 858 Kč učinila nesporným, že tuto již obdržela před podáním žaloby. Vzhledem k tomu, že žalobkyně vzala žalobu co do žalované jistiny zpět dříve, než bylo zahájeno první jednání ve věci, rozhodl soud v souladu s ustanovením § 96 odst. 2 o. s. ř. a řízení co do této částky zastavil (výrok I.). Předmětem řízení zůstal nárok žalobkyně na zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 21 858 Kč od 10. 7. 2021 do zaplacení, tedy do 2. 8. 2021. 4. Na základě shodných tvrzení účastníků učinil soud tento závěr o skutkovém stavu: 5. Dne 9. 1. 2021 uplatnila žalobkyně u žalované nárok na náhradu majetkové újmy, vzniklé jí nesprávným úředním postupem bývalého soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Ostrava, v řízení vedeném původně pod sp. zn. 053 EX 197/05 ve výši 89 478 Kč. Žalovaná ve stanovisku z 30. 7. 2021 uzavřela, že ve výše uvedeném řízení k tvrzenému nesprávnému úřednímu postupu došlo a dne 2. 8. 2021 žalobkyni uhradila částku 67 620 Kč. <b>6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:</b> 7. Podle ust. § 1 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) /dále jen„ OdpŠk“ / stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit. Podle ust. § 3 OdpŠk stát odpovídá za škodu, kterou způsobily a) státní orgány, b) právnické a fyzické osoby při výkonu státní správy, která jim byla svěřena zákonem nebo na základě zákona, („ úřední osoby“), c) orgány územních samosprávných celků, pokud ke škodě došlo při výkonu státní správy, který na ně byl přenesen zákonem nebo na základě zákona („ územní celky v přenesené působnosti“). 8. Podle ust. § 13 odst. 1 OdpŠk odpovídá stát za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. 9. Podle ust. § 14 odst. 3 OdpŠk je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Podle ust. § 15 odst. 1 a 2 OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. 10. Žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem, předvídanou ust. § 14 OdpŠk, neboť u žalované dne 9. 1. 2021 předběžně nárok uplatnila. 11. Mezi stranami nebylo sporu o existenci odpovědnostního titulu v podobě nesprávného úředního postupu soudního exekutora Mgr. [jméno] [příjmení], Exekutorský úřad Ostrava, v řízení vedeném původně pod sp. zn. 053 EX 2747/07, když žalovaná dne 2. 8. 2021 nárok žalobkyně představující škodu ve výši 67 620 Kč odškodnila. 12. S ohledem na skutečnost, že žalovaná poskytla plnění žalobkyni až dne 2. 8. 2021, žalobkyně setrvala na žalobě v rozsahu zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z žalované částky 67 620 Kč od 10. 7. 2021 do 2. 8. 2021, tj. do zaplacení této částky žalovanou. Soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni úrok z prodlení od 10. 7. 2021 do zaplacení. Úrok byl přiznán v zákonné výši dle ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to od data prodlení žalované. Žalovaná se dostala do prodlení uplynutím šesti měsíců od předběžného uplatnění nároku u žalované, když platí, že nárok věřitele na zaplacení úroků z prodlení vzniká podle ust. § 1970 občanského zákoníku tehdy, nesplní-li dlužník svůj peněžitý dluh řádně a včas, tedy je-li v prodlení, a zároveň dle ust. § 15 odst. 2 OdpŠk se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. K prodlení žalované došlo ve smyslu výše uvedených zákonných ustanovení až marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, která začala běžet ode dne uplatnění nároku, tj. dne 9. 1. 2021, a teprve ode dne následujícího po uplynutí lhůty žalovanou stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení, když lhůta šesti měsíců skončila dnem 9. 7. 2021, žalovaná se tak dostala do prodlení dne 10. 7. 2021 (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 24. 4. 2003, sp. zn. 25 Cdo 2060/2001). Soud žalobkyni přiznal úrok z prodlení do dne zaplacení částky žalovanou, tj. do 2. 8. 2021. 13. O nákladech řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. a přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 10 305 Kč, neboť její úspěch ve věci činil 51% (žalobkyně byla úspěšná co do částky 67